Jak zvládat štěstí | Psychoanalýza

Psychoanalýza Dokaze schizofrenik predpovedet co se stane nekomu druhemu?

28Jan/13265

Jak zvládat štěstí

O tom, co nemá hodnotu.

Jaká nejnebezpečnější droga je v současnosti na trhu k dostání? Na co máme od života nárok? A čeho se nedokážeme pustit?

Lidem už pomalu dochází, že ta klasická cesta je poněkud mimo. Čím dál víc lidí začíná chápat, že vystudovat školu, najít si práci a/nebo mít životního partnera, s kterým se budeme milovat, tak úplně nestačí. Dokonce to nestačí vůbec – respektive tahle představa se u vnímavějších jedinců zboří obvykle právě s nástupem do první práce, dostudováním školy nebo rozchodem s prvním dlouholetým partnerem. A najednou přichází „překvapivé“ prázdno. Do toho pak nějaké ty deprese, ztracenost, ztráta životního směru a smyslu… No jo, ono to asi fakt nakonec nebude tak úplně jednoduchý, ten život, co?

A copak život, ale hlavně to štěstíčko, že ano? O to tu přece vždycky jde, o ten pocit toho, že tohle je to ono! O pocit, že to dělám dobře a má to smysl. Pomalu, ale jistě, zjišťujeme, že ten tradiční výměnný obchod s naším okolím typu „následuj normální, společensky vytyčenou cestu a bude ti fajn“ nějak nefunguje a někdo tu na nás ušil solidní boudu. Dobrá, takže bude potřeba hledat něco trošku funkčnějšího, protože ten očekávaný pocit uspokojení se zkrátka nějak nedostavuje a když už se na chvíli objeví, je hned zase pryč.

Fajn, ta normální cesta nefunguje, takže půjdeme najít něco, co funguje, ne? Začneme hledat! Já teď půjdu a najdu nějakou jinou funkční cestu, abych mohl být šťastný!

No skoro, jen bez toho „...abych mohl být šťastný.“

 

Předpoklad dobrých pocitů

Jsme v háji a ztracení, takže hledáme co s tím a jak na to. Hledáme jak žít, hledáme funkční cestu. Ale padáme při tom do pasti. Ve skutečnosti jsme si to v hlavě přehodili tak, že nehledáme funkční cestu obecně. My hledáme „funkční cestu, která nám zajistí štěstí“. Hledáme „funkční cestu, díky které se budeme mít líp“. Je dost těžké vysvětlit, co je na tomhle špatně, bez opětovného pádu do té samé pasti, která se akorát bude tvářit trochu jinak - takže to zkusím odjinud:

Tenhle web není o hledání alternativní cesty ke štěstí a nikdy nebyl!

Mám pocit, že určitá část lidí, co to tady čtou, je přesvědčená, že se tu snažím dobrat toho, jak se mít fajn, jak se cítit dobře, jak být šťastnější nebo vyrovnanější, nebo jak najít vnitřní klid a mír – pouze na to jdu o něco sofistikovaněji a z jiného konce, než je obvyklé. To jest ve vzduchu visí předpoklad, že tak či onak tu jde o to štěstí. Tudíž jakoby víme, že mainstreamový přístup je blbost a ta běžná jednoduchá cesta nefunguje, tak se tu snažíme najít cestu jinou, která však samozřejmě má vést k témuž – ke štěstí, pohodlí, vyrovnanosti, vnitřní harmonii, míru, atd. (je moderní říkat tomu pokaždé jinak, lidé přesto obvykle myslí to samé).

Je mi líto, ale to teda ani omylem!

V životě nejde o „funkční cestu ke štěstí“, jde tu jednoduše o funkční cestu. A tečka! Bez jakéhokoliv dalšího dodatku, bez jakéhokoliv zdánlivě samozřejmého implicitního předpokladu, o kterém se radši ve vlastních představách ani nezmíníme... Pokud jste podlehli dojmu, že máte primárně usilovat o to cítit se hezky a být v klidu a v harmonii se sebou a svým okolím, jen na to holt musíte jít nějak strašně chytře a složitě (a tady se dozvíte jak), tak vás musím zklamat, ale pochopili jste to celé špatně. Mordemy opravdu není nijak zvlášť šťastnější ani vyrovnanější, než kdokoliv jiný. A vy taky nebudete. Smůla. Jestli jste tohle někdy měli v palici, zapomeňte na to.

V tomhle je právě dnešní doba strašně zákeřná. Člověku se dostane do hlavy nějaký stupidní axiom, nějaký automatický samozřejmý a tím pádem extrémně nenápadný předpoklad (jenž je bohužel mimo), který pak nevědomky tlačíme všude a snažíme se ho napasovat na všechno v našem životě. A ano, je zatraceně velký problém si existence něčeho takového byť jen všimnout, tím spíš s tím sám sebe konfrontovat.

injekce

Fetování štěstí

Takže ať se konečně hneme k něčemu konkrétnímu: Normální lidský stav není stavem klidu, míru, vnitřní harmonie a pocitu uspokojení. Normální stav je vnitřní rozpor a boj, deprese, rozpolcenost, ztracenost. V tomhle má i klasická psychoanalýza vcelku jasno a lidskou psychiku popisuje jako permanentní střet energií. To, že je vám blbě není nutně špatně a není to tak, že je nutné se co nejrychleji z vaší deprese dostat. To, že cítíte bolest neznamená, že musíte co nejrychleji najít způsob, jak se té bolesti zbavit nebo jak si od ní ulevit.

Jistě, v televizi vám tvrdí něco jiného, v moderní společnosti jede fašismus normality šťastného života, kde je předpoklad přesně opačný. Za normální se považuje vyrovnanost, spokojenost a pocit smyslu života. Odchylka od tohohle předpokladu znamená, že je s vámi něco špatně a že byste měli něco udělat se svým životem, aby vám bylo zase dobře. Ano, bolest je informace, že je něco špatně a je to signál, že máte něco udělat, ale je chyba přistupovat k tomu tak, že za to hned automaticky něco dostanete (úlevu, uspokojení, fajn pocity obecně...). Můžete a nemusíte. Každopádně co je podstatné, nelze se na to upínat!

A přitom jestli jsme dnes na něčem závislí podobně jako heroinový feťák na další dávce, tak je to právě ten pocit štěstí a spokojenosti, jehož přítomností či absencí poměřujeme kvalitu celého svého života. Jenomže právě štěstí je odchylka od normálu, nikoliv deprese, jakkoliv šíleně to zní. Pocit štěstí není nic. Přichází jen jednou za čas v prchavých okamžicích, které zmizí stejně rychle jako odraz na hladině vody, když se ho pokusíte uchopit rukou. Štěstí je jen takový malý nedůležitý bonus, není to nic k oslavování, co by mělo stát na majestátním piedestalu kdesi daleko v naší vysněné budoucnosti. Není to nic, za čím by se měl člověk pachtit a toužit po tom.

Nicméně naše každodenní praxe je samozřejmě taková, že na pocitech štěstí si vyloženě ujíždíme a štěstí přímo fetujeme, stejným způsobem jako nejtvrdší feťák užívá svojí drogu. Dost možná to ani jinak nejde, možná nemáme jinou možnost, než si na pocitu štěstí ujet a prostě si to užít, když to jde. Potíž je však v tom, že zvláště u dnešních lidí, odkojených šťastnou propagandou, jsou dobré pocity většinou po zásluze velmi rychle potrestány. Aneb kvůli vině, kterou generuje společenské prostředí tím, že tlačí heslo „Buď spokojený nebo se jdi sakra léčit!“, platí často pravidlo „čím líp, tím hůř“ – čím větší dávku si šlehnete, tím horší absťák potom máte. Zároveň aby vůbec bylo možné být v depresi, musíme toužit po tom být šťastní, jinak se deprese nedostaví. Lidé s maniodepresí, kteří tohle dovedli k dokonalosti, mají v kalendáři rozepsáno na týdny dopředu, na kdy přesně jim vychází „dobrý“ nebo „špatný“ den. Při depresích odmítají vycházet z domu, v manické fázi se naopak snaží užívat si, co to jen jde.

Kupodivu právě tohle chování jejich maniodepresivní kolečka dále prohlubuje! Na co se musíme zaměřit není zvládání depresivních stavů. Je to zvládání těch „dobrých“ (manických) stavů, kdy je nám líp a jsme plní energie. V té chvíli děláme to, že si na pocitu štěstí ujíždíme, že štěstí fetujeme a to úplně stejným způsobem, jako když například bereme antidepresiva nebo se opíjíme alkoholem – ulevujeme si od bolesti.

A ještě si myslíme, že na to máme nárok.

 panenka

Já chci...

Zopakuji ještě jednou: Hledá se funkční cesta. Nic víc!

Opakuji to znovu proto, že z předchozího se dá snadno vyvodit identicky mylný závěr, že ono se nám bude samo od sebe žít nějak zásadně lépe, když se teda budeme držet té funkční cesty (ať už je jakákoliv). Tzn. někomu se to mohlo v hlavě snadno přecvaknout ze slovíčka „štěstí“ na slovíčko „funkčnost“ a tím jako vše vyřešeno - stačí, když půjdu po tom, co funguje a budu se cítit líp. No tak, alespoň tohle přece musí fungovat! Vůbec ne – často i když uděláte správnou věc a budete jí cítit jako správnou, srazí vás to na týden do takového stavu, že budete rádi, že dokážete vstát z postele. Je to paradox, ale můžete cítit, že jste udělali správnou věc a přesto (právě proto) z toho být v depresi.

Proč? Tohle už přece vůbec nedává logiku, že mi má být blbě, když dělám to, co dělat mám. No ne tak docela.

Potíž je totiž v tom, že součástí té funkční cesty je to, že obvykle děláte věci, které nepřináší posílení vaší vlastní identity, ale naopak její potlačení – to znamená jdete doslova proti svým tužbám! Což je v příkrém rozporu s tím, co tvrdí moderní společenská ideologie se svým heslem „Dosáhni všeho, po čem toužíš!“, které se, alespoň v podtextu, objevuje v každé současné self-help knize nebo návodu a ve všech reklamách na jakýkoliv produkt od auta po prací prášek. Snad nejlepším dokladem, jak moc je v nás tenhle přístup zakořeněn, jsou oslavy narozenin, kdy nejčastější větou, kterou oslavenec slýchá je „Ať se ti splní všechna přání“. Opravdu nelze nikomu přát nic strašlivějšího...

Jsme velmi silně naprogramováni na to očekávat uspokojení našich tužeb a díky tomu zároveň předpokládáme, že na to máme nárok. Jsme přesvědčeni, že máme nárok na to chtít něco od života a od reality. Myslíme si, že máme nárok na něčí lásku a pozornost, že máme nárok na zajímavou a dobře placenou práci, na kvalitní jídlo, čistý vzduch, skvělý sex a dostatečně dlouhou postel (když měříte dva metry, je to nárok, který dává smysl). Předpokládáme, že máme samozřejmý nárok i na to štěstí a dobré pocity.

Přitom nemáme nárok na nic. Naprosto na nic. Nemáme nárok ani na to hovno!

A co je asi největší překvapení, nemáme na nic nárok úplně za všech okolností. I když budete makat a budete dělat to, co máte dělat, neznamená to, že si tím automaticky vysloužíte nárok na to čekat, že něco na oplátku od života dostanete. Dokonce je to zařízené tak, že právě tehdy když tu odměnu čekáte, tak jí nedostanete.

 

...osvícení

Je zajímavé, že v praxi samozřejmě nic jako touha po štěstí neexistuje. Lidé mají různé tužby, ale štěstí není cílem žádné tužby, štěstí už je spíš hodně umělý symbol. A řekl bych, že relativně velmi mladý symbol, rozhodně alespoň v tom významu, v jakém je chápáno dnes. Například v buddhismus je štěstí definováno v podstatě negací jako „svoboda od utrpení“, jíž lze dle buddhistů dosáhnout pouze osvobozením se od všech tužeb! To znamená definice je přesně opačná, než jak chápeme štěstí dnes my v naší moderní společnosti. My za štěstí považujeme uspokojení všech našich tužeb, zatímco buddhismus říká, že štěstí znamená netoužit. Což je zdánlivě to samé, ale podstata je zcela protichůdná, neboť my věříme v uspokojování tužeb a tím pádem vlastně říkáme, že lze dosáhnout něčeho jako „absolutního uspokojení všech tužeb“. Na tom je pak založen veškerý konzum, protože lidé uspokojují svoje tužby (ekonomicky řečeno „potřeby) za účelem onoho „konečného“ uspokojení, ale to nikdy nepřijde; jediné, co přichází jsou stále další a další tužby, které se zoufale snažíme uspokojit. A tak vzniká poptávka, která je uspokojována nabídkou a celé hospodářství nám pěkně šlape.

Buddhismus naopak tvrdí, že máme přestat toužit, to jest přestat se snažit o naplnění, neboť tahle snaha nikam nevede (a mezinárodní korporace moc dobře vědí, že pro ekonomický systém není nic nebezpečnějšího, než osvícený buddhista, který netouží - nesnaží se uspokojovat svoje potřeby a tím pádem nekonzumuje). Dle buddhismu tužby jen způsobují utrpení. A celý buddhismus nevyrostl na ničem jiném, než na otázce utrpení a toho, co s ním může člověk udělat. Dosažení stavu nirvány znamená dle buddhistů úplné vzdání se sebe sama a všech svých tužeb, které nás ve výsledku jen omezují a blokují nám spojení s realitou.

divadelní masky

Takže jsme opět zpátky u pojmu identita, neboť pokud zůstaneme u předchozího srovnání, tak ono klasické uspokojování tužeb nutně implikuje skutečnost, že je tu někdo, kdo ty tužby má (nějaké naše já, naše ego). A jestliže buddhismus říká, že cílem je přestat toužit a teprve tím se jako lidé dostáváme blíž ke kýženému stavu blaženosti (nirváně), znamená to, že je nutné aby naše vlastní identita hrála zkrátka čím dál menší roli. A šmytec. Tohle je jádro sdělení a je stejné, jako u všech článků na tomhle webu za posledního půl roku:

Ten hlavní průser jsme my sami. Naše já, naše identita, naše touha po dokonalosti, úplnosti, harmonii, vyrovnanosti, klidu a... štěstí. Znamená to, že nejlepší cestou, jak zajistit, že nikdy nebudete šťastní, je toužit po vlastním štěstí. Pro blbce: Ani z téhle věty nevyplývá, že se přeci jenom dá nějak zajistit, že budete šťastní. Protože když to řeknu hloupě, tak člověk ve stavu nirvány přestává být sám sebou, neboť jeho identita je rozpuštěná, jeho já de facto přestalo existovat a už v něm není nic, co by mohlo toužit. Takže ne, vy jakožto osoby šťastní prostě nikdy nebudete. Protože jestli štěstí přeci jenom někdy přijde, vy už u toho nebudete. Tenhle paradox nelze nijak obejít.

Co tedy znamená vzdát se sebe sama? Ach ty paradoxy... No znamená to mimo jiné i vzdát se snahy o vlastní osvícení a dokonce i té snahy o vzdání se sebe sama! (strašnější paradox už asi nevymyslím) Znamená to i vzdát se svojí identity hledače pravdy a funkčního řešení a pravdu prostě přijmout jaká je a pracovat s ní. Protože ono i to hledání může být svým způsobem příjemné a pohodlné. Postmoderna asimilovala ve stylu černého zrcadla už i tohle hledání cesty a udělala z něho produkt, jako ze všeho ostatního.

Pravdu nebývá nějak zvlášť těžké objevit. Pravda je vcelku banální. Problém je jí integrovat a nezbláznit se z toho. Anebo přesněji: Problémem je integrovat sebe sama do té pravdy.

 

Střípky

S identitou se nikam nedostaneme a tím spíš ne ke štěstí. A štěstí samo je navíc doménou identity a jako takové nemá hodnotu. Respektive naše ego umí produkovat štěstí výlučně ve formě drogy a nechává nás na něm záviset, čímž z nás dělá fetující trosky, kterým jde jen o to, aby nějak dostali další dávku úlevy. Jediná cesta je se na hledání štěstí prostě vykašlat – a obrazně řečeno vykašlat se i sami na sebe. Bohužel my to přesto nemůžeme vzít prvoplánově a říct si, že teda půjdeme a provedeme dekonstrukci vlastního self, přijmeme, že jsme jen fragmenty reality, pochopíme všechny svoje role, a uvědomíme si naše místo ve Vesmíru a tím jako přestaneme toužit a staneme se osvícenými a tibetští mniši nám budou líbat boty...

Protože i tohle by byla zase jen další verze hry na identitu. Protože ať chceme nebo ne, tak takřka proti naší vůli nám tam za tu pasáž o neulpívání na vlastní identitě naskočí dovětek „...a díky tomu TO všechno zvládnu a díky tomu přece jenom budu šťastný, juchů!“. Ne, ani takhle to nefunguje. Skutečně to musíme zvládnout nějak bez těch úliteb vlastní identitě. Nemůžeme si dopředu nárokovat vůbec nic. Ani že TO půjde, ani to, že si nebudeme nic nárokovat... Nu, jen máloco je tak k vzteku, jako tyhle životní paradoxy.

Mám trochu pocit, že tenhle text je možná až příliš nebezpečnej. Víc, než kdy jindy tu platí, že z každého odstavce si může lidská mysl vyextrahovat to, co se jí hodí a celé sdělení ve výsledku přetočit do nějaké šílené motanice na třetí a vytvořit v hlavě přesně ty berličky, které my lidé potřebujeme, abysme nemuseli tu trapně jednoduchou pravdu přijmout - a místo toho jsme mohli „v klidu“ hledat dál (štěstí). A mít u toho nastavené vnímání v nějaké psychotické schizofrenní křeči. Takže jen doufám, že tímhle někomu nezamotám hlavu ještě o řád víc, než si jí dosud zamotal sám a že se nestane třeba to, že díky tomuhle postu někdo začne cítit vinu kdykoliv bude mít z něčeho radost, a nezačne se kvůli tomu naschvál ničit, nebo tak něco. Lidi vymýšlejí nejrůznější šílenosti...

Takže na úplný závěr nějak jednoduše: Cílem není mít se fajn. Štěstí nemá hodnotu a je dokonce nebezpečné. Identita je zrádná. A v životě nemáme nárok absolutně na nic.

Komentáře (265)
  1. Jelikoz jsem se po mejlu dozvedel o novym clanku, tak jen dodam k: “Na tom je pak založen veškerý konzum, protože lidé uspokojují svoje tužby (ekonomicky řečeno „potřeby) za účelem onoho „konečného“ uspokojení, ale to nikdy nepřijde; jediné, co přichází jsou stále další a další tužby, které se zoufale snažíme uspokojit. A tak vzniká poptávka, která je uspokojována nabídkou a celé hospodářství nám pěkně šlape.”

    To cemu se dnes rika ekonomicka krize je – a na tom se prekvapive shoduje vetsina ekonomu a predevsim ti mainstreamovi – krize poptavky. Je to krize “chteni toho uspokojeni”, takze dnes se podporuje poptavka pres ruzne srotovne, dotace uveru, ale i socialni davky. Je to vlastne ne podpora chteni, ale chteni po chteni. Je to perverze na druhou. Uz to probublalo tak daleko, ze jsme unaveni chtenim stesti, tak uz jen touzime po tom chtit. O to vic je samozrejme mainstreamova realita s tim imperativem stesti nesnesitelnejsi, protoze cim vic se to cele sype, tim vic se musi predstirat, ze to cele drzi. Takze proto nam to hospodarstvi az tak skvele neslape. On ten mozek a/nebo vedomi je sice blbej, ale ne nekonecne. A i kdyz to jeste asi malokomu docvaklo VEDOME, ze kupovani si novejch aut, pocitacu, nebo hadru nam zadny stesti neprineslo v minulosti a tudiz neprinese ani v budoucnu, tak PODVEDOME to docvakavat zacina. Jenze vzhledem k tomu, ze je na konzumu konstruovana cela realita i nase identity, tak se to snazime cele ochcat silenymi new age levicackymi vynalezy a inspiraci je opet to zizekovske pivo bez alkoholu. Takze tu jsou penize, ktere nejsou penize; FAIR TRADE vyrobky, ktere nejsou konzum; je tu ekologicky konzum, ktery jakoby neni konzum protoze neni spinavy (vsimneme si toho genialniho magickeho posunu, kde ta symbolicka spina je prevedena na ekologickou spinu a pote resime ekologicky problem vyroby a distribuce a pokud ho vyresime, je cely konzum v poradku – tot jadro environmentalismu a PROTO jsou ty dnesni levicacke obrozenecke kidy jeste mnohem horsi nez hardcore pravicovej kapitalismus, kterej je prazdnej uz zcela zjevne a nema se cim maskovat).

    A zas se jdu vozit jako spravnej kapitalista do bazenku a seru na vsechny a vsechno!

    • @la tibor: No teď, když si z bazénu odstranil to listí, tak “můžeš” a “máš na to nárok” samozřejmě (haha).

      Dobrá poznámka s tou krizí poptávky. Realita vždycky prosakuje a nějak se to v lidským podvědomí projeví. Jen škoda, že to jede všechno takhle pod povrchem… I když ne, není to škoda, protože až to přestane jet pod povrchem a dostane se to do všeobecnýho povědomí, tak v té chvíli už to bude zase nějak asimilováno a ta pravda se stane součástí mainstreamovýho balíčku (a lidi si to v hlavách zase nějak odůvodní a nacpou těsně za to sdělení nějakej shit, kterým se to celý legitimizuje a sebere se tomu ta revoluční povaha).

      Přestože je celá takzvaná finanční krize než co jiného krizí (celospolečenské i osobní) identity, tak k tomuhle se prostě jako společnost nikdy nedopracujeme, stejně jako se nám to nepovedlo nikdy v minulosti. Konzumerismus se asi nakonec přetočí v něco trochu jiného, bude se konzumovat nějak jinak (“uvědoměle a čistě – ekologicky”) nebo přijde teda konečně to totalitářštější období, kdy ovšem ta lidská identita bude jen utiskována shora a tím se samozřejmě nic moc nevyřeší (hra na identitu se pojede dále; uvědomění, že identita je shit neproběhne…).

      A ono je to koneckonců možná i dobře, že se na tý celospolečenský úrovni stane prd. Paradoxně to dává větší prostor zvládat ty věci na úrovni jednotlivců.

      • @Mordemy: ale to je ten vyvoj! ze se uzasna a pravdiva tajemstvi, jako ze zeme neni placka, stanou mainstreamem (=vedomou slozkou)!

        jenze tohle je trochu brutalnejsi revoluce, kdy se predmetem zajmu stava samotnej clovek/vedomi a pracuje se tady se schizoidnostma nevedomi-vedomi; svatou trojici id-ego-superego atd.

        to, ze dochazi k cernemu zrcadlu a asimilaci pravdy jen ukazuje, ze jsme mekci (v kazdem dile black mirror byla moznost to zahrat spravne a holt to ZATIM kazdej posere asi tak, jako kdyz Havel kejvnul na to, ze bude prezident)

        uz tak nejak jak to cloveka sere, se chce rict, ze VSECHNO, co je mainstreamovy, je absolutni shit, ale ono to tak neni – proste poznatky a priblizeni reality, co se staly mainstreamem, pocinaje modelem ty zemekoule a konce modelem atomu JSOU fajn a zaplatpanbuh za ne, jinak bysme se ted nebavili tady, ale cmarali do hliny a dohadovali se, jestli za tim dubem na rozcesti u Kvasin fakt bydli hejkal

        bud ta “globalni” transformace vedomi je mozna anebo je to takova limita, ke ktery je dobry se upinat – tj. clovek je osvicen prave odevzdanim se realite a praci pro ni (na tom prvnim vsechny revoluce ztroskotaly, to druhe se da vycist ze starych mytologii)

        tak nejak to neni jiny nez jakakoliv bitva, s tim, ze tuhle vyhraly (pravdepodobne) jen neexistujici hrdinove jako Jezis, ktery potrebujem jako vzory (mozna uz ne!?), protoze nakonec pres vsechen hranej individualismus jsme podelani az za usima zkusit neco noveho, kdyz uz na to nove jsme vubec schopni zaostrit; pripomina mi to treba bitvu s trhem, prestoze trh obcas nekdo PROKAZATELNE precte a vydela na tom… ty zpetne hacky black mirroru jsou v poradku, proste ukazuji, ze “takhle ne” podobne jako v mnoha vecech, co vypadaji nadejne, clovek jen utopi love… ale da se na tom naucit a realita se vybrusuje z te druhe strany, tedy nerika se ze “takhle to je/jde”, ale takhle to “zase neni/nejde”

        mainstream co prijme mytologickou pravdu si predstavit neumim; urcite by to nebyl zastup treba cternaru tohohle blogu; vzdyt my vsichni sami zvladnem maximalne o to 1% ukrocit stranou a to je vsechno! jo, je to znat, ale mainstreamova realita je proste strasne mocna a totalitni a jaka ma jako byt “pak”?

        ma nebyt a rozplynout se jako para nad hrncem?

        nebo uz je to ted s mainstreamem uplne v poradku a potrebujem ho jako soputnika podobne jako stredoveka cirkev jakozto true self potrebovala svetskou moc jako falesne self (a dnes si hrajeme na falesne self na stridacku s pravym)?

        jak vubec pracovat se symbolem mainstreamu? kde je zase ta treti cesta?

        • @la tibor: Tyhle závěrečný otázky jsou (teď) na mě fakt moc asi… vůbec to nejsem schopnej uchopit nebo nad tím přemejšlet. Chvíli jsem to dokonce ani nechápal, co říkáš a musel jsem si to přečíst znovu…

          Připadám si jako v šestej třídě, potom, co jsem utekl ze skautskýho tábora (cupital jsem sám asi 15 kilometrů po silnici, než mě půl kilometru před domem dohnal skautskej náčelník ve škodovce) – nechci nic řešit, chci spát (hlavně, že jsem to zvládnul a jsem doma). Myslím, že tenhle článek je dost silný kafe i na mě a asi jsem tady (i sám sobě) naťuknul něco hodně silnýho, protože mi z toho je fakt čím dál hůř…
          (pro verku: tvoje teze o tom, že jsem ten článek napsal aby mi bylo dobře definitivně padá)

          Jdu umřít (utopit se v bazénu vypadá vcelku přijatelně).

    • @la tibor:
      Převážně souhlasím, ale zároveň považuji buddhismus za cestu špatným směrem, je to tatáž cesta oddělená od celku za účelem osvícení(nirvány,ukončení utrpení znovuzrozování) či-li něco za něco pro toho co buddhismus praktikuje bez ohledu na ostatní. Myslím, že všichni jsme si rovni a kopem za jeden tým ve výjoji. To, že úzká část bytostí předběhne vývoj a překlopí celek v evolučním posunu podle mě nefunguje a už vůbec nefunguje, že se ve výjoji dostane dál sám za sebe. Ta separace od celku bez nějakého vlivu na celek je ta chyba, která brzdí vývoj. Myslím tím skupinku lidí zavřených někde v kláštěře meditujících pro svůj posun.
      Cestou pro ovlivňování celku by právě mohly být tyhle weby, kde ikdyž to tak teď nevypadá, tak za x let to může určovat budoucí vývoj.

      Orbital: Ta krize poptávky je jen a jen dobře, jak píšeš někde dřív mohlo by to urychlit implozi společnosti, která je v tomhle čase již zastaralá, nefunkční a nikam neposunující.

      • @quake: Jestli něco skutečně brzdí vývoj, tak je to společnost samotná se svojí ideologií a snahou udržet zaběhnuté pořádky. Společnost se nechce vyvíjet, společnost chce stabilitu a zaprděnost, o kterou se snaží posledních pár tisíc let a překvapivě se to stále nějak nedaří. Vývoj je proces, vývoj je pohyb! Společnost se naopak snaží o strnulost. Tzn. vývoj se děje navzdory společnosti.

        Ohlížet se na ostatní je v tomhle smyslu, v kterým to říkáš ty, pitomost. K čemu je proboha bejt stejnej sráč jako zbytek? To se mám jako fakt vrátit ke sledování televizních novin, chození do normální práce a hraní všech těch sociálních tanečků, který lidi praktikujou? K čemu by to bylo prosimtě? A hlavně: Jak bych tím pomohl lidstvu? Jak bych ten vývoj tímhletím posunul? Vývoj opravdu není “být stejný sráč jako ostatní a plácat se ve stejnejch sračkách”.

        Ne, nejsme si všichni rovni… lišíme se svojí lenností a tím, jak moc jsme pohodlní. Jsme sice všichni stejní (lidi se od sebe nelíší významně v tom, že by se někdo narodil jako debil a druhej jako génius nebo že by někdo měl tu lennnost a pohodlnost předefinovanou), ale co dělá ten rozdíl je naše svobodná vůle a to, jak žijeme svůj život a co jsme schopný s ním udělat. Nějakej sociálně-společenskej determinismus tu prostě nemá místo.

        Vývoj byl a vždy bude o tom dělat věci jinak, než to dělá zbytek a de facto ty lidi nějak táhnout za sebou. Tohle platí úplně u všeho, nejlíp je to vidět u technologií, třeba typicky v IT, kdy ten vývoj by mohl jít dopředu ještě rychleji, než teď, ale nestíhal by se prostě prodat ten aktuální model (a vyždímat na tom co nejvíc peněz), tak se to záměrně brzdí. Steve Jobs když rozjížděl Apple, tak přesně tímhle motivoval lidi a prohlašoval, jak IBM a Xerox jsou starý vrásčitý dědkové sedící v polorozpadlý pevnosti… a měl pravdu. A důvod, proč s Applem převálcoval všechny ostatní bylo, že dokázal inovovat, zatímco ostatní by nejradši v poklidu stavěli velký hnusný nevýkonný počítače…

        O buddhismu jsem si myslel přesně to samé, co píšeš, že je to de facto cesta oddělenosti od reality, že buddhista si dosáhne té svojí nirvány, postoupí kamsi na ten nejvyšší level osvícení a unikne úplně ze světa. Nakonec je to celý trochu jinak. A je tu mimochodem velmi zajímavej gap přímo v tom buddhistickým učení zdá se…

        1) Předně nirvána neznamená nic jiného, než absolutní spojení s realitou. Většinou to chápeme jakože se člověk dostane kamsi “jinam”, že se osvobodíš od těla a tvoje duše se rozplyne nebo tak něco, ale to je špatně. Nirvána není že odejdeš pryč, nirvána znamená to, že si konečně naplno bez kompromisů přítomen ZDE. Nirvána je skutečně o tom, že seš naplno teď a tady (nikam neodcházíš).

        2) Co je ovšem hustý a co celou věc podstatně komplikuje je buddhistickej koncept bódhisattvy, který má být stručně řečeno o tom, že než dosáhneš “buddhovství”, tak se máš z té nirvány vrátit, udělat krok zpět, a co ses dozvěděl, předat lidem. To jest je tam naznačeno to, co říkáš ty, že je to nějaký únik. Problém je, že to prostě dohromady nedává smysl, protože nirvána není únik, nirvána je plné propojení. A logicky by neměl být problém, když seš teda konečně naplno v realitě, komunikovat s těma ostatníma lidma. Nicméně očividně to nějakým způsobem problém zřejmě je, protože to by jinak bódhisattva vůbec nemusela existovat.

        (k buddhismu a gapům – mezerám – je ideální tahle Žižekova přednáška: Slavoj Žižek. The Irony of Buddhism. 2012 – Žižek říká, že prostě musíme nějak přijmout to, že tam ten gap je a že nemá jasný řešení…)

        Neboli skutečně to není a nemá být o tom, že se úzká skupinka lidí zavře kdesi v klášteře a budou si tam kuchtit svoje osvícení. Ty věci se mají předávat dál. Ale zase se na to musíme dívat realisticky – ani Janeček se svejma miliardama a inzerátama propagujícíma v MF Dnes všeobecný dobro, není schopnej na celospolečenský úrovni změnit nic moc podstatnýho. Možná to v pár lidech zarezonuje, možná se fakt začnou chovat líp a zamyslej se, ale to je pořád tak nějak málo… Podle mě jediný, co má dostatečnou účinnost je čistě osobní (víceméně terapeutickej) přístup, kdy se věnuješ jednomu člověku a snažíš se ho v tom vývoji pošoupnout dál (pokud na to teda budeme koukat takhle blbě, že je to nějaká lineární cesta od temnoty k probuzení). Tam je ten impact zdaleka největší.

        Jinak Buddhismus praktikujou v Ásii celý státy. To jest tam to není náboženství pro pár mnichů a opět to není tak, jak to chápame my tady běžně (jako únik někam do jeskyně a vlastního osvícení), ale je to normálně způsob života. V praxi to je dokonce tak, že jen velmi málo lidí v Ásii provádí nějaký buddhistický meditace nebo tak něco. Buddhismus tam prostě znamená žití podle pár morálních a etickejch pravidel a obecně prostě přístup k životu. To jen my jsme začali buddhismus takhle používat ve snaze vytřískat z něho to soukromý osvícení.

        • @Mordemy:
          Śak to je to ono o čem mluvím: „Vývoj byl a vždy bude o tom dělat věci jinak, než to dělá zbytek a de facto ty lidi NĚJAK TÁHNOUT ZA SEBOU.”
          Buddhismus v asii vidím stejně jako křesťanství v evropě, přehrabuje se přehrabané zastaralé, dyť co ten mainstreamový buddhismus v asii znamená: konkrétně v Barmě lidé přináší dary buddhovi a za to si přejí dvě jejich nejčastější přání: ZDRAVÍ A KRÁSU V DALŠÍM ŽIVOTĚ.

          • @quake: Takhle to ale funguje quaku ten vývoj. Nemá smysl bavit se o tom, jak by to mělo/nemělo být jinak nebo co se ti na tom líbí/nelíbí, prostě to nějak je a musíme se s tím vypořádat a evolučně řečeno “přizpůsobit se”. Ale evolučí přizpůsobení se není o tom zapadnout co nejvíc do řady, je to o tom co nejefektivněji využít stávající podmínky. Takže pořád nevím, co se to na tom nelíbí nebo proč ti vadí, že se odmítám chovat jako zbytek populace…

            Dokonce si myslím, že tohle je fakt úkolem a údělem člověka, snažit se razit tu cestu a šlapat na to co nejvíc může. Nemůžeme bejt přizdisráči, zvlášť když už něco vidíme…

            Veškerý vývoj je vždy revoluční povahy a boří současný stav! Nikdy to není tak, že se jako mírumilovně a v klidu všichni chytíme za ramena a společně vymyslíme, co dál. Pokud ti jde o to, že bych se měl jako snažit o vývoj v rámci systému a v rámci společnosti, tak opakuju znovu, že společnost se nechce vyvíjet. Lidi hledají už věky věků ultimátní společenské uspořádání, který by zajistilo stabilitu. A pořád se to nějak nedaří a historie se cyklicky opakuje a uspořádání společnosti a státu se stále dokola boří a formuje stále stejným způsobem – viz. tenhle Vašíčův článek: Ivo Vašíček: Které společenské zřízení je nejlepší?

            Byť samozřejmě kupříkladu pokrok v technologiích znemožňuje zformovat totalitní uspořádání stejným způsobem jako v minulosti (v době internetu, mezinárodního obchodu a globálních korporací je těžké přejít do totality na úrovni jednoho státu), ale typově to zhruba odpovídá.

            Podstatný každopádně je, že skutečná změna prostě nemůže proběhnout na úrovni států, změnou společenskýho uspořádání, není možný udělat tu změnu SHORA. Protože ta změna není změna společnosti, je to změna lidskýho vnímání. Tady nemá smysl snažit se něco seshora tlačit a tvořit tu nějakou osvícenou společnost. Pravda a realita tady už dávno je, my se jí jen musíme naučit vidět.

            Proto pořád říkám, že jestli má smysl něco měnit a na něčem pracovat, tak jsou to konkrétní jednotlivci a musíme začít odtud. Já prostě nebudu plejtvat energií na to snažit se janečkovsky měnit společnost, když to můžu cpát do konkrétních lidí, kde je ta pravděpodobnost změny mnohonásobně vyšší, než když bych se snažil oslovovat masy.

            Jako já se nebráním tomu zvedat tomuhle webu návštěvnost a pouštět to víc do světa a snažím se rozvíjet to dále. Dokonce na propagaci blogu soustavně pracuju a průměrná denní návštěvnost za posledního půl roku vyskočila cca o 300% a začínají se dít i různý “traffic spikes”, že tenhle web občas zalinkuje někdo relativně důležitej a pak to tu krátkodobě skáče do velmi zajímavejch čísel. To je fajn a jsem rád, že těch lidí je čím dál víc. Ale zároveň to je mimochodem i čím dál větší zátěž na mě, protože co se zvedlo i kromě jiného je výskyt lidí, co mi píšou soukromý PM přes kontaktní formulář a žádají osobní setkání nebo kontakt na nějakýho dobrého psychologa z Prahy kvůli “problému paralelního D/s vztahu” (tímto zdravím šílenou slečnu Petru).

            Samotnej vývoj tohohle blogu jede občas rychlejc, než jsem schopnej to kočírovat a samozřejmě nemám tušení, co z toho nakonec bude nebo nebude. Možný je všechno. Můžeme třeba časem zkusit nabourat systém infiltrací oficiálních psychoterapeutickejch kruhů a kooperací se zasvěcenejma psychoterapeutama nebo se vymyslí něco podobně vtipně diverzivního. Rozhodně se tomu nebráním.

            Ale v tuhle chvíli je to asi jako řešit kde si koupím byt, až na něho budu mít peníze… je to prostě něco, co nemá smysl řešit (řešit to budeme za chodu až k tomu budou podmínky).

        • @Mordemy: quake nenapsal “spolecnost”, ale “celek”, coz je spolecnost + neco navic

          zas me z toho boli hlava, tak pujdu radsi cistit ten bazen… treba tady jsem si jistej, ze vy dva presne vite o co jde a “jen” vedete sokratovskej dialog, kterej se driv nebo pozdeji ztrati ve slovech nebo jinejch symbolech

          snazime se tady porad neco sjednotit a porad se to stepi – primo zde v diskuzich se narazi na ty limity, o kterych jsou clanky

          vcera mi muj “IT specialista” psal, ze prej do par let udelame novou blogovaci platformu, protoze ho wordpress zacal srat… ze by se uz blizil konec schizoidniho tandemu “clanek-diskuze”? btw. pamatujete jak v zacatku internetu byli vsichni nadseni z potencialu INTERAKTIVITY, ktera nakonec vubec nebyla rozvinuta, ale byla pohlcena Facebookovym zvastem

          s quakeho predchozim postem souhlasim s vyhradou, ze co je momentalne vychodni buddhismus bych radsi overil, i kdyz ta interpretace “ZDRAVÍ A KRÁSU V DALŠÍM ŽIVOTĚ” asi na lidskou psychiku sedi a koneckoncu v Brazilskym pojeti cirkusoveho krestanstvi jsem nenarazil na nic moc odlisneho, akorat ten buh je o neco organictejsi… co vidime je ten buddhismus aplikovanej v nasem zapadnim IT zivote a jeho heslo je VICE EFEKTIVITY PRO ROZKOSE NASI IDENTITY V TOMTO ZIVOTE a ideologicky sem spada Kiyosaki, Janecek, Maly, GTD… no a jak rika Zizek prukopnikem je zde Reinhard Heydrich (ideologicka propojenost nacku a vychodu, prejata symbolika, nebo bankovni korporativismus jak Nemecka tak Japonska nejsou shoda nahod… a neni divu, ze nevime, co s tim, ze jsme jednak dozorci z Osvetimi a jednak Zidi po Soa).

  2. “…Mám trochu pocit, že tenhle text je možná až příliš nebezpečnej. Víc, než kdy jindy tu platí, že z každého odstavce si může lidská mysl vyextrahovat to, co se jí hodí a celé sdělení ve výsledku přetočit do nějaké šílené motanice na třetí… ”

    Tohle je podle me prirozenost. V nekonecnem vesmiru, cili vesmiru nekonecna paralelnich realit vyvijejicich se v case, prijde obcas neco jako zakladni rovnice a od ni se odvozuji dalsi a dalsi jen proto, ze to jde. Deje se tak dlouho, dokud se tato “vlnka” zakonitosti, presneji pricnnosti, nevycerpa a pak je pohlcena rezonanci pricinnosti okolnich.

    Takze pokud ses, Morde, svyma formulacema dostal na uroven, ze si je lidi preinterpretovavaji po svem, delas “vlnky” a tvoris svym followerum realitu. Nevim jestli je vhodne slovo “paradox”, ale vlny je mozne delat paradoxne i tim co pak dole pripojil LT, s tim jeho polehavanim v bazenu a zdanlivou necinnosti.

    Sorry if Prinos meho prispevku = nula. Beru sve diskuze na webech jako zapisnik svych uvah a hledam “nahodnou” synchronicitu, ci koincidenci.

    • @tom: Lidi právě přeinterpretovávají pořád něco a tohle ohýbání reality je ten největší průser všeobecně. Veškerý naše vnímání je určitá dezinterpretace reality a o to právě jde, snažit se dostat k tomu, že to vnímání nebude posunutý a budeš vyladěnej na max (právě tohle je ta buddhistická nirvána).

      Co se tohohle blogu týče, narážel jsem na to už na začátku článku, že vím o lidech, který si celej tenhle blog v hlavičce interpretovali jako “Mordemy hledáš způsob, jak dosáhnout štěstí” a z týhle zhovadilosti jsem následně časem rozvinul celej tenhle post. Už to bylo nutný říct fakt takhle natvrdo, že tenhle blog opravdu NENÍ o hledání štěstí a nikdy to tak zamýšleno nebylo a dost jsem se vyděsil, když mi bylo oznámeno, že něco dělám špatně protože očividně nejsem nějak zvlášť šťastnější/spokojenější/vyrovnanější…

      Lidi si samozřejmě přetočí ty věci jak budou chtít – pokud budou chtít – a nic s tím neudělám. Lidská pohodlnost je neskonale mocná. A je to primárně problém každýho, že si ohýbá realitu jak se mu to hodí… následky to má vždycky. Zároveň však mám spoluodpovědnost za ty lidi, kter si to tady přečtou a protože si myslím, že tenhle text je docela těžkej na přelouskání sám o sobě a vím, co všechno lidská mysl dokáže (jaký mindfucky si na sebe jsme schopný vytvořit), tak jsem to tentokrát zmínil takhle napřímo, že tu obavu z dezinterpretace mám. Jinak tahle obava je dlouhodobá a konstantní a musí s ní počítat každej, kdo něco publikuje… Vlastně i každej, kdo jakkoliv komunikuje s kýmkoliv; riziko dezinterpretace hrozí i u běžnýho face-to-face rozhovoru o včerejším zápase NFL.

      K těm vlnám: Podle mě je potřeba i tohle brát s pokorou a moc se neohlížet na to, jaký kde dělám vlny a počítat jak velkej potenciál ty moje vlny mají… I kdyby to tak nakrásně bylo, že třeba weby jako je tento mají nějakej větší potenciál pak něco někde shodit v rámci systému, tak já prostě nemůžu ten web tvořit vědomě (!) s tímto záměrem. Tak pyšnej bejt nemůžu. A btw i TOHLE zmiňuju v článku výše. My si to nemůžeme takhle dopředu nárokovat. Nemůžeme si nárokovat vůbec nic. My na to správně nesmíme ani pomyslet, že by to mohlo mít takovejhle dopad. Dělat co nejlíp umíš, pracovat na tom všem, ale bez toho neustálý opakování “wow, to má tak super potenciál tohle”. A mám pocit, že právě i to, že mi je to tady takhle neustále předhazováno, že jako psychoanalyza.com má nějakej uber globální potenciál, mi tlačí do hlavy nějakou zpupnost nebo tak něco a já se s tím musím vypořádávat a krotit to.

