Kdo jsem?
Proč se necítím být součástí společnosti.
Jste hrdí na to, že jste Češi? Cítíte se být členy Evropské Unie, občany státu či součástí západní civilizace? Dává vám to něco?
Potřeba vnějšího ujištění
O hledání vzoru.
Nakolik je váš život produktem vašich vlastních tužeb? Kolik z toho, co vy sami chcete, přichází od vás samotných? A kolik z vašich cílů jste vzali za vlastní jen proto, že to někomu jinému připadalo jako dobrý nápad? Jdete na vysokou školu, protože jste přesvědčení, že vám to něco přinese nebo proto, že jsou o tom přesvědčení všichni ostatní? Posloucháte sami sebe nebo jen pozorujete lidi kolem?
Vyplácí se dělat chyby
Aneb každý neúspěch je dobrý.
Říká se, že chybovat je lidské. Přesto se ničeho neděsíme víc, než toho, že uděláme chybu a něco zkazíme. O neúspěchu se nemluví, neúspěch nepřipadá v úvahu, neúspěch není alternativa. Strach zabraňuje riskovat, hrát a vyhrát. Obava z nedokonalosti je omezující a je největším nepřítelem kreativity. Jak překonat strach z neúspěchu?
Informační masáž
O iluzi nezranitelnosti.
Na ČRo1 proběhla nedávno v nějakém diskusním pořadu anketa na téma „Necháváte se ovlivňovat reklamou?“ Nebylo překvapením, že kolem 85% lidí odpovědělo, že si kečup kupují na základě toho, jestli jim chutná a ne podle toho, co jim řeknou v televizi. Jedním dechem ale dodávali, že se na reklamy přece jen dívají, protože jsou často atraktivní a přitažlivé svým zpracováním. Existuje nějaký rozdíl mezi tím, co si lidé myslí a tím, jak se ve skutečnosti chovají?
Jak nebýt spokojený
O hledání něčeho, co neexistuje.
Štěstí. Spokojenost. Úspěch. Fajn slova popisující věci, kterých bychom rádi dosáhli všichni. Chceme kreativní práci, která nás bude naplňovat, dostatek peněz na cestování a realizaci dalších snů, krásnou oddanou chápající partnerku, pěkně zařízený a prostorný byt v centru města. Někteří přišli na to, že možná potřebují něco trochu jiného, tak začali hledat nějakou alternativní cestu, vykašlali se na honbu za společensky akceptovanou formou úspěchu a vydali se vlastní cestou. Bohužel, nijak si tím nepomohli.
Dobrý psycholog
Jaký by měl být.
Za svůj život jsem se setkal s několika lidmi, kteří měli k oboru psychologie nějakým způsobem blízko. Potkal jsem začínající studenty, profesionálně praktikující terapeuty a také lidi na opačné straně barikády – psychicky narušené a emočně nestabilní jedince. Sám jsem měl v plánu psychologii studovat. Osobně jsem postupně absolvoval pár terapeutických sezení s několika psychology, takže mám zároveň určitou představu, jak vypadá práce profesionála v praxi. A protože jsem se nikdy netajil svým kladným vztahem k tomuhle oboru, stává se mi, že občas někomu takříkajíc „dělám vrbu“. Pojďme se podívat na to, jak by měl takový ideální psycholog vypadat.
RSS
Poslední komentáře
- Jan Stern on Až na dřeň podruhé
- La Tibor on Až na dřeň podruhé
- Jan Stern on Až na dřeň podruhé
- Mordemy on Až na dřeň podruhé
- Jan Stern on Až na dřeň podruhé