      Jinak teda ta LTho hláška je opravdu super a souhlasím, že tohle MÁ potenciál v lidech něco vyvolat. Specielně u těch lidí, který se mu roky snažili namluvit, že je to prachatej kapitalista, co už je dávno za vodou a může se jen válet u bazénu. Tak teď jim to konečně potvrdil a je to strašná prdel představovat si La Tibora jak leží na lehátku u bazénu a tváří se jako zazobanec, kterýmu je všechno u zadku…

      Myslím, že ty diskuze na webech nemají být “zápisník svých úvah”. Převeď si to do reálu, že by ses se mnou potkal jen proto, aby sis nějak zformuloval vlastní myšlenky. Diskuze na webu má potenciál pro spojení mezi lidma a komunikaci a tohle už tu bylo několikrát v praxi dokázáno.

  3. ahoj mordemy, my se neznáme ale občas tady čtu, tak tady je moje první reakce:
    Cílem je nejspíš umřít, resp. Prožít svůj život. Co je potom to nikdo neví! Umět žít je v dnešní době opravdu umění.
    A každý se chce cítit dobře. (ty píšeš články aby ses cítil dobře, já to čtu a odpovídám ze stejného důvodu). Nikdy nedělám nic pro to abych se cítila špatně. Když jsem měla poprvý tripa, bylo to zajímavý, cítila jsem se dobře, ale nakonec přišly pocity tak děsný, že jsem si řekla, že tohle už nechci nikdy zažít, tak jsem si to pak dloouho nevzala. Stejný s alkoholem.
    Pro mě je štěstí např. to, že jsem se nenarodila jako kluk. nebo když projdeš kolem revozora a nemáš lístek a on tě nezastaví, to je tzv.klika, nebo štěstí. někdo měří štěstí tím, co nemá a co chce mít, ale to je zrádné.

    Takže zásadní je umět žít!! A to se vším co k tomu patří. A kdo nefňuká, je u mě frajer!!

    • @verka: Ahoj verko, vítej.

      Napsat dvanáct hodin po uveřejnění článku, kterej detailně popisuje, že je špatně snažit se dělat všechno pro to, aby se člověk cítil dobře, že děláš všechno pro to, aby ses cítila dobře… no to je jak na objednávku.

      Jo, každý se chceme mít dobře a to je ten průser holka! Každý se chceme mít dobře, ale nějak nám to moc nefunguje, se mi zdá… Kolika lidem je skutečně dobře? Jo, všichni se pachtíme za tím aby nám bylo dobře a končíme do jednoho v pěkný prdeli. Naprostá většina lidí kolem mě se motá ve sračkách a je ztracená a jeden z důvodů, proč se do těch sraček dostali, bylo právě tohle tebou obhajovaný pachtění se za tím, aby jim bylo dobře! A to se snažím řešit v tomhle článku, že jsme na sračky, přestože (právě proto, že) neděláme vůbec nic jinýho, než že se snažíme o to, aby nám bylo dobře…

      Píšu to tam v tej části o tužbách, že je tu problém s tím, že tužby nemůžou bejt naplněný a tím pádem je to nefunkční cesta. Ale ta funkční cesta znamená jít PROTI svým tužbám a to nám samozřejmě taky dobře neudělá! Přestože mi dopsání toho článku svým způsobem dobře udělalo (byl jsem rád, že jsem to dal konečně nějak dohromady), tak například tahle odpověď, kterou píšu právě teď, mi dobře teda nedělá ani trochu a docela dost si mě tím dostala a jsem tak zralej na to jít si zaplavat.

      Jako ano, děláme všechno za účelem toho, abysme se měli dobře… ale ono to NEFUNGUJE a to je meritem celýho tohohle článku proboha! O tom právě píšu. Tenhle tvůj komentář fakt úplně přesně ilustruje to “feťáctví”, co jsem popisoval v článku, že ti jako nejde o nic jinýho, než šlehnout si další dávku “dobrýho pocitu”. A samozřejmě právě proto ti ten trip dal nakonec onen hnus… protože ty sis ho dala s tím, že ti to udělá dobře a přesně tuhle nenasytnost a nepokoru jsou psychedelický drogy schopný náležitě potrestat (a jsem za tuhle jejich vlastnost moc rád). A to, že už nikdy nechceš zažít bad trip, to je logický no, jenomže ty ve svým srabáctví díky tomu dropneš i tripy jako takový…

      Vzato kolem a kolem, tenhle tvůj komentář je extrémně šílenej a je mi z něho blbě (a asi nejvíc mi je blbě z toho, že píšeš, že ti moje články dělají dobře…). Přečti si to prostě celý ještě jednou ten článek a asi i celej blog, protože tu očividně došlo k tý takzvaný “dezinterpretaci”.

  4. já řekla že nedělám (úmyslně!!) nic proto abych se cítila špatně a to neznamená že dělám vše proto abych se cítila dobře. já přišla na to, že někdy je lepší nic moc nedělat a nechat věci samy sebou. vlastně jen řekla, že všichni se chtějí cítit dobře. co proto lidi dělaj a jak to dělaj je už druhá věc. hlavní je že to asi moc neumějí…proto jsem psala o umění žít …
    když cítim hlad, musim se nažrat, nic víc. takhle jsem to myslela, ne po něčem toužit. ale dnešní svět je složitej a člověk je vystaven mnoha pokušením, a umět v tomhle světě žít, to je umění.

    ja toho prvního tripa neplánovaně dostala a nevěděla vůbec co čekat, vzala jsem si to, protože jsem chtěla být s těma lidma, co mi to dali, původně jsem ho chtěla tajně vyplivnout a pak jsem na to nějak zapomněla a vstřebala ho (při plavání v rybníce). Takže jsem si ho vzala vlastně jen kvůli tomu poznat ty lidi a jeden jejich večerní svět, asi v 16ti. Hnus mi bylo až potom doma, … to byl fakt hnus.
    Nepíšu že mi dělají dobře tvoje články, ale čtu je proto aby mi bylo dobře jako čtu i jiný články… jestli je mi dobře to vidim až potom. Čtu to v práci v pauzách…dělám ve vývoji software…
    Ale ted mi udělala dobře ta tvoje reakce, podnětný je pro mě to, jak píšeš jít proti svým tužbám … to je zajímavý … pro některý lidi a některý situace by to bylo asi dobrý … to si budu pamatovat nebo o tom přemítat … dobře jim to hned neudělá, ale možná že za více času ano ….
    díky, v. a nebud nasranej.

    • @verka: Tak to si piš, že děláš věci, kvůli kterejm je ti špatně. Na pojem sebedestrukce si tu ještě nenarazila na tomhle blogu nebo jak? A je úplně jedno, jestli říkáš, že “děláš všechno aby ses cítila dobře” nebo “neděláš nic, aby ses cítila špatně” – to je naprosto to samé, je to pouze negace téhož a říkáš tím buď to, že děláš všechno správně anebo že u tebe neexistuje sebedestrukce (vyber si; ale protože očividně nejsi lámskej mnich ani – zatím – pacient bohnický léčebny, tak ani jedno z toho u tebe neplatí).

      Dělat něco “úmyslně” proto, aby se člověk cejtil špatně, je masochismus, dělat to “neúmyslně” (tj. podvědomě) a někdy dokonce i vědomě masochisticky, to už je pak ta známá sebedestrukce a to je sakra běžná věc; viz. předchozí post Útěky domů. Ničíme se fakt všichni do nějaký míry, a i ve tvým životě by se nějaká sebedestrukce určitě našla (ať už vědomá nebo nevědomá). Pokud seš natolik uvědomělá, že se snažíš všímat si toho, jestli něco, co děláš, náhodou není sebedestrukce a daří se ti to vychytávat, tak oukej, ale něco mi říká, že tohle není ten případ.

      Pořád tam cpeš to mít se dobře. Zase opakuješ, že všichni se chtějí cítit dobře a stavíš to tak, že všechno je jen otázkou “umění žít” (a z tohohle mi vyplývá, že prostě říkáš, že je to o “umění mít se dobře”). Ale já prostě říkám, že o tohle tu jít nemá a že to žití NENÍ ve výsledku o tom mít se dobře a nemá se to takhle poměřovat! Já říkám, že se tohohle musíme umět nějak vzdát, tý samotnýho snahy o to mít se dobře. Nebo pokud to teda nejde se toho vzdát (lidský tužby jen tak neodstřihneme lusknutím prstů), tak to alespoň nepodporovat a neujíždět si na tom.

      Bereš to prostě moc jednoduše a ignoruješ podstatný věci. Přístup “když cítim hlad, musim se nažrat, nic víc” je zoufale nedostatečnej pokud to vztáhneme na tu symboliku štěstí a spokojenýho života, kterou máme všichni narvanou v palicích. Když použiju fakt nějakej hodně schizoidní slovník, tak něco jako dlouhodobej pocit štěstí a uspokojení je něco, co prostě nemůžeš uspokojit ani kdyby ses na hlavu postavila. Nemáš se prostě jak a kde “nažrat” a právě proto, že je to celý kvůli tomuhle podstatně složitější, než uspokojit hlad, je to štěstí tak strašně moc velký téma. Protože to sice všichni chtějí, ale nikomu se ještě nepodařilo se “nažrat”. A v článku vysvětluju, proč to tak je a že právě nenasytnost a touha “nažrat se” jen dál podporuje ten hlad (fakt blbý přirovnání).

      Každopádně my se v tom pohledu rozcházíme a nekoukáme na to stejně, přestože se křečovitě snažíš napsat to tak, aby byl tvůj koment s tím, co říkám v korelaci. Nevím, bojíš se jít do konfrontace nebo o co jde? A to, že ti udělala dobře moje reakce je logický no, holčičky obzvlášť mají rády, když je chlap seřve a řekne jim, že melou hovna (místo toho, aby jim podlejzal a snažil se je dostat do postele…) a chápu, že to může bejt úlevný, zvlášť jestli pracuješ v tak testosteronem nabytím prostředí jako je vývoj software.

      S tím tripem těžko říct no, jestli ti bylo blbě až doma (a ještě furt na tripu), tak to buď mohlo bejt tím prostředím doma anebo to byl (pravděpodobněji) prostě dozvuk z toho večera. Co tam všechno proběhlo musíš vědět ty…

  5. jj, prostě podle mě je proti přírodě, nechtít se mít dobře…
    a dále příroda chce aby ses se rozmnožíl a předal svý geny.
    ve většině toho cos napsal souhlasim ale chtěla jsem ti jen přidat odezvu aby se rozhýbaly trochu ledy tady …

    …vycházím z teorie kognitivní disonance, jedné z nejrobustnějších teorií sociální psychologie v posledních šedesáti letech.
    Samotná teorie je elegantně prostá: jestliže máme v hlavě dvě protichůdné myšlenky, které se vzájemně vylučují, není nám dobře. A budeme se proto snažit, aby se nám udělalo lépe.
    Rozporné myšlenky se přitom mohou týkat čehokoliv. Našich postojů, víry, našeho vlastního chování, faktů, které jsou v rozporu s tím, co si myslíme, jak se chováme, co nebo koho máme rádi. Uděláme možné a nemožné, abychom se svého nepříjemného pocitu zbavili, takže změníme své postoje, prožívání i chování tak, abychom se dostali – bez ohledu na skutečnost – do rovnováhy,chcete-li do harmonie sami se sebou.

    Ve skutečnosti je člověk bytost vysoce citová. Myslí magicky a v rámci jeho emotivity mu lze do mysli vložit téměř cokoli (cynici užívají pojem nabulíkovat). Nedokáže například racionálně vážit rizika. Ďábel, kterého lidé znají, jim připadá méně hrozivý než ten, kterého neznají.
    Nemůžeme dnes například ospravedlňování systému, pocit bezmoci a otupělou lhostejnost vysvětlovat masovou stupiditou (což je něco docela jiného než hloupost) a kombinací hédonismu, vtloukaného do lidí reklamou a propagandou s následným strachem z nezaměstnanosti, navíc při vysoké a masové zadluženosti díky půjčkám a hypotékám “splňujícím sny” (teď a hned!)?
    Zdroj: http://technet.idnes.cz/jak-si-zamilovat-system-0sw-/veda.aspx?c=A121204_153944_veda_mla

    • @verka: “…aby se rozhýbaly ledy trochu tady…” Aha.

      Nejsi takhle čirou náhodou další Grpsiho identita, snažící se o to hrát tu divadýlko, že ne? Nebo jakejpak má důvod, že se připojuješ přes IP bránu, hm? Nemáš tu takhle náhodou ban, co?

  6. Zdravim, taky mi prislo upozorneni na novej clanek.
    Chtela jsem se zeptat – vi se, kde se vzala tahle touha po individualistickym stesti? ‘Atomizovana’ spolecnost, ve ktery se kazdej snazi dopachtit k necemu, co bude jenom jeho (treba ten pocit ‘stesti’) a nezajima ho vnimat ostatni lidi? Sam pises, Mordemy, ze je to celkem nova vec. (A uz takhle napsany to pusobi nefunkcne) Musela to byt reakce na nejakej pruser, ne? Valka? Nebo jeste driv, prumyslova revoluce, nebo jeste driv?

    (Pripada mi, ze jestli se historie vicemene opakuje, asi ma vyznam tohle zjistit)

    • @j.: Urcite prozitek tech dvou svetovych valek, ktery dal individualismu ten ateistickej rozmer. Rouhani i odklon od boha tu bylo vzdycky, ale vzdycky jako revolta a ne jako jadro/mainstream. Ale ty valky taky nevznikly “jen tak”. Proste byly dusledkem nejakych tlaku evoluce (tim teda nemyslim boj arijske rasy o zivotni prostor).

      Je to sileny, ale Ceskoslovenska normalizace podle me dokonce byla napred, Rusaci a Americani aspon zavodili v letech do vesmiru (zastupny buh), ale tady po 68mym jsme uz jen okopavali zahradky a pletli pletky jako v Paralovi.

      Po 89tym kdyz si prectete tisk, tak je tam znat to zhnuseni z predchozich 20ti let a snaha o nejakou zmenu. Idealizace zapadu, kde je sice ten kapitalismus, ale nejde o penize, ale o cloveka. Nedelam si prdel, byl jsem se na to divat v knihovne a do 1997, kdy se tahle iluze zhroutila s hospodarskym poklesem (“balicky” jestli pamatujete) a Klaus poprve a naposledy ukazal sebereflexi, jely tyhle priserne naivni kecy.

      Psal jsem to uz nekolikrat a zopakuju to znova, protoze ted by tomu mohla porozumet aspon jedna dalsi duse. Tenhle totalni pruser verim, se muze otocit jako vyhoda. Vyhoda Evropy a Ceskoslovenska zvlast. I jeden analfabetickej Brazilec prohlasil sebevedome, ze Evropa je v hajzlu, protoze zapomnela na Jezise. Jsme v tom az po usi a uz treti generaci, takze je na nas, co s tim vymyslime. I proto existuje tenhle blog a i proto ten clanek napsal Mordemy z vychodnich Cech. Verim, ze my vsichni co jsme cetli clanek tomu zaseku na stesti muzem rozumet nejlip.

      Jinak to hnani za stestim neni nic nez perverze. Puvodne to bylo nasleduj boha a kdyz ti to pujde, budes zdravy, uspesny, bohaty, stastny atd… proste normalni ukazatele; na druhou stranu bolest, bida, nemoc jaou taky ukazatele kdyz clovek sejde z cesty. No a ve chvili, kdy se uvolnily oteze magickymu mysleni (proc asi je cirkev proti magii, he?), tak se to otocilo – a to otoceni je perverzi; zamenujem znak (=vyprazdnenej symbol) za jadro se samozrejmou stupiditou. Jde se po tech vyprazdnenych symbolech jako prachy nebo stesti a ono to tam fakt neni, jenze misto toho, aby to cloveku dalo na drzku rychle, tak to diky stadnim efektum okoli trva = bozi mlyny fyzicke reality melou pomalu. Oproti tomu bozi mlyny podvedomi ale melou okamzite. A to je duvod, proc ma smysl zabyvat se psychoanalyzou, protoze te jde prave o to podvedomi.

    • @j.: Ahoj j., je fajn, že si se ozvala. Jak se cejtíš?

      K tvojí otázce: Zkusím se nad tím zamyslet… No podstatnej mylník byl určitě prumyslová revoluce a rozvoj technologií obecně, předtím ještě možná Velká francouzská revoluce a asi se to táhne až k osvícenství, kdy začal odklon od Boha, na kterým ten moderní individualismus celej stojí (plus věci jako povinná školní docházka a rozvoj vzdělanosti). Když to vezmeme ještě o kus zpátky podle těch cyklů, tak je to nějak jako antika – humanismus – renesance – osvícenství —> moderní doba. Tohle se vzpomínám si učí i na základní škole, když se probírají stavební slohy; paní učitelka vysvětlí, že tyhle vyjmenovaný období byli zaměřený na člověka (a každý to období se inspirovalo těma předchozíma) a mezi nima byli zase období, kdy to bylo zaměřený na Boha (a takhle se to furt cyklilo.

      Nicméně dnešní doba je myslím v leccčem specifická, protože se tu kromě toho cyklu zaměřenýho ne na Boha, ale na člověka, sešlo několik dalších důležitejch faktorů, mezi nima právě ta průmyslová revoluce a vznik moderní kapitalistický konzumní společnosti, která by se bez rozvoje technologií výroby prostě a jednoduše nekonala. To je naprostá rarita a nikdy v historii jsme tu nic takovýho neměli. V těch obdobích, kdy se konal “návrat k člověku” jednak rozhodně nebyl odvržen Bůh jako takovej a stále bylo náboženství dost podstatnou součástí života těch lidí a hlavně teda neadoroval se ten individualismus jako takovej, protože to nebylo potřeba (byť třeba v antice byly věci jako uctívání ideálu dokonalýho těla apod. – viz ty antický sochy dokonalejch atletů).

      Dneska je to “potřeba” proto, že bylo nutný vytvořit nějakou společenskou ideologii, na který by to celý stálo. To jest společnost musí mít nějakej drajv, jinak nefunguje ta pyramidová struktura a takzvaný “společenský elity” (dneska už víceméně “anonymní” korporace) by nemohli řídit společnost. Odklonem od Boha, kterej asi začal nějak v době osvícenství a byl podpořenej průmyslovou revolucí, lidi dost zásadně překopali ten všeobecnej pohled na “smysl života” a na to jak ten život žít. Například křesťanství obsahovalo koncepty, který třeba vysvětlovaly život jako utrpení a člověk měl alespoň nějakou jakože “útěchu” (život je utrpení i nadále, akorát dnes se tvrdí, že je to strašně špatně). Můžeme diskutovat o tom, jestli to nebyl ještě větší shit, než to co je dnes no, ale řekl bych, že to byl upřímnější shit. Každopádně jde o to, že společnost musí být na něco zaměřená. Když už se teda jednoduše řečeno nejede na Boha a tvrdou křesťanskou morálku a posmrtnej život a tyhlety věci, tak prostě místo toho musí bejt jiná ideologie – bez ideologie to nejde. Bohužel hlavním průserem dnešní ideologie je, že je tak moc všudypřítomná, až je nenápadná a daří se jí tvářit, že žádnou ideologií není (tenhle moderní individualismus je bez nadsázky nejtvrdší a nejtotalitárnější ideologie v dějinách lidstva a to právě kvůli tomu, že se jí povedlo tak dokonale zamaskovat a lidi jsou přesvědčený, že kvůli demokracii žijeme bez ideologie; ve skutečnosti však žijeme pouze v takzvaně post-ideologický době).

      Zaměření se na člověka (odklon od Boha) tu bylo v historii už několikrát, ale problém je, že v moderní době se to fakt strašlive zextremizovalo a hrozně moc se šláplo na plyn díky těm technologiím. Specielně rozvoj masových médií jako jsou noviny, rozhlas, televize a dneska internet, umožnilo i vznik moderní reklamy a v důsledku toho se obrovsky zefektivnil obchod a možnost vydělávat na ovlivňování lidí. Tohle nebyl žádnej malej instantní průser, tohle je fakt nebojím se říct “přirozenej vývoj lidsva” (jakkoliv je to strašlivý) a dostali jsme se sem skrz mnoho století souhrou mnoha faktorů a ten hodně podstatnej bude asi i všema propíranej blahobyt. Za posledních sto/dvě stě let jsme se jako lidstvo vyšvyhli naprosto neuvěřitelně, ta akcelerace úplně všeho je mnoho-mnohonásobně rychlejší, než byla kdykoliv v historii lidstva, roste to exponenciálně a neustále se zrychluje samotný tempo toho zrychlování. Vezmi si třeba, jak populační křivka vyletěla strašlivě nahoru – ještě kolem roku 1800 bylo na světě kolem jedný miliardy lidí, o 140 let později, jsou to už 2 miliardy (to jest dvojnásobek populace lidí na planetě jen za 140 let) a o 60 let později je to 7 miliard lidí. To tempo je brutální a je to možný jen díky tomu, že průměrnej člověk se má dneska o několik řádů líp (ekonomicky… pocitově jsme o to víc v prdeli), než se měl průměrnej člověk kdykoliv za celou historii lidstva. To, co může dneska normální běžnej obyvatel Země vlastnit, to je fakt unikát, kterej nemá obdoby.

      Neboli teprve v moderní době je díky technologiím možná nadvýroba a z toho plynoucí nenažranost (přežranost). Lidi už běžně nechcípají hlady, už nefunguje přírodní výběr, už nepřežívá nejsilnější a nejslabší neumírá, jak tomu bylo po tisíce let… Dneska tě zachrání záchranná sociální síť, která je vynálezem až moderních ekonomicky tlustejch států a musela by ses hodně snažit, abys alespoň nějak nepřežila. Rozvoj technologií umožnil vznik nadvýroby, nadvýroba znamená možnost produkovat přebytky, přebytky se musí někomu prodat, takže je potřeba naučit lidi konzumovat, aby lidi mohli konzumovat, musí po tom toužit, musí chtít nový oblečení, lepší auto, mobil, a protože lidi nemají smysl života (nemají Boha), vezmeme to, co je nejblíž po ruce – lidi samotný, jejich ego, jejich identitu a nafoukneme je až k prasknutí a ekonomický statky začneme v reklamách prezentovat jako symboly identity, čímž se zase ta posílí hierarchie a hra na společenskej status a už jen budeme zatápět pod kotlem a necháme lidi mezi sebou závodit o to, kdo má větší péro…

      Skutečně jsme se chěli nějak mít líp všichni, žít si pohodlněji, mít teplý oblečení a vytopenej barák v zimě a dostatek jídla a zábavu na večer atd. Po tomhle byla vždycky přirozená poptávka, ale nebylo to technicky možný jí uspokojovat fakt ve velkým. Technologie tohle umožnily. Hurá, konečně se budeme mít líp! Postavili jsme na tom moderní filozofii a podřídili jsme tomu vše. A nějak se to zvrtlo a vymklo se nám to z rukou… Než jsme si stihli uvědomit, že to možná nebude to pravý ořechový, už jsme v tom vězeli až po uši. Vrátit to nejde, vypnout taky ne. Setrvačnost je příliš silná. Už jsou z nás všech feťáci, který nejsou moc schopný přemejšlet, jestli to celý náhodou nebyl od začátku špatnej nápad, a zajímá nás jen jak to udržet pohromadě a nemuset se jít vypořádat s absťákem.

      Ujeli jsme si na tom. Ztratili jsme sami sebe. Nic moc jinýho se asi ani čekat nedalo a stát se nemohlo… Ale ono to už nějak prosakuje tenhle průser, pod povrchem to probublává, to info, že jsme něco někde fakt kardinálně posrali. A ten celospolečenskej shift už nějak probíhá tou současnou finanční krizí. Co se přesně stane netuší nikdo, protože je tu kolem nás až příliš mnoho novinek a historií neprověřenejch věcí a je to všechno rozmixovaný v jeden velkej guláš, v kterým se nevyzná vůbec nikdo, vlády států a hlavy korporací v to počítaje.

      • @Mordemy: nedavno jsem si cetl o Francouzsky revoluci a je jasny, ze tam byl nejakej dalsi meznik ke stavu, ve kterym jsme dnes; jinej byl rozpad Rima a jinej nastup zemedelstvi a predtim pouzivani nastroju a predtim ze ryba vylezla z more…

        Uplne jednoznacne bych to nevidel. Specielne ty nejvetsi hardcorari Jakobini se snazili boha radikalne ozivit a ne zadupat mi tak prijde: http://en.wikipedia.org/wiki/Cult_of_the_Supreme_Being. To, ze se to nepovedlo a nakonec se to zvrtlo v ten dnesni ateismus, je vec druha, ale myslenka mi to prijde dobra. Zvrtlo se to samozrejme proto, ze tehdejsi dav proste asi vyzadoval nejaky brutalni symboly, ktery se od tech puvodnich moc nelisily.. tj. asi tak jako se figurka krale lisi od figurky prezidenta.

        Psychoanalyza je o racionalite ne o iracionalite. Buh neni kostel nebo monstrance ani v kostele nebo monstranci a aby se lidsky vedomi posunulo, tak si to musi nejak konecne vyjasnit. Musime nejak a fakt nevim jak (jen vim ze pri tom bude spousta bolesti a diskomfortu) prepracovat symbolickou rovinu v intenci treti cesty. Tj. aby zaroven byla uspokojena touha po symbolech, ale aby to zaroven bylo skutecne nejak jine.

        A proto jsem lehkej optimista a proto tvrdim, ze skrz tohle zkoumani slepy cesty, co se ted globalne myslim deje, se muzou vyvinout zajimave veci. Ono uprimne: jinam to fakt nejde. Bud to udelame ted, nebo a 10, 100 nebo 1000 let, pokud nekdo prezije.

        • @la tibor: Pripada mi, ze se ve spolecnosti neco uz davno rozjelo, no, v Cechach asi uz docela davno, a uz to urcite vubec nejde zastavit. Ale nejde mi ani se pokusit si predstavit, co z toho vzejde. (Absolutne mimo muj box.) Cesi neco mozna vnimali, ale stejne zustava otazka, co se ted bude dit – co lidi udelaji. Podle toho, co vidim, si lidi hlavne stezujou. Porad jeste je tu varianta Glasgow, nebo treba polaci – vodka a chozeni do kostela, uprimne mi to pripada nejak pravdepodobny. Na druhou stranu, tahle ‘unava z konce’ tu uz taky byla nekolikrat, a je to asi jenom otazka casu kdy dojde k novymu zacatku.
          Nikdo ted urcite nevi, kde je ta treti cesta, jestli se nekde zjevi nejaka napoveda, je otazka, jestli si ji nekdo vsimne. Lidi jsou dost zajety ve svym rybnicku; profackovalo me to nedavno – byla jsem v Sacre Coeur a zeptala jsem se kamaradky na jednu vitraz tam, nakonec jsme tam stravily vic nez tri hodiny prekladanim tech francouzskych a latinskych napisu a snahou pochopit vyznam (ona ma nejaky znalosti z ikonografie), odchazela jsem zdesena, jaky hruzy a taky zavazny mysenky tam jsou, pritom pri bezny turisticky obchuzce, kterou na takovych mistech podnikaji tisice lidi denne (ja obvykle mezi nimi) si clovek vubec nevsimne. (Zazitky se zjevenim Jezise a pochopeni svateho srdce jsou zajimavy, kdyz jsem cetla zapisky nejake jeptisky, skoro bych rekla, ze mela trip. )

          Urcite se tahle situace muze vyvinout v neco zajimavyho, ale je to vazne otazka. I kdyz, ted to uz nemuze jit k necemu, co uz tu bylo, jako totalita nebo posedlost nabozenstvim – na to jsou obecny znalosti historie moc velky, asi.

          Mordemy, je tezky to nejak shrnout. Stavaji se zajimavy veci a taky jak jsem se v podstate vyizolovala (tim myslim zruseni fb, twitteru), mam mnohem zasadnejsi rozhovory s lidmi, co zbyli. Mela jsem tuhle stranku vypsanou v hosts, uz mam tri ruzny sesity na napady ohledne trech ruznych veci, ktere me zacaly zajimat, tak jsem si rikala, ze by mi to mohlo pomoct se koncentrovat, coz je nesmysl – potrebuju jen travit min casu praci (-ktera by mela byt o to efektivnejsi, takhle to myslim). I z toho duvodu se chci za mesic v CR odstehovat z koleje, pokud se mi podari najit nejakou obzivu, mam tam trojluzkovej pokoj, kde neni ani tolik mista, abych si prestehovala stolek tak, aby mi moje dve spolubydlici a jejich znudeni pritelove nekoukali do monitoru na to co delam. (Tady v Nemecku jsou jenom jednoluzaky..) Prostredi je asi zasadni.

          • @j.: Předně se musím nejdřív dodatečně omluvit za La Tibora, kterej odletem z ČR do Brazílie prý skrz ten myšlenkovej shift s tím spojenej nějak “pozapomněl”, co ti tu pár týdnů zpět napsal a slíbil. Až dodatečně potom, co na tebe v týhle diskuzi reagoval, se LT plácnul do čela, že s tebou vlastně oficiálně nemluví a tím pádem ti neměl odpovídat. Co bylo velice vtipný a kvůli čemu to musím takhle rozebírat je, že přestože jsem ho za to seřval, že není konzistentní, tak o den později (teď v o půl druhé ráno) jsem já sám začal psát začátek komentáře ve stylu “mimochodem La Tibor se omlouvá a prý už na tebe nebude reagovat”, ale LT mě předběhl a napsal do týhle diskuze další komentář, ve kterém se ti omlouvá za to, že na tebe reaguje a zároveň v tom komentu dál pokračuje v řešení tématu týhle diskuze (to znamená omluvil se ti za něco, co udělal a okamžitě potom to udělal znovu). Načež jsem mu mu podruhé osvětlil, co že to stále dělá, na jeho žádost jsem mu smazal ten druhej koment a on se podruhé kál kvůli té samé věci. Samozřejmě teď už nezbývá, než to takhle odkrýt, a ve výsledku už je to jedno, jestli se s tebou bude dál LT bavit, protože kouzlo bylo porušeno – můžeme se tomu společně zasmát a La Tibor je spravedlivě potrestán za to, že s lidma nehraje hry, který jim slíbil (styď se!).
            (úplně nejvtipnější bude, jestli si taháš RSS feed komentářů… v tom případě se ti ten smazanej koment zřejmě stejně stihnul natáhnout do čtečky, haha)

            K tématu: Co přesně z toho celospolečenskýho pohybu vzejde neví samozřejmě nikdo a je to příliš komplexní na to, abysme si to kdokoliv z nás dokázal nějak konkrétněji představit, ale ty věci se dají sledovat už teď. Je spousta trendů ve společnosti, specielně ty totalitní tendence nám tu běží už hezkejch pár let a patrný, kam ten vývoj směřuje. Vzpomeň nedávnou smlouvu ACTA třeba – a to je jen špička ledovce; v relativní tichosti se vlády snaží procpat další podobný zákony na regulaci Internetu a tak či onak se jim to v dlouhodobým horizontu daří. Trend je v tomhle konkrétním případě vcelku jasnej: Policitko-ekonomickejm subjektům se relativně vysoká míra svobody na Internetu nelíbí, protože na ní nemůžou tak dobře vydělávat a zároveň je internet nebezpečnej z hlediska toho, že snižuje účinnost oficiální systémový propagandy skrz média. Viz aktuálně prezidentská volba, co proběhla, tak se všichni nejdřív strašně divili, že do druhýho kola nepostoupil Fišer, přestože ho média předkládala lidem v podstatě jako “hotovou věc” a z médií se valila brutální masáž typu “V druhém kole nás čeká duel Miloš vs. Honza Fišer”. Ale kupodivu zásadní roli zřejmě sehráli v prvním kole volby sociální sítě, kde lidi řekněme “vlastní iniciativou” začali tlačit Karla, kterej následně Honzu vyautoval. Následně se to něco podobného opakovalo znovu ve druhém kole a všichni se divili, že to nevyhrál Karel, kterej byl v druhým kole všema médiema v čela s MF Dnes podporován coby “vhodnější” kandidát – lidi prostě zareagovali relativně dost jinak, než se jim snažili nacpat média a svou roli v tom tentokrát sehrál Internet. Plus oficiální předvolební průzkumy totálně pohořeli a jejich předpovědi byly naprosto mimo (podstatně více, než obvykle). Samozřejmě tu prezidentskou volbu dávám jen jako příklad, celý je to pořád jen tupý divadlo a na nějakejch prezidentskej volbách nezáleží, ale konkrétně tohle bylo docela zajímavý sledovat a z hlediska estabilishmentu to byl další náznak toho, jak může bejt internet “nebezpečnej” a jakej může mít “revoluční” potenciál. Respektive jde tu o to, že to, co jsem teď popsal je oficiálně známá analýza toho, jak proběhly ty volby a systém na to bude nějak reagovat (a jednotlivec, kterej není tak tupej, aby k těm volbách chodil a zamejšlel se nad tím, jestli jako Karel, Miloš nebo Honza, se může zamyslet nad tím, co to pro něho znamená; tudíž stále to absolutně neznamená, že má smysl snažit se o druh změny ve smylu, že vybereme toho nejlepšího panáka, co bude sedět na Hradě a že jako hurá máme Internet a důkaz, že můžeme něco změnit a tak se teď budeme mobilizovat častěji, co se týče voleb… všichni, kdo šli k volbám by stále zasloužili proplesknout a vymáchat hlavu v kýblu ledový vody)

            Jsou to všechno střípky tohle, poskládat z toho nějakej celkovej obrázek a ještě předpovídat, kam se to pohne jako celek, je prakticky nemožný. Každopádně rozjetý je to všechno už od doby kamený, je to celý jako jedna obrovská řeka a ten pohyb se děje právě teď! Platí citát “Budoucnost je dnes”, ty věci se dějou dnes a denně, stejně tak náš život se děje TEĎ a není na co čekat.

            Kde je třetí cesta nikdo neví, ale musíme se jí snažit najít. Víme, co je dualismus a známe jeho průser a to, že psychoanalyticky oralita ani analita není dlouhodobě funkční a končí v perverzi a nutná je syntéza. Jak tu syntézu provést, na to musíme přijít a opět platí to, že se o to snažíme (je potřeba se o to snažit) dnes a denně a vším, co děláme. A posouvat to vnímání no… viz ten tvůj příklad s vitrážema, kolem kterejch chodíš a vůbec ti nedochází, na co se to vlastně koukáš. Ty informace v tý realitě jsou, je jich hafo na každým rohu, jediný o co jde, je to nějak uvidět.

            A jo, naprosto klíčovou roli v tom hraje to prostředí, který člověka dostane vždycky. Je to úplnej základ. Dokud bydlíš v nějakým šíleným pokojíku na koleji, kde nejenže ti lidi čumí na monitor, ale hlavně v takovým prostředí asi těžko můžeš přemejšlet o věcech do hloubky a něco skutečně vnímat, tak prostě budeš v prdeli. Teď je opravdu mnohem jasnější, proč ti ty věci pořád unikají mezi prsty (a proč si tímhle vyčerpala La Tibora natolik, že se s tebou nakonec přestal bavit), protože v tom pokojíku prostě nemáš šanci vymyslet absolutně nic a dokud z něho nevypadneš, tak se prostě nehneš a je úplně jedno, kolik si uděláš výpisků z božích zjevení a jak moc budeš válet v chemii. A jde samozřejmě o tu symboliku toho, kdy ty i teď v tom Německu na tom jednolůžáku seš prostě symbolicky zaseknutá v tom třílůžkovým pokojíku s otravnejma spolubydlícíma už jen tím, že tě čeká ten návrat na tu českou kolej. Tzn. ani teď v Německu kde seš sama v prázdný místnosti nemůžeš pořádně vnímat, dokud ti v hlavě leží ten minipokoj s přítelama spolubydlících. Je dobrý jestli se ti teda teď ty věci nějak hejbou, každopádně chce to se fakt nebát a přitlačit.

  7. @mordemy, ne nejsem, nevim co je ban ani Grpsi, důvod je jen tak, jen tak jsem to vystřelila a riskla bez očekávání,
    jednou jsem hledala na netu něco o brazílii a hodilo mě to na stránky latibora , a přes ně jsem našla tento blog, občas si tu něco přečtu, né vše, a včera jsem prvně odepsala. měla jsem jen chuť si s tebou trošku popovídat a říct ti jen, že každej se chce cítit dobře (to je trošku něco jiného než mít se dobře). a dle mě na tom nic nejde změnit. a tak mě ještě napadá, že snad každej by nejradši vůbec nechodil do práce …

    • @verka: Ban je zákaz komentování, Grpsi je jeden z lidí, co tu ten zákaz má, a pořád nějak není schopný pochopit, že se s ním prostě nechci bavit. No, máš s ním každopádně docela shodný rysy, co se týče vnímání… Ačkoliv ve výsledku je to zase v podstatě jedno, kdo seš ve skutečnosti, důležitější je to, co se snažíš sdělit… Že sis chtěla popovídat je hezký, ale jak vidíš, moc to nikam nevede…

      Jinak teda zase slovíčkaříš, “cítit se dobře”, “mít se dobře”, to máš úplně jedno; chápu, co tím myslíš, chápu jádro tvýho sdělení (není tu z mý strany žádná chyba v překladu) a prostě se s tím, co říkáš neztotožňuju a vysvětloval jsem proč (načež následoval tvůj rozjuchanej přitakávající komentář ve stylu “jj, přesně tak, krásně se shodneme”. Fakt mám pocit, že si napsala proto, že nějak potřebuješ, abysme si tu spolu zanotovali a na něčem se shodli, přijde mi to nesmyslný zaseknout se na něčem takovým…

      K tématu: Existujou lidský tužby, který když uspokojujeme, tak se cítíme dobře. Na tom se teda shodneme. Tady myslím není co řešit. Dále se shodneme i na tom, že na tom nejde nic moc měnit – na tý skutečnosti, že ty tužby máme, to jest že to chceme… Ale na čem už se neshodneme je to, že jediný, o co v životě jde, je ty tužby USPOKOJOVAT a podle toho že se pak jako měří ta kvalita života a toho, jak moc člověk umí žít. Říkáš v podstatě to, že umění žít = umění uspokojovat ty tužby a že když teda mám hlad, tak se mám nažrat (když po něčem toužím, mám se tu tužbu snažit uspokojit). A v tom já prostě vidím problém a nemyslím si, že cesta vede skrz snahu o maximální uspokojení lidskejch tužeb. Podle mě nevede a o tom je celej tenhle článek. Lidi se o to, zhruba od toho osvícenství zřejmě, snaží a kam jsme to dopracovali vidíme dnes všichni – jsme v prdeli víc, než kdykoliv dřív a zrak máme zastřenej sedmi závojema postmoderny, kdy na sebe všichni šijeme pětivrstvý iluze, kterejma se křečovitě snažíme zůstat ještě chvíli v říši snů.

      Prostý uspokojování tužeb a přimočará sobeckost prostě nefunguje. A Ayn Rand byla piča.

      To znamená my dva se tu teď nepřeme o to, jestli lidi touží nebo ne. Samozřejmě, že touží. Ale problém je, co s tím? Otázka dneška není “Jak se co nejlíp nažrat?”, ale “Jak se pak z toho nepozvracet?” – a zvracíme všichni, čím víc se ládujeme… Proto o tom píšu a proto říkám, že bude potřeba vydat se jinudy (když tohle očividně nefunguje).

      A to tvoje závěrečný povzdechnutí nad tím, že by snad každej radši nepracoval (vidím, co říkáš, zkus mě neopravovat) se myslím do týhle debaty výborně hodí, protože si tu teď reprodukovala další postmoderní sračku a to přesvědčení, že “všichni by se nejradši váleli na zadku někde na pláži a od rána do večera by buď jedli nebo souložili”. Nic nemůže bejt víc mimo. Něco takovýho nikomu nefunguje a fungovat nemůže. Lidi, který tohle zkusili a šli se válet s tím, že už jako nic nemusí (a že už mají například vyděláno dost aby se mohli válet do konce života) se z toho velmi rychle zcvokli. To je fakt asi úplně nejlepší způsob, jak si přivodit hodně těžkou depresi, nemakat a jít si takzvaně “užívat”. Z toho užívání si se brzy stane křeč a noční můra. Ukaž mi jedinýho člověka, kterej “nepracuje”, užívá si (uspokojuje svoje tužby) a nehrabe mu z toho. Tohle je prostě jen další mýtus, kterej máme v palicích, že například lidi, co dokázali vydělat pár set mega už jako nic nemusí, už nemusí pracovat a můžou jen uspokojovat svoje tužby. A na tomhle mimo jiné stojí i celej ten individualismus a tenhle pocit pak vyvěrá z tý současný společenský ideologie. Je to přitom naprostá blbost a pokud se ti podaří dostat se do stavu, kdy “nebudeš muset” chodit do práce, tak v tý chvíli teprve pocítíš, co je to prázdnota.

      (na tohle mimochodem dojíždí čím dál víc lidí, kterým se daří vydělávat prachy; nedávno to psal na svým bložínku i známej internetovej multimilionář Ahyde, že poslední dobou nějak “ztratil motivaci” a je z toho v prdeli – bohužel ten šílenec pak nevymyslel nic jinýho, než že [parafrázováno] když mu uspokojení nepřineslo vydělání miliardy, tak jich teda teď půjde vydělat deset, to už bude dostatečná výzva!)

      Taky je fakt potřeba uvědomit si, co všechno je vlastně ta práce. Práce není jen tvoje zaměstnání, kam chodíš od 8 do 16. Práce je úplně všechno v tvým životě, nelze to nijak rozpojovat. Proto se i tady na blogu většinou neoperuje s pojmy jako “makat v práci” nebo “makat na svým byzu”, ale tlačí se tu sousloví “makat na realitě”, což jsou všechny ty klasický pojmy jako zaměstnání, rodina, partner, přátelé etc. zmixovaný dohromady a spojený takovým způsobem, že je nelze rozpojovat. Makat se má na všem dohromady a vše, co v životě děláš je ta práce! Tzn. nic jako “nechodit do práce” neexistuje (!), protože každá vteřina tvýho života JE tou prací! Život nelze dělit na práci a zábavu. Sakra práce je třeba už jen udržet v hlavě ten konstrukt, kterýmu říkáme vlastní já. Dokonce i z fyzikálního hlediska je všechno práce a “vykonáváš práci” i zvednutím ruky. Dělit si v hlavě věci na práci a zábavu (a další kategorie) nikam nevede.

  8. ——Tenhle web není o hledání alternativní cesty ke štěstí a nikdy nebyl!——

    naprostý souhlas, tenhle web je o http://www.worthofweb.com/website-value/http://psychoanalyza.com ,pane kapitalisto

    -televizi jsem zmrtvil v listopadu 2009

    —Při depresích odmítají vycházet z domu, v manické fázi se naopak snaží užívat si, co to jen jde.—–

    Psycho, psychi jsem nikdy nezahrnul do diáře a nelupu hlavobobule, když je dno řeším kuchynský vercajk + racionální důvody, proč ne, stále nacházím, seznam se tenčí.. Při mánii dva roky zpět brutální opíjení, dneska se decentě usměju, nic víc z toho nedostanu.

    funkční cestou ? nechápu, ale naprosto to cejtim a je v tom value asi z toho kápne pár set mega, všichni to budem cejtit a hejbnem spolu s realitou

    —-Přitom nemáme nárok na nic. Naprosto na nic. Nemáme nárok ani na to hovno!——–

    mystifikace, mám nárok zaplatit 1000 korun pokuty za psa bez vodítka a mám nárok na svobodné demokratické volby!

    V podstatě celý odstavec se rovná kapitalistická propaganda naruby, otázkou je účel přožít život ve světě, ve kterém nemám na nic nárok ? = zbytečné plýtnání.prostorem., ach zapoměl jsem, ty minulé životy, karmy a sporáky.

    Buddhismus je perfektní totalitní náboženství v jejich luxusní kastovní hierarchické společnosti, kdy na jedné straně teče secret z pochvy po zlatých dildech a na opačné se zachraňují žižaly při výkopových pracech. Jejich guru alias mezinárodní šiřitel verbálních leštěných prdů sám velký kapitalista dalaljáma 14 je taky zajímavý člověk. Nikdy jsem nepochopil, proč—osvícený— nosí brýle. ???

    – v podstatě zdání sebe sama bylo cílem všech vládců, poddanému stačí aby sloužíl a plnil rozkazy, psychiatrie v tom selhala, kdysi oblíbené proklepání centra rozhodování a pocitů v předním laloku mozkovém nosní dírkou napočkání se už nepoužívá tak masově jako za starých dobrých časů strýčka sama, je to nehumánní, po SSR lidi ládujou brokovnice a jdou vystřílet školu. kontraproduktivní. náboženství je naprosto logický pokračovatel, bývalé numero uno!

    Naše já, naše identita, naše touha po dokonalosti, úplnosti, harmonii, vyrovnanosti, klidu a… štěstí.
    Tohle je k dispozici po narození se stříbrnou lžíčkou v prdeli, ale nesmíte dostat rakovinu, nebo zastřelit tu skurvenou sfetovanou kurvu – i když, s dobrým právníkem… Poddaní mají budhismus.

    Pravdu nebývá nějak zvlášť těžké objevit. Pravda je vcelku banální. Problém je jí integrovat a nezbláznit se z toho. Anebo přesněji: Problémem je integrovat sebe sama do té pravdy. Ano problém integrovat se do reality, kde lež se stala pravdou. A sám tu lež předávat dále.

    Jediná cesta je se na hledání štěstí prostě vykašlat – a obrazně řečeno vykašlat se i sami na sebe…………… “den lumíků tomu říkaly”

    Takže na úplný závěr nějak jednoduše: Cílem není mít se fajn. Štěstí nemá hodnotu a je dokonce nebezpečné. Identita je zrádná. A v životě nemáme nárok absolutně na nic. http://www.worthofweb.com/website-value/http://psychoanalyza.com A tečka!

    • @Doremy: jelikoz si tu nesmim ani uprdnout, tak vitam

      zajimavy a vtipny pocteni

      jinak samozrejme souhlasim, jen proste dalajlama je public persona, nosi brejle, protoze hovno vidi, ale budiz mu ke cti, ze o sobe sam rika v knizkach, ze je lina mrdka

      problem je holt ten jeho spiritualni falus a ta persona, co hraje a tomu se neubranil; ono to taky v lidskejch silach neni.. je ale otazka jestli se na to nahodou nemel vysrat

      proste kdyz z mordemyho, svaroga, sterna nebo havla zacne spolecensky nevedomi delat ikonu tak se da bud to hrat nebo zavrit dvere… no a zas se musi najit ta treti cesta mezi tim no

      ted se bojim esli muzu psat vubec tohle a nemam dal vybirat listky z bazenu, omlouvam se ale makam u toho jako kun

    • @Doremy: No nazdar ty vole, ať už seš kdokoliv.

      Nevím, co bych k tomuhle měl napsat nebo co se k tomu vůbec dá napsat, každopádně koment je to osvěžující a odkazu na Červenýho Trpaslíka jsem se fakt zasmál.

      Snad ještě dodám, že to ohodnocení webu je IMHO lehce přestřelený.

      @la tibor: Prď jak uznáš za vhodný, ale neházej to na Mordemyho, já su jen messenger reality ;)

  9. @mordemy: a po čem ty vlastně toužíš ? díky.

    v chytré knize dočetla jsem se : V současné psychologii se pod vlivem neurobiologických výsledků touha někdy odlišuje od žádostivosti. Žádostivost a potřeby totiž vznikají v limbických centrech, kdežto touhy a přání jsou patrně produkty kortexu (mozkové kůry).

    a dále :
    V antické filosofii se touha chápe buď jako žádost a vášeň, kterou je třeba potlačovat (například ve stoicismu), anebo jako důležitá síla, která člověka pohání….dále např.Pro Nietzscheho
    je touha „mávání křídel duše“

    • @verka: Toužím jednoznačně po tom, aby mi lidi nepokládali takhle blbý dotazy. Nevím no, co čekáš, že ti řeknu… Tužby a potřeby mám stejný jako celej zbytek týhle planety. V základu jídlo, spánek, sex, obecně veškerý fyziologický potřeby, dále potřeba sepětí a sounáležitosti s lidma a pocit, že jsem přijímanej ostatníma (tohle je například tužba, proti který jdu vědomě už nějakej pátek), pocit blízkosti, pocit smyslu a uspokojení z toho, co dělám atd., plus temnější věci jako třeba nějaký násilní tendence ovládání druhejch lidí, chuť někoho zabít apod. tam určitě budou někde schovaný… Plus nad těmahle základníma věcma pak budou nějaký “vyšší potřeby”, jak tomu říká ekonomie, který už mi tam narvala povětšinou kultura, to jest bude tam nějakej společenskej úspěch, chuť bejt hustej alfa samec, mít moc apod.

      Ale tohle všechno už je zase jen nějaká snaha o dělení těch věcí a narvání to do nějakejch škatulek. Je to docela uchylný to tady takhle vyjmenovat. Stejně tak ty informace z chytrý knížky jsou hezký no, ale vůbec nechápu, k čemu mi má pomoct, že vím, kde vzniká co, to zaprvé. A opět prroč to takhle šíleně dělit? Už tak je v tom bordel a ještě abysme tu zaváděli rozlišení na přání, tužby, potřeby a touhy… myslím, že se fakt spokojím s pojmem štěstí jako s výslednicí míry uspokojení všech těch potřeb, tužeb, přání, snů atd.

      Navíc co mi přijde důležitý je, že spousta lidskejch přání jsou totální kokotiny. Specielně co se týče těch “vyšších” potřeb. Typicky pokud si například holka přeje nechat se sbalit prachatým chlapem a do konce života si slunit kozy na pláži v Karibiku, tak to skutečně není tužba (přání, sen, whatever…), kterou by byl dobrej nápad snažit se naplnit. Tady je fakt dobrý si uvědomit, že velký množství věcí je nám programováno společností a kulturou. To, že po něčem toužíš a chceš to mít, neznamená, že je to něco přirozenýho a neznamená to, že je to pro tebe dobře po tom toužit a už vůbec to neznamená, že se budeš mít dobře, když tu tužbu uspokojíš! To nejhorší, co se může například tej holce z toho předchozího příkladu stát je, že se jí skutečně podaří nechat se sbalit nějakým stupidním pracháčem a odjede s ním do toho Karibiku!

      Je dobrý se dávat hodně velkej pozor na to, co si člověk přeje a po čem touží… protože nakonec se většinou stane to, že se to tomu člověku nějak splní – ale výsledek tak úplně nepřinese to, co si člověk myslel.

    • @verka: no o tom to cele taky je, taky proto se mluvi o treti ceste

      ze to neni BUD (citsota, stoicismus, oprosteni se od vasni) ANEBO (totalni podlehnuti jim)

      v obou pripadech se clovek vuci necemu vasnivymu vymezuje bud tim ze to prijima nebo potlacuje… a nakonec to je ok, problem a to zasadni je ten, ze “za tim vsim” neco je, neco co je dnes mnohem podstatnejsi protoze se o tom nemluvi (podobne jako v dobe gotiky se kecalo jen o bohu a lidi vylejvali nocniky z oken a hodnotu melo udelat proste kanalizaci) a pokud se clovek bude porad dokola doslova jako debil sam sebe i ostatnich ptat a tocit se kolem tematu jako touha, identita, vasen atd. tak se nikdy nedostane “za to”, podobne jako stredovekej rytir by mohl mit denne uzasny tripy v kostele a do toho dobyvat jeruzalem, ale tak nejak mu to kazily hnijici zuby a telo

      tim “za tim” je proste minena transcendence, presah.. a bez pochopeni a vnimani techhle veci nakonec i nase pozemske byti at uz ve viru vasne nebo ve viru askeze bude stradat

      ten dotaz je blbej, protoze mord se z plna hrdla snazi v kazdym clanku psat, ze tyhle biologicky i filozoficky objevy jsou jen kourova clona, kterou pravda jsme nuceni vnimat a pocitat s ni, protoze ji do nas husti “normalni” realita horem dolem, ale je i neco za ni… a prave o tom za ni verim, chce venovat rostor na tyhle domene a moc spoluhracu na to tady nema… a proto i tyhle reakce… ono kdyz je neco vychyleny z rovnovahy, tak jsou dve moznosti jak to narovnat a ani jedna neni ani idealni ani mechanicky dosazitelna – bud to bude nejak pomalu konvergovat (coz verim dela i nase realita) anebo se to bude radikalne prestrelovat a to pise a dela prave tenhle clanek a me se to libi

      problem je ze malokdo to citi a navazujici problem je ten, ze ten, kdo transcendenci neciti si hned vymysli pribeh, kterak neni osvicen, nebo kterak na osviceni nema (pominu, ze vnimat transcencenci osviceni neni) a ignoruje, ze vnimat se to da a to skrze banalni veci jako odhcod ze skoly nebo smazani facebooku, zkratka postavenim se vlastnim vasnim nebo pohodli

      zasadni problem googlujici generace dneska je, ze si nejdriv chceme najit informace a pak se na jejich zaklade k necemu rozhodnout a pak to udelat; bohuzel tohle chovani ma dost zasadni limity a urcity veci je potreba nejdriv udelat (jako odejit z domu) a az teprv pak clovek pochopi, k cemu ze to bylo dobre a jak to bylo nevyhnutelne a ze prave diky tomu odchodu to pochopil

      s cimz se dostavame k pokore, neboli prijeti zkusenosti, kterou az tak uplne nevidime, ale mame silne tuseni a vidime signaly, ktere ho podporuji a bohuzel dostat se z mnoha bludnych kruhu mysleni nelze jinak nez prave s pomoci te pokory

      (pozn: prepsat se to da i jinak: rovina podvedomi samozrejme vsechno nejak “vi”, ale neumi nam to sdelit jinak, nez hodne kodovanou reci, podobne jako sny; pokud se divite proc mame sen o cernem havranovi a nezda se nam hollywoodskej pribeh o tom jak nekdo proste umrel, tak to verim pochazi prave z toho, ze podvedomi a jeho “vypocetni procesy” probihaji jinak nez vedome vypocetni procesy

      vedomi funguje na zaklade kauzalit, podvedomi na zaklade synchronicit, tudiz kdyz se nam zda sen o cernem havranovi, kterej si treba relativne spravne vylozime jakoze umre nekdo blizkej, tak podvedomi v tom symbolu rika jeste mnohem vic veci navic, protoze synchronicita je neco jako hologram, informace v ni jsou vicerozmerny a to ze umre otec neni nikdy o samote a smrt muze byt zobrazena mnoha symboly, ale to, ze se ukaze prave havran a ne treba vybelena kostra znamena smrt zasazenou do jinych souvislosti)

  10. @alfa samec mordemy: Aha, tak to jo :o dík.

    • @verka: Na debilní otázku debilní odpovědi no.. Dalo mi docela práci tyhle kraviny vůbec vymyslet, tak se nepošklebuj :-)

      Samozřejmě nejde tu o to, že by se Mordemy snažil bejt hustej balič a alfa samec, tohle mě opustilo už dávno, nicméně problém je, že to v sobě někde určitě mám, stejně jako každej chlap, a nemůžu si jen tak říct, že jako “tohle se mě netýká”. Zvlášť ve společnosti, kde existujou věci jako je pick-up a “úspěch u žen” se v časopisech pro pány skloňuje na každý druhý stránce. To je pak právě třeba úkolem chlapa kupříkladu neošukat každou holku, která se mu nabídne a u který ví, že by to šlo, přestože by jako “chtěl”. Konkrétně na tomhle je myslím vidět velmi jasně, kdy a proč má smysl jít proti svejm tužbám a že to s tím uspokojováním potřeb fakt není tak jednoduchý…

  11. @mordemy: tomu rozumim, já taky chtěla vždycky být alfou a omegou samicí, nebo samicí alfa samce, a nechtěla mít nikdy žádný béčko, za který bych se musela stydět, ale ten úšklebek tam dala protože jsem původně ten článek nepochopila, teprve až včera po tý jak říkáš ty debilní otázce, mám asi delší vedení.

    • @verka: Jednou si uvědomíš (možná sis už uvědomila) že většina těch alfa samců (samic) je na tom ve skutečnosti tak “špatně”, že je nakonec mnohem lepší hledat někoho obyčejnýho :)

      • @Radek: No jistě, že ano, pane (bývalý?) pick-upere… Však proč by ty lidi jinak studovali například ten pick-up a snažili se bejt dokonalý mega hustý cool alfa samci, který sbalí každou, kdyby nebyli v prdeli a v nějaký šílený psycho hře na self-identitu… Vím sám jakej jsem byl sráč, když jsem to tenkrát žral. Ty lidi si myslí, že něco našli a že teď mají v rukou nástroj na ovládnutí reality (podobně jako GTDčkáři), ale nakonec se stane pouze to, že člověk se tím takzvaným nástrojem sám nechá ovládnout.

        A jak asi víš nejlíp sám, tohle prostě ztracenýmu klukovi, kterej má ten pick-up nalezlej v palici a (bohužel) se mu třeba i daří na to sbalit nějakou ženskou, nevysvětlíš. Vzpomínám si, jak jsme tenkrát s kámošem, co mě začal na střední tahat po různejch akcích, někde objevil Baránka a jeho Jak sbalit ženu a strašně jsme se nad tím rozplývali, protože to konečně poskytovalo nějakej relativně dost konkrétní rámec ohledně toho, o co nám šlo (mít babu). Fakt asi nejhorší na tom bylo, že to prostě do určitý míry fungovalo a víceméně vlivem těch informací z tý knihy jsem byl schopnej dostat se k tomu prvnímu líbání a ošahávání v trávě na kopci za lesem atd.

        Nicméně netrvalo to zase tak dlouho a vrátilo se mi to všechno obloukem zpátky a dostal jsem za to od reality pěkně přes držku. A dobře mi tak. Teď při zpětným pohledu byly ty věci, který se mi podařilo vyřvat si díky picku-upu jednoznačný fiasko, protože by bejvalo bylo lepší dát první pusu holce až třeba ve dvaceti, než se k tomu dostat skrz takovouhle sračku… Jenomže to zase všechno bylo o tom, že se hrála hra na statut mezi klukama a soutěžilo se o to, kdo bude mít kde nejvíc zkušeností a komu se co povede a “mít holku” bylo podobným symbolem jako se pak pro většinu stalo “mít prachy”; a tenkrát jsem se ještě neustále snažil zapadnout a chtěl jsem, aby mě lidi měli rádi, takže jsem se to snažil hrát s nima (naštěstí mi to až tolik nešlo).

  12. Já si to tak zpětně uvědomuju a moc pick-uper jsem asi nebyl. Všichni ostatní si to asi myslí (jak lidi z online, tak z offline světa) ale moje pick-upování ve skutečnosti moc nefungovalo. Nedokázal jsem (naštěstí) vytvořit takový ego, který by působilo přirozeně. Takhle jsem sice říkal namyšlený sračky, ale všem bylo jasný, že to jen fejkuju. Když jsem náhodou nějakou holku sbalil, tak to bylo zrovna náhodou tím, že jsem před ní nic nehrál :)
    Proto na samotnej pick-up nevzpomínám moc dobře, ale to období mi tak nevadilo. Já jsem nikdy naštěstí s nikým moc nesoutěžil, sice mě štvalo že nemám s holkama takový zkušenosti, ale neměl jsem kolem ty kokoty, kteří by mi to dávali najevo.

    Je ale fakt, že to moje balení na diskotékách byl strašnej shit, dost často jsem se bavil s holkama, který bych normálně nesnášel a přetvařoval se jen kvůli hře.

    • @Radek: Hele tohle je ale myslím fakt dobrý si sám před sebou vyjasnit. Jasně, že si pick-uper BYL – to je něco jako “stav mysli”, pick-uper seš bez ohledu na to, jak moc se ti “daří” bejt pick-uper, seš jím prostě jen tím, že se snažíš o to dělat ty věci, který hlásá pick-up. Ty si byl pick-uper jak poleno, specielně proto že si o tom psal ten svůj Vůdcovskej blog. Vole největší fake je pokud sis to ještě sám před sebou nějak obhajoval, že vlastně ani pick-uper nejseš PROTOŽE SE TI NEDAŘÍ. A jestliže si to obhajuješ teď zpětně tímhle způsobem, tak zkrátka ve svý hlavě nadále tím pick-uperem zůstáváš.

      Tohle je něco podobnýho jako když tu ratka říkala, že když ve dvaceti udělala ty krávoviny jako že skočila do manželství a udělala si děti, že to vlastně bylo naprosto v pořádku. Nebylo to v pořádku a je nutný to pochopit a ne se na to koukat jakože se vlastně nic moc nestalo.

      “Nedokázal jsem (naštěstí) vytvořit takový ego, který by působilo přirozeně.” – no však komu se tohle kdy podařilo? Ukaž mi jedinýho pick-upera, kterej působí přirozeně. Všechno jsou to šašci (včetně top-pickuperů typu Mysteryho nebo Styleho), který se přetvařujou a hrajou to a každej z těch šašků ví, že to není přirozený a ví, že hraje a že je to fake. To je přece základ veškerýho pick-upu, že je to jedna velká Hra.

      “Takhle jsem sice říkal namyšlený sračky, ale všem bylo jasný, že to jen fejkuju.” – a co jako?! Zatraceně jako KOMU to bylo jasný? Těm holkám, který s tebou tu fake hru hráli? Kámošům, který tě obdivovali za to, že si na diskotéce dokopal cizí holku k tomu, aby s tebou šla na noční procházku a nechala tě šáhnout jí na kozy? Proboha ano, všem je jasný, že je to jen hra, ale lidi mají pocit, že tu hru je potřeba hrát a hraje se o to, kdo tu hru umí hrát nejlíp – v tom je celej ten problém falešnýho self přece!

      Když to převedu do řeči tohohle blogu, tak ta věta zní “Takhle jsem sice komunikoval skrz falešný self, ale všem bylo jasný, že to self je falešný.” Takže jako co teď děláš místo toho Radku? Už jako komunikuješ skrz true self, jo? A teď je všem pro změnu jasný, že tohle už je pravej Radek a tím se to všechno řeší?

      Všichni víme, že se tu něco hraje, ale tahle informace už je dávno součástí celý tý hry. Už na základní škole jsem snad poprvé narazil na pojem “maska” v souvislosti s tím, že si někdo na něco hraje. To, že máme nějaký masky a v různejch situacích předstíráme různý věci není zase až tak nic moc tajnýho, spíš tu jde o to, jak k tomu lidi přistupujou, že jednak mají pocit, že tu hru je nutný podporovat a zároveň (a to je ještě větší průser) si kdesi uvnitř střeží to svoje takzvaný pravý self – což je přesně to, co si jako správnej schizoidní pick-uper dělal ty. Uvědomoval sis, že je to fejk, a ten fejk si dělal proto, že nehrát ti připadalo nebezpečný kvůli tomu, že by ses mohl společensky znemožnit. Člověk si není jistej sám sebou a má pocit, že jeho true self je shit – proto se vytváří ta fake identita, skrz kterou se to hraje. Jenomže se tu zapomíná na to, že i to takzvaný true self je úplně to samý jako ten fejk. Prostě celá lidská identita JE shit a lidský já je jen konstrukt. Ta opozice pravýho a falešnýho self, to, že pravý self střežíš kdesi uvnitř a skrz falešný self to hraješ navenek, to je jádro celýho problému, TOHLE je schizoidnost (ta skutečnost, že nejenže existuje self falešný, ale i to pravý!).

      Představ si to zhruba tak, že tvoje já je kupa hoven. Ty si z tej kupy splácal dvě kuličky, jednu kuličku si nazval “pravé já” (já skutečnej přirozenej Radek…), druhou kuličku si nazval “falešné já” (falešný self, fake, kterej hraju na ostatní…), tu kuličku “pravé já” si chránil v sobě a kuličku “falešné já” si hodil do světa a nechal jí balit ženský. A jestliže máš teď pocit, že falešný já se ti podařilo nějak zdestruovat a že teď už konečně jedeš na to pravý já a už se chováš přirozeně a ty seš jenom ty, tak tě zklamu, ale tvoje takzvaný pravý já je úplně ten samej shit jako to falešný já. Šel si prostě jen z bláta do louže.

      Celej proces toho, jak vzniká falešný self je popsanej tady: http://psychoanalyza.com/az-na-dren/
      A ten druhej průser, jak pak člověk začne jet na to pravý self (to jest tvůj aktuální zásek zřejmě) je popsanej zde: http://psychoanalyza.com/az-na-dren-podruhe/

      Doporučuju pročíst.

    • @Radek: mam pocit, ze tvoje pravy self zkousi tomuhle blogu uz ponekolikaty sahnout na kozy

      a furt nic co?

      (ackoliv o pickupu vim hovno, tak me napada, ze tam jiste musi bejt nejaka hierarchie jakoze cim min “poddajna” nebo “davajici” zenska, tim vetsi challenge [ty nejvetsi challenge dostanou – nebo se traduje ze dostanou – jen ta myticka jmena co uvadi nize Mord], tudiz pickuper vlastne zije v takovym win-win vesmiru, ze bud dosahne toho, ze vnuti svoji hru a neco si na tom potvrdi nebo nedosahne a pak ma tu challenge, na ktery ma vic makat skrze metody atd.)

      Jinak receno k cemu je cloveku pravy self, kdyz s nim dela porad to samy.

      Jinak ten zbytek jsou jeste vetsi hovna a s kazdym dalsim komentarem z tvyho blogu, kde jsem se nejakym nedopatrneim subscriboval, ty hovna pribejvaly. Proc si myslis, ze “Všichni ostatní si to (ze jsi byl pickuper) asi myslí”. No? Proboha vzdyt je to tak trapne jasny. Protoze ty vemeno jsi to v nich sam podporoval a nepodarilo se ti ukazat, ze nejsi. I ja te uz mam zarazenyho jako Vudce/Fondila sediciho se zakalenym pohledem na vesnici v Novem Straseci, co se po sexu se zmatenou underage teenkou jde zhulit a useda k 60ti strankovemu pujcovemu MFAcku na zakazku, ktere svete div se vykazuje rekordni prijmy a ktere proda jak jinak nez za 14ti denni revenue.

      Proste to je tvuj image. Prijdes si sem povzdechnout, ze “vsichni si to o tobe jen tak mysli”. Ale co jsi udelal jinak? Chtel jsem zde napsat, ze nic. Ted koukam, ze treba pod timhle clankem http://fajnblog.cz/dopis-od-kralovny-aneb-jak-sukat/#comments jsi zrusil komentare. To je super no, ale na to kolik jsi toho spachal, jsou tohle proste kosmeticky zmeny a pravdepodobne vsechny zmeny budou jen kosmeticky. Mnohem dulezitejsi je se zamyslet nad tim, proc je tak dulezity, co si o tobe lidi mysli, proc jsi chtel aby si o tobe nejdriv mysleli, ze jsi pickuper a proc si ted maji myslet neco jinyho.

      Neda se rict, co mas udelat, na to mas prijit; rozhodne pocitej s tim, ze masku, kterou sis nasadil, mit budes (viz dalsi JPN film Onibaba http://www.csfd.cz/film/121232-onibaba/). Tak si na to prestan stezovat. Proste jsi x let v lidech i v SOBE podporoval iluzi, ze jsi pickuper, tak si to ted proste vyzer. Je to tezky no. Za kazdou srandu se plati. Tak prestan fnukat. Za timhle svetem tvorenym tvoji/nasi identitou je dalsi svet – kazdej jsme spachali strasne kravin a porad je delame a diky nim ho vidime blbe, ale je tam a jde o nej.

      • @la tibor: ty vole tak beru zpet
        precetl jsem si tvuj nejnovejsi prispevek http://fajnblog.cz/staci-chtit-a-jde-to-i/
        a nemam slov

        pivo bez alkoholu, smetana bez tuku a balici party bez sbaleni

        a jedem vole

        ted je to tu fakt psycho

        • @la tibor: Radkův nejnovější příspěvek je podle mě akorát signál první fáze postupnýho přechodu z “cold-alfy” na “warm-alfu” a je to prostě stále přechod od toho falešnýho self k true self (což bude tak či onak průser).

          Pick-up sám tohle popisuje a je to součástí tý subkultury btw:

          Mezi pick-upery je vrstva lidí, kteří jsou jakoby “bývalí pick-upeři”, kteří nyní popírají pick-up a říkají, že pick-up a Hra by se měla přestat hrát. Tahle vrstva je na úplně nejvýše příčce ze všech v tý hierarchii toho, jak “drsný” jsou pickupeři a rekrutují se z řad nejlepších světovejch pick-uperů. Když se podíváš na pickuperskou škálu na http://www.pickup.cz/dictionary.html, tak tahle speciální sorta lidí je jakoby “lepší, než PUG”. Respektive například v tom PUG (pick-up guru) uvedenej Style, což je nejznámnější pick-uper vůbec, kterej napsal pick-uperskou bibli The Game, dochází na konci tý knihy k tomu, že hru je potřeba přestat hrát a Style prý už jakoby skončil s pick-upem (ovšem stále na tom stále vydělává prachy kupříkladu a můžeš si objednat na jeho webu jeho knížky, který učí pick-up; tzn. je to něco Radek, kterej sice “už není pick-uper”, ale stále má web fajnblog, což je web o pick-upu, kterej mu tak či onak vydělává nějaký prachy).

          Teď k tomu cold-afla/warm-alfa: Jsou to de-facto pick-uperský ekvivalenty lidí, co jedou na false-self nebo na true-self. Pick-up reflektuje i tu odosobněnost a do jistý míry si je jí vědom a ví se, že je to problém. V pick-upu jsou proudy, který se tohle snaží podchytit a nějak integrovat do celý tý pick-uperský teorie. Samozřejmě 99% lidí, co se snaží praktikovat pick-up stále jede na false-self, nicméně jsou lidé, kteří pochopili zhoubnost falešnýho self, uvědomili si, že vůbec něco takovýho existuje a právě tyhle lidi vymysleli rozdělení na cold-alfy a warm-alfu (tohle je hodně hustý, pick-up prostě popsal Lainga, byť svým slovníkem).

          Cold-alfa je klasicky balič, kterej se snaží hrát a co nejefektivněji předstírat (ekvivalent falešnýho self). Warm-alfa je něco jako “balič s otevřeným srdcem”, který balí holky na to, jaký on je! Takže i přestože je tam to slovíčko “warm”, které má skutečně evokovat tu snahu o blízkost a neoddělenost, stále je tam to “alfa”, což znamená “alfa male” a balič. Warm-alfa se snaží o to být otevřený a zranitelný a chápe, že “Your heart is frozen when you are not open” (dodnes si to pamatuju tuhle hlášku z blogu jednoho warm-alfy), nicméně stále absolutně nechápe, že jede jen další hru na identitu. Tzn. není tam žádné starání se o realitu a o lidi, je tam stejně jen starání se o sebe sama a o svoje já (jen tentokrát pokud možno čistě a “tepleji”).

          Převedeno na Radkův případ a článek, Radek prostě stále chodí do klubů a balí tam holky, akorát se nějakým způsobem snaží o tu blízkost skrz true self místo aby se snažil nějak tvrdě manipulovat.

          Není to už tak zoufalý jako předtím, ale je to pořád posun ve stylu falešný self –> pravý self, tj. stále jde o hru na identitu. Neřeší se tím nic zásadního. Stále tráví čas stylem “sobotní večer, kdy jsem se vydal se 3 wingmeny na „vesnickou“ diskotéku”. Přijde sem na blog, začne tvrdi, že už není pick-uper a dál používá na svým pick-up blogu výrazy jako “3 wingmeni” a na konci svýho postu sám sebe pochválí, jakej je to pašák. Ano, užil si to bez sbalení nějaký kundy, to je celý. Neudělal jinak vůbec nic jinýho, než že si on sám pro sebe něco užil.

      • @la tibor: Zmeny ktery u me hlavne probihaji jsou v zivote, fajnblog je vec kterou resim minimalne, novym clankem jsem chtel zkusit dat jinej smer blogu, ale tam to uz nepujde, citim ze tam uz mam proste jinou identitu a lidi by to nechapali.

        Nejsem cistej, porad trochu piju, hulim a delam MFAcka a zatim asi ani nebudu, ale nemyslim si, ze by to bylo to hlavni, co me blokuje od reality, od toho jsou tady mnohem jiny sracky (nemyslim drogy).

        Tady mi to vzdycky pripada tak, se tu snazim obhajovat nejak svuj postoj, protoze jinak na vas reagovat nemusim. Obhajovat se tady ale nechci, ale taky tu nemam moc dalsiho co rict…

        @Mordemy: Podle blogu to mozna vypada, jak porad pickupuju, ale opak je pravdou. Ted chodim o vikendech na akce mezi lidi a kvuli atmosfere., ne se ucelne seznamovat. Kdyz ale vidim, ze je moznost se s nejakou holkou seznamit, tak to proste udelam, ale bez her (nebo s minimem hrani).
        3 wingmani vubec nebyli 3 wingmani ale proste jenom kamaradi, kteri tam byli se mnou a o baleni nevedeli nic.

        Tedka uz na diskoteky a do klubu chodim minimalne. Chodim spis na psy trance nebo tekno akce, anebo tam, kde se takovy styl hraje (nekdy na 2.stage nejake diskoteky).

        • @Radek: No jo, jasně, že tu nemáš moc dalšího co říct no, když taky nic moc dalšího, než sám sebe, neřeší. Píšu to už v odpovědi níže, že je to všechno stále jen o tobě. V každým článku tu opakuju, že jediná možnost, jak tenhle bludnej kruh rozetnout je zaměřit tu energii ven a jít dělat něco v realitě. A stejně se furt každej stará jen o sebe a vlastní ego a diví se, že to tak nějak pořád není ono to osvícení a dekonstrukce self… někdy si říkám, že jsem se měl na všechny tyhle pojmy vysrat, protože lidi se tím akorát dostávají do ještě větších sraček. Někdo si tu přečte nějakej hezkej pozitivní pojem a i kdyby u toho bylo stokrát napsáno, že to nelze chtít přímo, tak si to stejně každej v hlavičce přepne tak, že tu jde o to uzmout si to pro sebe. No holt jsme asi takhle postavený no do toho padat. Sám s tím taky bojuju neustále.

          K těm tvejm akcím a atmosféře: Můžeš mi proboha vysvětlit, co za ATMOSFÉRU může bejt někde na nějaký zatracený diskotéce nebo v nějakým klubu nebo na fesťáku zatraceně? Jo počkej, ty píšeš, že jsou to psy trance nebo tekno akce, aha. To bude zvláště v českým prostředí asi fakt zásadní rozdíl no… Fakt bych chtěl vidět, jak kdesi v Praze v městským prostředí jede nějaká psychedelická akce, kde se všichni cejtí a snaží se vnímat. To, že to má nálepku “psy trance” a místo disca se tam pouští psychedelic music ještě nestačí k tomu, aby ta akce nebyla sračka. Pořád se tu omýlá, jak klíčovým prvkem je prostředí, ve kterým se člověk pohybuje, a ty se tu holedbáš, jak strašně ses v životě posunul, protože už nechodíš do shitskýho prostředí balit ženský, ale chodíš tam právě a jenom kvůli tomu prostředí. No potěš koště.

          Jako fakt se nediv, že vidíš pořád velký hovno, když chodíš “na akce mezi lidi” a ještě to ex post odůvodníš, že je to kvůli atmosféře. Strašný. A ano, chodíš tam se 3 kamarády, kteří sice nebyli wingmeni, ale přesto je na svým pick-up blogu označíš jako wingmeny – na tom samém pick-up blogu, o kterém tvrdíš, že už ho řešíš minimálně. Tak hlavně, že ty změnu u tebe fakt probíhají v tom životě no… big deal tohle. Hurá, už nechodí na diskotéky balit ženský, už chodí na “psy trance” akce a chodí tam jen kvůli atmosféře. A chlastá o něco míň, než předtím. Sice pořád hulí, ale už to není pět litrů chlastu tejdně, ale jen dva litry. Wow, posun jak kráva!

          A co kdybys prostě přestal chodit na ty akce úplně? Hm? Co kdybys přestal chlastat úplně? Co kdybys přestal hulit úplně? To už by bylo moc bolesti najednou, co?

  13. @radek: jo, přišla jsem na to, je to tak. ale stejně musim mít vedle sebe někoho, za koho se nemusim stydět. Já měla hodnýho kluka, na kterýho jsem se citově upnula, ale když jsem zjistila jak z něj mají všichni srandu, nebo jak je slabej když je ožralej, a jak neni schopnej vydělat žádný prachy, a dělá jen poskoka svýmu šéfovi, a že se nechá živit a oblíkat maminkou, tak jsem se pak s nim rozešla, protože mi to lezlo na nervy a vyměnila jsem ho za siláka zabijáka, kterýho se všichni bojej, a kterýho matka vyrazila v 18 z bytu, protože chodil domu ožralej, a tak se naučil o sebe starat sám, ale ten mi ted dává zase takovou školu, abych si nemyslela, že mě bude živit a kdoví co, hned po škole mě poslal do práce a od tý doby dřu jak kráva a už se nemůžu dočkat až budeme mít dítě a věřim že už se do práce na plnej úvazek nevrátim, nebo si najdu aspoň něco míň náročnýho, za míň peněz. ted spolu vyděláváme na dům , odešli jsme z města, musíme to dodělat, stojí to strašný prachy. v paneláku to nešlo, samej soukromej vlastník bytu, pořád nějaký námitky, nemohli jsme třeba kouřit na wc protože mu to šlo stoupačkama do kuchyně … ted máme štěstí :-) na dobrý sousedy na vesnici , vždycky se nějak domluvíme …

    jinak ještě souhlasim s tim, že jsou to kokoti, ti kluci co koukaj jen po modelkách.

    • @verka: Řekni mi prosím, že si ze mě děláš prdel. Řekni mi prosím, že seš jen nějakej ghost nebo třeba Stern nebo někdo, kdo se mě snaží zabít, jen mi prosimtě neříkej, že tohle myslíš vážně.

    • @verka: tak to si odpočineš, až bude dítě. Jaká je pravděpodobnost, že debilní rodiče budou mít debilní děti?

      • @quake: no dalsi faze “odpocinku”, kterej se pochopitelne nedostavi, je navalit ty vsechny sracky na ty deti… na chlapa to neslo, mamanek ani Mordemy to hrat nezacli a drsnak, kteryho ted takovym zabavnym a flirtujicim zpusobem verca podvadi uz bude davno u maminky/milenky/pod drnem/pestovat konicky/na antidepresivech

        a jeji dceri, ktera bude za 20 let ve stejny situaci nebo po potomkovi po 100 kolenech proste jednou rupne v kouli a NEBUDE se snazit odpocivat

        otazka je, proc ne hned ted…

        • @la tibor: Mně se to asi až teď spojilo dohromady s tou reinkarnací. Tím je podle mě myšlený v praxi tohle, ne? Že je to prostě všechno přenositelný, máme úkoly a když to nezvládneme my, musí to zvládnout dříve nebo později někdo jinej a tím pádem se ty břemena “reinkarnují” (možná se to jen snažím napasovat do toho rámce, nevím). Jde mi o to, že to jako není o nějakým stěhování myslí nebo duší ten pojem reinkarnace. Tohle mi je jasný už dlouho, že ty úkoly jsou přenositelný, jen jsem to neměl zařazený dohromady s žádným konceptem (ne, že by to bylo nutný teda něco si k tomu lepit…).

          • @Mordemy: jj jasne ze to neni o stehovani mysli, dusi nebo eg – ta brutalni magicka reinkarnace, kdy ja jsem byl rytir a tenhle byl zase kral se musi brat symbolicky, v okamziku, kdy tohle chcem napasovat do neceho jako real, tak to je na urovni jezise, co sere na mosty, protoze chodi po rece a uz se staci jen naucit JEZISOVU METODU :D

            Proste problem odpovednosti za svet, prijeti presahu vcetne vlastni konecnosti, smrti a vzdani se svy vlastni identity ted a tady, tak aby zacla fungovat karta “my jsme svet”, je proste pred realitou. Jsme blizko, ale Black Mirror efekt jde v patach doslova jako stin.

            Konkretne srovnej tenhle obrazek http://karty.atarot.cz/CardImages/osho-zen-tarot/duha10-svet.jpg s timhle http://www.peoplecomm.cz/images/header_img_bg.png z toho GTD, selfrozvojovyho New Age sajtu http://peoplecomm.cz, kde je v headeru. To je presne blackmirror v praxi, kritika toho, co ted lidem nejde (kapitalisticky zrizeni staryho stylu), ale uz je to ujety nekde v Janeckovym vesmiru a vykrada to tarot tak jak se to nema delat uplne stejne jako se v dnesnim alternativnim konzumismu vykrada pojem reinkarnace a splaca se to dohromady s nejakym prevodem identit a ega a slouzi to jako vytesnovak smrti.

            • @la tibor: My si právě nesmíme říkat vůbec nic. A to platí pro každýho. O tom je i ten poslední post. Jakmile si řekneme, že jsme blízko, tak jsme v prdeli a Black Mirror efekt nás dostane. Můžeme popisovat, že tu ten rozdíl mezi těma dvěma obrázkama je a jakej to je rozdíl, ale musíme si dát bacha na to, abysme prohlašovali, že my jsme tam, co to popisuje ta tarotová karta.

              Prostě musíme mít pokoru i v tomto. Přestože je to třeba pro nás dva úlevný, mít v ruce důkaz, že nejsme magoři v podobě toho druhýho, kterej to vidí stejně, tak mám pocit, že to není něco, co by se mělo vytahovat příliš často, už jen mluvit o tom je HODNĚ nebezpečný. Ačkoliv možná je pokora i to, že ten svůj pocit řekneme nahlas, abysme mohli vzápětí poznat, jak prchavý to ve skutečnosti je.

              • @Mordemy: no to myslim… tim “srovnej” jsem chtel rict, ze ty obrazky jsou stejny a ten pruser je, presne jak rikas, nejak moc se k tomu prihlasovat

                totez jako campbell pise ze nejvetsi pruser je, kdyz se clovek chce stat archetypem (pote co pochopi, ze archetyp NENI nesmysl a pohadka pro deti)… podobnej pruser je, kdyz si nekdo udela web jako ten vyse uvedenej jeste s tou kartou a da si svuj xicht na homepage a zacne vymyslet metody, jak budem vsichni natvrdo tancit kolem zemekoule

                jsou to vsechno huraakce jako budovani socialismu/kapitalismu kde konec casu je za dverma (eventuelne jako pred 10 lety kdy jsem byl na VS ja jsme se snazili se presvedcit, ze konec casu jiz nastal)

  14. @mordemy: no dobře trochu asi jo , ale chci jenom znát tvojí reakci, líbíš se mi, ale zase nevim co je ghost a stern … ale taky vem v potaz že je tohle jenom internet a ty nevíš s kym mluvíš a já taky ne …

    • @verka: Dokonalý (dokonale strašný). Takže ty sis sem přišla prostě jenom hrát. Testovat Mordemyho reakce na píčoviny, který napíšeš. Vždyť je to jenom internet, že jo, celý je to jen hra… A děláš to proč… protože… ehhh, jo vlastně, protože se ti líbím… Aha. Líbím se ti… dobrý no… a proto si tu se mnou pohráváš. To dává smysl no… nic psychopatičtějšího už si asi vymyslet nemohla.

      A nějakým záhadným způsobem má tohle směřovat teda k čemu jako? To je jako celý nějakej neobratnej pokus o to mě sbalit nebo se se mnou setkat nebo mě vošukat nebo si tu “pouze” dokazuješ, že bys dokázala vbudit zájem a Alfa Samci Mordemymu bys mohla připadat přitažlivá? To má bejt jako fakt flirt tohle nebo co do prdele?!

      Co to má jako za cíl tady to, co teď děláš mi řekni?

      Jinak na tomhle je krásně vidět, jak realita funguje. Přesně ve chvíli, kdy jsem si řekl, že o ženský se teď nebudu starat a budu se zaměřovat na (aktuálně) podstatnější věci, začaly se dít takovýhle šílenosti jakože mi přes blog píšou vzkazy holčičky, co jsou ze mě hotový a píšou mi, jak se chtějí se mnou setkat nebo teď v komentářích že jsem zajímavej a líbím se jím. Bůh je někdy fakt hrozná svině.

  15. @mordemy: tak to mě teď mrzí, že to takhle dopadlo, to jsem nechtěla, ani tě sbalit, ale flirt s tebou by mě bavil, to jo, já fakt teď nevim, sorry, pust to z hlavy, a díky, že jsi mi věnoval tolik slov a duševní námahy.

    ale honí se mi hlavou jedna věta z českýho filmu , poledního dílu Básníků : zásada číslo 1 – nikdy neřikej nahlas co si myslíš !!!

    a neboj, už se nbudu vnucovat.

  16. … vlastně to bylo jinak – zásada číslo 1 – nikdy neřikej nahlas co si O SOBĚ myslíš !!!

    ted se cejtim trapně :( a budu si sama lízat rány. to je asi sebedestrukce vid :(

    • @verka + @verka: Tohle není sebedestrukce, tohle je perverze. Tobě se to totiž moc líbí, že ti tady “zasazuju rány”, protože i to zasazování ran samozřejmě ve výslekdu znamená nějakej můj zájem o tebe (respektive tohle si z toho vyextrahuješ a použiješ to). Pro schizoidní holku není nic slastnějšího, než když jí někdo (chlap) omlátí o držku její vlastní schizoidnost. Je to pro tobe ve výsledku strašně příjemný (i přes tu bolest), když ti Mordemy ukáže, jak seš mimo no, a chtěla bys ještě… A právě i TOHLE je už ten flirt a probíhá to právě teď. Čím jsem v neskutečný pozici, že na tebe de facto nemůžu dál reagovat, protože jsme se tímhle dostali do něčeho šíleně perverzního a každá moje další věta směrem k tobě je jen potvrzením tý perverze – respektive musíš prostě pochopit, co za hru to tady se mnou hraješ a co je na tom špatně a přestat si na tom ujíždět a “dělat si tím dobře”.

    • @verka:
      Tohle je naprosto priserny. Uvedomujes si co delas Mordemymu s hlavou? (ne, bohuzel te zklamu, nehodla s tebou flirtovat, bud hodla zabit velmi rychle sebe nebo velmi pomalu a krute tebe). Absolutne nevnimas to, co se ti snazi napsat a vzdycky to prebijes nejakou dalsi ultrakravinou jako citat z basniku.

      Nic z toho, v co doufas ti nebude fungovat. Nikdy a ani trochu. V zivote ti zbyva porodit par decek zmatenych jako ty sama, aby pokracovaly v tomtez – ve vyberu mezi hodnym blbem a tupym rabiatem a flirtovani s uvedomelym guruem. A pak vykourit par vagonu cigeret, nadavat na sousedy a sefy v praci.

      Jediny co muze aspon trochu zacit fungovat je neco jako zacit bejt skutecne radikalni, ale obavam se, ze radikalizmus byl v tvym podani sporadicky projev tveho praveho self tady na blogu, aniz bys pochopila, co to prave self je natoz jak je to taky cele na hovno. Pravdepodobne proto, ze je in chodit psychologum, psychoanalytikum a vsem moznym psycho-samanum a Mordemy je jako devka k mani zadarmo a koneckoncu jsme na internetu, tak proc to nezkusit, ze.

      Radikalni by bylo napriklad, a zduraznuju napriklad, sem na tenhle blog dovyst toho svyho chlapce, co jsi ho popsala jako polovicniho retarda, pak od nej pravdepodobne snyst nakladacku za to, cemu rikas “flirt” pak se mozna rozejit anebo zacit SPOLECNE makat a tim neni mineno to, ze se odstehujete z mesta na vesnici, abyste mohli kourit na hajzlu. Tim uz vubec neni mineno, ze do tohohle sveta privedete nejaky nebohy dite, kdyz jste oba zmateni jak Goro v Tokyu.

      Radikalni je ted si sbalit svoje dva bagly a vypadnout z prostredi v nemz jsi.

      Radikalni je prestat sem na blog psat ty hovna a zacit cist, co sem Mordemy pise a co tim mysli. Snazit se pochopit, co se Mordemy snazi timhle vsim rict a psat az budes mit co rict k veci a ne ke svy zasrany a ubohy identite, ktera se trese jako rosol a hleda nejaky zkurveny poucky z B-ckeovejch filmu, ktery to vsechno vyresi. Nechapes vubec nic, ani tu sebedestrukci, kterou provozujes, ale uplne jinak nez si myslis.

      Ze te boli srdicko, ze s tebou Mordysek nehraje flirticek, to neni sebedestrukcicka; to je jen zakonceni sebedestruktivni hry, ktera spociva v tom, ze jsi rozmazlenej tvor v Evrope 21.stoleti a odmitas videt cokoliv jinyho nez sama sebe a hledas nekoho, kdo ti mozna pomuze, mozna nastavi zrcadlo, mozna k tobe zapadne, maximalne ti mozna ukaze neco VIC. Kdyz to nevyjde, tak te boli to srdecko, identita dostane ranu a prohlasis to naprosto iracionalne za sebedestrukci. Sebedestrukce je celej ten tvuj proces, kde se sama upinas na sebe, kde naprosto seres na lidi a realitu kolem sebe. Kde se snazis vyhnout se tomu tezkymu, co lezi primo pred tebou. Sebedestrukce je, kdyz se zbytky svyho sexappealu + buhviceho snazis smenit s chlapem za vsechnu tu praci, co mas udelat ty.

      To, ze reknes jak se cejtis, narozdil od vetsiny sofistikovanejsich holcicek i chlapecku, co to tu donekonecna budou skryvat samozrejme neni spatne, ale zazraky od toho nelze cekat. To je jen zacatek – uvedomit si tu trapnost, ne v tom, ze s tebou Mordemy “odmita flirtovat”, ale ze NAPRIKLAD tohle delas svymu chlapci za zady. A dale mas ty prijit an to proc a nejen proc, ale co s tim dal. A rada co s tim dal je: vzit si z tohohle webu nikoliv Mordemyho jako chlapa, ale to, co Mordemy pise, protoze to co pise je neco, co skutecne muze pomoct.

  17. @latibor: a ty jsi největší chudák na světě, obyčejnej feťák co si myslí, že všechno pochopil. Takovejch jako ty znám spoustu. A přitom nikdy v životě nic nedokázali.
    Neznáš mě ani mýho kluka, a soudíš nás jenom na základě pár blbejch vět. Jsi největší sračka a chudák.

    • @verka: Oh bóže, ty seš fakt úplně blbá nebo to velmi přesvědčive hraješ. S tím, co napsal La Tibor souhlasím do posledního písmenka, to aby bylo jasno. A mimochodem Mordemy, co si se s ním snažila flirtoval chudák a feťák není, nebo jak? No nic, tohle nemá smysl…

      BANNED, sbohem.

  18. Zdravím.

    Raději komunikuji s jednotlivci než ve skupině, tak snad nebude příliš vadit, když napíši sem a ne pod některý článek… Ostatně ani nechci reagovat na konkrétní článek, spíše na všechny (a zároveň možná na žádný). (Ale byla jsem donucena, to stejně dát pod článek, tak tedy budiž, hups na pranýř:)

    Vlastně je to zábavné. Na tvé stránky jsem se dostala čirou náhodou v jakémsi stavu pominutí smyslů, kdy se mi dostalo náhlého vnuknutí, že psychoanalýza mě může “spasit” a pomoci na mé životní/duchovní cestě a v hledání Pravdy (http://www.kdojeuvnitr.cz/hledani-buvola/) a že už bych se jí tedy měla konečně začít trochu více věnovat. Přitom jsem té spáse ani moc nevěřila (přestože třeba Jung mě velmi oslovil, z podivného důvodu jsem psychoanalýzu házela do škatulky konvenční psychologie, která mi připomíná robotického psychologa z jedné povídky P.K. Dicka, jenž má “pomýlené” lidi pouze zařazovat zpět do systému). Takže jsem nakonec ráda, že jsem místo pouček z knih našla tvé stránky, které mě dostaly natolik, že jsem nemohla jinak než si přečíst všechny články i s komentáři (těch mi tedy ještě několik zbývá si dočíst). Jo tahle četba mě vážně baví. Sama jsem dospěla k mnohým závěrům, ke kterým ty (i když z úplně jiné strany). Jen je stále něco jiného pochopit něco intelektuálně (dojít k něčemu pouze na základě filozofování) a dojít ke skutečnému pochopení vlastním prožitím (a prožíváním) oné informace. Stejně to tak vypadá, že bez ohledu na to, kam jsem názorově dospěla, fyzicky stojím skoro pořád na místě a zmateně sleduji, že čím víc toho “vím”, tím toho “vím” méně.

    Každopádně původní touha – rozpitvat samu sebe na kousky -, která mě sem zavedla, ještě nezmizela. Naopak se prohloubil dojem, že to nezvládnu (ó jaký jsem lůzr:) ). A že po ruce není stále žádný guru/šaman, který by to udělal (jistě i lépe – objektivněji – než já, protože někdy má zabedněnost nezná mezí a nevidím ani to, co mi zrcadlí druzí). Žádný přísný a důsledný učitel, který by mi předhodil svůj nález z mých útrob, abych se s ním pak mohla konečně poprat (tedy, abych poznala s čím konkrétně se to vlastně mám poprat a kdepak je ta příčina). A často si poslední dobou říkám, že bych docela ocenila, kdyby konečně se mnou někdo nemluvil ve stylu “ne, drahá, v těch šatech vůbec nejsi tlustá”…

    Stejně tak se ale posílila i touha po pitvání druhých, abych sama mohla být nápomocna jim. To utrpení je všudypřítomné… A zatím jsem v tomhle směru jen němý svědek (nebo voyeur?) a vrba (jo naslouchající ale mlčící vrba, to by mi šlo), která nedokáže účinně radit druhým, přestože je snad chápe. Přichází pak ten známý pocit “jak můžeme pomáhat druhých, když nedokážeme pomoci ani sobě” a “vidíš třísku v oku druhého, ale trám ve svém vlastním oku nevidíš”. Ne, věru nevím, co je tím mým trámem. Neznám se a neumím v sobě číst. A to mi momentálně připadá jako nejzásadnější problém. Jistě nemohu naivně věřit, že existuje “encyklopedie symbolů a znamení”, dle kterého bych mohla v sobě a všeobecně ve světě lépe číst. Ale nepokouší se psychoanalýza tak trochu o to (když každý projev lidské bytosti je znamením jejího psychického stavu a něco o ní říká)?

    Snažím se psát co nejprimitivněji, ale i tak je to možná nepřehledné, že? Teď jsem jen polemizovala nad tím, jestli má cenu ti psát, ale opět jsem měla jakési neovladatelné nutkání… Nakonec stejně osciluji mezi postojem, že potřebuji pomoc a tím, že si mohu pomoci jedině sama (jakožto emancipovaná žena) – stačí se jen snažit (ale vážně stačí?). Nu takže můžeš tenhle můj výlev brát jako útržek z mého “milého deníčku” a ignorovat ho. Já snad dosáhnu pocitu zadostiučinění už jen tím, že ho odešlu (…)

    • @Inés: myslím, že každý podvědomě tuší co je jeho “trámem” …

    • @Inés: Ahoj. Co se mě týče, tak se čtenářema tohohle blogu komunikuju primárně v komentářích; ten kontaktní formulář je tady pro speciální případy (poslední dobou má kupodivu každej pocit, že ten jeho případ je hrozně speciální a s PM se teď roztrhl pytel). Nevidím důvod, proč si soukromě něco smolit, když může ta diskuze proběhnout normálně veřejně a i ostatní si z toho můžou něco odnést. To je jeden ze smyslů tohohle blogu, že se na ty věci má přicházet společně a ne aby se lidi furt snažili uzmout si to jen sami pro sebe. Navíc nárokovat si něcí (v tomhle případě mojí) soukromou pozornost by mělo mít pokud možno dobrej důvod a to, že tě vůbec neznám a nemám ponětí, kdo seš a o co ti jde (a sama se tváříš, že vlastně ani nevíš, proč píšeš) je jen další důvod pro to řešit to veřejně. Proto jsem tě z kontaktního formuláře odkázal sem, ať tu svojí zprávu normálně přetiskneš pod článek, což si udělala.

      Vezmu to od toho nejočividnějšího: Guru/šaman/učitel… Jo, tohle je srozumitelný a chápu, co tím chceš říct a je svým způsobem dobrý, že tenhle aspekt chápeš sama a intuitivně – lidi si velmi často hrajou na to, že toho gurua/šamana/učitele vůbec nechtějí a obchází to stylem nějakýho sokratovskýho dialogu a snahou o opozici. Ty ho teda chceš, chceš aby ti někdo “chytřejší” řekl, co a jak a jak se co má dělat. Takže oukej, to je fajn, že tohle je jasný.

      Každopádně má to několik problémů a specifik, částečně si to už popsala sama:

      Předně jde o to, že já to teda za tebe fakt neudělám ty věci v životě a neudělá je za tebe nikdo, žádnej guru ani žádnej geniální učitel. Ale nejenže za tebe pak neudělá nikdo ty praktický kroky, nikdo za tebe do velký míry neudělá ani tu “filozofii”. Ty to rozděluješ jako na “chápat filozofováním” a “chápat prožitím” a ono jde fakt nějak o to, že ty věci skutečně nelze dostatečně pochopit, pokud je nějak necejtíš a nevidíš jasně, jak se to přímo tebe dotýká v tej realitě. To pochopení přichází ve dvojici s tím prožíváním a vnímáním a to je zase navázaný na to, jak konkrétně žiješ svůj život. To jest můžeme se tu snažit odkrejvat podstatu věcí a jevů, můžeme tu popisovat to, jak funguje člověk a společnost a lidská psychika atd., ale vždycky dříve nebo později se dostaneme k nějaký hranici, za kterou už nebudeš schopná tím svým pochopením jít. A ta hranice je určená tím, jak v praxi žiješ svůj život, jak vypadá tvůj životní příběh a kde (v jakým prostředí) se teď aktuálně nacházíš.

      Neboli ta diskuze tady nemá bejt akademická. Má bejt zcela konkrétní a praktická a její součástí má bejt lidskej příběh (tvůj příběh). Jasně, že k ruce potřebujeme popisy a teorie, ale stejně je to pak nakonec o tej tvojí svobodnej vůli a o tom, jak ty sama budeš schopná bejt radikální a s těma věcma nějak hejbat a tebe to bude bolet ty pak budeš muset vydat tu energii na zcela konkrétní praktický věci (jako třeba přestěhovat se někam, vydělat prachy prací, jít do konfrontace s rodičema, promluvit si otevřeně s přítelem o vztahu etc., jsou to jen příklady). Protože tyhlety konkrétní věci pak teprve takzvaně “posouvají realitu” (posouvají vnímání tý reality) a teprve potom přichází to “pochopení”.

      Psal jsem to 3 dny zpátky @v odpovědi j., že někdy prostě nemá smysl snažit se něco vymyslet a pochopit, když člověk trčí v prostředí, který mu nedovolí vnímat. A někdy je nutný udělat ten “leap of faith” (skok do neznáma), aniž máme v ruce důkaz, že to k něčemu bude (jediný, co máme je nějaký ne úplně jasný tušení, zastřený tím aktuálním shitem, v kterým se nacházíme plus se nám do toho sere ještě strach o sebe a obavy “co se se mnou proboha stane, když to nevyjde”).

      Moje odpověď je pořád taková hodně neurčitá a je to asi proto, že je hodně neurčitej i tvůj koment. Myslím, že by bylo fajn doplnit alespoň základní info o tom, co seš zač a co děláš (tj. nadhodit ten příběh), ať se můžeme od něčeho odpíchnout. To podstatný bude zřejmě to, proč fyzicky stojíš na místě a co je to za místo… Tím pádem bude pak i jasnější, co je ten tvůj trám, o kterým mluvíš a tvrdíš o něm, že nevíš, co to je (jak píše hanys, minimálně podvědomě to víš určitě).

      Taky je dobrý si uvědomit, že tím, že teď teda přijmu roli šamana/gurua/učitele a ty přijmeš tu roli žáka řekněme, tak si musíme dát velkýho majzla na to, kam nás tohle dostane a jakej vztah to mezi náma vytvoří, protože tahle hra bývá dost nebezpečná – a mám pocit že je skoro i nebezpečnější, když se to hraje vědomě (alespoň mně to teda dělá s hlavou dost ošklivý věci, když mě takhle někdo napřímo označuje za nějakýho gurua). Chci prostě jen říct, že jsem taky jen člověk a nemůžeš po mně chtít nějaký zázraky (nebo můžeš, ale pak to právě dopadá špatně).

      Jinak teda vyloženě encyklopedie symbolů neexistuje, co existuje jsou vodítka a ty vodítka jsou schovaný úplně všude, nejen v nějakým popisným systému jako je třeba konkrétně ta psychoanalýza. Můžeš se dívat kolem sebe a z každodenních situací a věcí, který tě obklopujou, toho spoustu vydedukovat (nebo spíš vyindukovat) sama, i bez nějakýho konkrétního filozofickýho rámce. Ani tenhle blog nemá za cíl poskytnout všeobjímající ucelenej koncept a návod na život a už vůbec to tu není o tom se striktně držet psychoanalytickýho způsobu výkladu. Popisujeme tu většinou nějaký fragmenty reality a skládáme tu střípky z našich životů. V článcích se to pak snažím nějak zasadit do toho velkýho obrázku, ale protože realita je příliš komplexní, než aby šla nějak jasně a jednoduše popsat, stejně žádnej ze zdejších článků není zakončenej nijak zvlášť konkrétně a na konci nadhazuju většinou zase jen něco jako vodítka a formy, do kterejch ty střípky zasadit.

      Kdybych zkusil bejt pokud možno konkrétní, tak mi připadá, že seš tradičně zaseklá na tý vlastní identitě a představě o vlastní výjimečnosti – to nemyslím tak, že jako snad působíš pyšně nebo vychloubačně, spíš mi jde o to tvoje zpátečnictví ve vztahu ke světu, že si jako nejdřív vyzkoumáš sama sebe a pak teprve budeš pomáhat i ostatním. Jde o to, že to opět nejde rozpojovat tyhe věci a jde to ruku v ruce. Dokonce je to tak, že ty sama sebe líp pochopíš zřejmě až tehdy, kdy se prostě víc zaměříš na ty ostatní lidi a na svět a na to, čím ty můžeš bejt dobrá světu, než abys pořád řešila, čím může svět být prospěšný tobě. Navíc ta otázka jak může člověk pomáhat druhým, když nedokáže pomoct ani sám sobě, je zpravidla jen hezky zabalený srabáctví. Protože podle čeho se posoudí, jestli už můžu pomáhat dalším? Kde je ta hranice, že už jsem si sám sobě pomohl dost a teď už mám jít pomáhat druhejm? Tyhle otázky nedávají smysl, když budeš chtít, vždycky si řekneš, že ještě není ten správnej čas a že seš pořád ještě nedostatečně připravená.

      O tom pak je mimo jiné i ta pokora, kdy člověk přijme i tuhle svojí nedokonalost a nepřipravenost a přesto se jde snažit něco dělat. Protože to, na čem záleží je vždycky ten záměr, to, kam nasměřujeme to naše úsilí a co tím vším vlastně sledujeme (když nám půjde jen o osobní blaho a – v kontextu článku výše – uspokojení svejch potřeb, moc daleko se nedostaneme). Vtip je totiž v tom, že i ta cesta a hledání Pravdy bývá ve svý podstatě dost sobecká záležitost, lépe řečeno máme tendenci to tak pojímat a přistupujeme k tomu hledání stylem “Najdu Pravdu a budu jí mít a budu jí vlastnit a použiju jí!” Přitom v tom příběhu s bůvolem je pak právě ukázaný, že bůvol a my sami ve skutečnosti nejsme nic a to hledání vlastního já je marný. Klíčem k tomu, jak to rozetnout je přitom přestat hledat sebe sama a zaměřit to úsilí nikoliv směrem dovnitř, ale ven.

      • @Mordemy: Děkuji velice za (jistě) vyčerpávající odpověď;) Zejména rada ohledně toho přestat se zabývat sama sebou je velkým přínosem (přestože už mi byla dána několikrát a já si prostě nedám říct a nemohu slíbit, že nyní konečně poslechnu).

        Jsem tak přemýšlela proč jsem svůj výplod aktuálního naladění mysli (jsem náladová) vlastně odeslala. Nu došlo mi mimo jiné i to, že je zcela oprávněné chtít něco za něco. Tedy, pokud chci s tebou komunikovat či dokonce si nechat radit, pak je rozhodně na místě dělat to veřejně. Takže jo beru. Ovšem nic to nemění na mém odporu k odhalování se na veřejnosti, které se tolik odlišuje od soukromého striptýzu – třeba menší (byť nevědomou) autocenzurou. (Uznávám, že to přirovnání je divné.) Ale to je můj boj, vím…

        Dále mi došlo, že vlastně ani nevím, jestli chci rady (nemám asi konkrétní problém, u kterého bych netušila, co s ním – jen intenzivně rušivé pocity lítající lebkou, kterými se úplně zbytečně zabývám a vlastně jen o nich byl můj minulý text). Zkrátka typická žena si jen vylévá srdíčko a bohatě stačí, že jí někdo poslouchá. Byť jsou to jen momentální (tedy pomíjivé) pochybnosti. Což mi připomíná, že jsem celkem nedávno psala jinému domnělému “majiteli patentu na život”. Na něco jsem se ptala, následně jsem si hned pod otázkou odpověděla (že bych prostě jen potřebovala svědka ke svým monologům?) s tím, že “no jasně, vždyť já přece vím celkem dobře, co mám dělat”. Jenže nakonec zbylo jen “co jsem to vlastně…?” a nic. Tak bych řekla, že tohle sdílení svých výlevů pramení jen z mé nehynoucí touhy po mýtické jistotě nebo podpoře (“jo holka máš na to, fandíme ti”). Možná si chci jen povídat nebo co…

        Uvědomila jsem si nakonec i to, že zásadnější rozhodnutí v mém životě mi nikdo neporadil. Rozhodla jsem se sama (ukončit vztah/y, odejít na VŠ, odejít z VŠ, odejít z domova, odejít z práce, opět se stěhovat, apod.) a někdy i s tím, že mi okolí radilo opak. A skoro vždy s tím, že výsledek neřeším (prostě to udělat). Celkově se na budoucnost nesnažím moc fixovat, víceméně s ní ani moc nepočítám (a proto nemám žádný hmatatelný jasně daný cíl?). Vždy, když si představuji svou smrt (protože smrt je velká učitelka života) – třeba právě v tomto okamžiku -, nelituji (ale v tom je i zjevná sebestřednost, no fuj).

        Že je přijetí role učitele velká odpovědnost a zápřah si plně uvědomuji. Přeci jen učitel přejímá část žákovy karmy (pokud věříš v karmu). Je to velice vážný vztah a nutno ho tak brát (proto si také musí žák pečlivě vybírat a stejně tak učitel). Vlastně ani nevím, jestli zrovna ty jsi vhodný učitel pro mě a jestli já chci házet ti na bedra tíhu svého trámu (nerada využívám lidi, i když často zároveň i chci).. Asi to tak vypadá, když jsem ti napsala. Ale to já nevím… Všechno je neskonale rozporuplné. Zvlášť když mám ve zvyku řídit se pocity a snaha o racionální myšlení u mě končí pokroucenou a nepochopitelnou “logikou”.

        S tou pomocí druhým to tak nakonec i beru. Prostě to zkoušet s rizikem, že někoho nechtěně zprzním (ještě víc než se zprznil sám) a výsledky budou mít vliv i zpětně na mou osobu. Ano, vše souvisí se vším (mikro a makrokosmos) a nelze to dělit (a přesto to někdy dělám). Jen na mě často doléhá ten pocit, že radit druhým ani nemám právo (no kdo si sakra myslím, že jsem, chtít radit dokonce vlastní matce, která mě stejně neposlouchá, takže mě ani neudivuje, že má problémy se sluchem). Takže asi radit moc neumím, ale ne, že se nesnažím (a ne, že bych vždy věděla, co dělám). V tomhle ohledu – obětování se druhým – se mi jen stále vrací přihlouplá myšlenka, že musím najít svůj talent, abych mohla skutečně účinně pomáhat světu. Takže jediný plán a ještě k tomu blbej:D

        Že člověk podvědomě tuší, co je jeho trámem, jsem si vlastně jistá. Zásadní části svého trámu celkem znám (a nelze mi věřit, že ne, jen někdy jsem sama pro sebe až moc přesvědčivá – no budu to svádět na líné srabácké ego, které mi vládne pevnou rukou). Takže asi jen chci, aby to řekl někdo druhý nahlas či co…

        Nu takže jsem si zase trochu utřídila myšlenky a zneužila jsem k tomu tvůj blog (příživnice!). Omlouvám se. V podstatě mi vlastně není rady, protože asi vím, co dělat, jen to zkrátka moc nedělám (a s tím mi nikdo nepomůže, nikdo kromě mě samé, mě k tomu prostě nemá sílu dokopat). Možná bude rozumnější vrátit se k mlčenlivému šmírování a již více neexhibovat své rozervané nitro…

        • @Inés: ,,Dále mi došlo, že vlastně ani nevím, jestli chci rady … Zkrátka typická žena si jen vylévá srdíčko a bohatě stačí, že jí někdo poslouchá.”

          Jo, a typickej chlap hleda zenskou, ktera mu da, uvari a nebude ho otravovat tim, ze s nim chce neco resit. A vsichni budeme ‘stastni’ – teda az pote, co se odstehujeme nekam, kde nas sousedi nebudou prudit kvuli tomu, ze kourime na zachode.

          Vazne?

          • @j.: pro zacatek muzu poskytnout nekolik free-zone zachodu; no bohuzel to nepomuze tak moc jak jsem si myslel, ale snad symbolicky…

          • @j.: Však to byla ironie. Nemyslím, že bych byla typická (dospělá) žena a nevěřím v happyendy….

            • @Inés: Nejvtipnější na tom je, že součástí identity moderní “typické (dospělé) ženy” je přesvědčení o vlastní výjimečnosti, tedy přesvědčení, že ona rozhodně není jen obyčejnou typickou dospělou ženou. Tzn. jestly něco sedí na dnešní typické dospělé ženy, tak jsou to tyhle prohlášení typu “nemyslím si, že bych byla typickou ženou”. Aneb paradoxy moderních her na identitu v praxi.

        • @Inés: Navážu na j., protože ta její poznámka naráží na to hlavní: Ať se ti to líbí nebo ne, ať si to uvědomuješ nebo neuvědomuješ, určitě tady nejsi zdaleka (jen) proto, že si cheš “vylejt srdíčko”. Žádný ženský, tím spíš ne “typický ženský” (ať už to znamená cokoliv) a koneckonců ani žádnýmu chlapovi, nestačí jen vylejvat si někde srdíčko. Protože co znamená “vylejt si srdíčko”? Vypsat se z něčeho? Vypovídat se někomu? Vysoukat ze sebe, co mám na jazyku, hodit to někomu k nohám, pokochat se jeho reakcí a pak odkráčet? Vylejvání srdíčka má nádech jednostrannosti, není to komunikace, je to prostě jen vyblití toho, co má člověk v sobě do uhlédné hromádky na něčí koberec, bez pocitu, že mám odpovědnost za to, že na tom koberci nechám bordel a ten člověk to pak bude muset tak či onak uklidit.

          Jo, exhibuješ a exhibovat skutečně nemá smysl. Třídit si myšlenky a psát stohy samomluvnejch frází, který mají definovat tvojí osobnost, můžeš ve Wordu na disku svýho počítače. K tomu nepotřebuješ mě ani další lidi tady ani tenhle blog (nebo spíš k tomu bys neměla mě ani nikoho dalšího tady zněužívat a dělat si z nás neživotný zrcadla, který ti budou odrážet zpátky tvoje vlastní myšlenky). Co má smysl je komunikace. A komunikace je snaha o blízkost pokud možno a ne tahle tvoje brutální rezervovanost a strach o kontakt, kterej je cejtit z každý další věty. Specielně z tohohle druhýho komentu fajt cejtím strašnou odtažitost. Ten komentář je napsanej jakoby “dovnitř”, jako kdybys mluvila k nějakýmu svýmu já, o kterým ovšem stejně nemáš šajnu, jak vlastně vypadá a co by mělo chápat (respektive snažíš se ho pořád nějak úplně zbytečně definovat). Je to extrémně neurčitý to tvoje povídání, na několika místech už ze sebe téměř dostaneš něco konkrétního a nakonec se zase stáhneš zpátky do vágní neurčitosti. A na konci komentáře už pro jistotu utíkáš zpátky do anynomity, rychle rychle, než tu stihneme navázat nějakej kontakt a než tě Mordemy dokope k tomu, abys s tímhle přestala a otevřela se…

          Podle mě tak či onak hledáš nějakou komunikaci. Jinak bys tu nebyla. Vylejvání srdíčka zdaleka nestačí a nestačí nikomu a v konečným významu je každej komentář na každým blogu nějaká snaha o komunikaci a navázání kontaktu. Stejně jako je snaha o komunikaci psaní blogu (byť si to často lidi, co ho píšou neuvědomujou a nechtějí to vidět). Takže přestaň exhibovat a bezpečně a odtažitě si tu něco vylejvat a prostě pojďme zkusit komunikovat. Chápeš tu hru na učitele/žáka, tak se na to můžeme do určitý míry vysrat (nebo to alespoň můžeme zkusit). Chápeš i to, že se snažíš bejt odtažitá a držet se v “bezpečný vzdálenosti”, takže se můžeš tak trochu vědomě vykašlat i na toto. Zkus to. Však co nejhoršího se může stát? Maximálně se tady z toho nervově zhroutíš, odvezou tě do Bohnic, kde tě znásilní nějakej perverzní doktor, mezitím ti vykradou byt a zapálí auto, lidi o tobě roznesou pomluvu, že chodíš do městskýho parku, kde se obnažuješ a strašíš děti, a tvoje rodina už s tebou do konce života nepromluví ani slovo…

          A ten svůj trám naložíš na každýho, kdo si to tady přečte, nejenom na mě (i proto jsem tě ze soukromý mailový korespondence odkázal sem, abych na to nemusel bejt uplně sám).

          Prostě vybal, v čem se plácáš a co je ten tvůj trám a kde teď seš a co děláš, nebo teda holt mlč a už nic nepiš, ale přestaň se schovávat za dlouhý odstavce vágního filozofickýho textu víceméně bez příběhu. Moc nevím, na co bych měl v tomhle tvým komentu vlastně reagovat, protože cejtím, že kdybych začal nějak všeobecně rozebírat něco z toho, co píšeš (například že chceš nejdřív najít nějakej svůj talent nebo toužíš po nějakým hmatatelným cílu…) , tak se nikam nehnem a bude tady z toho fakt jen ta akademická debata, jejíž jedinej cíl bude zastřít pravou povahu toho, proč si vůbec odeslala ten první komentář (proč si mi napsala tu soukromou zprávu). Zapomeň na to, že seš tady kvůli nějakýmu třídění myšlenek nebo kvůli svému aktuálnímu naladění nebo kvůli anonymnímu vylejvání si srdíčka nebo nebo kvůli nějaký podobný hovadině. Seš tady, protože chceš kontakt s lidma a toho kontaktu s lidma se bojíš – a myslím, že to víš velmi dobře (proto seš od začátku jednou nohou na odchodu a připravuješ si půdu pro pohodlný bezbolestný odchod ze scény).

          Psal jsem to už ve svojí první odpovědi a napíšu to znovu: Bylo by fajn nadhodit ten příběh. Ideálně konkrétně, bez vzletných frází a obecnejch filozofickejch vět o životě.

          • @Mordemy: Provedu, mistře:) Zklidním tedy hormon, jak nejvíce to půjde… Samozřejmě jsem doufala, že mě nenecháš utéct. A je zvláštní si to uvědomit… A přesně to jsem chtěla – aby mi někdo ukázal mé sebeklamy. Jen cítím neodbytný pocit viny z toho, že tě (a další čtenáře) otravuji. Ale na to mě napadá ironická odpověď, že si za to můžeš vlastně sám… (Promiň mi)

            Přesně tak to je. Bojím se lidí a zároveň toužím po komunikaci (ani mi nedošlo, jak zjevné to může být i virtuálně). Se SF se potýkám už od dětství a přestože se každým rokem tak nějak i samovolně zlepšuje, svůj obludný vliv má pořád. Neznám příčinu vzniku (ale jelikož měla tento problém už matička, je to zřejmě “rodinné prokletí”) a než mi tento problém diagnostikoval kamarád a poslal mě k odborníkovi (dobrodinec), považovala jsem to jen za přehnaný stud. Psychiatr mi samozřejmě nepomohl. Vlastně ani nemohl i kdyby chtěl, protože mi tehdy chyběla dostatečná motivace ke změně (depresivní nevíra ve smysl jakékoli činnosti). Teď už tu motivaci asi mám, i když si paradoxně pěstuji stále větší odstup od světa (a ve své pokroucené logice věřím, že je to tak správně). Někomu se plně otevřít dokáži až po delším procesu navykání si na něj (proto ani ty, milý učiteli, po mně nemůžeš chtít, abych to hned teď naráz udělala – neumím to; nebo jo a zase si lžu?). Teď už ani neznám moc lidí, kterým bych se otvírat chtěla (a někdy už ani nevím, proč bych měla), ale stačilo by mi umět zcela obyčejně (bez stresu) fungovat mezi lidmi. Co více k příběhu říct?

            Tohle je asi ten hlavní problém, který bych konečně ráda vyřešila a rozhodně věřím, že to jde. A že to jde prostě jen tím, že se budu vystavovat svému strachu a postupně se adaptovat na stres s ním spojeným (ano, odborná poučka). Nu a teď mi nezbývá než prostě před tím přestat utíkat, jít a dělat to. Nemám pravdu? Co mi ještě chybí k pochopení?

            PS: Auto nemám, ukrást mi není skoro co a za úchyla už jsem stejně, to by mi nevadilo. Jen to znásilnění si nejsem úplně jistá, jestli bych vydýchala. Každopádně zhroucení by vážně nebylo to nejhorší, co by se mohlo stát. Naopak bych to celkem uvítala… Konečně by se pořádně rozjel mystický proces. Tak jen do mě.

  19. To je úplný karneval (masky) tady v komentářích. Jsem rád, že nejsem v kůži Mordemyho, ale někdy je lepší neodpovídat bych řekl… Zpět k tématu.

    Mě totiž vrtá hlavou jestli autor “nabádá” k budhismu nebo k “nihilismu” :-)

    Píšu poprvé, tak si dovolím pochválit tyto stránky s přáním jen tak dále. Jenom bych byl fakt opatrnější s “udílením rad”, protože člověk nikdy neví, kdo sedí na druhé a straně a nějaké univerzální rady jak např. “hledat šťěstí” nebo jak se “vyhýbat štěstí” neexistují. Trošku mi občas vadí to jednostranné předkládání názoru, že je to tak a ne jinak, přitom je to svým způsobem otázka víry nebo filozofie nebo něco na ten způsob (?).

    • @M: Čau, vítej na karnevalu!

      No konečně mě taky jednou někdo polituje *fňuk*… :'( Je to takový úlevný tohle slyšet, že si někdo pro změnu nemyslí, jaký to má ten Mordemy skvělý v tej roli zdejšího admina. Byť teda v zápětí mi to moje potěšení hned zase bereš když píšeš, že ti vadí to “jednostranný předkládání názoru…” Hm, no a jak bys to chtěl dělat jinak? To mám vždycky u každý myšlenky říct něco jako “No víte, ale existují i opačný pohledy a jsou takový a takový a já vám ten svůj teda rozhodně necpu, myslím, že byste se měli svobodně rozhodnout, fakt vás nechci ovlivňovat…”? Vole to bych byl akorát dobrej postmoderní schizofrenik. Prostě pokud si myslím a cejtím, že je něco sračka, tak samozřejmě napíšu zcela natvrdo, že tohle NE. Nevidím důvod, proč se snažit v zájmu nějaký demokracie nebo plurality názorů nebo něčeho podobnho podporovat něco, o čem jsem přesvědčenej, že to nefunguje. Abych si tu postmoderně hrál na respekt a toleranci k odlišným pohledům a snažil se tu o politickou korektnost, to bych to tu mohl rovnou zavřít. Tuhle cestu už jsem si prošel a nevedlo to nikam.

      Kromě toho opravdu věřím, že něco jako “univerzální rady (a pravdy)” existuje a že život není otázkou nějaký osobní víry nebo filosofie. Realita je jenom jedna a pravidla jsou pro všechny stejný. V realitě je navíc zřejmě nějakej pattern, vzorec od Boha, kterej se dá vnímat, na kterej se dá napojit a kterej právě nějak podprahově poskytuje ty vodítka na to, jak žít. A tyhle univerzální vodítka se tu právě snažím(e) hledat a ty střípky zasazovat do většího rámce. Aneb tenhle blog není manifestace Mordemyho ega a soukromá sbírka jeho osobních názorů na svět (teda doufám, že není). Dá se říct, že ani tenhle web není přímo “můj”, já se tady o to jen starám a spravuju to tady a nejsem žádná krásná unikátní sněhová vločka (© Fight Club), co si tu sama pro sebe sněží a píše si tu vlastní pohádky. Je to tu provázaný se spoustou lidí a s jejich životama a tenhle web už prostě zdaleka nepatří jenom mně…

      Buddhismus/nihilismus: Nenabádám ani k jednomu pokud možno – tady vůbec nejde o to, aby si z toho povídání v článku někdo vzal informaci, že má bejt buddhista (nebo nihilista). Jde mi o to, aby se lidi zamysleli nad podstatou toho sdělení a je úplně putna, zda to jsou zároveň myšlenky nějakýho náboženství. Teda ono to putna úplně není že jo, protože už jen to, že napíšou “tohle říká buddhismus”, dodávám tím tomu (ne)nápadnou váhu a sílu právě tou symbolikou buddhismu. Vůbec dneska na západě je buddhismus strašně populární – hlavně to slovo jako takový a jeho používání v textech, který se nějak zabejvají tím, jak žít. To jest tahle tvoje reakce na ten buddhismus je pochopitelná a uvědomil jsem si na tom, že si na to budu muset dávat větší pozor, když budu chtít zmiňovat nějakej takovejhle všeobecně rozšířenej symbol.

      • Jinak ještě nějak obecně tomu, že to tu není jen moje: Skutečně kdokoliv, kdo sem chodí, se může snažit podílet se na chodu tohohle webu. Rozhodně nikomu nehodlám bránit, naopak mi to dělá radost. Jsem rád, že v poslední době se například množí případy, kdy se i další lidi zapojí do probíhající diskuze a není z toho jen dvoustrannej rozhovor Mordemyho a někoho dalšího (respektive Mordemyho + La Tibora a někoho dalšího; a děkuju La Tiborovi, že se na chodu tohohle blogu snaží podílet). Zároveň chápu, že Psychoanalýza je svojí formou blog a ne fórum; na fóru se lidi mnohem víc baví mezi sebou, tady je to pořád hodně o tom, že většina komentujících reaguje primárně na mě (a na článek, kterej jsem napsal já) a je to samozřejmě logický a v pořádku.

        Ale bylo by hezký, kdyby to směřovalo k tomu, že by ta komunikace probíhala ještě víc propojeně a lidi to tu brali spíš jako společnej prostor, kde se můžeme sejít a komunikovat všichni mezi sebou, a kde tu každej máme do určitý míry roli správce, admina a autora webu a máme tu za to něco jako společnou odpovědnost. Zapojit se je žádoucí, smyslem je blízkost a blízkost je i makat na těch věcech spolu, tzn. makat i na tomhle blogu nějak společně.

        Takže to jen taková poznámka na okraj, samozřejmě nikoho do ničeho nenutím (ehm, ehm, chrchly, chrchly…).

        • @Mordemy:
          Dobrá, může být, že je omyl v mém pozírání na realitu. Skepse dejme tomu. Jen se možná trošku děsím tvé jistoty, že právě tohle je právě ta pravá realita či vzorec od Boha.

          Pokud to není víra, pak tě o tom (té jistotě) muselo něco přesvědčit. Mohu se zeptat co to bylo?

          • @M: Mně je úplně jasný, co chceš slyšet. Podle tebe je to teda buďto nějaká moje víra, co jsem si “vymyslel” (a tím pádem to nemá globální platnost) anebo mám teda v ruce důkaz, kterej bych ti ale měl bejt schopnej předložit, že jo. No je to celý trochu jinak:

            Musím chtě nechtě vzít nějakej blbej příklad. Když se teď otočím na židli, z který píšu tenhle komentář, tak za sebou vidím dveře ven z místnosti v který teď jsem. Ty dveře tam jsou. Vidím je. Je to nějaká moje víra? Je to nějaký moje osobní soukromý přesvědčení? Možná se pletu a ty dveře si jen namlouvám a představuju si je a místo nich tam je žirafa. Ale já ty dveře vidím. A dokonce je i občas používám a kupodivu fungujou tak, jak si myslím, že fungujou (dají se otevřít a zavřít a stojí zašený na pantech kolmo k zemi).

            Když to hodně zjednoduším, tak stejným stylem píšu tenhle blog a cpu tady lidem fašistickým způsobem ty svoje moudra. Já to prostě vidím a ty věci tam jsou a píšu, co vidím. Samozřejmě není to takhle jednoduchý, realita je mnohovrstevnatá a komplexní, většina dvěří je “neviditelnejch” (abstraktních), jsou tu ty vnořený akvárka, jsou tu věci, který nám zastírají vnímání, je tu prostředí, ve kterým se pohybujeme, je tu náš životní příběh se všema traumatama a obavama, co si s sebou neseme, a tak dále… A moje vnímání se taky samozřejmě vyvíjí. Přečti si prvních pár článků na tomhle webu z doby, kdy jsem s tímhle blogem začínal – to jsou strašný bláboly (specielně ten článek o lásce je kokotina). Ale to bylo každopádně psaný v době, kdy jsem prostě nevnímal, a ano, neměl jsem zdánlivě žádnou víru (ve skutečnosti jsem byl prostě klasickej dogmatickej ateista; btw nikdo není takovej dogmatik jako ateisti).

            Teď ted co je vlastně ta víra: To není jen o tom, že si nadefinuješ nějaký parametry reality, určíš si pár předpokladů a jima se řídíš (věříš jim), aniž pro to máš důkaz. Ono je to vlastně spíš naopak. Víra znamená dělat ty věci BEZ dopředu nadefinovanejch vzorců a předpokladů, bez automatickýho očekávání výsledků (viz. článek výše) a s pokorou (vírou v to, že to má přece jenom smysl). Že prostě budeš vnímat realitu a necháš se vést Bohem (budeš následovat pattern)! Jen takhle se dá to vnímání posouvat “do dalšího levelu” a jen takhle se dostáváš do dalšího nadakvárka. Opět připomínám nejnovějšího Batmana, pro ty, co ho viděli, a část kdy se Batman snažil dostat z toho vězení tím šplháním nahoru po stěně. Dokud měl k sobě přivázanej provaz, tak padal. Až teprve když šel šplhat bez provazu, bez záchrany a bez předem jasnýho důkazu, že to dokáže, tak teprve tehdy byl schopnej vyšplhat až nahoru a ten poslední skok z k toho jednoho kamene na druhej byl schopnej doskočit. . O tomhle je víra, ne o tom, že se striktně držíš něčeho, co si sám “vymyslel”. Protože když pak seš schopnej provést ten skok do neznáma (“leap of faith”, co opakuje Nolan v každým svým filmu), tak se ti to otevře a ty to zpětně pochopíš a ty věcí uvidíš (stejným způsobem jako vidíš ty dveře ve svým pokoji).

            Tím je zodpovězena i ta tvoje otázka jistoty a toho, jak moc jsem si třeba já jistej. Ta otázka se nedá zodpovědět, protože je prostě špatně položená. Já nemám v ruce důkaz, že něco vidím, stejně jako nemám v ruce důkaz, že támhle jsou dveře. Ty prostě musíš přijít a sám se na ty dveře podívat. Konkrétně s dveřjma je to ještě jednoduchý, to tě můžu za ručičku přivést až přímo před ně a ukázta ti na ně prstem a ty dveře okamžitě uvidíš. S většinou věcí v životě to takhle jednoduchý není, ale stejně se dá lidem nějak pomoct to spatřit a pak v tom můžeme bejt spolu. Skutečně to poslední o co mi jde je aby někdo měl stejnej NÁZOR jako mám já nebo stejný “pohled” (postmoderně řečeno). Znovu opakuju, že realita je jenom jedna bez ohledu na množství názorů a pravda se netvoří, pravda už tu dávno je, my jí jen musíme vidět (a ne furt mlátit hlavou o futra).

          • @M: Samozrejme ze to je vira. Jen ty nechapes, co to vira a potazmo buh je. (Samozrejme ze i tahle veta ti prijde zpupna a chtel bys misto ni videt vetu: “Jen ty nechapes, co tou virou a bohem mysli mordemy/la tibor”.) Proste se drzis tak strasne moc pri zdi, ze sis nedovolil zazit nebo spis prijmout jedinej mystickej zazitek tvyho zivota.

            Dokud to neudelas, tak neuvidis. Samozrejme je tu ten strasnej gap, ze clovek to neudela, dokud to aspon trosku neuvidi, protoze mu to prijde blahovy, nesmyslny a v tvym pripade “neobjektivni, jednostranne zabarveny, sektarsky, desivy, nebezpecny…”.

            Tak tenhle “blog” proste rika: udelej to. Jdi zkoumat ti nejtissi veci ve “svym srdci”; zamer se na svoje nocni i denni mury; a hlavne: neboj se obcas poprit to, co si myslis. Vira jedina totiz pochybnosti prezije, vse ostatni se po takovym mentalnim vylete rozpada.

            • No ja si hned myslel ze je to vira. Jestli ji rozumim nebo ne je ted vedlejsi. Me slo celou dobu o neco jineho. O tu az fanatickou jistotu.

              • @M: Fanatik seš ty se svojí urputnou snahou napasovat svojí vlastní nejistotu do legitimního vědeckýho rámce a nás tam nacpat s ní.

                • Ja jsem tusil ze to pujde timto smerem. O vede jsem nenapsal ani tuk, ona totiz take zadnou jistotu neposkytuje, ale dost uz, nikam to evidentne nevede…

                  • @M: A jakým jiným směrem jako doufáš, že to povede? Co bys rád slyšel?

                    Jediný, co děláš je, že se nás tu snažíš napasovat do svý vlastní představy o víře, aniž máš nejmenší tušení, co je tou vírou vlastně myšleno. Nenapsal si tu jinak vůbec nic jinýho, na co by se dalo reagovat.

                    Pokud ti připadá moje reakce mimo nebo si doufal v nějaký jiný outcome, tak vysvětli, co očekáváš za odpověď (nebo v jakej typ odpovědi doufáš). A pokud ti připadá, že jsme si přehnaně jistý a tenhle blog je fašounskej (to ti připadá správně), tak navrhni nějaký efektivnější funkčnější řešení jak to dělat jinak a lépe, uvítám ho.

                    • Hele, clanky jsou fajn, ale ty komentare ke komentarum jsou prehnane. Me na tom zase tak nezalezi, nemusim to cist ze jo, ale vubec nechapu tu ofenzivu vuci jinym nazorum tady a neschopnost sebereflexe a vnucovani nekterych udaju, ktere jsou vymyslene. Treba primer k “fasounskymu blogu” je uplne mimo. Svou viru jsem tu ani nenakousl, o vede jsem se nezminil atd.
                      Myslenky v clancich nejsou spatne, ale ideologicke vnucovani v komentarich (tim nemyslim fasismus, ale Mordemyho ideologii) je do oci bijici. Sorry.

                    • @M: Ale kdyz te zajima neco, co je pro tebe novej koncept, tak do toho musis jit s nejakou otevrenosti (~ tj vlastne virou), protoze jestli je to novy, jeste na to nemas rozumovej aparat. Snaha o objektivni postoj (tj. asi to, co tu podporujes) vede k tomu, ze vlastne zaujimas postoj skeptickej a negativni (tj. to proc ti vadi ten styl komentu)

    • @M: Kdy je lepsi neodpovidat? Kdyz se ukaze, ze dva diskutujici vazne nejsou ‘on the same page’? Ja nemyslim, ze by melo smysl, aby se tu lidi v komentarich jenom placali po zadech, jak vsichni vsechno chapou.

      Na druhou stranu…eh, tady bych nechtela mluvit za vsechny, ale muj pocit je takovy, ze tahle stranka pusobi dost diktatorsky i kvuli tomu tempu, jakym to tu, Mordemy, kosis. (Tim ale koment od M. pusobi, ze si protireci..? Takze nevim.) Chapu, ze je to obtizny se tu casto s nekym dorozumet, tak na druhou stranu, ‘vztah’ obecne konci az v tu chvili, kdy to chteji obe strany (i kdyz se o to treba jedna strana snazi znatelne vic, tak aby vztah druhe strane znechutila), takze mi neprijde fer nekoho utnout banem ve chvili, kdy sice pise kdovico a tvrdi, ze se na tebe muze vykaslat, ale pritom se sem evidentne vraci zkontrolovat, jestli nekdo neco neodepsal.

      Je taky jina vec nereagovat nez dat ban.

      Kdyz ti nekdo napise, ze s tebou uz nebude mluvit, ale pritom nemas ban, ze jo, treba.

      • @j.:
        Kdyz neznam odpoved :-)

      • @j.: Jo, působí to tady diktátorsky a je to tu diktátorský. Cíleně a uvědoměle. Říkám pořád, že na demokracii se tu nehraje a tohle JE fašounskej blog. Hlavním důvodem, proč tomu tak je, je to, co je popsaný v článku Černé zrcadlo:

        Čistě názorová demokratická diskuze je k ničemu a nedostaneme se s ní nikam. Jde i o to, že se tu snažím nějak vytvořit prostředí (!), kde bude možný ty věci nějak vnímat. Nechat tu bez adekvátní reakce ležet kdejakou sračku by znamenalo akorát to, že budu mít spoluzodpovědnost za to, že si na tomhle webu budou lidi číst sračky. A bez role fašizujícího otce tohle prostě dělat nejde. Kdyby tu každej blbec mohl valit očividný hovadiny, bez toho, aby bylo jasně, řečeno, že to jsou hovadiny, tak to tady za chvíli vypadá přinejlepším jak na politickým jevišti – všichni si budou valit to svoje, každej tu bude cpát svoje osobním názory, stane se tu z toho střet argumentů a “diskuze s názory” a jakejkoliv kontakt, ktere by dokázal ty věci někam posunout, tu bude de facto nemožnej. Pokud bych tu ponechal názorovou volnost a možnost vyjádřit jakejkoliv NÁZOR (jakkoliv dementní), tak by to vedlo pouze k tomu, že by se tu v diskuzích “vyjadřovaly názory” – a tím by to končilo.

        Prostě stalo by se to, že lidi by tu valili hru na identitu. Což se děje neustále a dnes a denně, ale to je právě to, co je potřeba potírat. Protože meritem tohohle blogu je, že ten důraz na vlastní identitu je jeden z hlavních problémů, s kterejma se musíme vypořádat (to jest musíme se tohohle zbavit). A lidi se tu pak třeba i naučí pokoře, díky tomu, že s nima není jednáno jako s někým, kdo má nárok na to říkat tu cokoliv. A pokoře ne ke mně, ale k Bohu samozřejmě, protože o tom to je – lidi si strašně rádi přetáčejí realitu podle svýho a tvoří si vlastní “názory” na svět a mají pocit, že když si vytvoří názor, tak realita se skloní před jejich názorem a bude se chovat podle nich. Ale takhle to nefunguje a tohle je součástí celýho toho postmoderního průseru, co máme v hlavách!

        Pak je tu i ten aspekt, že lidi potřebujou, aby na ně někdo byl drsnej a choval se k nim fašounsky a potřebujou toho Otce, kterej by jim řekl, že realitu si nemůžou ohejbat podle svýho, protože ono nám všem právě už leze ta připosraná pluralita názorů krkem a podvědomě cejtíme, že to nikam nevede. Koukni se na tu poslední část v tom článku Černé zrcadlo, která má i otevřeně “fašounskej” podnadpis a dokonce jsem před to narval obrázek hákovýho kříže. To, že diskuzi tady vedu dost fašisticky má svůj důvod a není to jen nějaká moje pohodlnost a nezájem o to, co si kdo myslí (to je snad jasný). Byť samozřejmě moje energie je omezená a pokud začne bejt někdo hodně neústupnej nebo je vidět, že je fakt extrémně mimo mísu a není ochotnej cejtit ani trochu tý bolesti a tíhy reality, tak se s ním prostě přestanu bavit a tu energii budu věnovat někomu, u koho cejtím, že to má větší smysl.

        Jinak nereagovat mi připadá jako to úplně nejhorší řešení. Tím nechci říct, že je potřeba, abych tu měl já poslední slovo a že každý vlákno tady musí bejt nějak ukončený, to vůbec ne,

        My se k těm věcem nepropracujeme tím, že budeme respektovat hovna a dávat jim prostor. Tohle nefunguje nikde a rozhodně to nehodlám povolovat tady. Na druhou stranu myslím, že míra tolerance je tu pořád dost značná a než tu někdo dostane ban, tak to chvíli trvá a ten člověk se musí projevit jako opravdu hodně tvrdohlavej a neschopnej (neochotnej) vnímat. Na třetí stranu, i ten ban je komunikace. Ban není jen o tom, že se já s tím člověkem odmítám dál bavit, často dávám ban ve chvíli, kdy cítím, že právě ten ban je to jediný, co s tím člověkem pohne! A má to svoje výsledky tenhle přístup. Já si uvědomuju velmi dobře, že vztah s tím člověkem nekončí ve chvíli, kdy ode mně dostane ban – specielně když sem ten člověk pak dál chodí a dál to tady čte (a co je teprve pořádný psycho, já toho člověka vidím skrz redakční trackovací soft co používám k odhalování duplicitních identit). Většina zdejších stalkerů, co sem vždycky jednou za čas vlezou a předstírají, že jsou někdo jinej, se stala na tomhle blogu závislejch právě ve chvíli, kdy tu dostali ban (viď, Grpsi?). Že to není “fér” je fakt no, “Možná sis toho ještě nevšimla, ale život prostě není fér” (© Severus Snape) a pokud bude tohle další věc, kterou se tu někdo naučí, tím líp. Navíc ban neznamená doživotní “end of the game” zde. Ono ten kontaktní formulář tady se dá použít i například na žádost o odbanování, přestože to zatím nikoho nenapadlo tohle udělat – místo toho lidi vymejšlej šílený divadelní triky se změnama identit a tváří se, že tu komentujou poprvý (a samozřejmě velmi brzy dostanou ban znovu na jinou identitu).

        Řešením je prostě vždy pokora a nikoliv snaha nějak přechcat pravidla hry a ohnout si realitu podle svýho a jak se mi to hodí. To je naprosto zásadní věc a budu tu dělat fašouna tak dlouho, dokud se to lidi nenaučí (takže napořád).

        • @Mordemy: ,,Ono ten kontaktní formulář tady se dá použít i například na žádost o odbanování, přestože to zatím nikoho nenapadlo tohle udělat – místo toho lidi vymejšlej šílený divadelní triky se změnama identit a tváří se, že tu komentujou poprvý (a samozřejmě velmi brzy dostanou ban znovu na jinou identitu).”

          Aha, tak tohle tady (zatim) nefunguje!

          Chapu, ze nejde o respektovani cizich nazoru, chapu, proc tohle nevede nikam. Mne dat mesic zpatky ban, vnimam to jako ‘sklapni prosim te, my uz te nechceme nikdy poslouchat, zlomili jsme nad tebou hul’ a pravdepodobne uz se tady (urazena) nikdy neukazu ani s torem (jo jo, pokora). Rozhodne bych se nad sebou nezamyslela, neprocetla si to tady znova a nezkusila pochopit. Ale jestli sem ty lidi dal chodej, tak to evidentne normalne nefunguje tak jako v moji hlave, takze neni co resit.

          • @j.: Hele to fakt nevíš, co by se dělo. Je možný, že jak říkáš, zvítězila by tvoje uražená ješitnost, ale ona právě tahle forma ješitnosti vede řekl bych k tomu, že díky tomu banu má pak ten rozhovor ještě o to větší impact. Prostě ten člověk si s překvapením uvědomí, že tady opravdu není na Faceboočku ani na humanitní přednášce na VŠ (no ty jo, jak si to jako dovoluje mě banovat?!). A i kdyby sem pak ten člověk teda už nikdy nepřišel (a ono samozřejmě jsou lidi, co sem pak prostě po banu přestanou chodit), tak prostě ta energie, která se tu o něho otřela, když tu byl, v něm nějak zůstane a cosi to hne a nějak se to projeví. Třeba i se zpožděním několika let, kdy pak tomu člověku něco dojde a už asi ani nevzpomene jak to ví a že to řešil pět let zpátky někde na nějakým blogu… Prostě i když si to někdo vyloží jako “zlomili jsme nad tebou hůl”, tak i tohle má nějakej dopad. Všechno nás nějak ovlivní.

            Samozřejmě to, že to tady takhle rozkrejváme ty bany znamená i to, že další bany začnou lidi dost možná pojímat ještě úplně jinak a začnou si díky tomu tvořit nějaký strašně složitý excuse, proč sem chodit/nechodit a co že vlastně ten ban měl znamenat.

            • @Mordemy: presne tak; ono je nakonec jedno jestli ty lidi na to prijdou tady na tom blogu nebo nekde jinde uplne stejne, jako meli prijit na to, ze kdyz v 15ti dostali ban v nejakym kolektivu, ze jsou moc tlusty nebo nejaka takova hovadina… i kdyz je samozrejme dobre na to prijit driv nez clovek umre, ze proste dostavame facky obvykle proto, ze se mame zastavit v tom bode

              ten druhej odstavec – neboli postmoderni pohlceni instituce banu – to bude silenej orech… hlavne nevime odkud ten pruser vyskoci, ale to je v poradku no

          • @j.: pripominas v tomhle T., ta se pozastavuje a rozciluje furt nad tema samyma vecma – jak jsou lidi nepokorni a jak jim to funguje jinak, jak neco reknou a vzapeti to porusi; koneckoncu poprve tohle rekla T., kdyz prisel Mordemy na muj blog a tusim ze neco jako nasrane a urazene rekl: “ze uz se nikdy nevrati”

            lezel jsem uplne na stejnym miste ve stejny pozici jako ted, kdyz tohle pisu a pamatuju se, jak rikam: “ale vrati” a T. presne s timhle “j. vyrazem” na me vrhla pohled jako na dementa, proc by to jako delal?

            samozrejme, ze se Mordemy vratil, jeli jsme vsichni na ozoru, stalo se milion veci, jedna z nich bylo prejmenovani tohohle blogu a proto tu ted jsi

            muzu jen zopakovat, ze ver tomu ze i tobe to v hlave funguje jako jinym lidem, jen v chvilich a oblastech, kde nemas prave takovej focus anebo dost mozna tyhle veci vytesnujes anebo je delas jen nejak symbolicky – to na veci nic nemeni; ban, fuckoff, poslani cloveka do prdele, smrt atd. jsou taky komunikace; vztahy nekonci, nase zapojeni do sveta nekonci, byt bychom strasne chteli… tenhle pristup “poctivych schizoidu”, jako ma i pani P z V u O, je mozno videt jako zaroven strasne sympatickou snahu dat svetu konzistenci, ale bohuzel to konci po par kolech prave v tom schizoidnu/rozpojeni a koneckoncu se dojde k tomu, ze tou urputnosti se da upect neco supersileneho… proste cloveku pak nezbyde nic jineho nez si hlidat, aby treba nerekl neco, co nemuze pozdeji splnit, cim vic se na tohle upnes, tim vic si budes davat pozor, abys nerekla neco ve smyslu “ze uz nikdy nenapises neco nekam, nebo neudelas to a to”… zdanlive proto, aby sis neomezila svoji svobodu a abys zustala pravdiva; a nezustane jen u mluveni, jde i o ciny

            a otazka zni: kde se asi berou katatonicti schizofrenici, kteri se odmitaji pohnout? odpoved: rekrutuji se prave z techhle hypercitlivych, konzistentnich a svobodomyslnych schizoidu a prave pro tyhle lidi je potreba trochu (ne zas tak moc) ty krestansky lasky, ktera jim da odpusteni za jejich chyby a paradoxne je jim uleveno tim, ze mohou i neco poradne posrat

            (jinak se omlouvam pokud s tebou zase mluvim, klidne at to mord zas smazne, ale posledne me zprcal i za to, ze mu nemuzu ani rikat, co muze mazat, no jsem tu uplny chudak :D)

            • @la tibor: No to byly časy, když jsem tenkrát na Brazílii obhajoval chození k volbám a snažil jsem se ti vysvětlit, že volby mají šanci něco změnit a tys mi furt opakoval, že jediná změna, která má smysl, je změna vlastní hlavy (a já naprosto nechápal, co to kurva meleš). Nedávno jsem si tyhle svoje starý komentáře četl a je to dost strašný ten pohled do minulosti… hlava má tendenci házet se zpět do toho starýho módu; fuj.

              Každopádně i díky tomuhle, co proběhlo třeba na tý Brazílii, teď po letech chápu jednak tu roli, co si měl předtím ty, a zároveň jsem schopnej snažit se nějak efektivně komunikovat s lidma, co tyhle sračky valí (chápu ty hry, co ten člověk hraje; hrál jsem je taky). To, že se člověk choval jako idiot a měl pokroucený vnímání prostě svým způsobem k něčemu bylo a dá se s tím pracovat dále.

              (a jen počkej hade, ještě chvíli si stěžuj, jak nic nemůžeš a splním ti tvojí noční můru; vytvořím ti tu za trest adminskej účet – něco mi říká, že bys nebyl rád ;)

              • @Mordemy: vis moc dobre ze bys pak byl v ohrozeni zivota [od T., ktera je momentalne spokojena, ze namisto toho, co delas ty, ted udrzuji bazen v cistote] (nicmene udalosti poslednich dnu ukazuji, ze bys v ohrozeni zivota byl i rad, ponevadz bys zde nemusel travit tak 80% svyho denniho casu vnimanim)

                fyi je jasny, ze si nestezuju – naopak, je hrozne prijemny mit ten limit od nekoho, kdo neni magor; vsak o co jinyho jde vsem tem “zenskym” hram? proste muzu jit cistit bazen a myslet na to, at je cistej a nemusim resit simultanne 5 lidi zde, at se nerozjedou postmodernim stylem, tj. neco co jakoby miri dobre se otoci do nejaky supersracky

                co mi dela vetsi vrasky ted je napriklad tvoje povrchni zivobyti, ale to sem ted plest nebudem

      • @j.: Ještě doplnění, koukám, že jsem tam část zapomněl dopsat a je to utnutý v půlce věty:

        *Jinak nereagovat mi připadá jako to úplně nejhorší řešení. Tím nechci říct, že je potřeba, abych tu měl já poslední slovo a že každý vlákno tady musí bejt nějak ukončený, to vůbec ne,*, ale nereagovat a nechat to bejt, když jsem uprostřed konfrontace, mi nepřijde jako smysluplný řešení. Tady nejde o to bejt s lidma kamarád a udržovat vztahy a “hlavně, ať se na sebe nenaštveme a můžeme se spolu dál bavit”. Respektive ano, ono to takhle často dopadá, že se ty věci nechají trošku vyšumět (a slehnout) i obecně ve vztazích životě (a specielně v těch partnerskejch) a jasně, že často to je potřeba nechat “vyset v prostoru” ty věci a jít řešit třeba něco jinýho (a obloukem se pak po nějaký době k tomu dostat zpátky třeba). Ale na stranu druhou, ono má fakt value jít do těch věcí tvrdě a třeba i bejt v nějakým totálním psychu a dostat ten vztah do nějakýho naprosto šílenýho stavu, protože realita se stejně vžycky projeví a zametat věci pod koberec a hrát si na to, že se až tak nic moc neděje, znamená nakonec většinou jen to, že to později bude řešit s ještě většíma obtížema.

        Jinak samozřejmě je regulérní dát si time-out a vzít si oddech například, to se tady na blogu snažím dělat, když cejtím, že je to nutný a ten člověk už to fakt nedává a je z toho v prdeli. Někdy je to už na ty lidi vážně hodně a je dobrý, když si dá člověk pauzu na zpracování toho, co se dozvěděl a co mu došlo a nikoho nebudu penalizovat nebo banovat za to, že po vyčerpávající diskuzi odpočívá (byť je důležitý, co to je za odpočinek a jak a k čemu se použije). Snažím se (doufám) vnímat i tohle a nejde mi o to někoho zlomit a dělat lidem blbě. Nicméně někdy je potřeba přitlačit a jít do toho fakt natvrdo, protože v určitejch případech je zhroucení v danou chvíli to jediný, co má pro toho člověka význam a hodnotu. A většina podstatnejch posunů u lidí probíhá právě více či méně v nějakým stavu zhroucení aktuální reality (aktuální iluze/akvárka).

      • @j.: na to se da rict jen: zkus si to z druhy strany; uz to trochu zkousis, prave v reakci treba na M., ale piplat nejakej prostor leta, promenovat ho spolu se sebou a zaroven tam nejak prijimat lidi; je to psycho a nemuzes po mordemym chtit at to dela lip

        to muzes chtit po sobe a je to zadouci a i k tomu te to tu ma nakopnout, at uz “online” nebo “offline”

        druhej duvod je to, co pise mordemy: je to neuveritelny, ale vetsina lidi dela stale jeste rozdil mezi internetem a normalnim zivotem – v normalnim zivote jsme vsichni zadupani do zeme okolni realitou, ale na internetu zcela free (na tyhle perverzi a nicem jinym vyrostl Facebook)

        je to nesmysl – vsude jsme omezeni, od prvni sekundy zivota do posledni a tenhle fasismus dava symbolicky jasne najevo, o co tu kraci a v cem lidem internet nepomuze (neboli ta levicacka iluze, ze na internetu budeme konecne svobodni, je skutecne iluze – uplne stejna jako si otroci a nevolnici mysleli, ze zrusenim otroctvi/nevolnictvi prijde ta svoboda)

        ano, je tu vzdycky ta volba stat se schizofrenikem na FB a psat tam hovna o svy identite, ktery se nakonec rozjedou k tomu, ze clovek predstira ze je tim, cim by chtel byt a pote prohlasi ze JE to co si preje, ale vysledkem je jen ta holcicka se zapalkami z Andersenovy pohadly, co skrta jednu za druhou v mraze az zcela po zasluze chcipne

        Zijem v kolektivni psychoze a zbytky realna, o ktery se melo vzdycky bojovat nam unikaji spolu s pribehy o tom, jak se o nej ma bojovat. Potrebujem neco hodne radikalniho jako Mordemyho bany v kazdodennim zivote a i proto se na nej ted sypou holcicky, protoze Mordemy toho, obcas, schopen je (ale pokousi se to delat tady a ma to na nej superdestruktivni vliv, neprejte si videt, co by to s nim udelalo, kdyby si nejakou linou devku skutecne pripustil bliz). Kazdopadne misto boje za realno (jehoz nejvetsi momentalni prekazkou a nasim akvarkem je pochopeni her a jejich zpracovani do lidsky existence a mytologie) vsichni miri na spatny cil – bud vylepsovani spolecnosti (politika), vlastni duse (osobnostni rust) nebo vlastniho tela (plasticky operace, bodybuilding…).

        Potrebujem umet pozorovat svet, videt o co v nem jde, asi jako kdyz prijedete do Brazilie a zjistite jak vsichni zvedaj palce, ale je tu jeste to druhe – zapojit se do nej a k tomu potrebujem teror superega (tady na blogu je potreba teror Mordemyho). Uvedomit si, ze po 5ti minutach v ty Brazilii zvedate ty palce taky —–> OH GOD I am here and I am part of it and I can not escape it. A pak co s tim dal a necekat prilis mnoho.

  20. Tohle (@Inés) si zaslouží nový vlákno (potřebuju dostatečně širokej prostor na svoje rozhořčení a to, co se chystám napsat má natolik obecnou platnost a důležitost, že bude fajn když to tady bude viset takhle samostatně, než vnořený do pátý úrovně vlákna). Takže rovnou k jádru pudla a co nejzřetelněji:

    >>>ZAPOMEŇ NA TO, ŽE EXISTUJE NĚCO JAKO SOCIÁLNÍ FÓBIE< <<

    A zapomeň na to, že ty nějakou sociální fóbii máš. Nemáš. Přestože bys jí hrozně ráda mít chtěla.

    Sedla si psychologům na lep, milá žákyně! Chytila ses do pasti, který se říká “psychická porucha”, a která je důležitou součástí systému a celý ty hry na normalitu. Vznik pojmu sociální fóbie a lepení týhle nálepky na jednotlivce je jedno z nejhorších zvěrstev, kterýho se moderní psychologie dopouští na lidech. Je to naprostá kravina a zásadní nepochopení toho, jak funguje lidská psychika. Sociální fóbie nebo lidově řečeno strach z lidí, platí pro všechny lidi bez rozdílu. Na celým světě neexistuje jedinej člověk, kterej by se nebál lidí. A nikdo z těch lidí to nemá v hlavě “porouchaný”. Ty nejsi jiná, než lidé takzvaně “bez sociální fóbie”! Nemáš žádnou (vrozenou) “poruchu”, nemáš v mozku nic “špatně”, nemáš tam nic porouchaného!

    Řeknu ti úplně přesně, co se stalo a jak si dostala tu svojí takzvanou “sociální fóbii”: Vnímala si svět kolem sebe – to je celý. Vnímala si realitu, vnímala si prostředí a to prostředí bylo v něčem natolik ohrožující, že ses před ním schovala a uzavřela do sebe. A byla to naprosto adekvátní reakce! (adekvátní znamená, že ta ra reakce byla pochopitelná a logická, nikoliv, že byla jediná možná a že to bylo jediný možný řešení toho stavu a jinak to udělat nešlo). Uzavřela ses do sebe, aby ses chránila před vlivem okolí. Protože to okolí JE ohrožující a to okolí a všechny ty hry a předstírání a manipulace, tohle všechno JE strašný a dává dokonalej smysl, že se snažíme chránit od tohohle vlivu. Nevím samozřejmě, co konkrétně se dělo a jak vypadalo tvoje dětství, ale to v tuhle chvíli není až tak úplně podstatný, co je podstatný je, že sis ujela na vlastním uzavření se před světem a za podpory moderní psychologie si to povýšila na “poruchu”, to jest něco v podstatě neměnného a něco, za co sama nemůžeš. Ale ty za to můžeš (byť nejenom ty, ale například i ta tvoje maminka).

    Co je jádrem problému v tomhle okamžiku a co je ten nejnebezpečnější projekt, do kterýho ses pustila, je ta snaha vyřešit to tak, abys jednou žila bez stresu. Tohle je teď ten největší průser a něco, čím se budeš muset zabývat. Zcela obyčejně (bez stresu) totiž mezi lidma nefunguje nikdo. Bojíme se všichni. A tenhle “problém” NIKDY, opakuju NIKDY nevyřešíš a “zcela obyčejně (bez stresu)” mezi lidma NIKDY fungovat nebudeš. Na něco takovýho velmi rychle zapomeň. Budeš se bát lidí a budeš cítit strest při každým rozhovoru s člověkem a bude to tak do konce tvýho života. A šmytec.

    Důvod, proč je to tak nebezpečný se o tohle snažit, je, že jedinej způsob, jak dosáhnout toho, že nebudeš cítit ten stres, je tu realitu NEVNÍMAT a udržovat si od ní odstup! Ten průser odkrýváš sama když píšeš: “Teď už tu motivaci asi mám, i když si paradoxně pěstuji stále větší odstup od světa (a ve své pokroucené logice věřím, že je to tak správně)” Jeižšmarjá ženská! Jak dlouho čteš tenhle blog? V každým článku zde říkám, že je potřeba ten odstup od světa nemít! V každým článku znovu a znovu zdůrazňuju, že tu jde o spojení s realitou a ty mi tu teď jen tak v klidu napíšeš, že si pěstuješ stále větší odstup od světa? Sakra kolikrát a jak to mám ještě napsat, aby to lidem konečně došlo a přestali s těmahle šílenejma nápadama jakože si budu držet odstup od světa, abych už necítila stres z komunikace s lidma?!
    (a mimochodem fakt moc by mě zajímala ta tvoje nově nabytá motivace, kvůli který vidíš smysl v činnostech, co děláš, protože to s tím bude mít určite taky hodně podstatnou souvislost)

    Cílem není žít bez stresu proboha! Cílem není se toho stresu zbavit! Lidi, který se o tohle snaží končí jako schizofrenici! Jen a pouze o tomhle je schizoidnost, o tom pocitu ohrožení, o tom, že nám je blbě z toho kontaktu, že je to těžký, že to bolí, že je to drsný nést tu tíhu. Ale to poslední, o co se máme snažit je se tej tíhy zbavit! Ano, spojení se světem bolí, a má bolet. Neexistuje způsob, jak zařídit, aby to nebolelo.

    Ty ses prostě naprosto šíleně rozhodla, že budeš malou holčičkou starající se jen a pouze o to, aby necítila žádný diskomfort a stres a podřídila si tomu celej svůj život. A přesně tohle tě nakonec dostane, pokud nepřijmeš to, že ty věci mají bolet a skutečně skončíš v Bohnicích na psychiatrii jako katatonickej schizofrenik, co necejtí žádnej stres (protože už je úplně odtrženej od reality). Tohle je fakt ten nejdebilnější nápad, na kterej se dá v souvislosti se strachem přijít – že to teda vyřeším tak, abych už ten strach nikdy necítil.

    Naprosto stěžejním textem pro tebe je teď tenhle článek: Až na dřeň. Přečti si ho. Je tam popsaný to, co poslední roky děláš a o co se snažíš (uzavírat se před světem a necejtit bolest). Odkazuju na něj snad v každý diskuzi.

    Tady vím naprosto přesně, o čem mluvím a proto mě tenhle tvůj komentář rozpálil, protože tohle byl přesně můj případ a byl jsem přesně takhle mimo. Taky jsem si myslel, že mám sociální fóbii a taky jsem doufal v to, že to jednou nějak konečně vyřeším a pak už budu normálně fungovat mezi lidma a šel jsem tou cestou odosobněnosti a snahy chránit sám sebe (neotevírat se světu). Skončilo to tím, že jsem se tak dlouho chránil a uzavíral, až jsem se sesypal a hrabal jsem se z toho pak několik let. A ksakru, přesně tohle čeká na tebe, pokud nepochopíš, co se ti tu teď snažím říct!

    Jakej je rozdíl mezi tebou a někým, kdo tu nálepku “sociální fóbie” nemá? Žádnej. Každej se bojí. Ty si pouze uvěřila tomu, že seš “nemocná”, aby ses za to mohla schovávat a mít důvod pro svůj šílenej psycho projekt “zbavení se stresu”. A samozřejmě čím víc se snažíš toho stresu zbavit, tím víc tě to celý ovládá. Celá tahle tvoje snaha je absolutní krávovina a každej psycholog, kterej člověku oznámí, že má sociální fóbii, by zasloužil vymáchat hlavu v kýblu (nutno podotknout, že psychologové často slovo “sociální fóbie” přímo sami nevysloví, to si tam jejich klienti rvou sami; nicméně psychologové k lidem stejně přistupují s apriorním předpokladem “poruchovosti” a to [sebe]nálepkování tím podporujou).

    Ty teď potřebuješ pochopit, že cesta je v tom přestat se chránit. Přestat se chránit, protože tady není pořádně CO chránit! Tvoje já, to který si tak úzkostlivě střežíš kdesi ve svém nitru, není ani zdaleka tak důležitý, jak si myslíš. Není unikátní, není ničím zvláštní, není to žádný zlato, který je potřeba střežit. Nevím, jestli to máš co se týče slovníku přímo hozený tak, že rozlišuješ na nějaký svoje “pravý já” (vnitřní schovanou Inés) a “masku” (Inés, která se projevuje navenek v komunikaci s lidma), ale určitě nějak vnímáš tuhle svoji “rozdvojenost”, už jen proto, že seš si vědoma tý tvojí vzrůstající odtrženosti od světa. Ale jde o to, že tvoje (pravý) já je ve skutečnosti to samý jako maska, kterou si navlíkla, abys mohla komunikovat s lidma, neboli je to úplně to samý jako tvoje falešný já/falešný self. A to, jak jsem psal, že musíš přestat řešit sama sebe, znamená přestat řešit tohle svoje vlastní já (to, který si chráníš) a zaměřit to úsilí do světa.

    Píšeš “A že to jde prostě jen tím, že se budu vystavovat svému strachu a postupně se adaptovat na stres s ním spojeným” a ano, ono se to zdá logický. Tohle je základní myšlenka KBT (kognitivně-behaviorální terapie), taky jsem to studoval a taky jsem byl dlouho přesvědčenej, že tohle je ta cesta. Není. Tohle prostě nestačí. Má to do určitý míry svojí hodnotu osahat si, že když se něco posere a například se někde ztrapním před lidma, tak svět se nezboří a já neumřu, ale pořád je to jen řešení vlastní identity a věcma s ní spojený. Ty jediný, co budeš pomocí KBT dělat je, že budeš vystavovat strachu svoje vlastní JÁ a budeš se snažit se s těma věcma vypořádat na úrovni nějaký svojí unikátní osobnosti. Přitom tu jde o to pochopit, že právě ta osobnost a lidská identita je tou hlavní součástí problému a tím pádem nemůže být jejím řešením.

    Na konci svýho komentu píšeš, že bys nějaký to zhroucení uvítala, aby se rozjel mystický proces. S tím jednoznačně souhlasím a ty potřebuješ mystickej zážitek jako sůl. Protože právě v tom mystickým zážitku se úplně nejlíp ukáže, jak to s tím vlastním egem a identitou doopravdy je (viz všechny ty zážitky s dekonstrukcí ega). Seš na psychedelickým blogu, takže na tomhle místě ti samozřejmě nemůžu doporučit nic jinýho, než LSD a psychedelický drogy obecně. Samozřejmě co se tripu týče, tak ti nikdo nezaručí, že to bude stoprocentně fungovat a rozhodně nestačí si jen dát pilulku a čekat, že se to všechno stane úplně samo. Je to ve výsledku stejně jenom na tobě a na tom, jak moc seš ochotná si tu realitu pustit k tělu. Ale s Bohem se dá seznámit samozřejmě i bez těch psychedelik.

    No, takže tak. Snad to bylo srozumitelný, co se snažím říct a nevynechal jsem nic podstatnýho…

    • @Mordemy: Heuréka! Nu před časem jsem začala více zajímat právě o mystiku (nebudu teď řešit esoteriku, ale spíše její filozofii), která vnímá bolest jako běžnou (a nutnou součást) života, bez které to prostě nejde. Mystika vlastně říká, že smyslem života je se permanentně učit (i chybami a pády samozřejmě). Že se člověk prostě musí smířit s tím, že se budou střídat dobrá a špatná období, že to k tomu prostě patří, ale vše má svůj účel a výpovědní hodnotu (všechno jsou zkrátka symboly a znamení, kterými k nám promlouvá Bůh a my jen předstíráme, že je neumíme číst nebo že je prostě nevidíme). A nakonec je vše takové, jaké to být má (ať se nám to líbí nebo ne). Tohle mě hrozně oslovilo a vnímala jsem to jako úžasnou životní výzvu (i přes zjevnou náročnost a bolestivost). Na druhou stranu to nabourání představ o odosobnění a imunity vůči bolesti (zkrátka o mentální sebevraždě) mnou celkem dost otřáslo, protože jsem cítila, že tohle je prostě (ze všech těch možných teorií, které jsem kdy potkala) Pravda. A že je teda vše jinak. Takže, když jsem pak narazila na tvůj blog, kde jsem tuhle Pravdu opět potkala, bylo mi jasné, že už se prostě nedá pochybovat. Jenže můj problém je, že mi trvá nějakou dobu, než se smířím s pravdou. Ty umělé konstrukce, přestože mylné, jsou celkem pevné a návykové, takže ještě z jakési podivné setrvačnosti pokračuji v zavedeném myšlení (a sebeizolaci). Je to zkrátka velký boj, ve kterém se mé ego brání a zuby nehty se drží pohodlnosti. Takže ono ze mě povětšinou mluví právě ono vystrašené ego (strach a střežení si nějakého svého jedinečného já je samozřejmě iracionální, ale to mu neubírá na síle). Ale opravdu myslím, že to chápu a věřím tomu, jen si to musím opakovat (nebo spíše vnímat) dostatečně dlouho, abych to konečně přijala a skutečně tím začala žít. Nic jiného nakonec nezbývá…

      Takže vážně děkuju, žes mi to takhle výrazně opět připomněl. To je možná nakonec ten důvod, proč jsem ti napsala, abys to přímo mně osobně hodil na hlavu. (Taky jsem asi nevědomě čekala, že když začnu žvástama o SF, ujistíš mě o mé pomýlenosti, ve které tak dlouho žiji, že se zdá být neodmyslitelnou součástí.)

      O psychedelicích popravdě uvažuji už několik let (že mi dokonce bratříček kvůli tomu přezdívá fetka), ale tak nějak jsem ještě nepotkala “šamana” (znám jen huliče, ale tráva samozřejmě nemá kýžený efekt). Asi bych to vyřešila i bez něj, kdybych někdy náhodou dosáhla houbařského úspěchu. Takže prozatím se neúspěšně snažím navodit si změněný stav vědomí jinak…

      • @Inés: ,,Ty umělé konstrukce, přestože mylné, jsou celkem pevné a návykové, takže ještě z jakési podivné setrvačnosti pokračuji v zavedeném myšlení (a sebeizolaci). Je to zkrátka velký boj, ve kterém se mé ego brání a zuby nehty se drží pohodlnosti.”

        Tohle jsem si taky myslela, ze jsou pevne, ale ono je to spis tak, ze se bojis slapnout do neznama (kor kdyz tusis, do ceho jdes a vis, ze to nebude nic jako pohodicka). Ale ono je nutny to slapnuti udelat, ale myslim, ze cim vic se nad tim zamyslis, tim vic ti to neda a nakonec se nejak ‘nahodou’ vyskytne prilezitost to udelat a ty po tom skocis. Jen mit oci otevreny.
        Ono je to pak docela domecek z karet, staci jednou spravne stouchnout.
        Jeste si dost zive pamatuju, jak jsem se valela pred par tydny na wc na univerzite az mi po 40ti minutach hysterickeho place doslo, o co doopravy jde – jeden e-mail a uz si o sobe nemuzu tvrdit ani to, ze jsem dobra studentka, nezbylo mi nic…trikrat hura.

      • @Inés: Uf, no nevím, z tvýho komentu nemám moc pocit, že ti něco výrazně docvaklo/přecvaklo. Respektive ty se to snažíš celý jet stylem, že ti to je víceméně jasný a máš to všechno najetý a já ti tady jen připomínám Pravdu, kterou si už dávno věděla. No ono to sice v jistým smyslu víš (aneb všichni víme všechno), ale ty absolutně nemáš víru a dál si libuješ ve vlastním srabáctví a stejně tu “Pravdu”, kterou tady čteš, necejtíš (odmítáš jí cejtit).

        Jako ano, to s tou bolestí je přesně takhle, jak to popisuješ. A článek o bolesti už tu taky je jen tak mimochodem: Cenzura informací (viz i tu bolavě dlouhou diskuzi pod ním). Ale tvůj problém je, že za to pravdivý sdělení okamžitě cpeš nějaký svoje excuse o tom, jak tě chudinku ovládá tvoje vystrašené ego a zuby nehty se drží svojí pohodlnosti. Co to jako má bejt tohle? To je zase nějaká tajemná postmoderní technika na to, jak neudělat to, co je potřeba udělat? Co ti na to mám asi tak říct na tohle? No je to těžký no, ego je svině… musíme se s tím poprat. Ty se ovšem teď v tuhle chvíli nepereš, ty se vymlouváš. To je hrozný tohle, ty to totiž jakoby postmoderně přiznáš, že se to děje, že to nad tebou má moc to ego a na tom v podstatě skončíš. Doprčic tohle je strašně trapná obrana – těžko se ti na to něco říká a těžko se to zdůvodňuje, ale cejtím, že to je shit co teď děláš.

        Taky začínám fakt silně cejtit, že mi lezeš do prdele a velmi úzkoslitvě se vyhýbáš jakýkoliv konfrontaci (a tím pádem bolesti a stresu!). Jestli je tu něco, co v tuhle chvíli není absolutně k ničemu, tak je to notovat si s Mordemym, jak se na ty věci koukáte stejně. Opět je dost těžký na tohle vymyslet nějakou protiobranu a nechci bejt nějak a priori hnusnej a cíleně tě dostávat do nějaký schízy, ale ty tu hraješ fakt strašně schizoidní hru.

        Ještě pár hodin zpátky si tu psala, že si pěstuješ stále větší odstup od světa a snažíš se žít bez bolesti (stresu), a najednou píšeš, jak ti je všechno jasný od chvíle, co čteš tenhle blog? Přitom logicky blog čteš déle, než těch pár hodin, takže pokud ti to bylo “jasný” už předtím, nechápu, jak si mohla napsat to, cos napsala o tom odtržení od světa, bolesti a SF. Ještě pár hodin zpátky si zcela vážně prohlásila, že máš sociální fóbii a že tohle je tvůj hlavní problém (trám) a myslela si to tak. Najednou se mávnutím kouzelnýho proutku staly ze sociální fóbie “žvásty o SF”?

        Sorry, ale tohle nežeru. Je to moc jednoduchý. Podle mě seš inteligentní natolik, že to, co říkám a vysvětluju chápeš logicky, plus máš zároveň i dost nastudováno a načteno věcí kolem, a teď tu v podstatě znovu přeříkáváš to, co píšu, protože ti to říkám, ale není tam ten feeling toho. Ty tvoje slova jsou prázdný (nebo alespoň já to z toho necejtím, že seš napojená na něco…). Neříkám, že je to nějakej záměrnej podvod na mě nebo tak něco nebo že mě chceš tahat za nos, ale dostali jsme se tu do něčeho hodně podivnýho zdá se mi a vůbec se mi to nelíbí…

        Prostě jednoduše řečeno ty vůbec nemáš bejt v pohodě a psát mi tady nějaký “heuréka” a bejt nadšená, jak je to krásně jasný hernajs! Ty máš sedět zhroucená na tom hajzlu a ne se tu radovat… Tohle je fakt divný. Jako co teď teda? To jako uzavřeme s tím, že teď už ti to je jasný všechno, rozloučíme se, popřejeme si hodně štěstí a ty odkráčíš pryč? Nebo si spolu půjdeme dát ten mystickej zážitek? Pojedeme spolu do lesa, dáme si tripa, já ti zahraju šamana, a ty to úplně přirozeně začneš cejtit všechno? Na to zapomeň. Ne, nepojedeme spolu do lesa a to ne proto, že teď netripuju, ale proto, že by to jednoduše nefungovalo.

        Chápeš to dost možná logicky, ale necejtíš nic. Všechno jsou to pro tebe jen teorie, jedna jako druhá. To bys prostě nevypouštěla věci jako “Ale opravdu myslím, že to chápu a věřím tomu, jen si to musím opakovat (nebo spíše vnímat) dostatečně dlouho, abych to konečně přijala a skutečně tím začala žít. Nic jiného nakonec nezbývá…” – koukám SF ti nestačí, co? Ještě bys ráda OCD. Je mi líto, ale opakovat si něco dostatečně dlouho ti přivodí tak akorát obsesi a budeš mít o sračku víc k řešení. Odpapouškovala si tady spoustu věcí, který jakože “chápeš”, ale zároveň si tu narvala zhruba stejnej počet nesmyslů a výmluv proč něco nejde. Čímž se vracíme obloukem k tomu, jak si na záčátku psala, že fyzicky stojíš na místě. No fakt, že jo, a pokračuješ v tom neustále i v tuhle chvíli!

        O psychedelicích uvažuješ (?) už několik let… tak přestaň sakra uvažovat a bloumat a ten trip si dej. Kdybys opravdu chtěla, tak sis cestu už dávno našla a nečekáš několik let, než si budeš moct dát blbýho tripa sakra! Prostě ty věci běž dělat! Protože děláš úplný hovno. Jen čteš, studuješ a z pohodlnýho odstupu se snažíš najít co nejmíň bolestivý a bezpečný řešení a máš tu orgasmy z toho, jak ti ty věci “házím na hlavu”. Tohle je zoufalý a něco takovýho hrát odmítám.

        • @Mordemy: Jo, taky cítím, že je něco hodně špatně (jinak bych sem asi nepsala). Proto mě tak štve, že se pořád nikam nedostávám a nevím, v čem přesně je ta chyba. Vlastně jak už jsem dříve psala, všechnu tu pravdu si uvědomuji jen na nějaké intelektuální úrovni, ale prostě to skutečně necítím a nežiji tím. A hlavně jsem hrozný skeptik (bezvěrec a ani ten ne stoprocentně). Takže to, že si o tom neustále čtu, ať už na tvém blogu nebo v knihách nebo to vidím ve filmech – prostě stále opakování – mi věru nepomáhá.

          No s těmi psychedeliky mě asi nejvíc ovlivnily nesouhlasné řeči o tom, že takové změněné stavy mají přijít samovolně až na to bude člověk skutečně připraven a že navazovat si ho drogama je násilné a neřízené. Takže jsem tu myšlenku dávala k ledu a vlastně mi ani nedošlo, že tohle by měl být ten skutečný klíč k řešení. Prostě jsem tomu nevěřila. A fakt by mě dostalo, kdybych se teď upnula k drogám jako k poslední záchraně a ony by se mi za to vysmály do xichtu. Ale jiný klíč asi není, takže dobrá, zkusím sehnat nějaký matroš…

          PS: Jestli ti fakt lezu do prdele, tak to sorry (asi nějaký debilní zlozvyk). Však je jasné, že nejsi lepší než já (a já lepší než ty).

          • @Inés: ,,A hlavně jsem hrozný skeptik (bezvěrec a ani ten ne stoprocentně). Takže to, že si o tom neustále čtu, ať už na tvém blogu nebo v knihách nebo to vidím ve filmech – prostě stále opakování – mi věru nepomáhá.”

            V souvislosti s timhle me nedavno napadlo, ze to je takovej ten konflikt krestanstvi x vira. To, ze kazdej den opakujes 99 otcenasu z tebe samo o sobe nedela vericiho.
            Dost dobre nejde snazit se narvat ty veci ‘z vnejsku’. Je dobry, ze vis, kde je problem, ale jestli se mas nekam pohnout, chce to jeste zmenit postoj a to musi byt ten krok do neznama. A tady nepomuze to donekonecna z bezpecnyho vnejsku analyzovat..

          • @Inés: Jasné to je a není no. Jasné ti to je možná zase jenom logicky a na intelektuální úrovni…

            Nemám moc co ti v tuhle chvíli dál radit nebo co vůbec ještě psát. Připadá mi, že i sebevětší krávovina, kterou snad vymyslíš k tomu pohnutí se dál, bude v tvým případě pořád lepší, než stát na místě. Skvělý bude, až si fakt seženeš toho tripa a pak třeba skočíš ze skály nebo tak něco a přijdou sem tvoje rodiče a budou mi tu nadávat a vyhrožovat soudama za to, že jsem tě dohnal k sebevraždě… To bude Mordemy hrozně šťastnej, že ti tu mohl radit, ať se někam hneš no…

            Každopádně pro tebe fakt asi nemá smysl se nějak připravovat na cokoliv teďkon, protože to okamžitě přetočíš do nějakýho upocenýho strachu o sebe. Takže zkus bejt fakt radikální a skoč do těch věcí pohlavě (ať už do tripu nebo do něčeho jinýho) a jak píše j., prostě udělej krok do neznáma – nic jinýho ti nezbejvá (opakování skutečně není matka moudrosti, je to matka obsese a stupidity, a kdo vymyslel takhle debilní přísloví by zasloužil zavřít na týden do jedný místnosti s onanistou).

            Pusť se do toho!

            • @Mordemy: Působím tak jako, že bych se chtěla zabít? No každopádně, i kdyby se mi něco stalo, tak už se to stejně nedozvíš, neboj. Nehledě na to, že je pravděpodobné, že tripa bych si časem nakonec dala i bez tvé rady.

              No tak každopádně i kdyby tvá rada byla špatná, díky ti za vynaloženou energii.

      • @Inés: mystika je ten prozitek sam o sobe – jakykoliv povidani o ni mystiku neprivede (podari se to ale, kdyz povidani vede k tomu, ze se dva lidi fakt nejak dotknou); k mystice ma vest i trip, resp trip je ta mystika

        problem je, ze ono to tam vzdycky vest nemusi a u hledacu pravdy a lidi, co po bohu, vire, poznani atd. to tam paradoxne nevede (viz. ten Ginsbergh) – tedy ono to tam vede, ale nestane se zadnej narez, nestane se vlastne nic nebo nejaky psycho, kazdopadne clovek presne nedostane to co chtel a teprv po poradny davce skutecny pokory pochopi, ze prave to mel dostat… a pote uz staci si uvedomit, ze to hovno po zasluze dostavame uz ted

        proste tohle se fakt blbe popisuje, soucasti boha je velkej paradox, bohuzel jazyk, nebo aspon ten nas, je pro popis toho o co jde, ma jit atd dost nevhodnej

        na tvym textu je citit nekolik flaws a samozrejme je to vsechno ode me povrchni… uvedu jeden co me zpusobuje tik oka: o psychedelicich UVAZUJES nekolik let… a co jako mezitim? ty si myslis ze cekas na nadrazi na vlak a kdyz nejede, tak se s tim neda nic delat? Takovy veci se dejou, ale zrovna u toho zda do neceho jit nebo nejit, kde to fakt zavisi na par praktickych vecech a skoku do neznama, to neni cekani na vlak. To je uhybani. A s tim ti mystickej zazitek nepomuze; naopak musis prestat uhybat a pak se da-li buh, zacnou dit veci.

        Jo, veci se dejou jak maji, ale kdo na ne ceka s rukama zalozenyma pod prdeli, splace nad vydelkem. I z tohohle duvodu bych od toho tripu zas tak moc necekal.

        Velmi pekne to popisuje j. – dokud to cloveka nerozseka na hadry (vlastni hlavou pocinaje a praktickymi kroky v “bezne” realite konce), tak to neni trip. Cim dyl LSD existuje v nasi Black Mirror realite, tim vic je do ni proste (nebudu psat bohuzel) inkorporovany. Porad funguje – ale ne jen tak – clovek musi prijit s tim dobrodruznym duchem jakyho v sobe mel hoffman, kdyz si dal prvniho tripa v historii lidstva. Pokud clovek pristoupi k psychedelikum tak, ze se k tomu po pripravach a cekani konecne dostal, tak dostane ten kopanec.

      • Smířit s Pravdou se normálně (tak jak si to představujeme) nejde. Buď ji prostě přijmeš a je to, anebo ji nepřijmeš.
        Umělý konstrukce pak sama přestaneš používat, jinak bys byla magor. Opakováním si teorie, ale tu pravdu nenajdeš…stejnou cestu jsem si prošel taky, snažil jsem se tady, pomocí LSD a dalších drog najít ten pravej změněnej stav vědomí, abych pochopil a byl osvícenej.
        Moc si nejsem jistej jakej stav jsem z LSD měl, ale nic co jsem měl pochopit jsem nepochopil. Myslel jsem, že to prostě funguje jako rovnice A+B=C. Jenže tak to vůbec není. A+B může být C ale může to být taky D, záleží na tom, čemu věříš. Já jsem chtěl osvícení, ale neměl jsem žádnou víru.
        Po tripování jsem po osvícení přestal toužit, ale snažil jsem se aspoň být blízko lidem a zbavit se té izolovanosti od reality, kterou jsem si vytvořil. Pak jsem si jednou o víkendu jen tak udělal čaj z lysohlávek a šel se dívat na film a v tom rozpoložení se mi ty houby tak rozjely, že jsem konečně dostal ten pořádnej kopanec a přišla víra..v dobu, kdy už jsem nic nechtěl a nic neočekával…

        Tobě bych doporučil to stejný, vykašli se na hledání toho něčeho, přestaň řešit sračky (90% toho co ti lítá hlavou). Jediný co teď můžeš podle mě dělat je ničit tvoje ego, vytvářej si takový situace, kterých se tvá psychika bojí a bojuj s tím, to pochopení časem přijde s tím…

        • @Radek: Po průpravě od jednoho tripera, kterej se celkem vyzná na místní drogový scéně (co se psychedelik týče), si čím dál víc myslím, že si zřejmě nakonec neměl přímo LSD, ale náhražku ze skupiny drog označovanejch jako DOx. Tuhle náhražku jsem měl taky na tom posledním tripu teď v září a to LSD, co jsem měl rok předtím na Ozoře je prostě trochu dost jiná jízda, než tohle (a i než ty houby, který jsou pořád podstatně silnější, než DOx). Ono sehnat přímo LSD na českým trhu údajně fakt není prdel a na různejch fesťácích apod. prostě frčí (prý) přimárně tyhle náhražky mylně zaměňovaný za LSD, a účinnost je prostě podstatně menší. Takže já bejt tebou bych nad LSD ještě nelámal hůl, protože papírovej trip si dost možná fakt ještě nezažil a ten nářez tě teprve čeká (což je dost pozitivní si uvědom, protože to znamená, že si to posral o něco malinko méně ten svůj slavnej první trip; prostě si měl nějakej shit s nízkou účinností no…).

          Jinak samozřejmě to, co píšeš kolem těch psychedelik je fakt, skutečně to nefunguje jako rovnice, čím víc to chceš, tím spíš to nedostaneš a pokud nemáš pokoru, nenalezneš víru. A samozřejmě my jsme odkojený společností očekávat přesně tuhle jednoduchou rovnici A+B=C a jsme pak strašně zklamaný, že kauzalita najednou nějak nefunguje a ty spoje tam nesepnou.

          Nicméně to s tou cílenou destrukcí ega a vystavováním se situací, kterej se tvý ego bojí je úplně to samý, co ta rovnice! Zase na to jdeš cíleně, lineárně a stylem “já si teď zničím ego a pak to budu všechno skvěle chápat, protože mi v tom to ego už nebude dělat bordel”. Ano, “destrukce ega” je dobrej nápad řekněme, ačkoliv spíš bych použil termín dekonstrukce, jenomže milej Radku: Tohle prostě není jako chodit do posilovny! Když budeš dělat tohle, že se budeš záměrně vystavovat situacím, kterejch se bojíš, tak tím to svoje ego neoslabíš, ale posílíš ho! Fakt. O tomhle je to KBT (kognitivně-behaviorální terapeie). A z jaký psychologický teorie myslíš čerpá pick-up? Však o čem jiném je pick-up, než o tom, že oslovíš tolik holek, že už se nakonec nebudeš bát žádnou další holku oslovit? O čem jiným je pick-up, než o tom, že svoje ego uděláš natolik silný, že už se nebude ničeho bát? O čem jiném, než o posilování ega je tohle sebevystavování se strachům? O co jinýho se snaží Inés, která říká, že se chce zbavit stresu (ale druhým dechem říká, že jí to ovšem dostává do stále větší izolace a odtrženosti od světa)?

          Cejtím, že to myslíš dobře a cosi se v tobě hejbe, ale padáš jen do dalšího shitu, je mi líto. Možná si prostě musíš projít i tou cestou true self, abys poznal, že i tohle je blbost (byť trochu jinýho druhu). Co kdyby ses prostě vysral na vlastní ego, skutečně vysral, a místo toho, abys SVOJE VLASTNÍ EGO chodil někam vystavovat do nějakejch situací, tak šel pro někoho něco udělat nebo ses šel někomu věnovat? A zapomněl při tom na to, co si o tom myslí tvoje ego?

          Prostě tvůj život stále není o ničem jiném, než o tobě a tvém egu. Nic jinýho neřešíš. Nic jinýho tě nezajímá. Ten příběh je pořád jen “Radek a jeho ego”.

          • @Mordemy: ego je skutecne dekonstruovany ve chvili, kdy je citit to “kurva fakt (JA) nevim co mam delat. nemam kam se uchylit, neni co bych pro sebe dal vymyslel”. Je to priznani prohry. Je to tak hrozivy, jako jsme si vzdycky mysleli a na ego to ma skutecne tu destruktivni silu. Clovek prestane vnimat hodne “lidskych” zalezitosti, typicky i dost pozitivnich emoci, zpravidla takovych tech malych radustek. Ale neco tam zbyva – nejaka nadakvarkova realita.

            V tu chvili nejde bejt na party a balit bez baleni. V tu chvili se hrouti svet. Jestli se u Radka neco hrouti a jde nejak dobre, tak je to prave ve chvilich, ktery na blogu bohuzel nepopisuje. V okamzicich ty tenze, ktera ho donuti ne sedet na prdeli a pockat si na tu katastrofu prazdna, ale jit delat ty socialni tanecky na diskoteky.

            To, co na cloveka narazi, je delirium tremens, ten naraz je silenej a u lidi hodna zavislejch na normalnu, jako alkoholici, muze bejt dokonce smrtelnej. Receno s Zizekem jsme bohuzel moc vychovany filmama z Hollywoodu, ale i vsech ostatnich produkci, kde jakejkoliv posun probiha “ucenim” a jakykoliv silenstvi je potreba zvladnout/ovladnout.

            Tohle neni jak nebezpecna vyprava do Amazonie… tohle je jako jit na tu vypravu, vsechno zaridit a pak byt na letisti v Ruzyni jeste pred check-inem na zachodku znsilnen nejakym silencem, rozsekan na male kousicky a splachnut do kanalizace.

            Nicmene egodestrukce je uz natolik postmoderne unesena v sebedestrukci, pretavena ve slast atd., ze zacinam mit pocit, ze hodne lidem, mozna vsem (pokud nejste Guts), nezbyde nic nez to co rika Mordemy – takova ta pritupla a priteplena krestanska pokora, kde je ego destruovany tim, ze fakt nedostava ani imitaci odmen. Nicmene osrat se da i to. Dokud mame lidi kolem sebe, ke kterym se muzem vztahovat, tak se da osrat vsechno.

          • @Mordemy: Technická. Taky se na drogový scéně pohybuju a v současný době jsou běžně k dostání papírky s účinnou látkou nBOME. Je to relativně mladá designer drug. Lze ji (mimo parties) poznat tak, že je levná a neučinkuje když se polkne. V porovnání s LSD je nejen nečistá, ale taky svinstvo (lze se tím poměrně snadno předávkovat). Ta látka má přesně takové účinky, jaké si představují neinformovaní lidé u LSD – těžkej konzum. Pravý LSD se dá koupit na hedvábný stezce v hlubinách internetu.

            Byl bych rád, kdyby se u každý zmínky o LSD vyskytovalo i nějaký varování, že to není legrace, ale spokojím se s přesvědčením, že tenhle blog fašizujícího otce čtou lidé s trochou soudnosti. Díky, to je zatím všechno.

  21. Ahoj,
    přečetla sem článek, chtěla sem reagovat, ale při pročítání duskuze jsem trochu ztratila nit..
    Jen co se diskuze týče, proč o sobě píšeš ve 3. osobě ?

    Jinak k tématu.
    Pro mě je téma Id, Ega a Superega aktuální, takže se mi v tom velmi zrcadlí. Hlavní paradox na cestě za štěstím je podle mě ten, že obraz štěstí, kterej nám diktuje společnost a kterym nám taky od mala vymejvaj hlavu je vlastně úplně něco jinýho, než to, po čem člověk skutečně touží. Ty pravý touhy, se společností neslučitelný: sex, rozbít někomu hlavu, když se nám nelíbí.. Ty sou nahrazovaný věcma, který společnost přijala za objekty chtíče v souladu s jejími pravidly, viz. nový auťáky a super soft toaletní papír. No, pak se přece nemůžeme divit, že se pocit štěstí nedostaví, když si splňujeme jen ty přání, který jsou tak nějak ,,tolerovaný”. Na druhou stranu, když si splníme přání, který je v souladu s naší pravou podstatou (to zní divně), s tim našim Id, tak se štěstí nedostaví znovu. Superego a zakódovaný chování a názory na to co je dobrý a zlý nám vnutěj pocit viny. Je v tom ten rozpor, co je ti dovoleno udělat pro svý štěstí/spokojenost tě nikdy nemůže uspokojit docela, protože to je náhražka skutečnýho přání, který, když si ho splníš, ti pomůže leda tak do vany s žehličkou, protože je neslučitelní s touhle dobou/společností.

    Na druhou stranu, já bych to neviděla tak černě. Takový to euforický štěstí, to je neslučitelný s každodenním životem, ale v průběhu života může bejt téměř každej tak nějak spokojenej. A prožít spokojenej život, to je přece štěstí, ne?

    • @jolly: Proč o sobě občas píšu ve třetí osobně je výborná otázka: No protože na tomhle blogu mám roli toho Superega! Mordemy tady má roli (!) fašounskýho Otce a ta třetí osoba na to má za cíl upozornit a deindividualizovat mě jakožto osobu (a posílit tu roli). Protože tady nezáleží na tom, kdo já jsem (nezáleží na tom, kdo se skrývá za šamanskou maskou). Byť samozřejmě je to hra a ty vztahy i tady na blogu by měly v tom nejideálnějším případě časem směřovat k dekonstrukci těhle rolí. Zároveň většinou tu třetí osobu používám ve chvíli, kdy je potřeba vypíchnout, že se hraje tahle hra a je to pak dobrý i pro mě, že si tím uvědomuju tu svojí úlohu v tej hře (diskuzi). Tím, že to tady mám chtě-nechtě pod palcem a spravuju a píšu tenhle blog, tak samozřejmě (i když se mi to někdy třeba nelíbí) nejsem jen další komentátor, jsem zlej ošklivej přísnej admin, co je schopnej odsud někoho nemilosrdně vyhodit, když na to přijde (a nikdo jinej to za mě neudělá). Třetí osoba na tohle všechno upozorňuje (v podtextu samozřejmě, tohle co popisuju si nikdo neuvědomuje; no teď už jo, tak uvidíme, co to s lidma udělá…). Diskuze tady jsou často docela psycho a moc si tu nehrajeme na demokracii a respekt k názorům. Pokud tu někdo začne valit sračky a nehodlá přestat, je zabanován, případně následně mazán (když ban nestačí). Mordemy je zkrátka odrazem totality Superega, který trestá, kvůli kterýmu cítíme vinu a který určuje hranice. A ono to docela funguje (nebo spíš ono není moc efektivnější způsobů, jak tu diskuzi dělat a chudák Superego Mordemy vlastně nemá moc na výběr).

      K tématu: Na ty pojmy pravý touhy/falešný touhy je potřeba dát si bacha. Ono co je to “skutečné přání”? Přání, který má Id? A co je teda neskutečnýho na přáních ega koupit si super auťák? Problém je, že my prostě máme ego, nemůžeme se tvářit, že ne a žijeme ve společnosti, která se tomu egu snaží naordinovat sračky (důvody proč se to děje a jak jsem k tomu došli už jsem se v tejhle diskuzi snažil popsat >zde< ). A vtip je v tom, že společnost k tomu používá velmi efektivní nástroje, kterejma nám nejen říká po čem máme toužit, ale i jak máme toužit, to jest my dostáváme jehlou přímo do žíly celej návod na to co vlastně máme cejtit a jaký máme mít pocity například v podobě reklam nebo filmů (viz Žižekův The Pervert’s Guide to the Cinema). Na tomhle naprogramování není nic “nereálnýho” – my to vnímáme jako reálný tužby, jako svoje vlastní tužby! Ano, je to uměle vytvořený, ale není to “nereálný”, to je na tom úplně nejděsivějšího ze všeho.

      Jasně, že ty základní fyziologický tužby, co má Id (zašukat si, dobře se najíst, zabít ostatní slabší jedince…) jsou řekněme “základní přírodní funkce”, jenomže člověk už dávno není přírodní tvor. Už dávno (hezkej pár tisíc let) nám nestačí Id, nežijeme ve smečce, máme kultury, civilizaci, technologie a všechny ty ostatní věci, který nás korumpujou. Není to otázka jen moderní doby, tenhle problém se táhne už od vyhnání z Ráje. Ale má to i svoje pozitiva, máme svobodnou vůli, máme vědomí, máme možnost volby – a kvůli těmhle věcem a tomu, že je to nakonec na nás stojí za to tíhu toho průseru nést. Píšeš to správně, že i když uspokojíme potřeby Id, stejně je to k prdu, protože tu je Ego a totalitní Superego. A ten pocit viny je pro fungování celý tý konstrukce obávám se dost zásadní. Tzn. nic jako “skutečná přání” neexistuje, Id není v případě člověka o nic málo “skutečnější”, než Ego, protože my nejsme zvířata a jenom s Id jednoduše nemůžeme fungovat.

      Je jasný, že společnost nám valí do hlavy shity a je nutný se s tím snažit vypořádat a nežrat to (nepodporovat v sobě touhu po hezkejch autech a zlatejch záchodovejch mísách), ale jak píšu v článku, řešením není snažit se uspokojit tužby a přání (bez ohledu na to jestli jsou to přání Id nebo Ega a bez ohledu na jejich “skutečnost” nebo “umělost). Řešením je přestat tlačit na ty svoje osobní přání a přestat se neustále snažit nasytit svoje ego – protože to zkrátka nikam nevede. Musíme najít něco jinýho, funkčnějšího, a to něco není v nás, uvnitř toho domečku z karet kterýmu říkáme konstrukt Ega. Je to tam venku, v realitě.

      S tím tvým závěrem, že nakonec může bejt každej tak nějak spokojenej, samozřejmě zásadní nesouhlas. Viděla si někdy někoho, že by byl v průběhu života “tak nějak spokojenej”? Mluvila si někdy s člověkem nad 30? Ty lidi nejsou spokojený. Ty lidi v naprostý většině případů tu spokojenost buďto hrajou (před okolím a hlavně sami před sebou) anebo jsou alespoň natolik upřímný, že jsou otevřeně na sračky. Když se podíváš na ty zdánlivě spokojený lidi, tak pod povrchem probublává strašně moc nespokojenosti, zmaru, zoufalství a prázdnoty. Pokud ti připadá, že kdesi existuje někdo “spokojenej”, znemená to pouze to, že si to těm lidem (potažmo samotný společenský propagandě) sežrala. Ne, fakt nejsou nikde žádní “tak nějak spokojení” lidé. A je úplně jedno jestli tomu říkáš štěstí, spokojenost nebo třeba klid a mír, je jasný, co tímhle slovem “spokojenost” v tomhle kontextu myslíš a jednoduše se mýlíš. To, co vidíš, je součástí hry na normalitu – hry na spokojenost – a je to prostě jen postmoderní shit.

      • @Mordemy:

        Jasně, rozumim tomu, že máš nějaký racionální důvody k tomu, mít masku a hrát tu roli nějakýho diktátora, aby bylo možný diskuze moderovat. Důvody co si napsal jsou všechny logický.. Ačkoliv na to nemám právo, dovolim si analytickej šťouchanec, ve smyslu toho, že sám musíš dobře vědět proč si tu masku nandaváš. A nebude to žádnej z důvodů, který si mi napsal. Just saying. Můžeš mě s tim poslat do hajzlu .)

        Máš určitě pravdu, že nejsme zvířátka, který by se řídily jen chtíčem a že potřeby lidí jsou o něco rozvinutější. Napadá mě k tomu, že to neni dobře. Jasně, nejde se odříznout od lidství, ale zdá se mi, že ani separovat se od animální stránky osobnosti neni dobrý a o to se dneska všichni tak úporně snaží. Že sou potom lidi frustrovaný, protože je nenaplňuje plnění jejich civilizovanejch přání, protože si nepřiznaj, že maj i jiný, to je další věc.

        S tím tvým závěrem si dovolím nesouhlasit.
        K tvojí otázce, ano, mluvila jsem s člověkem nad třicet. A nemám pocit, že by charakteristika o zmaru a prázdnotě, kterou jsi sepsal, byla globální záležitost.
        Tak trochu si řikám, že tyhle řeči o prázdnotě se týkají nejvíc lidí, kteří o sobě přemejšlej.
        Dnešní společnost je prostě trochu jinde. Všechny tradiční hodnoty padaj a lidi už vlastně nevědi, kudy ta cesta ke štěstí vede.
        Tudíž to má, dle mého názoru, dost společnýho se současnou společností, kdy nic neni tabu a nic neni povinný a každej sám za sebe a přes mrtvoly. Najít v tomhle chaosu sám sebe je vážně dřina. A nejhorší na tom je, že když už se člověk najde a nějakym způsobem se spojí sám se sebou, zjistí, že je to dost příšerný a trvá věčnost přijmou sám sebe. Ale někde v tomhle zlomu, tušim tu chvíli, kdy můžu najít odpovědi a způsob jak bejt šťastná/klidná/spokojená, hlavně sama se sebou.

        Btw. Chtěla jsem se zeptat jestli máš vlastně zkušenost s psychoanalýzou, odborně vedenou terapeutem. Nebo máš jen načteno a prožito sám se sebou?

        • @jolly: Jestli bych něco označil za štěstí tak spojení s Bohem. Jenže to si nejde samozřejmě nechat pro sebe, že pak budu spokojený sám se sebou. A tím padem to člověka dělá svým způsobem logicky nespokojeného, protože mu není lidi a svět kolem u prdele.

          Ale je možné že i tahle “nespokojenost” je svým způsobem “jen” nedostatek víry…. i když ona ani nějaká super sluníčková víra nebude ve všem ok…

          • @hanys:

            O tomhle mluvit nemůžu, sama věřící nejsem, takže nedokážu posoudit jak moc je spojení s Bohem štěstí (-:

            • @jolly: ono slovo Bůh může být zavádějící a nevím co přesně si pod tím vybavíš, takže se to samozřejmě dá označit i jinak, třeba jako Realita nebo Pravda. Ale nebál bych se ani toho “Boha”..

              • @hanys:

                Teď je mi to mnohem srozumitelnější.
                S tím co říkáš musím souhlasit.
                To prohlédnutí, ty říkáš spojení s Bohem/Pravdou/Realitou, nejde omezit jen sám na sebe..

        • @jolly: Ten analytickej šťouchanec klidně rozveď. Ale pokud narážíš na to, že si tu jako přeci jenom cosi osobního řeším, že ta diktátorská maska je nějaké falešné self a celej tenhle blog je nějakej velkej projekt na to, jak se vypořádat s vlastní identitou, tak tě asi zklamu. Sice to je na nějakým levelu snaha o vyřešení i tý vlastní krize identity, v který se koneckonců potácíme všichni, ale ty to očividně myslíš tak, že si tu prostě tak či onak honím triko. Zkusím to nějak srozumitelně vysvětlit:

          Ta diktátorská maska není “divadelní maska” (přestože v avataru u svýho nicku tu mám divadelní masky). Ta diktátorská maska je (má být; snažím se o to…) šamanská maska. Šamanská maska je něco úplně jiného, než falešné self (viz Až na dřeň). Falešný self je hra, která se hraje kvůli vlastní identitě. Nasadíš si masku, abys chránila svoje takzvaně pravý já, a ty ses mohla “bezpečně” a bez ohrožení pohybovat v toxickým prostředí (toxický je každý prostředí v kterým jsou lidi). Maska falešnýho self má chránit tebe. Naproti tomu šamanská maska nemá sloužit k ochraně před světem, ale k zapojení se do světa. Šamanská maska je přijetí nezbytnosti těch her, přijetí toho, že nehrát prostě nelze a smířením se s tím. Je akceptací existence těch rolí, akceptací toho, že naše identita a především to pravý self, který si tak chráníme a kvůli kterýmu nasazujeme masku falešnýho self, nestojí za tu energii, kterou rveme do její ochrany.

          A tohle je to, o co se snažím v životě a o co se snažím i tímhle blogem. Mám za sebou v životě období, kdy jsem to zkoušel hrát přes to falešný self. Pak mi došlo, že falešný self a předstírání je blbost a přivede mě to do pekla (repsektive do toho pekla mě to právě přivedlo), takže jsem se pak nějakou dobu snažil jet pro změnu na to pravý self a nic nehrát a nic nepředstírat a “být sám sebou”, přijmout sebe sama a být “spokojený sám se sebou”. Bohužel i tahle cesta je nefunkční, protože prostředí a lidi v něm člověka stejně nakonec dostanou a vždycky budeš muset tak či onak něco hrát (já postupně spadnul do toho, že jsem si hrál na to, že nehraju… bylo to ještě větší psycho, než jet na falešný self).

          Nakonec se prostě snažím nějak přestávat řešit sám sebe a zaměřuju se na to, na čem tu ve skutečnosti záleží – tj. na realitu/Boha a na tu práci v realitě. Protože mám ze svý vlastní zkušenosti moc dobře osahaný, že cpát to přes vlastní identitu prostě není řešení. To jest já mám co se týče tý diktatury zde a obecně svýho působení na tomhle blogu svědomí čistý. Nebo lépe řečeno, není smysluplný, abych se tu hrabal ve svým vlastním svědomí tj. abych tu na blogu řešil sám sebe. Když to řeknu blbě, tak tenhle blog není o mně, není o mým já, není o mojí identitě, je o realitě a o tom, jak ta realita funguje (plus samozřejmě o vztahu reality a těch našich zatracenejch identit). Jasně, píšu ho já, moderuju to tady já, mám to Ego, mám to self, mám nějakou svojí identitu, ale prostě se to sem snažím cpát co nejmíň a ve článcích nepláču nad svojí vlastní rozpolceností, ale naopak se snažím něco předat světu a s tím světem komunikovat (a komunikovat s lidma v něm). Samozřejmě je tu otázka, jak moc se mi to ve skutečnosti daří nebo nedaří, ale ono to není až tak podstatný. Důležitej je prostě ten záměr a směr, kterým proudí ta energie.

          Tohle je právě to, co moderní psychologie (a psychologové) moc nejsou schopný chápat. Dnešní doba tlačí na ten individualismus a dokonce i oficiální psychiatři, který mají léčit lidi, jsou schopný rozlišovat na falešný a pravý self (viz Atentát na krále Narcise) a jen dále podporovat celou tu mašinérii, která z lidí dělá schizofreniky. Odbornost je bohužel v dnešním světě často spíš na škodu. Protože i takovej obor, jako je psychologie, je skrz naskrz prolezlej soudobou ideologií a studentům na školách jsou cpaný do hlavy stejný blbosti jako ve všech ostatních společenskejch sférách. Takže ne, nemám zkušenost s žádnou odborně vedenou psychoanalýzou. Mám “jen” načteno a prožito.

          Studuješ taky psychologie, že? Nebo něco dost příbuznýho. Proto tu začínáš s těmahle “analytickejma šťouchancema”, protože to začíná vypadat, že nejedu na to samý, na co jedeš ty, že se skutečně nesnažím o to uspokojení vlastní identity a o spokojenost a přesto nějak funguju (a to je samozřejmě pro tvojí identitu ohrožující zjištění). Ale mezi náma to prostě nebude o tom, že si budeme poměřovat velikost penisů (a koziček) a hádat se o to, kdo to má líp vymakaný. Jakmile tu začneš tuhle hru valit a zkoušet se mnou bojovat, tak už si dávno prohrála. No možná, že tohle chceš a že potřebuješ naplácat, stejně jako to potřebuje poslední dobou (téměř…) každá holka, která se tu objeví…

          Jako už toho fakt začíná být trochu moc těch ženskej, co potřebujou dostat od chlapa TO něco, aby se hnuli dál. Dva týdny zpět na den přesně jsem se potkal s jednou mladou čerstvě vystudovanou psycholožkou. Taky se mě holka snažila napasovat do nějakýho “vlastní identitou lehce stravitelnýho” rámce a furt mi cpala, jestli jako psaní tohohle blogu beru jako poslání (aby si mohla sama pro sebe odůvodnit, že ona to poslání má jiný, a tak nic takovýho, jako se tu snažím dělat já dělat nemusí a může si dál jet svojí hru na identitu uvědomělé psycholožky). No nakonec to naše setkání skončilo tak, že se mi tam holka na nádraží div nerozplakala, když jsme se po intenzivním hodinu a půl douhým rozhovoru dostali k tomu, že přemejšlet o tom, že si pořídí děti, je ve chvíli, kdy je sama úplně ztracená a absolutně netuší, co by měla dělat se životem, drobet mimo. V mailu, v kterým si napsala o setkání mě pasovala málem na poloboha, když jsme se pak setkali a já začal od první minuty tu hru na gurua/žáka bořit a rozkrejvat, tak se začala bránit a vztekat, že na ní útočím, přičemž o dva dny později napsala na svůj bložínek docela dobrej post (odkaz sem dávat nebudu, to ať se holčina kdyžtak ozve sama), kterak je zraněná a plive krev a jak za svojí nepokoru dostala přesně to, co chtěla (pár facek od jednoho šamana). To jest holčička si mě objednala, aby ve svý umíněnosti dostala úhledně zabalanej balíček moudrosti, a jediný, co mělo smysl jí dát, bylo skutečně těch pár facek (obrazně řečeno). Paradoxní je, že z toho jejího blogpostu bylo jasně patrný, že se jí to i přes tu bolest (právě pro tu bolest) strašně líbilo a chtěla by další dávku. No nedostane ji samozřejmě, protože takhle realita nefunguje.

          Čímž se dostáváme zpět na začátek k tý roli šamana. Tahle dva týdny stará událost s tou mladou psycholožkou ilustruje právě to, jakej je úkol šamana a jakej je rozdíl mezi tou maskou falešnýho self a šamanskou maskou. V praxi se stalo to, že za mnou z Prahy až skoro ke mně domů přijela přes půl republiky mladá krásná inteligentní roztomilá holka, která mě obdivovala ještě předtím, než mě vůbec naživo viděla, a která byla solidně ztracená, nevědala co se sebou a hledala někoho, kdo jí ukáže směr. No líp naservírovaný to chlap už snad ani dostat nemůže a samozřejmě, že mě a moje sobecký ego nemohlo nenapadnout jí prostě ošukat, sbalit a pobláznit jí hlavu. Napadlo mě to a zavrhnul jsem to. Protože by to bylo špatně. Protože bych tu holku (s)prostě zneužil k uspokojení nějakejch vlastních tužeb. Místo toho jsem se s ní v mrazu coural po městě a snažil se skrz její hry a obrany dostat k něčemu podstatnýmu. A jestli někdo prohlásí, že jsem si to kdovíjak užíval nebo že jsem se snad potom cejtil jako ten největší king a ultra hustej guru-shaman, co za ním jezdí fuckable holčičky a žádájí ho o radu a nastavujou mu kundičku, tak pro příště si to s radostí může se mnou vyměnit a zkusit si, jak strašně moc pohodlná a enjoyable takováhle role je. Když jsem přijel z toho setkání domů, tak jsem zalehl, spal asi půl dne, pak jsem se na dvě hodiny probudil a šel spát znovu. A podobným stylem je teď vedenej tenhle blog. Od rána nedělám nic jinýho, než že tu odpovídám na komentáře. Jsou skoro čtyři hodiny odpoledne a já celej den zatím nedělám nic jinýho, než že se tu někomu něco snažím vysvětlovat. A když budu hrát toho Doremiho kapitalistu, tak z toho nemám ani korunu (ta mini-reklama na Kindle v postranní liště mi nevydělá ani na lízátko). Ale jestli chceš, klidně to označ za pokus o ukojení potřeb mýho ega…

          • @Mordemy:

            Psala jsem šťouchanec a tak to taky bylo myšleno. Nechci tě tu z ničeho osočovat, sám se znáš nejlíp.

            Vlastně dík za tak zevrubný vysvětlení, protože tuhle roli jsem schopná brát. Asi sem potřebovala vidět trochu víc lidskosti za tou maskou. Nemám ráda, když se lidi za něčim schovávaj, ať už za maskama, nebo čímkoliv jinym a velmi málokdy se stane, že je k tomu nevede sobecký přesvědčení, nebo strach.

            Jinak ne, psychologii nestuduju. Jsem laik, co se psychoanalýzy týče.

            A ne, nehodlám si s tebou poměřovat penis.

            Prostředí tohohle blogu tak trochu nutí člověka přejít do defenzívy… To mi nikdy nešlo.

            • @jolly: Na tom posledním řádku tvýho komentu je opět vyjádřenej ten průser s naší identitou:

              My prostě žijeme v zajetí duality. Buďto máme pocit, že musíme bejt v defenzivě a bránit si ten svůj prostor, anebo když teda ten prostor dostaneme a je nám umožňeno v defenzivě nebejt, tak začneme valit tu hru na vlastní identitu (de facto útočíme na realitu, rozpínáme se a snažíme se posílit svoje ego).

              Jedno jako druhý je k ničemu a tímhle co píšeš se znovu potvrzuje, že nelze jinak, než vést to tu diktátorsky. Protože my nemáme bejt ani v modu tý defenzivy ani v modu rozpínavosti. Ani jedno nevede nikam, obojí je ta samá hra, jsou to dvě strany téže mince. Nikdo se nestará o nic jinýho, než o svůj prostor a svojí identitu a svoje já.

              To samý dneska Radek: Taky si tu pořád zkouší vyřešit vlastní identitu, pomalu mu začíná docházet, že to nějak nefunguje, a tak tu krčí ramenama a říká, že neví, co by tu teda měl jinýho psát – takže zůstává víceméně v defenzivě.

              Za tu defenzivu si může každej sám. Nemusíš tu být v defenzivě. Ale zároveň tě tu prostě nenechám posilovat si vlastní identitu. Vypadá to skoro jako neřešitelnej rozpor, že? No není to neřešitelný. Je možný naučit se pokoře a sklonit hřbet, ovšem nikoliv přede mnou, ale před realitou. A tohle je univerzální pravidlo, který platí pro všechno v životě. Útočení ani obrana nikam nevede. Jediný, co funguje je se podvolit.

        • @jolly: A ještě teda k tý “druhý části” o spokojenosti/nespokojenosti a tradičních hodnotách:

          Máš zásadní rozpor už jen v tom, co sama píšeš: Podle tebe tradiční hodnoty padají, lidi nevědí, kudy vede cesta ke štěstí a společnost je na sračky, ale PŘESTO říkáš, že nemáš pocit, že by ten zmar a prázdnota byly globální záležitost? Samozřejmě, že je totální úpadek morálky a hodnot, jasně, že lidi nemají nejmenší ponětí o tom, co dělat se svejma životama a kudy se dát, jasně, že je společnost jako taková v prdeli, však PRÁVĚ PROTO jsou všichni lidi ve stejnejch sračkách, PRÁVĚ PROTO všichni cejtíme to prázdno a PRÁVĚ PROTO píšu tenhle blog, protože se snažím najít z toho cestu ven.

          Vždyť je to tak jednoduchý, ta kauzalita je úplně primitivní, nechápu, jak můžeš potom, co napíšeš, jak je vše v hajzlu, říct, že to není globální záležitost. Jestli to myslíš tak, že se jako lidem jaksi všeobecně daří v nějaké chvíli tenhle průser vyřešit a ty svoje životy uspořádat a najít to štěstíčko a spokojenost, tak ne, nedaří. Lidi končí jako alkoholici, žerou antidepresiva, umírají na rakovinu, páchají sebevraždy, provozujou všechny možný formy sebedestrukce od gamblu až po šukání prostitutek.

          Ty prostě pořád nechápeš základní problém, kterým je lidská identita, respektive neustálá zatvrzelá snaha hledat a přijímat sám sebe, která absolutně k ničemu nevede. Je to celý blbost. Individualismus je součástí celý tý hry, kterou valí systém v čele korporeacema, co chtěj jen vydělat prachy, aby si kapitalisti mohli vozit prdel v autech a bejt sami součástí tý hry, kterou sami sebe ničí, aniž by si to uvědomovali.

          Sama se sebou spokojená nebudeš nikdy a basta. Pokud se o tohle budeš snažit, skončíš jako schizoidní troska s brutálním pocitem viny, že ti tenhle tvůj projekt “přijetí sebe sama” nevyšel. Psychoanalýza říká jasně, že nelze přijmout sebe sama, protože základem každýho člověka je vnitřní rozpor a střet energií. To samý popisuje Laing v knize Rozdělené Self, že jsme všichni vnitřně rozštěpení a ten pocit prázdnoty nelze nijak zacelit (ten tam bude navždycky). A tahle tvrdohlavá snaha o to nějak vyřešit sebe sama, tu prázdnotu a rozštěpení jen prohlubuje a ty nůžky se jen dál rozevírají.

          Přečti si znova článek, než budeš dál komentovat.

          • @Mordemy:

            Myslím, že ani přečíst článek znova mi nepomůže vidět to tvýma očima.
            Du vstřebat tu hromadu beznaděje a prázdnoty co tu na mě valíš.. A tak trochu doufám, že i po přezkoumání budu věřit tomu, čemu věřim teď.
            Já vidim velkej rozdíl mi společností a jednotlivcema, kteří jsou její součástí. A to mi asi taky umožňuje nahlížet na to optimisticky.

            A basta (to sem se rozesmála nahlas..)

            • @jolly: Rozdíl mezi společností a jednotlivcema je zhruba stejnej jako rozdíl mezi řekou a molekulama vody. Když si budeš myslet, že se tě řeka a její proud netýká, semele tě to. Hippies si dokonce mysleli, že můžou vytvořit paralelní society vedle normální společnosti. Jak dopadli víme.

              Ale oukej, dej si oraz a přezkoumej, co si se tu dozvěděla. To je dobrej nápad.

            • @jolly: Dokud budes tak trochu doufat, ze i po prezkoumani budes verit tomu, co verit ted, nedostanes se nikam, nez k dalsim srackam. A budes dal valit jednu zmatenou nekonzistenci za druhou. Viz. o par radku vyse, kde pises, ze “sama věřící nejsem” a najednou tady branis viru a to jeste k tomu dopredu, kde naznacujes, ze kdyz prijdes na neco, co s tvoji virou bude v konfliktu, tak si tu viru “doufas udrzis”.

              Tohle je prave ta ateisticka past a lip ji uz snad ani ukazat nejde.

              Prava vira devce nestastny nema v co doufat. Vira se sama brousi jako diamant a kdyz se nam lidem vubec kdy postesti prohlidnout nase sebeklamy a bejt slozeny jako hromadka nestesti nekde v koutku, tak jediny co mame delat je dekovat bohu. Pokud jsi takhle tupa a nepokorna, tak ti zadnej psychoanalytik nepomuze (i kdyz hafo spatnych si od tebe rado vezme penize a bude s tebou hrat tu hru na to, ze s tebou neco objevuje a zavede te jeste do vetsich sracek).

              Tvoje optimisticky nahlizeni neni nic jinyho nez propracovanej system zavirani oci pred tim, co se ti nehodi do kramu. Cely dnesni novy slunickovy hnuti za zmenu spolecnosti si na tom zas a znova frci, takze mimo prostor zde najdes jiste dost lidi, se kteryma lze tu iluzi o lepsi spolecnosti individualit sdilet a podporovat se v ni (minimalne do doby, nez stari zaklepe na dvere a pak lze sdilet jak je to vsechno na hovno eventuelne se v tom potacet jako ratka).

      • @Mordemy: K tomu odstavci pode mnou, před cca měsícem-dvěma? si tu chtěl větší podíl ženského pohlaví, stojíš pořád za tou prosbou?

        – Ačkoliv na to nemám právo, dovolim si analytickej šťouchanec
        – Napadá mě
        – zdá se mi
        – S tím tvým závěrem si dovolím nesouhlasit.
        – A nemám pocit
        – Tak trochu si řikám
        – dle mého názoru
        – kudy ta cesta ke štěstí vede…

        • @Doremy: Zrovna dneska ráno jsem si na to vzpomněl, jak jsme tu nedávno spílali, že je tu v diskuzích nízkej poměr ženskej. Měl jsem chuť začít mlátit hlavou do dveří, když mi došlo, že se moje přání splnilo přesně podle hesla “dej si sakra pozor na to, co si přeješ, protože by se ti to mohlo vyplnit”.

          No jo, mám, co jsem chtěl no… Dobře mi tak.

          • @Mordemy: He he, ja jsem ti pod jinym clankem k prvni reakci na jolly psala rypnuti ‘next time you’d better be careful what you wish for’, ale pak jsem to zavrhla jako informacni odpad a neodeslala

          • @Mordemy: hlavne, do tohohle vseho, si tu urputne prejes dalsi 2 zensky

            • @la tibor: Mám na výběr? No mám – utnout to a jít copywriterovat (nebo spíš neutínat to, ale stejně jít copywriterovat). Ale dokud se těm nově příchozím ženskejm věnuju, tak jsem bohužel v zajetí i tohohle toho, co píšeš. Víš sám, jak tohle funguje. Ale je dobrý, žes to připomněl, teď se z toho možná i nezblázním.

          • @Mordemy: “dej si sakra pozor na to, co si přeješ, protože by se ti to mohlo vyplnit”

            Obzvlášť u žen, tohle jsem si vyžral až do dna. Co jsem hrál na sebe za gamesy, že jsem nad věcí a v pohodě, netýká se mě to, samozřejmě mě to zkopalo dokulata. Nelze přelézt horu, když popřeš její existenci. No pomohlo mi info odsud, když jsem si tu bolest prožil a přestal si lhát sám sobě. Aspoň trochu, že, určitýmu pádu zpátky do akvárka jsem se neubránil, to jsme zas u podstatnýho vlivu prostředí. Takže po kolapsu průlom jako u veslana nenastal. Dneska se bojím si něco přát, to je taky svým způsobem průser, co.

            • @Dave: ten citat je puvodne od Learyho btw., uz to asi bylo receny, no zopakuju to, aby bylo jasno kam se tim (taky) miri a naopak, kam miri vsechny tripy

              jo je to ten schizoidni pruser, proste te to jeste dokulata uplne nedokopalo a jsi v nejaky schizoidnosti; tuhle “Kaoru” hru na neprani (viz. Evangelion a ta scena, kdy si ten tvor vlastne nepreje ani vlastni zivot a k tomu musis zakonite dojit pokud jsi poctivej) hraje v posledni dobe dost lidi

              nevim co s tim – mam pocit, ze se to proste musi nechat byt a hlavne ten pruser, kterej je v tom schovanej a kterej dobre cejtis, to nechce na druhou stranu precenit a ujet si na nem.. protoze hra na “hrdeho schizoida”, kteremu svet vzal vsechny jeho iluze, prani a klidne i ego je, bohuzel, dalsi hra

              Takze ten konec “bojim si neco si prat” se da prepsat i jako “prejusi/ujizdim si na tom, ze si nic nepreju”.

              Myslim, ze ten tvuj prispevek se sem hodi uplne mega, protoze jakkoliv vetsina lidi hleda stesti a je to pruser, tak dost lidi na to “rezignovalo” tim tvym zpusobem. Bude to vypadat silene, nepatricne a nekonzistentne, ale my si nemuzem dovolit neco az takhle brutalniho a negujiciho. Ne proto, ze by ty hry na stesti/naplnenost nebyly falesny, ale proto, ze kdyz se to rozesere tak jak popisujes, tak jsi v tom samem bode. Stesti/ego/identita se fakt nerozpusti tim, ze se proti nemu clovek vymezi. Je to uplne stejny jako s jakymkoliv analismem. Treba u toho vyse zminenyho trhu. Jo kapitalismus, trh, prachy atakdale jsou silenej shit, ale tim, ze se clovek zavre do Madridskyho/Berlinskyho socko prostredi nebo odejde na ves stavet hlinenej barak pro svoji hipisackou pritelkyni a 4 kozy nebo odejde do dzungle proste nic neudela – jen necha evoluci prejit kolem a defacto timhle stvrdi tu vsemocnost toho, co pochopil, ze je spatne.

              Proste musime zit, citit i prat si veci i to ego a zit v kapitalismu – ne proto, ze je to neco bombastickyho, ale protoze kdyz to neudelame, tak se nam to brutalne vymkne z rukou prave proto, ze myslime, ze to mame aspon trochu pod kontrolou.

              No mam fakt radost, ze jsi nenapsal, ze to neni pruser a jak to mas vychytany. To je dobrej zacatek. Bojuju s tim samym a dejou se fakt zajimavy veci.

              • @la tibor: Že to je od Learyho jsem nevěděl, došel jsem si k tomu sám, pár měsíců před tím, než jsem díky Acid dreams zjistil, že nějaký Leary existuje.

                Jo, cítím, že to nikam nevede. Ale nevím co s tím, určitě to není vědomé “nechci nic chtít” (to taky byla cesta do schýzy), mě v těhle momentech ambivalence nebo stresu nebo jak to nazvat, přepadne paralýza. Přesto musím uznat, že na tezi “ujizdim si na tom, ze si nic nepreju” něco bude. Jsem zalezlý ve svojí ulitě, místo abych se snažil o komunikaci, a užívám si to jako sebedestrukci. Už jen to, že sem píšu, je na mě docela výkon.

                Tak se drbu na makovici a přemýšlím, co si vlastně přát, co chtít. Bojuju se sklony k nihilismu, no. Nedávno jsem se snažil prozkoumat tvoje forum, tuším nějakou souvislost s pojmem “value”, ale (zatím) je to pro mě gordický uzel.

                • @Dave: Bohužel i některý ty sračky se musíme naučit tak či onak integrovat. Například sociální tanečky a hry obecně nelze úplně nehrát, nelze zůstat čistým a jet na svoje pravé self – to nakonec končí jen v dalším průseru (viz aktuálně Radek, kterej to popírá a ty, kterej to přiznáváš). Odvrhnout něco znamená někdy jen potvrzení toho, že to nad náma má tu moc.

                  Typicky je to vidět na těch penězích. Do toho jsem spadnul sám dost hustě. Došlo mi, jak jsou peníze jen virtuální, zároveň jakej to je shit a jak na těch prachách jede perverzně celá civilizace a tak se mi to zhnusilo, že jsem prachy odmítl. No samozřejmě pak jsem zjistil, že například bez prachů nemůžu odejít od maminky a zařídit si vlastní bydlení… Takže moje hra na to, že prachy fuj skončila ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že musím bezpodmínečně vypadnout z domu. Další velmi dobrej příklad byla zde na blogu Ratka a její vztah k penězům. Ratka neustále opakovala, jak se jí ty prachy netýkají a jak jsou pro ní minoritní záležitostí a samozřejmě se ukázalo, že nad ní mají brutální moc a Ratka jede úplně nevědomě hru na zazobaný pracháče (pronášela šílený věty jako “Původně jsme chtěli Audi, máme teda Oktávku, ale prachy fakt neřešíme”).

                  Jsou věci, kterejch se dá zbavit a s kterejma se dá přestat, když vezmu nějakej blbej příklad, tak třeba můžeš přestat chlastat a odmítnout alkohol a říct si “Já nechlastám” neznamená, že tím potvrzuješ, že seš dál alkoholik a jenom si hraješ na to, že nejseš. Přestat chlastat má nepopiratelnej pozitivní efekt a není moc co řešit, ten posun tam nastane už jen tím, že mozek přestane bejt utlumenej těma látkama. Nicméně aby to nebylo tak jednoduchý, tak třeba u toho alkoholu se děje to, že když to dojde daleko a člověk skončí třeba v protialkoholní léčebně, tak tam se stane to, že člověku de facto vymejou mozek a udělají z něho kripla tím, že se tam vytvoří ten rozpor, kdy člověk ne, že sám “chce” přestat s alkoholem, ale takzvaně abstinuje. To jest rád by si dal panáka, ale ví, že nemůže (v léčebně upgradovaný Superego mu to nedovolí). Takže se pak žije v permanentním rozporu, že “rád bych, ale nemůžu”. Přitom tady jde o to pochopit, že člověk právě chlastal i kvůli tomu průseru s vlastní identitou a ta sebedestrukce měla tenhle důvod.

                  S těma přáníma je to prostě tak, že my si přát budeme a budeme toužit a nevyhneme se tomu. Jako nemá smysl odvrhnout prachy, tak nemá smysl odvrhnout ty přání, protože to prostě nelze udělat ze dne na den lusknutím prstů a pokud se o tohle pokusíme, skončíme v tý paralýze a křeči. Opakuju dnes už asi po pátý a je to napsaný v článku výše, že tím neustálým točením se kolem vlastní identity a řešením zda si něco přát/nepřát a jestli jsem tím pádem čistej nebo ne, tím se prostě nikam nedostaneme. Tak nebo tak skončíme v nějakým shitu.

                  Chce to nějak tu pokoru, nemůžeš dopředu očekávat a žádat nějaký řešení a ujištění, že ano, tohle bude ono, ano, tohle bude fungovat. Prostě musíš jít do toho i bez toho příslibu odměny. A ano, je to hustý, je to strašně moc hustý…

        • @Doremy:

          Co k tomu říct, studentka humanitního oboru.
          Třeba se přiučim tomu maskulitnnímu vyjadřování, nebo naopak.

          Myslíš že bys to mohl specifikovat?

          • @jolly:

            pardon překlep, maskulinnímu

            • @jolly: Tohle není o maskulitnním vyjadřování, tohle jo o tom, že ačkoliv na to nemáš právo, dovoluješ si analytickej šťouchanec, pořád tě něco napadá, zdá se ti , nesouhlasíš s mordemy závěrem, protože máš jiný pocit, říkáš si něco podle svého názoru a
              hlavně si se tady přišla zeptat na návod, jak být šťastná. To je ta specifikace.

              • @Doremy:

                Řikáš to hezky, je to tak. Pořád mě něco napadá, myslím, a zdá se mi. Tak to je a tak to taky píšu. Asi sem trochu nechápavá, ale pořád nerozumim tomu, kde je chyba?

                Pro návod jak být šťastná jsem si nepřišla. To by mělo bejt dostatečně jasný z toho co píšu..

                • Asi sem trochu nechápavá, ale pořád nerozumim tomu, kde je chyba?

                  Otázka je odpovědí.

                • @jolly: “Na druhou stranu, já bych to neviděla tak černě. Takový to euforický štěstí, to je neslučitelný s každodenním životem, ale v průběhu života může bejt téměř každej tak nějak spokojenej. A prožít spokojenej život, to je přece štěstí, ne?” nebo tohohle ” nebo “Já vidim velkej rozdíl mi společností a jednotlivcema, kteří jsou její součástí. A to mi asi taky umožňuje nahlížet na to optimisticky.” (tomu druhemu rozumim spolecnost je na hovno, ale je tu spousta slunickovych lidi, co dokazi mnoho, i kdyz spolecnost bude na hovno – btw to je jen z generace na generaci predavanej mem o oddelenosti komunistu a slusnych lidi).

                  Z toho co pises je dostatecne jasny jen to, ze jsi sem prisla, protoze ten clanek ti zasah do tvyho svetonazoru a doufas, ze se to s tim stestim nejak zaonaci. Ne, muzu te ujistit, ze ten clanek byl minenej tak brutalne jak to vypada na prvni, druhy i treti precteni.

                  Pozn. stranou pamatujete si jak nas post/komunisticky skolstvi ucilo o obdobi gotiky, jak ti lidi byli uplne ujeti, ze je nezajimalo stesti? Ted nejde o nejakou gotiku, ale o tu interpretaci a ten vychovnej imprint, kterj pusobi, i kdyz na nejakou gotiku zapomenem. Proste: “pokud nechcete byt ujeti, myslete na svoje stesti”. Tenhle imprint samozrejme nefrci jen v hodinach dejepisu a jen ve skole.

                  • @la tibor: jeste podotek – to vypichnuti nekonzistenci nema za ucel ukazat: “to jsem te dostal”, ale proste ukazat ten flaw v mysleni

                    Bohuzel hodne lidi, co zde narazi to bere tak jako, aha, tak tady mam diru, priste si na to musim dat pozor a eventuelne to skonci jako vercino: “nemam psat NIC o tom, co si (o sobe) myslim”.

                    O tom to neni. Tenhle blog neni skola nebo spolecnost, kde by se melo odstranit to co precuhuje a pak uz to bude jakoby pro Mordemyho/me/j./doremyho prijatelny.

                    To je mj. rozdil mezi revizi a revoluci. Tady nejde o to ten zdivocely zivy plot (=vlastni palici/vedomi) jen tak trochu ostrihat do nejakyho tvaru – tady jde o to, co s nim vlastne delat, ale hlavne ne z nej udelat ten doplnek middle class families, kterej je uplne na hovno. [sorry az ted sem si uvedomil jak moc me serou odmala zivy ploty a ted jsem jim to nandal]

  22. 1. co přesně myslíš tím že je cesta “funkční”
    2. nemyslíš že místo ničení ega je lepší ego přijmout jako součást lidství a “jenom” se s ním přestat ztotožňovat?

    • @Dharmový tulák: Ahoj, vítej (na fóru sázkaře bejval někdo, kdo si říkal Dharmabum, připomněl si mi ho…)

      1. Funkční cesta = jednoduše něco, co není slepá ulice a co nekončí v nějaký perverzi, katatonii, nehybnosti, zakonzervovanosti a smrti… Funkční cesta = jet podle patternu Boha a nevymejšlet kraviny. Funkční cesta = život v tom nejzákladnějším významu; pohyb. Stav, kdy může energie proudit a kdy ta energie není zaseknutá (protože většina lidskejch průserů pramení z toho, že se ty toky energií nějak zašpuntujou). To znamená vlastně ani ne stav jako spíš proces.

      Zase mi ovšem šlape na paty postmoderna a black mirror a “osobní rozvoj”, takže jen dodám, že to, že něco plyne a někam se hejbe, nutně neznamená, že se to musí hejbat neustále někam “nahoru” a do rozpínavosti a že to musí jako jako nějak tvořit a posilovat naší identitu a nás samotný jakožto individuální osoby. Jde tu v konečným důsledku o pohyb jako takovej, ne o pohyb našich identit a osobností. Ale opět ani ten pohyb nestačí sám o sobě, je právě spousta druhů pohybů, který jsou nefunkční (například bušit hlavou do zdi je taky pohyb a doporučit to rozhodně nemůžu…).

      Každopádně ne nadarmo je cesta fakt CESTA, tzn. jde se po ní pořád a bez ustání a konec v nedohlednu. Funkční cesta je něco, z čeho se pokud možno nezblázníme a zároveň na tý cestě uděláme to, co udělat máme. Návod na to, co dělat je zakódovanej v realitě všude kolem nás, my ho jen musíme vnímat. S čímž je samozřejmě ta potíž, protože dneska bejváme porůznu zaseknutý v různejch šílenostech a vnímání reality (a toho návodu na život v ní obsaženýho) je prostě náš hlavní problém.

      2. Tak jasně, že jo, ale to souvisí s předchozím: Život není guláš v konzervě (aniž bych chtěl urazit kterýkoliv Guláš v Konzervě). Přijmout ego jako součást lidství je samozřejmě v pořádku a ego je součást lidství (a součást hlavního průseru lidství), ale ono se s ním jednak asi nelze “neztotožňovat” a hlavně, tímhle to prostě nekončí. Ego lze zřejmě jen přijmout a akceptovat a smířit se s tím, že ego nemůžeme ani úplně odvrhnout (rozhodně ne teď lusknutím prstů) ani si na něm ujet a “uspokojit ho” (uspokojit jeho tužby), ale pak je prostě nutný jít dělat něco dalšího! Tímhle to prostě nekončí nějakým přijmutím ega. Ego je naše součást a je to součást naší totožnosti i když se nám to tady na blogu nelíbí, ale jako všechno ostatní i ego je propojený s tím zbytkem světa.

      Jako jo, přijmout, že ego prostě mám a jinak to nebude (minimálně do nirvány ne), ale jde tu o to, že když teda nebudu rvát ten proud energie do ega, tak je nutný to někam dál nasměrovat a právě tohle přesměrován ty energie ven samozřejmě dále ovlivňuje to ego a postupně tím dochází k jeho “ničení” (dekonstrukci). Prostě tím, že přijmeš ego v celým jeho ppůseru a půjdeš se věnovat něčemu jinýmu (protože řešit ego je k prdu), tak tím to ego začne postupně jakoby splaskávat. Naše ego je brutální nafouknutý až přefouknutý společenským prostředím, ve kterým žijeme, a je jen žádoucí ten vzduch upouštět a prací na realitě se právě tohle samovolně děje (a jinak, než takhle bokem a samovolně to ego “ničit” nelze; a proto je Radkovo KBT nesmysl).

      Všechno souvisí se vším a všechno se navzájem ovlivňuje a všechno se hejbe a mění. Přijmout ego jako součást člověka neznamená zakonzervovat ho navěky v jeho aktuálním stavu.

    • @Dharmový tulák: Prijmout ego jako soucast lidstvi to je tusim tak nejak ten buddhismus. A tak nejak to nefunguje. To jako udelam ritual egu, reknu prijimam te, budu te schizoidne pozorovat a jsme si kvit? Ve chvili, kdy clovek neco takovyhleho udela, tak se s nejvyssi pravdepodobnosti uz davno nekouka na ego (to se mu nekde zpoza rohu vytlemuje se superegem nebo buhvico). Diky blackmirror efektu proste nestaci neco zachytit, pochopit a ono to uz je jakoby udelany. Ten pruser a jak z toho ven je mnohem hlubsi, nez jen dekomponovat svy vlastni slozky na nejaky duchy/energie/archetypy – byt, samozrejme, je zasadni zacit realitu takhle vnimat. Co s tim dal si troufnu rict nikdo nevime, ale v tom je to fascinujici. Jsme teoreticky na prahu silenyho dobrodruzstvi a narezu (a taky bolesti, zklamani a pravdepodobne silenych failu, cernych magu atd).

      Jinak receno – co jinyho je dnesni postmoderni guru/saman, ktery jakoby uz umi pozorovat ego? O tom mluvi Zizek treba tady: http://www.youtube.com/watch?v=Kwm_dR-XMSY ono nam to (asi) da urcitou vyhodu na trhu (v tom nejsirsim pojeti, tj. nejen peneznim, zbozovym a pracovnim, ale i politickym, sexualnim atd.), ale k cemu to vsechno je? Takhle byla pohlcena i psychedelicka revoluce pred 50.lety, kde ego skutecne nalezlo i do tech nejsilenejsich tripu skrz blackmirror efekt.

      Tedy uz to bylo vyzkouseno jak buddhismem, tak i pozdeji a zdaleka to nestaci. Uplne stejne jako nestaci si dat tripa a uvidet TO (a casto je to pak paradoxne jeste horsi, kdyz clovek dal nic nedela – dat si tripa je celozivotni zavazek, ze clovek bude makat az bude na drzku padat [ale ne na svy perverzi nybrz na realite a odhalovani svejch perverzi], stejne jako zivot sam by mel bejt celozivotni zavazek). A z tohohle odstavce je pro zmenu me blbe rek bych podobne jako Mordakovi po tom clanku.

      • @la tibor: jasně, nemyslel jsem to tak že by se dalo luskout prsty a přestat se ztotožňovat s egem. Spíš že po úplnym odstranění tak důležitýho systému jako je ego si nedokážu člověka vůbec představit. ale po přečtení odpovědi už vidím že to tak myšlený nebylo.

      • @la tibor: no nevim proč by buddhismus nefungoval, spíš bych řek že je potřeba oddělit původní myšlenku buddhismu jako cesty k duševnímu osvobození od těch všech dogmatických záležitostí, bódhisattvů atd.
        to že i osvícený člověk může krást a zabíjet je pravda, ale takový člověk se většinou chová tak nějak přirozeně asi jako “had se vrtí, ptáci lítaj, básník píše básně, tráva roste prostě proto že je to tráva” a to že je možný že pro někoho je tahle přirozenost třeba právě zabíjet nečiní podle mě buddhismus nefunkční.

        • @Dharmový tulák: Buddhismus funguje, ale v dnešní době to holt v praxi končívá často podobně jako u pana Kopfrkingla ve Spalovači mrtvol.

        • @Dharmový tulák:
          Tohle je prave presne to ono. Furt dokola to same. (A tim nemyslim, ze jsem si smazal predchozi hodne dlouhej komentar).

          Je potreba ocistit buddhismus od jeho magickejch prvku. Podobne jako je potreba ocistit krestanstvi od magickejch prvku nejakyho magora z Nazaretha, o kterym se tvrdi, ze hacknul molekuly vody a gravitaci. Je potreba ocistit komunizmus od Stalinismu. Je potreba ocistit kapitalismus od nejaky socialni site, protoze to k nemu vubec nepatri. Je potreba ocistit Radka od Fajnblogu. Je potreba ocistit lidskou dusi od vsi spiny, co se schovava v koutech.

          Bullshit. Bullshit. BULLSHIT.

          Prave tyhle casti, ktery k tomu jakoby nepatri k tomu vsemu nejak patri. Konkretne Buddhismus zacal jako uzasna myslenka soucitu s lidskym utrpenim, ale lidi nejsou schopni ji udrzet bez vsech magickych nastavcu. Takze prijdou reformatori, co je odstrihnou a prinesou cistotu jo? Fuckoff. My mame premyslet nad lidskou dusi, proc ten svet tak potrebuje “kurvit” s magickejma berlickama a mame se s nima konecne nejak naucit pracovat. Prijimat ten rozpor nebo neco v tom smyslu. Ale rozhodne ne se nekam vracet.

          Buddhismus, krestanstvi, ale i lidska duse po narozeni tu mozna byly v nejakym cistym stavu, ale my mame verim se konecne naucit respektovat to, co se deje a ne se porad v kruhu vracet zpet. Buddhismus proste byl penetrovan temi archetypy boddhisatvu, protoze a jednoduse, se tihle svati muzove obetujici se za lidstvo, tuhle duchovni hrdinove, nejak lidem v mysli objevuji a nam nezbyde je prijmout a nejak s nima pracovat podobne jako s mnoha dalsima symbolama a archetypama od reinkarnaci, magickejch karticek/tarotu az po penize. Naucit se pracovat se symboly, ktere jsou zaroven naprosto vylhany a naprosto pravdivy prave v intencich treti cesty, ktera je nebude ani okultisticky a ortodoxne zrat a snazit se je naplnit v magickejch ritualech, ale ktery nebudou ani odmitany tak jako to navrhujes ty v ramci cistyho buddhismu nebo jako to dela postmoderna (a zde je videt proc ma dnesni postmoderna blizko k buddhismu a proc oboje nakonec samozrejme skonci u magickyho mysleni nejhrubsiho zrna).

  23. není teda lepší místo stavění novejch složitejch myšlenkovejch směrů ,který nakonec jak se ukazuje vedou k mistifikacím, náboženskýmu fetišismu, redukci myšlenky na rituál atd. prostě začít cvičit meditaci všímavosti a vhledu satipatthána–vipassaná, nebo nějakou jinou cestou která je vám bližší, a skutečně se tý realitě přibližovat a nenásilně (nenásilně hlavně proto, protože si myslím že je to nejefektivnější cesta v dnešní společnosti, pokud nechcete zapadnout do kategorie jehovistů, háre krišna kterej vás nutí kupovat knihy) prostě svým životem lidem kolem ukazovat že se dá žít i jinak, a že se štěstí nedá koupit, a dokonce v tom klasickym smyslu prostě neexistuje. zároveň se distancovat od toho konzumního pojetí spirituality který se v západní společnosti tak rozmohlo, a nemluvit tolik o buddhismu nebo jinejch směrech obecně ale spíše o jejich podstatě a principech. Neuspokojená společnost by na to mohla reagovat, protože ta spirituální krize tu je a je cejtit, problém je do čeho to sublimuje, do toho konzumního pojetí spirituality, kdy si holka “vezme ke své fair trade šále i buddhismus a na facebook napíše status jak se jí rozpadá ego”. Ukázat především svým životem že to jde i jinak. spíše navádět lidi k tomu aby je to trklo že je něco špatně tím že jim samotným to dojde, hlavně z toho neudělat nĚco co je “cool”, všichni víme kam by to opět vedlo. když to řeknu s nadsázkou vkládat lidem do hlavy “vnuknutí” :-).

    • @Dharmový tulák: viz moje predchozi odpoved

      Tak jako kapitalizmus tvrdi, ze dulezitej je vyrobek a jeho schopnost cloveka uspokojit a ve skutecnosti na kapitalizmu je zajimavej obal, marketing a reflexe toho, na co se kapitalizmus nezameruje; tak jsou pro vsechna nabozenstvi a filozofie zajimavy prave ty sracky, o kterych pises. Protoze neco rikaj o cloveku.

      To, co navrhujes, mi prijde jako silena nepokora a lose-lose situace.

      Bud se to nepodari, protoze uz jsme v tom vsichni az po usi a okoli, bm efekt atd je hodne silny (cloveku jmenem Dharmabum sem dal ban, protoze par let porad mlel, jak vlastne sere na vsechny lidi a pujde meditovat do jeskyne – jednak je to popirani toho soucitu, jednak chodit do jeskyne je opet a “jen” magickej ritual, kterymu neni NIKDO imunni a vyskoci na nas zezadu, kdyz ho zepredu zkopem a jednak si na tu jeskyn ani po letech nebyl schopen vydelat).

      Anebo se to podari a co pak? Vratime se o par set az tisic let zpet, kde se to, pokud jsme historicky pokorni pokurvilo. Budhisti se dostali do defenzivy a skoncilo to v 20. stoleti, kde 2 fasisticky autoritarsky rezimy odvozeny z budhismu – Japonsko a Tibet, dostaly od “barbaru” na prdel.

      Nevidim v tomhle ocistovani nejak smysl. Krestansko-zidovsko-zoroastricka vetev vyhrala a ted se NEJAK transformuje (to ze u toho asi padnou stary civilizace neni az tak zajimavy). Vyhrala, protoze se ji lip darilo pracovat s tou symbolickou slozkou, kterou ty chces popirat a ktera se v lidsky psyse vzdycky vynori. Psychoanalyza je samozrejme pokracovani tyhle vetve. Ten soucasnej hype budhismu spojenyho s postmodernou se verim nechytne, ale bude to trvat (ktery mimochodem o prijimani strasti nemluvi vubec, ale mele porad neco o tom stesti). Vzdyt i Japonci dnes delaji kresleny serialy vykladajici krestanstvi.

      Proste tady na zadny meditace neni prostor – je potreba se pustit do ziskavani symbolu tohohle sveta – tj. tech iluzi, co jim lidi veri. Mozna POTOM, kdy prjde ten boj, kdy si ten symbol zacne hrat s clovekem samotnym. Ale je mi lito – receno s Doremym – money talks (nejen prachy, ale prepocitava se na ne cim dal vic veci). Cloveka, ktery nema symboly, ktery neni ten otec-kral se zezlem a korunou, nebo aspon chlapec s blogem na solidni domene, nebude nikdo poslouchat a realita ho prejede presne jako vyse zmineneho Kaworu Nagisu (z toho japonskyho serialu o krestanstvi).

      Je mi jasny, ze ted stojim zase jakoby na druhy strane oproti tomu, kde jsem jindy, kdyz se hadam s lidma, ze nema smysl resit veci politicky. Politickej a nacionalni ramec se rozpada – ale az tak moc jako obsahuje tvuj axiom, to verim rozhodne neni.

      Abych to uzavrel nejak padne: vyjadrenim soucitu dnes je, ze clovek do tech sracek zapluje a ne ze si bude stavet magicky bariery, aby mohl v cistote meditovat a presvedcovat se, ze magie je nesmysl. Bez magie dnes clovek zadnej klid mit proste nemuze – ja kdyz chci jit nechat myslenky plynouyt v bazene, tak musim udelat magicky ritualy s notasem atd. A jeste posledni vtipnost – to zapluti do sracek a vyjadreni soucitu skrz ne podle me je prave bodhisatvovstvi. A jestli se mi na budhismu neco libi, tak je to prave princip bodhisatvy, kde ta filofofie proste priznala/v konfrontaci s realnym svetem se zmenila/, ze proste to ratcino – “symboly se na me nevztahuji” – nefunguje. Nejsem vubec sbehlej v meditacich – ale kazda ma svuj magickej ritual. I kdyby to bylo “jen” nadech-vydech nebo postupem casu neco jeste jemnejsiho. Jenze my, bohuzel-bohudik, na takovyhle hrani nemame narok, dokud po svete behaji holcicky jako verca, ktery, pokud se tu behat nechaji do par mesicu zabreznou a jejich citove deprivovany ditka nam behem meditaci rozmlatej hlavu kyjema.

    • @Dharmový tulák: Rozhodně souhlas s tím, že nejvíc lidem ukážeš tím, co v praxi uděláš a jak ten život budeš konkrétně žít. Přesně tohle mi říkala T., když jsem si zoufal nad tím, že nejsem schopnej lidem vysvětlit, co přesně jsem se dozvěděl na Ozoře. Ty myšlenky nestačí. Jenomže srandovní je, že nestačí ani ten život žít.

      Protože otázkou je, jestli dneska stačí ty věci fakt jenom dělat a oni se nějak záhadně sami projeví na realitě a někde něčím pohnou (a eventuelně nekoho inspirujou). Otázkou je, kolik lidí je vůbec schopno vidět, že ten život žiješ skutečně nějak jinak (nebo že se o to snažíš) a kolik lidí je schopno si z toho vzít ten příklad. Kolik lidí pochopí, že odjet do Brazílie a vydělat pár mega nemusí bejt potvrzením toho konzumu a že to ani nemusí bejt útěk, ale naopak snaha o to ten konzum dál pochopit a zapojit se do světa? Však se zeptej La Tibora, jak na něho lidi reagujou od tý doby, co emigroval. Neustále mu někdo cpe, že je to zazobanej kapitalista, co odjel do Brazílie jen proto, aby si mohl válet šunky u bazénu a těšit se 300 dní v roce z teplýho sluníčka. Každou chvíli mu někdo cpe, jak je hustej a jak má ten život vychytanej. A proč myslíš, že konkrétně v týhle diskuzi La Tibor už asi tak pětkrát opakoval, že jde radši čistit ten bazén?

      Podle mě zase pomíjíš to, že nežijeme v čistým světě, kde na nás nic nepůsobí. Myšlenkový směry už tady dávno jsou a valí se to na nás od narození. Jeden z nich je ten individualismus a konzumní ideologie (která je o to nebezpečnější, že se o ní tvrdí, že žádnou ideologií není) a většina lidí se v životě nestihne dostat ani k tomu, že vůbec existujou nějaký meditace, tím spíš se nedostanou k tomu je zkusit praktikovat. To víš, že by to bylo lepší, kdyby všichni začali meditovat, ale to se rovnou můžu zeptat jak toho chceš dosáhnout a ani nemusím čekat na odpověď, protože je jasný, že tohle je prostě naprostá utopie.

      Jo, nejvíc řekneš lidem tím, co uděláš. Ale pak ještě musíš vysvětlit co že si to vlastně kurva udělal a zopakovat to asi tak stokrát a stejně je nakonec tvoje sdělení pohlceno a intepretováno ve stylu brazilskýho bazénu a většina lidí si o tobě bude myslet, že seš prachatej čurák (budeš obdivován za to jaký jsi prachatý čurák). Tj. ty tvoje meditace by byly nakonec stejně intepretovaný jen jako “očista ega” a celej ten projekt s názvem “Pojďme všichni meditovat” by skončil v něčem postmoderně šíleným (Facebooková aplikace “Meditate NOW!”).

      My potřebujeme slova. My potřebujeme ty myšlenky a potřebujeme je slyšet. Potřebujeme, aby někdo ty průsery definoval. Abysme vůbec mohli vnímat, potřebujeme pro svoje myšlení protiváhu! Na jedný straně je tu obrovská společenská mašinérie a obrovskej tlak na to žít určitým (oficiálním) způsobem života, kterej vede totálně do sraček. Tisíce babautovskejch knížek o GTD, osobním rozvoji a pick-upu. Popkultura obecně, videoklipy, filmy, módní trendy, plastiková future-barbína Lady Gaga, která říká mladejm holkám, jak by měli vypadat. Obří kosmetický firmy se svejma reklamama na rtěnky, šampóny, pěny na holení, oční stíny, řasenky a spreje. Je tu celej školskej systém, kde se dětem od mala rve do hlavy, že jedinej smysl života je vystudovat školu, najít si dobře placený zaměstnání a bejt součástí systému. Je tu idnes.cz s návštěvností půl mega denně…

      A na druhý straně je tu co…? Starý náboženství, který pomalu vymíraj, protože v moderním světě už se nechytaj a nefungujou. Střípky pradávnejch informací, který když se pokusíme aplikovat, zjistíme, že nám to celý někam ujíždí. Evoluce lidstva nás dotlačila do bodu, kde není možný vzít něco tisíc let starýho a použít to stejným způsobem, kterým se to používalo před těma tisíci lety. Už to prostě nebude fungovat tak jako tenkrát. Už to nestačí. Můžeme si z těch starejch myšlenkovejch směrů ty informace vzít a snažit se s nima nějak pracovat, ale už je nemůžeme používat tak jako dřív. Potřebujeme něco novýho, potřebujeme definovat novej směr. A potřebujeme to udělat tak, aby to téměř nebylo vidět, ani náma samotnýma, což je nemožnej úkol. Žižekovsky definovat ten směr bez konkrétních definicí, bez nějaký nálepky, protože jakmile to nějak nazveme a dáme tomu konkrétní obrysy, skončíme jako všichni před náma, co se o něco takovýho pokusili (budeme pohlceni a asimilováni postmodernou).

      Potřebujeme protiváhu pro vlastní hlavu, abysme vůbec byli schopný se začít hejbat tak, aby to nebyla jen další slepá ulice, která nás dostane. A ono nás to dostane/dostává i tak a přesto/právě proto se musíme jednak ten život žít jinak a zároveň i udávat ten směr a definovat ho, ale maximálně v náznacích a formou vodítek. Jakmile zkusíme něco definitivnějšího, jsme v prdeli. A tohle musíme dělat jak pro sebe, tak pro kohokoliv, kdo se připojí.

  24. myslet si že všichni postupně začnou meditovat a buhvi co je samozřejmě naivní. spíš jsem myslel aby vzniklo povědomí o nějaký alternativě, o cestě k přímímu nazření skutečnosti která by se neškatulkovala jako náboženstvý nebo nedej bože životní styl, a ta alternativa by nevytvářela novou kulturu která by stála v opozici, ale byla by čistě jenom tou cestou k přímímu a hlubšímu nazření skutečnosti, o který by se vědělo. a nebylo by jejím účelem přesvědčit všechny nebo většinu lidí, ale nabídnout alternativu k dnešnímu životnímu přístupu. jinak je fakt, že nevim jak by se dalo zařídit aby se to vyčlenilo z věcí jako jsou GDT knihy apod.

    ps:
    to latibor: meditace je někdy dost nepříjemná, taky odhaluje popíraný části nevědomí podobně jako třeba LSD, a není to něco co končí tím že otevřeš oči a deš dělat něco jinýho, tou meditací by se ideálně mělo žít non-stop, non-stop si uvědomovat vznikání a zaikání jevů ať už jsou to myšlenky, předměty mysly, tělové nebo jiné pocity v jejich prvotní přítomné podobě. zkrátka meditace rozhodně není útěk do nějaký extáze, i když i extáze se může ve hluboký meditaci dostavit, ale stejně tak zhnusení, extrémní nepohodlí apod.

    • @Dharmový tulák: Vždycky potřebuješ informační kanál, kterým budeš to sdělení distribuovat. Povědomí o nějaký alternativě” nevznikne jen tak ze vzduchu nebo telepatií. Musíš ty data někudy poslat. Čím učinnější ten kanál bude a čím větší množství lidí se ti podaří oslovit, tím větší riziko je, že sdělení bude pohlceno a lidi ho transforumujou v nějakou postmoderní GTD sračku. Nemáš šanci to očistit od toho vlivu okolního prostředí, společenskýho nastavení, doby ve který žiješ atd. Dneska je všechno životní styl – respektive všechno, co je v tom obecnějším povědomí. A pokud to tam není, tak se to tam velmi rychle dostane. Ve chvíli, kdy začnou LSD lidi používat jako Coca-Colu tak jako Radek k tomu, aby dosáhli svýho soukromýho osvícení, tak v tý chvíli už nemá smysl LSD lidem doporučovat a v tý chvíli přichází okamžik, kdy ten nástroj a cesta přestává stačit a musí se vymejšlet něco dalšího.

      Dostat třeba link na tenhle blog do nějakýho článku na idnes.cz by byla ta největší noční můra. Ono se to sice dá brát jako skvělá diverzivní akce, jako podkopávání systému zezdola, ale ona to není prdel tohle. Už takhle jsem měl před časem šanci psát třeba pro psychologie.cz (to je takovej psychologickej idnes). Kontaktoval mě jejich šéfredaktor, že prej jestli pro ně nechci psát a výměnou si od nich nechat zalinkovat tenhle blog. Nejdřív jsem byl nadšenej, protože jsem si říkal jó super jednak publicita pro můj blog a navíc mi to dává obrovskou příležitost postupně celej ten jejich psycho web o štěstí a osobním rozvoji zevnitř nabourat a potopit. No nakonec po dvou článcích, co jsem tam napsal jsem toho musel nechat, protože ta symbolika toho, že jsem součástí toho webu byla několikanásobně silnější, než já – prostě bych si nedokázal zachovat integritu. Tamnější diskuze mi hned po prvním článku brutálně vlezla na mozek (jediná možnost jak tam s lidma diskutovat byla klasickým liberálně demokratickým způsobem; bany by mi u šéfredaktora neprošly) a prostě to nešlo dál něco psát, takhle silnej prostě nejsem a nikdo není. Jenom bych tím dobrovolně umožnil asimilaci tohohle blogu, protože kolik lidí by dokázalo vnímat, že na psychologie.cz píšu tak, že tím, co tam píšu právě popírám ideologii toho webu jako takovou a dělám to s tímhle záměrem? A hlavně, dokázal bych to vůbec já vnímat a udržet si to vnímání, že to dělám proto, abych lidem ukázal, že ten web je shit? To je nadlidskej úkol, tyhle věci končí nakonec v nějakým sternovským mindfucku a jsem rád, že jsem toho nechal (byť mě před tím rokem, kdy mi ještě pojem “black mirror” nic neříkal, nějak nedocházelo, proč jsem na ten jejich web přestal psát a proč jsem tuhle “velkou šanci” dropnul).

      Radek zalinkoval tenhle blog ze svýho pick-up webu právě a jen proto, že to, co tu píšu, bere jako další životní styl, o kterém se aktuálně domnívá, že mu přinese úlevu a štěstí, když teda šlapat do pick-upu nějak nevyšelo. Bojuju tady s tím neustále, aby si lidi postmoderně neujížděli na tom co píšu a nebrali to stylem toho GTDčka a upřímně řečeno mám pocit, že tenhle boj spíš prohrávám. A to psychoanalyza.com není ani zdaleka v nějakým obecným povědomí.

      Jednoduše neexistuje kanál, kterým by šlo ty sdělení procpat k lidem nějak čistě. Ta tvoje věta “alternativa by nevytvářela novou kulturu která by stála v opozici, ale byla by čistě jenom tou cestou k přímímu a hlubšímu nazření skutečnosti, o který by se vědělo” je prostě (čistá) utopie. Nic čistýho není. Nelze vytvořit nic, co by bylo “čistě jenom tou cestou k přímímu a hlubšímu nazření skutečnosti”. Nelze vytvořit žádný laboratorní podmínky, v kterejch by bylo něco takovýho možný. A i kdybys tu laboratoř měl, tak ve chvíli, kdy to pustíš do světa, okamžitě to tu čistotu ztrácí. Tohle je sice sympatická, ale absolutně nereálná touha potom, aby přece jenom existovalo něco, co může zůstat čistý. Stejnej myšlenkovej flaw mě samotnýho držel a nechtěl pustit strašně dlouho a minimálně v jedný oblasti ještě stále dřží…

      Nemá smysl snažit se přemejšlet, jak vytvořit něco dokonale čistýho bez sraček. Takovejhle přístup je opět jen produktem dnešní doby, kdy se schizoidní chlapečci, co zjistili, že false-self je blbost, snaží očistit a najít něco dokonale bílýho. Ale je to blbost, nelze to. Je k ničemu řešit jak žít dokonalej život, tohle nikam nevede – jen k další deziluzi a zoufalství. Smysl má řešit jak se sakra vypořádat s tou špínou kolem, ale ne jak se od ní úplně očistit, ale naopak jak s ní žít, jak jí integrovat, jak s ní fungovat a nezbláznit se z viny za to, že čistej nejsem.

    • @Dharmový tulák: no vida jakou ma vyhodu psat bez hacku a carek

      ja chapu co je meditace (jen rikam, ze s ni nemam zkusenosti, proste tripuju jinak prave proto, ze dnesni doba ma uz holt jiny tripy, ktery se k ni hodi vic), ale proste ty absolutne nechapes, co se ti s mordemym snazime rict

      ze ten postmoderni unos, ten blackmirror efekt, jak tomu zde rikame, se uz stal jakykoliv super myslence vcetne toho budhismu i vcetne myslenek, ktery tomu unosu mely zamezit

      proste to nefunguje – buddha a jeho nasledovnici k tomu meli nejbliz a vysledkem je, ze budhismus se dnes pouziva jako technika, ktera priklada pod kotel kapitalizmu a budhismus ma oficialniho krale/papeze dalajlamu, kterej kdyz zajede za dalsi umirajici ikonou Vaclavem Havlem, tak mu na smrtelny posteli popreje jeste mnoho let statsneho zivota, misto toho aby mu rek, no vidis Vasku, tak zavirame kram

      NASRAT

      Proste to co je dnes je vysledek budhismu, kterej ovladal pulku asie a mel volny pole pusobnosti a jestli se z nej neco prosazuje tak prave ta magicka nadstavba. A furt budou povstavat novi a novi bojovnici za cistotu jako ty, misto toho, aby sis, kdyz uz ti nic jinyho nepomuze, sednul do lotosovyho kvetu a premyslel o tom co rikam ja s Mordem. Proste uplne stejne jako se “had vrti a potok tece”, tak jsou myslenky a filozofie unaseny a pretavovany v nejaky rezonanci s lidskym vedomim a buhvicim dalsim. I proto mame byt pokorni i pred zrudnejma perverzema jako je kapitalizmus. Ono to nekam smeruje a my jsme v tom. Casem se to verim vycerpa tak jako hra na “svobodne volby”. Demokracie je podle me zhroucena, kapitalizus jeste zdaleka ne. Ale to jsou veci vetsi nez kdokoliv z nas a timhle pohnout nejde. Revoluce je jen uvedomeni si toho, co se uz deje/stalo se.

      Neni mozny meditovat, kdyz sledujes trh. To je proste v kontradikci. Na meditaci prave potrebujes ruzny magicky techniky jako jit z dosahu internetu, mimo svy prostredi atakdale. Minimalne jako Komarek http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/stanislav-komarek.php?itemid=19013 se od NEKOHO nechat nekde zavrit. Ale to je kurevsky neefektivni a mohlo se to delat pred par set lety. Ne dneska. Dneska holt misto tydne si jeden den dam tripa a druhej odpocivam a treti jdu prcat nejakyho shnilyho livara, co dela hovno misto toho aby makal. To je nas zivot.

      Fascinuje me u vsech pravych budhistu jak berou jako rozmazleni fracci za samozrejmy, ze se tak nejak v zivote muzou zabejvat svym vedomim, svejma meditacema a tak nejak to muzou nechat v klidku plynout. Hlavne se moc nerozrusovat ze, papat si ty svoje jahly a plkat neco o soucitu s lidma.

      NASRAT.

      • @la tibor: + komentář mordemyho – po těch dvou příspěvcím by se to mělo celé zavřít

        top příspěvky na psych.com

        a instruktážní fotka pro každý post, kde se objevilo slovo budhismus

        http://images.westernshugdensociety.org/global/dalai-lama/dalai-lama.jpg

        příjem mezi lety 1959 to 1974 – $15,000 per month, dnešní čísla nezveřejněna

      • @la tibor: casem se to vycerpa – jestli je moznost to nejak vycerpat tak uz se to davno stalo…takze maximalne ze by si lidstvo uvedomilo to vycerpani ovsem nasledne by bylo zase pohlceno black mirrorem…tohle je podle me noway

        • @hanys: a proc by se to melo uz davno stat? ze to trva uz mnohem dyl nez nekolik lidskejch zivotu?

          Evoluce ma cas.

          Vem si treba elektrinu a jeji vyuzivani – neni duvod, aby ji lidi nevyuzivali treba v antickym Recku/Rime. Uz tehdy mohli stavet elektrarny a buhvico. Hlavu na to meli. Ale pak prislo neco, cemu RIKAME regres a 1000 let do renesance a nasledujicich objevu, se jakoby nic nestalo. Z naseho pohledu to taky nedava moc smyslu.

          Podobne nesmyslne vypada treba to obdobi 70.leta – nyni. Podobne nesmyslne vypadaji ty prazdne retezce v DNA.

          Mame dnesnima pribehama, definovanejma nejakou pocitacovou kompresi dat, kde kdyz mame treba flashku, tak si ji predstavujem jako chliv s 1 a 0, kde nema smysl, aby nejaky casti byly prazdny, protoze nam to prijde neefektivni. Sam s timhle bojuju samozrejme taky. Ale bohuzel realita neni jen tahle pocitacova hustota a priroda nebo evoluce ma svoje prostoje. Koneckoncu proc (asi) vsichni zivi tvorove spi? Proc jejich metabolimus nebyl stvoren bezodpocinkove / ti bezodpocinkovi vyhynuli / ti tvorove hodne “nahore v potravnim retezci” spi hodne moc.

          Z tohohle duvodu si nemyslim, ze uz se to davno muselo stat. Proste realita si zkouma ruzne cesty a blackmirror, tj. to jak funguje postmoderni pohlceni@hanys: , musi byt podle me dobre prozkoumano. A tak nejak receno s Isaacem Asimovem – realita sama je tim pocitacem, co realitu zkouma. Prave ted mame moznost videt blackmirror o to nadakvarko vic. Je mozny, ze to nebude fungovat a ze budem opet pohlceni jako Vaclav Havel, ale co jinyho delat?

          Obecne se vubec neda rict, ze treba psychedelicka nebo Velka Francouzska revoluce nebo model sveta, co je placka, na jejimz konci je KONEC, BYLO neco spatneho. Ale my uz potrebujem zase o krok dal – a mechanicke descartovske mysleni ve dvojici s new age magii – je proste podle me ted mozny prekonat. Tezko se vysvetluje jak, protoze neznam tebe ani vetsinu lidi, co tohle ctou. Urcite je to skrze nejaky prijeti tech her, co se hrajou. Vem si treba toho Kitana, co ho ma rad Ovaris. Ten vzdycky ve filmu prijme nejakou lidskou hru/filozofii a dotahne ji do dokonalosti a absurdna. Treba to se mi libi.

          A neco podobnyho se deje i na celospolecensky urovni. Ve spolecenskym nevedomi to dneska huci vsechno kolem pravyho self. Jako lidi hledaji svoji identitu, tak to delaji i vetsi celky a ve chvili, kdy se najde – jako treba identita nacionalni, tak se ukaze ta iluze v cely krase. Ted se hleda pravej kapitalizmus, kterej samozrejme nikdy neexistoval. A je jasny, ze v ty honbe za stestim budou vsichni silene nestastny, sice v mnoha kruzich, se do toho bude slapat cim dal vic, asi jako kdyz se zvysuje frekvence mlaceni hlavou do zdi, ktera se neda prorazit, no ale nakonec to lidi prejde.

          Proste: posuzujem to z pohledu naseho kratkyho zivota + i ten jakoby jalovej proces verim ma nejakej smysl. V kazdym pripade tohle me, narozdil od tebe, nijak moc netrapi. Klidne muzu mlet totalni hovadiny ted (a pak mi nezbyde nez se vsem omluvit), ale verim si, ze se nezastavim + si verim, ze kdyz bude neco kolidovat, tak holt budu muset bolestive korigovat svuj momentalni belief.

          Ale spolecenskej vyvoj at si jede jak chce – rad bych doufal, ze se snazim bejt v jeho tezisti a rad bych tam videl samozrejme vic lidi, protoze ten pocit byt s nekym na tripu je nepopsatelnej a je tam v jednom okamziku celej tenhle blog a mnohem dokonaleji; ale nejaky ovlivnovani toho vyvoje nebo jeho zpochybnovani, tak jak naznacujes, je neco do ceho nejdu.

          Blackmirror je mocnej nepritel, ale zabalit to kvuli tomu, ze se tady vsude roztahuje (pravdepodobne i v mym vedomi), me proste ani nenapadne.

          • @la tibor: @la tibor: no časem to bude adaptace na adaptaci…

            Já teda vůbec neříkám, že nemá žádný smysl zkoumat dál… jen bych od toho nečekal, že by se to někdy mělo jakože vyčerpat… co by jako bylo potom jak se to vyčerpá? Já věřím, že uroboros je i tohle proto mi to přišlo nějak strašně moc “optimistický”, že by byla vůbec naděje to nějak vyčerpat…teda optimistický ze špatného úhlu pohledu…

            S tím Kitanem je to pěkný, ale co jak to do toho asburdna dotáhneš? Pojede se dál…a chvíli to možná bude o milimetr lepší…

            Jinak nevim co jsi myslel s tou new age magii ale nic takovy nectu…

            No kazdopadne ja vubec nezpochybnuju vyvoj a prave ze ho ani ovlivnovat nechci nejakym masivnim zpusobem! (protoze kazdy svou trochou ovlivnujem vyvoj)…

            I kdyby tu teď Realita sestoupila na zem v nějaké fyzické podobě tak se jí určitá část lidí vysměje do ksitu a nasralo by na ni. A to stejné by se stalo před 1000 lety. A to stejné by se stalo o 1000 let v budoucnosti…

            Když to shrnu – nečekal bych ve vývoji nějaké světlo na konci tunelu. Proto jsem vlastně na tuhle větu reagoval…ale je možné že jsem tě úplně nepochopil..

            • @hanys:
              nepochopil, protoze porad mas hodne mechanicky mysleni

              podivej, tusim ze jsi na gymplu a mozna uz jste brali limity nebo rady: soucet nekonecny rady cisel muze byt konecny cislo (btw. kitanuv film se jmenuje achiles a zelva a prave z tyhle hricky matematici na limitu prisli)

              neboli je tu jedna takova teorie, ze nejtezsi je rozbit to prvni akvarko, ty dalsi uz jsou, i kdyz jsou sofistikovanejsi, lehci a lehci alespon v tom slova smyslu, ze mas za prvy vic zkusenosti a za druhy je uz proste hledas od zacatku

              tohle je v celym pribehu celyho serialu evangelionu (andel za andelem je silenejsi, silnejsi a lip schovanej, vzdycky silnej akorat na hranu sily Ev)

              a konec sveta ma byt prave to mckennovske cim dal castejsi rozbijeni akvarek

              neboli – nema smysl urcite nic moc ocekavat – nicmene a mordemy to potvrdi, kdyz se skutecne prestane clovek bat se zblaznit a udela tu nejsilenejsi vec co muze udelat a odejde treba ze skoly nebo z domu a zacne proste makat v te oblasti, kde jsou lvi, tak se zacnou dit zajimave veci, ktere tomu limitnimu niceni akvarek v leccem podobny jsou

              a prave takhle by se ten pribeh o konci sveta a zenonovy aporie mely myslim brat

              • @la tibor: jeste jinak: co kdyz lze najit pattern v nadakavrkach? co kdyz jich lze chytit vic najednou

                to co akvarka vyplnuje bude neco jako blackmirror, za kazdym prorazenim ceka ten fuckoff

                ale je mozny zvladnout toho vic najednou – napriklad kdyz prijde nekdo novej na forum/blog, tak casto s nim uz hraju hru o par tahu dopredu jako napriklad s Overcomem; neboli kdyz bojujes s aktualnim akvarkem, pripravujes si pozici 2 jednou ranou

                jsem si jistej, ze tohle se da vylepsovat

                no prihlaste se kdo mi rozumite – ja si bohuzel rozumim

                • @la tibor:

                  Mozna neco nechapu, ale…

                  “a konec sveta ma byt prave to mckennovske cim dal castejsi rozbijeni akvarek”

                  neni slucitelne s timhle

                  “soucet nekonecny rady cisel muze byt konecny cislo”

                  • @MM:
                    ale ano, to maji byt synonyma ty dve veci co uvadis

                    to druhy, ten paradox konecnyho souctu nekonecny rady, jako jsou treba kousicky dortu 1/2+1/4+1/8+1/16+…=1 je snad jasnej

                    mckennovska singularita neboli cim dal castejsi akvarek operuje s tim, ze informacni tok se neustale zrychluje a nekde v tom musi bejt implicitne dany, ze jakoby ty akvarka jsou v tech informacich rovnomerne rozprostreny (coz samozrejme stoji za zpochybeneni) – podobne jako jsou nejak rovnomerne rozprostreny nekde v cyberprostoru bitcoiny treba

                    no a kdyz zvysis vymenu informaci 2x (nebo o rad), tak mas narazit na 2x tolik nadakvarek; podobne jako kdyz 2x zvysis kapacitu graficky karty, co tezi bitcoiny, tak vytezis 2x tolik (nebo budes 2x rychlejc vykladat mrkev v tescu vydelas 2x vic)

                    ponecham stranou jestli tam je prima nebo exponencialni umera a dalsi nepodstatnosti, ale fakt je ten, ze TEORETICKY dnes muze bejt kazdej clovek konfrontovanej s o mnoho radu vic problemama a slozitostma; driv proste dostat se na druhou stranu evropy bylo tezsi nez dneska do vesmiru; jedina kniha v okrese byla rucne malovana bible nekde v klastere a dnes mame uplne vsechny lidsky informace v pocitaci

                    samozrejme teoreticky je vse dostupnejsi – to co zazivame je brutalni snaha o regres a jeho ospravedlneni na vsech frontach (kapitalisticky enjoyment, snaha o navrat ke “skutecnym hodnotam”, at uz to je ruralismus nebo budhismus atd.); vzdyt i Osho v jedny nezapomenutelny stati, kde tvrdi, ze ozonove diry vznikaji tak, ze rakety letaji do vesmiru a probodavaji ozonovou vrstvu, horuje za to, aby se na 100 let zastavil vsechen vyvoj

                    jenze vyvoj jde dal a to co je potreba je ho chytit a pochopit co se vlastne deje a ne pred nim strkat hlavu do pisku; je potreba pracovat na redefinici mytologie a ne se uchylovat k mytologii stare a prizpusobovat ji realitu aby to fungovalo anebo postmoderne tvrdit, ze mytologie jsou pohadky pro deti

                    ten konec sveta nakonec muze byt treba “jen” konec lidsky mytologie, skutecne priznanej konec s tim, ze z tech fragmentu samozrejme zase neco vznikne; jednotlivy akvarka pak budou postupne se ukazujici situace, kde stara mytologie proste nefunguje, ale ktery je potreba projit – bude jich samozrejme nekonecne, ale nektery holt bude potreba kosit po tisicich nebo spis po mene mocnych nekonecnech

                    Proste tohle je to Zizekovo, ze si dokazem predstavit konec sveta, ale ne konec kapitalismu. Jenze on to bude nakonec konec ideologie, ktera nefunguje, a ne sveta.

                    • @la tibor:

                      ale v te singularite uz budeme muset byt fest efektivni abychom to stihali borit ta nadakvarka, coz teda nevim jak pujde, kdyz jsme sakra lini (vcetne me ofc).

                      I kdyz na to boreni asi nejsme sami, ona ta evoluce asi funguje i v tom smyslu, ze ta uplne prvni nadakvarka jsou uz zborena proste globalne a tak se to bude vyvijet i dale, proste to je asi to co bezve nazyvame paradigmatickym posunem.

                    • @MM: No jasný, to je dobrej poznatek, že ty akvárka jsou bořený i evolučně, některý z nich určitě, jenomže problém je v tom, že ta akvárkovitost není lineární a stále nová a nová akvárka s novou neokoukanou strukturou jsou díky tý evoluci vztyčována a i ta akvárkovitost není konstantní a ty akvárka, který jsou dvacet úrovní nad náma jsou dnes úplně jiný, než ty, který tam byli tisíc let zpátky (přestože jsme se do těch akvárek nikdo z nás nedostal).

                      Ono těžko to brát tak, že pračlověk měl kolem sebe nějaký akvárko číslo 1 nebo 2 a to rozbil a dostal se, kam? K 0? K realitě? No ne že jo… Nebo z druhýho konce když to vezmeme, tak pračlověk rozbil vnořené akvárko číslo 9999 a postoupil do akvárka číslo 9998? A my jsme teď řekněme někde v akvárku číslo 4600 a když ho rozbijeme, dostaneme se do akvárka 4599? No taky ne, opět to nevychází, protože ten pračlověk ani omylem neměl nad sebou těch 9999, on jich měl jenom pár, protože VE SVÉ DOBĚ byl tý realitě prostě mnohem blíž (těch akvárek tam bylo míň).

                      Kultura a vývoj civilizace nějak ovlivňuje i tu akvárkovitost a to na VŠECH úrovních a jak ten vývoj jde dál, tak se právě dotváří další a další úrovně a celý je to komplexnější, ale my zároveň díky těm zkušenostem a informacím a technologím máme zase jako jednotlivci mnohem účinnější nástroje jak ty akvárka bořit (a jak popisuje LT, dost možná to můžeme brát ne po jednom, ale víc šmahem).

                      Tohle je mazec, mám dost problém si tu vícerozměrnou akvárkovitost napříč lidskou historií nějak vizualizovat… Ten klasickej model jedno akvárko v druhým v třetím čtvrtým je nedostatečnej, protože to nereflektuje tu evoluci právě. Hustý…

  25. offtopic: clanek co sviti na titulce zminenyho idnesu – http://zpravy.idnes.cz/odbornici-maji-novy-koncept-lecby-lidi-se-sklony-k-alkoholismu-p7z-/domaci.aspx?c=A130206_165237_domaci_maq

    … presne ten bullshit, co se tu omila zleva doprava, ze staci byt tak nejak tesne pred zhroucenim (ale ne za nim!) na vsech frontach a vsechno bude fajn

  26. jo, nechal jsem se trochu unést utopickou myšlenkou změny myšlení mas.
    ale nemyslim si že je dneska nemožný žít “funkčně” jako buddhista na západě, i když se člověk setká s nepochopením.
    Ten odkaz na tu temnou šachtu, to je právě to konzumní pojetí že jako si zaplatim že mě zavřou na tejden někam do díry kde je tma a já pak vylezu a budu osvícenej. jako neřikám že to nemůže bejt mystickej zážitek, ale to je stejný jako s tim LSD je to pořád jenom zážitek, můžu se z toho něco vzít, ale pokud to nepřevedu do života a nepůjdu po tý cestě tak je to zkrátka k hovnu.

    To je jako když takový ty dobrodruhové přijedou na východ na intenzivní meditační cvičení třeba na 2 tejdny, pak vylezou a řeknou “páni, to bylo vážně intenzivní mám tak rozšířený vnímání”. pak se vrátěj, budou se s tim chlubit v hospodě ,a nakonec si řeknou že příště půjdou jezdit na cross-motorkách na ukrajinu. Zenovej mistr kroutí hlavou.

    jinak tenhle “čistej” buddhismus rozhodně nevidim jako cestu “jak nechat všechno prostě v klídku plynout” naopak , spíš postupně se ponořit do všech těch sraček , některejch se následně zbavit, a s některýma se naučit žít, ale rozhodně před nima někam neutíkat. je to snad ten nejupřímější přístup k životu. a bejt sám k sobě co nejupřímější je základ pro nějaký pochopení sebe samýho. Rozhodně nechci trávit život tim že budu řikat jak je všechno na hovno.
    Myslim že ten komentář o rozmazlenejch fraccich je úplně vedle. určitě se radši budu zabejvat svym vědomím když na to mám čas, než abych si nechal gumovat mozek chlastem nebo televizníma sitcomama který dělaj z lidí uplný vypatlance, a pěstoval v sobě cynysmus tak jako to dělá ten průměrnej pracující člověk kterej teda není tak rozmazlenej a nemá čas se zaobírat takovejma malichernostma jako je vědomí, nebo nedej bože meditace…

    • @Dharmový tulák: Však nikdo tu netvrdí, že se ty myšlenky a věci, co se dozvíš díky tomu vnímání, nemají převádět do praktickýho života, jistěže ano. Naopak řeší se to tu každou chvíli, že je nutný se v praxi hejbat a pracovat na tom, v jakým se pohybuješ prostředí (protože to vnímání je právě velmi omezený tím prostředím, v kterým se nacházíš a jestli má něco šanci pohnout vnímáním reality, tak je to právě to, jak v praxi ten život žiješ). Jde to ruku v ruce samozřejmě, pár měsíců zpátky jsem přestal tripovat, protože za současnýho stavu už mi to žádnej další vhled nepřinese. Aktuálně jde o to naučit se nějakýmu soustředění a focusu na to, co jsem se dozvěděl i třeba skrz ty LSD tripy a makat na tom v praxi. Na nějakej trip nebo temnou komoru aktuálně prostě nemám nárok, teď si naopak musím vlastní prací zařídit ten Doremiho nenáviděnej kapitalistickej income $15k měsíčně. A ano, i k týhle informaci, že je potřeba naučit se vydělat prachy jsem se dostal tou “tripovou meditací”. Je to strašný, ale je to tak.

      A co je nejstrašnější je, že když půjdeš vydělávat ty prachy, tak se ti i nějakým způsobem zřejmě zhorší (!) vnímání těch věcí. Nemůžeš si udržet ten svůj stav meditacema vybroušenýho vnímání. Když budeš místo meditování přemejšlet, jak prodat nějakej shit, abys měl prachy a mohl zaplatit alespoň ten nájem, tak se samozřejmě tvoje osvíceníčko bude vztekat, že ho zanedbáváš a na tom vnímání reality to sakra pocítíš. Prostě jak chceš jít meditovat a zároveň jít vydělávat prachy a zároveň si udržovat tu svoji buddhistickou čistotu a osvícení? Nejde to. Každá sračka, do který se ponoříš, tě zašpiní. A bez ohledu na to, jaký úrovně čistoty a osvícenosti dosáhneš, jakmile se zase začneš zapojovat do reality, tak o to do určitý míry zase přicházíš. Pak už jde jen o efektivitu, to jest když už teda musíš bejt zapojenej do sraček, protože to jinak nejde, tak jak do nich bejt zapojenej tak, aby tě to nesemlelo, jak zároveň nepřikládat moc pod kotel a ty sračky dál nepodporovat pokud možno, a jak ještě k tomu udělat něco dobrýho i pro někoho jinýho, než pro sebe a jak nespadnout do pasti honu za vlastní identitou…

      Víš, čím mě samotnýho tenhle článek dostal a proč jsem z něj byl několik dní silně v prdeli? Protože jsem si uvědomil a sám přiznal, že když budu dělat to, co mám a půjdu po tý funkční cestě, tak to mimo jiné bude znamenat i to, že si prostě nebudu moct nárokovat ani to, že budu ty věci stále vnímat konstantním způsobem a stejně jasně a ostře a že holt prostě musím přijmout i to, že ostrost toho vnímání bude často i silně utlumená. To jest nejenže tím, že jde člověk po funkční cestě jde často proti svejm tužbá. On jde svým způsobem i proti tomu vnímání reality! To je hrůzostrašnej paradox. V tomhle je ten post úplně nejstrašnější – že říká, že kurva ani to, o co tu má jít, tj. vnímat a bejt ve spojení s realitou, člověk nemůže budovat tím moderním stylem jako když se chodí do posilovny a svaly, který už ti narostly, tak ti zůstanou, stačí jenom nepřestávat makat. Ne, bohužel. To, že bude člověk makat má za následek i to, že třeba na čas ztratí, co už jakoby má, ztratí ten obecnej vhled do věcí, protože svojí pozornost například zaměříš na něco tak debilního a patetickýho, jako jsou peníze. A nelze, než pokorně doufat, že tě v tom Bůh ve svým milosrdenství nakonec nenechá.

      “Medituju” teď denně, žiju úplně sám v prázdným bytě v malým městečku, jsem odstřihnutej od lidí včetně rodiny, za tejden promluvím tak možná s prodavačkou v obchodě stylem “Dobrý den/Děkuji/Nashle” a ty vole řeknu ti, že já VIDÍM jako nikdy! Za těch pár měsíců, co nechodím mezi lidi do žádnýho kolektivu, cejtím, jak moc se ta realita posunula a paradoxně to bylo i díky tomu, že ke svýmu živobytí jsem se postavil dost laxně a peníze jsem řešil minimálně. Moje jediný výdaje jsou za nájem a jídlo a jinak nic moc nepotřebuju a prachy mi na pár měsíců low-cost života ještě stačí. Takže jo, mysl a vnímání mi funguje zřejmě nejlíp za celej můj dosavadní život. A zároveň vidím čím dál jasněji, že se toho svýho hezky vybroušenýho vnímání budu muset tak trochu vzdát a omezit ho a tu energii částečně přesměrovat jinam, do něčeho, co mi to vnímání brutální zkurví, protože to není ani trochu čistý.

      Je to blbý, ale nárok nemáme v životě zkrátka absolutně na nic. Ani na to udržet svojí mysl v jasným a meditativním stavu. A tohle mě asi nějak nedocházelo a pochopil jsem to až teď…

      • @Mordemy: Nedochazelo, ale je to takovej tvuj dalsi leitmotiv (samozrejme ze nejen tvuj, ale vsech lidi, co se do nejakyho mystickyho stavu vhledu dostanou). Pred tema dvema rokama na Ozore jste meli videt jak se Mordemymu nechtelo ukoncovat trip. Druhej den pote, co do sebe nasoukal papir, mu to porad frcelo. Ja tehdy samozrejme taky nemel tu teoretickou zasobu a argumenty, co ted mord popisuje. Ale vedel jsem nejak instintivne, ze tripy je potreba ukoncovat a Mord mi nastesti uveril, takze jsme i diky tomu ted dostali odpoved na otazku proc ho ukoncovat. Neni to zadnej problem, zase to bude a kdyby nebylo, tak je pro to duvod.

        A dalsi tripy budou o to jasnejsi, cim vic se clovek pusti nejen vlastniho ega, ktery uz je dost zprofanovanej termin, ale proste i tech veci, kterym veri, ktery vidi a ktery jsou realny a pujde i do toho shitu zpatky na zem, protoze jinak mu to realny protece mezi prsty. Mordemy, co si vystreli mozek na mesic a bude v nejakym dervishovskym zachvatu nebo meditaci kdesi v prdeli proste pro evoluci neni tak platnej jako Mordemy, co tu bojuje s tim vsim shitem od banu az po prachy.

        Je to Cesta tam a zase zpatky (proto a prave proto byla postkrestanska pohadka Hobit psychedelicka/mytologicka literatura a na jeho zakladne mohl vyrust celej Silmarillion). Delat z toho jen Cestu tam je nepokora. Mame se vratit domu, do roku 2013, kterej je asi tak trapnej jako hobiti slavnosti u Slunovratu a o ten nas Kraj se starat.

  27. protože to zní jako kdyby sis myslel že buddhismus znamená zavřít oči , hlavně že já nedělám nic moc špatnýho… takhle by to ale bejt nemělo. buddhista by měl bejt ten poslední člověk co zavírá oči před nutnou neetičností života člověka.

    ale možná bych měl prostě jí a makat někde od rána do večera abych vidělal spoustu peněz a za ně si pořídil dům s bazénem a služebnictvem, a nemusel myslet na takový sračky jako je vědomí a filosofie…

    • @Dharmový tulák: Co mi prostě pořád není jasný je, kde je v tomhle tvým přístupu plným meditací, upřímnosti a pochopení, to zapojení se do těch věcí? To starání se o svět a o lidi? Jak se teda hodláš zapojovat? Co konkrétně hodláš dělat nebo už děláš? Co děláš jinýho, kromě práce na svejch vlastních otevřenejch očičkách?

      A jakej je tvůj příběh? (co seš zač, co děláš, jak bydlíš, čím se žívíš…)

      Jinak pořídit si dům se služebnictvem a “nic neřešit” je na stejný úrovni jako zalézt si na celej život do jeskyně a meditovat.

      • @Mordemy: yeah fuck off with it

        s penezma se fakt daj delat zajimavejsi kousky nez se srat s nejakejma sluzebnejma a hrat s nima nejaky psychohry (to co se deje v Brazilii a ty prusery co ma tady jeden ambasador, co ma plnej barak pucfleku, to by nechtel zazit NIKDO)

        poridit si sluzebnictvo je mnohem vetsi psycho nez zalyzt do jeskyne – oni jsou ti sluzebni, svete div se, taky lidi a obvykle velmi ZVLASTNI sorta lidi, zvlast v 21. stoleti

        pokud ma nekdo s plno penezma asociovany prave to, ze si za ne musi neco koupit, uzivat, hyrit a prezirat se, tak jednak nema pravdu a k tomu ma jeste dost zasadni problem – uz spadl do toho vymyvani mozku konzumismem

        skutecne neni nutny mit Lambo, aby ovladlo vas zivot; to ze prachac utraci love je proste “jen” mytologie dneska, stejne jako mytologie protestnatizmu 19.stoleti byl bohac asketa utrhujici si od huby

        neni od veci o tech penezich meditovat, verim tomu, ze je mozny videt o co jde; resp. o co slo kdysi (zavazek duvery), co je to nyni (vsechem kapitalistickej konzumni shit – to asi vidime vsichni) a hlavne je tu otazka co s tim dal (a podobne jako u hledani korenu budhismu si nemyslim, ze to bude tak jednoduchy jakoze by se mela jen hledat ta prava a puvodni podstata penez)

      • @Mordemy: co dělám, mám před maturitou, takže se učim hlavně. zatím se neživím, ale sem živenej.
        1. jak píšeš že pro to abys mohl být funkční se musíš vzdát i tý snahy jít pod povrch věcí, protože musíš vydělávat na živobytí atd. to si nemyslím že je tak docela pravda, protože ta meditace by právě měla prostoupit do všedního života a o to jde, o to dělat věci který bys normálně dělal při plným uvědomění, což normálně člověk nedělá.

        2. jak se zapojovat do dění? no v první řadě se člověk musí aspoň zčásti osvobodit od materiálních tužeb, uspokojit základní potřeby, a potom už je to na individuální představě takový PRODUKTIVNÍ sebeaktualizace, a tou uznávám může bejt i vydělávání peněz ,třeba pokud člověk živí rodinu a chce aby materiálně nestrádala, nebo cokoliv jinýho, od kultury po humanitární činnost. zkrátka člověk začne NAPLŇOVAT SVŮJ POTENCIÁL. odjkazuju na humanistickou psychologii Abrahama Maslowa, nebo i Ericha Fromma.

        Ale ten člověk už bude vědět že ho dosažení cíle neuspokojí, on taky pro ten cíl nebude žít, bude žít pro život, přítomnost. bude brát život zkrátka se vším všudy. to je podle mě cesta.

        • @Dharmový tulák: No budu muset chtě nechtě asi začít používat fakt úplně debilní příklady:

          Takže k tý 1) nejdřív, ať to máme z krku, dokud jsem klidnej:

          Řekněme, že seš skvěle nameditovanej. Seš v super stavu, všechno vidíš a máš “plný uvědomění”. Pak se z nějakýho důvodu ponoříš až po hlavu do sudu s kyselinou. Co myslíš, že se v tý chvíli stane? Jak to ovlivní tvoje vnímání? Jak se změní míra tvýho uvědomění? Jak budeš v tý chvíli věci vnímat?

          Pokud seš skutečně PLNĚ při vědomí, tj. v maximálním kontaktu s realitou, tj. pokud seš ten Buddha, tak se asi nestane vůbec nic. Buddhisticky řečeno budeš si plně vědom, že tvoje tělo rozežírá kyselina, budeš si vědom té bolesti, budeš moct uvažovat a přemýšlet o souvislostech, o tom jak kyselina vznikla, k čemu všem se dá použít, o jejích vazbách na svět, o tom, jaká je vesmírná podstata té látky a jakým způsobem působí na tvé tělo a proč atd. atp. (tohle je analogicky zhruba to, co tvrdíš ty)

          Pokud ovšem Buddha nejseš, tak při ponoření do sudu s kyselinou, bez ohledu na to, jak moc seš vnímavej a kolik si toho uvědomuješ, je rázem během sekundy veškerá tvá meditace a uvědomění v prdeli a jediný co seš schopnej v tu chvíli vnímat, je kurevská bolest. Shodneme se alespoň na tomhle? Prosím?

          Analogicky co tímhle chci říct: Ta kyselina z toho debilního příkladu jsou ty sračky v našich životech, s kterejma se musíme potýkat. Sračky jako například ty peníze a sledování trhu a přemejšlení o tom, jak vydělat money. Tohle jsou věci, který to vnímání narušujou. Působí to na tebe jako kyselina, ničí a otupuje ti to vnímání. A je úplně jedno, jak moc seš nameditovanej, když tě začne rozežírat nějakej chemickej hnus, tak prostě nemůžeš meditovat nad smyslem života, protože zkrátka řešíš, že se ti rozpouští tělo a bolí to.

          Ta analogie je fakt dementní a nepřesná, ale zoufale se tím snažím ilustrovat to, že zkrátka nejsi imunní vůči věcem, který narušujou vnímání.

          A k tý 2) : No potěš koště ty vole!

          To si děláš prdel, že po tom všem, cos tu napsal o meditacích a buddhismu, nakonec přijdeš s Maslowem? Mazec fakt. Seš vedle jak ta jedle, úplně a zcela chlape. Sežral si to i navijákem hochu. Totiž TOHLE, co si právě teď popsal, je ten postmoderní buddhismus!

          “individuální představa produktivní sebeaktualizace” – uf… To studuješ OA nebo gympl nebo co jako? Kde si vyhrabal takovouhle sračku proboha? Co má TOHLE společnýho s nějakou pravdou a osvícením? Jaký naplňovat SVŮJ potenciál sakra? Kde je tu nějaký vzdání se sebe sama? Kde je tu obětování se pro druhý? Kde je tu vzdání se vlastních tužeb? Kde je v tomhle vůbec nějakej buddhismus sakra, kromě toho meditování?!

          Ty jediný, co se chystáš udělat je, že se chceš SEBEREALIZOVAT a aby se ti to dělalo líp a efektivněji, tak k tomu budeš používat nějaký zatracený meditace a dal sis na to nálepku buddhismus, protože je to cool. Neděláš nic jinýho, než že se snažíš sobecky si to uzmout pro sebe veškerý to info a právě proto seš úplně mimo a samozřejmě nevidíš ani tak základní věc jako že absolutní čistota a neovlivnitelnost je blbost. Ty seš úplně na začátku chlape, nevidíš vůbec nic a to, že se tady budeš ohánět buddhismem a meditacema, který ti jakože mají pomoct vidět pravdu, na tom absolutně nic nezmění. Je úplně putna, jestli medituješ třeba dvacet hodin denně, protože z těch meditací nevydoluješ zhola nic.

          Ano, budeš žít pro život, pro přítomnost, jinými slovy budeš žít sám pro sebe a budeš šplhat nahoru po pyramidě… Diskutujeme tu pod článkem, kterej říká, že se máme vzdát naplňování svých potřeb (tužeb) a ty zcela samozřejmě vytáhneš Maslowa a jeho pyramidu POTŘEB a prohlásíš, že smyslem je jít naplňovat svůj potenciál. Takže žádná buddhistická jednota? Žádná společná pravda? Podle tebe máme každej svůj soukromej potenciál a jediný o co tady jde je jít ho naplnit, jo? To je jako celý? Zameditujeme si, uvidíme jak vypadá realita, všechno pochopíme, a pak si prostě narveme to info do kapes a půjdeme naplňovat svůj vlastní soukromej potenciál, kterej máme každej jinej… Někdo půjde vydělávat ty prachy, někdo si půjde dělat tu charitu, každýmu podle jeho gusta, hm? Šílený. Žádná společná podstata člověka? A co ta univerzální pravda? Taky nic? Každej si může jít individuálně naplňovat svůj potenciál a that’s all, jo?

          Hochu ty si koukej co nejrychlejc šáhnout na realitu a na to, jak se v praxi žije život, protože jestli to neuděláš ty, udělá to za tebe dříve nebo později realita a dostaneš od života tak strašně na držku, žes to ještě neviděl a pak můžeš meditovat o tom, proč ležíš zhroucenej na podlaze a brečíš. Přečti si znova tuhle diskuzi, kde se asi tak na dvaceti místech rozebírá dnešní moderní shitologie, kterou je právě individualismus a zkus se znova zamyslet nad tím, jestli na tom individualismu náhodou není něco tak trochu špatně.

          Děsím se toho, co hodláš dělat se svým životem. To jako odmaturuješ a půjdeš na vejšku, studovat obor, kterej tě zajímá proto, abys mohl NAPLNIT SVŮJ POTENCIÁL? No jestli jo, tak upřímnou soustrast.

          • @Mordemy: když člověku máchá někdo hlavu v kyselině, tak je to taková bolest, že je každej při plnym uvědomnění, ty nechápeš co to plný uvědomění je… dík za ten jak říkáš debilní příklad, protože právě v těch momentech tý intenzivní bolesti je každej člověk ,ať už je to budhista nebo pohan nebo já nevim co, při plnym uvědomění. a když studuješ trh a jseš při plnym uvědomění tak to neznamená nic jinýho že studuješ trh, a když čteš že index px poklesl o x bodů tak prostě čteš že index px klesl o x bodů a pně se na to soustředíš, neříkáš si ať už to konečně skončí a já se můžu jí vožrat nebo já nevim co… ale jseš prostě člověkem kterej studuje trh a zrovna zjistil že index px poklesnuul, nehledej v tom nějaký přemítání o vesmírnym řádu nebo tak něco. přiznávám je, při některejch činnostech je to jednodušší (např. fyzická práce, sekání dříví, apod.)

            myšlenka je taková že člověk se oprostí od ega, neznamená to že přestaneš jíst a pít, nebo tak, né nutně, nejrychlejší cesta k osvícení asi vede klášterním životem se skutečným sebezapřením a disciplínou, ale samozřejmě tady chyby to obětování se pro druhý jak ty píšeš.
            hyerarchie potřeb. nemůžeš samozřejmě uvažovat o tom že se lidi který nebudou mít uspokojený základní biologický potřeby obětovávat pro druhý, takhle to prostě nemůže fungovat. tady je třeba najít tu střední cestu mezi asketismem a materiálním požitkářství. sebeaktualizace není něco co si vybíráš , ale je to něco co je pro člověka naprosto přirozený, a potlačovat sebeaktualizaci je samo o sobě projevem sebeaktualizace. to že tady píšeš články není přece nic jinýho než sebeaktualizace. řekni mi teda co je tenhle blog když né projevem sebeaktualizace?
            nejde o dosažení cílů, ale o jejich dosahování. nejde o to si myslet že člověk dosáhne štěstí když vydělá milión/postavý školu někde v africe/vychová dítě nebo já nevim co maj lidi všechno za cíle. ale tohle vidim prostě jako nevyhnutelnou podstatu člověka. ten život je neuspokojivej, jde o to zbavit se žádostivosti, ale to že se zbavíš žádostivosti neznamená že přestaneš jíst, pít, a žít jako člověk. jde o to zavrhnout tenhle systém dosahování slasti jako cíle života a přestat na ni ulpívat. nic od života nečekat… řekni mi teda jak by člověk mohl přestat se snahou dosahovat svých cílů? není to snad taky snaha, snažit se nesnažit ? obzvlášť když mluvíš o tom se obětovat pro druhý.

            ideální by bylo kdybys mi to uvedl na nějakym príkladu ,nějakej náčrt člověka kterej nějak žije tim způsobem jak to myslíš, protože teď mi to přijde úplně neskutečný, a nepochopitelný.

            • @dharmový tulák: To je bozi splacat budhismus a maslowa na jednu hromadu. Podobne jako dat rovnitko mezi treti cestu a prumer. Does not work.

              Zasadni hrich je uz vubec oddelovat materialni a duchovni potreby. Ty to delas automaticky a myslis, ze s tebou budem hrat tuhle hru. Dost na to, ze mi muj vlastni mozek tuhle hru hraje taky. Ale je to iluze. Pyramida je symbol perverze a uroboros je symbol zivota. Cim lip se nam dari aspon na chvili zapomenout na to, ze mas nejdriv naplnit svy materialni stranky anebo svy duchovni stranky (ano i taci mezi nami ziji), a cim vic se budes snazit ty veci integrovat a pokouset se o nemozny, tim vic se jednak budou veci “darit” a zaroven tim vic “uvidis”.

              Zijes v tom postmodernm pohlceni. Tady neni co resit, musis si tu drzku namlet, ale budes si samozrejme davat bacha, aby sis ji nenamlel se vsi tou “budhistickou” pomalosti. Na tomhle blogu pro tebe momentalne neni nic. Pokud vychazis z uspokojeni materialnich potreba, tak tam bude jiste i jina pyramida a tou je vyreseni sebe sama a pote pomoc ostatnim. Tohle zkousi lidi uz davno a ty to budes jen replikovat. Kdyz tohle pisu tak opet vidim svyho umirajiciho fotra, kterymu to doslo primo umerne jeho ubyvajici sile. Nemas ani poneti o tom, co je to ego a jaky jsou jeho black mirror schopnosti.

              Co jinyho je zbavovani se zadostivosti nez dalsi forma moralne spravnyho chtice, na kterym si clovek muze ujet? Nejde o to se ji zbavit, jde o to jestli se vubec da zapomenou na to, co to zadostivost je anebo jde o to na co se prijde behem toho procesu, co clovek nejak s tou zadostivosti pracuje. Dokud se budes chtit zbavit zadostivosti, tak budes jako ten abstinujici alkoholik. Vzdyt je to tu furt dokola!

              Ono to samozrejme nejak bude i v tom budhismu, ale pokud to lidi ctou tak ortodoxne jako ty, tak se dostanou jeste do silenejsich sracek, nez kdyz budou chodit s popkornem a kolou do multikina.

              Plus mi neustale neodpovidas na otazku proc, kdyz uz budhismus byl tak skvela zivotni filozofie, zapadnul; uzemi, kde byl praktikovan byly porobeny a sam budhismus byl obalen vsemi temi srackami. Nemela by snad zivotni filozofie byt natolik robustni, aby obstala ve skutecnym realnym zivote? Pokud zde plati teze, ze barbari likviduji vyspelejsi civilizace, tak sorry, ale ja budu barbar. Rad bych prezil.

            • @dharmový tulák: Ježiš ale ty se nemůžeš přenýst do čistýho vesmíru, v kterým existuješ jen ty a index px a jinak vůbec nic jinýho a tam si tu křivku toho indexu hezky v poklidu vnímat a přemejšlet o ní proboha. Budeš schopnej přemejšlet o indexu px když budeš naloženej v tom sudu s kyselinou? No nebudeš. Respektive mnohem méně efektivně. Stejně jako nebudeš schopnej přemejšlet o indexu px v nějakým jiným “toxickým” prostředí.

              Tady přece zdaleka nejde o vnímání přítomnýho okamžiku a “tady a teď”. Tohle sice je důležitý, ale samo o sobě to je k ničemu. Uplně konkrétní příklad toho, co se snažím vysvětlit, seš teď ty tady:

              To, co ti říkáme se k tobě nedostává a přijde ti to neskutečný a nepochopitelný mimo jiné právě proto, že žiješ u rodičů, necháváš se živit od maminky a každej den trávíš ve škole mezi spolužáky, kde seš nucenej hrát hru na individualismus! TOHLE je podstata toho, co se ti tu snažím vysvětlit, napasovaná v praxi přímo na tebe. Seš v relativně dost toxickým prostředí a je pochopitelný, že máš hlavu ujetou k Maslowovi, tj. že tvoje vidění věcí je zastřený sračkama, v kterejch se mácháš (tím sudem s kyselinou v kterým seš ponořenej). Seš mi sympatickej tím, že se očividně nějak snažíš jít po něčem jiným, než jsou ty klasický kraviny a hmotný statky, ale prostě seš zoufale nasáklej prostředím, ve kterým teď seš. Můžeš se snažit meditovat jak chceš, ale mentálně budeš prostě dále u maminky a mezi spolužákama a tyhle dva vlivy jsou naprosto ZÁSADNÍ, co se týče tvýho vnímání a uvědomování si souvislostí.

              Nestačí sledovat index px – tj. nestačí fixovat tu křivku očima. O co tu jde je uvědomit si, na co se vlastně koukáš a jak to zapadá do reality a co to vlastně symbolizuje. A dokud se ti do hlavy bude rvát Maslow, kterýho ti tam tak či onak nasadili právě ve škole (například tím, jak se tvoji spolužáci chovají a jak přistupujou k životu…), tak seš holt v prdeli. Chápeš, co říkám? TOHLE je ten vliv prostředí. TOHLE je ta kyselina u tebe. TOHLE je praxe a naše každodenní realita.

              Hledat se musí nikoliv střední cesta, ale třetí cesta. Není to o tom realitu vybalancovat. Je to o tom ji syntetizovat! Rovnováha mezi analitou a oralitou je k ničemu. Je potřeba jít NAD ně, provést syntézu, protože jinak je to pořád jen ode zdi ke zdi (případně stojíš jako tvrdý Y a pět metrů nalevo je zeď a pět metrů napravo je taky zeď a před tebou je furt jen ten nekonečnej tunel).

              Připomínáš mi mýho mladšího bráchu, kterej je ve druháku na střední škole a kterej taky není schopnej vidět to do hloubky a přestože jsem s ním byl na tripu a on ty věci viděl, tak ve chvíli kdy zaplul zpátky do školy, tak mu to ujelo někam do pryč. Nemůžu pro tebe asi nic moc udělat, protože všechno stojí a padá na tom, co si tu sám řekl: Důležitý je, jak v praxi žiješ vlastní život. Dokud seš u maminky a mezi spolužákama a nemusíš vydělávat peníze a celej den neděláš nic jinýho, než že si v klídku přemýšlíš, filozofuješ a medituješ, nemá smysl nic moc řešit. Kdybys to všechno opravdu viděl, tak od tý maminky a spolužáků s křikem utíkáš. Potřebuješ pěstí do břicha a potřebuješ plivat krev, aby sis uvědomil, kde a v čem žiješ (a teď tím nemyslím jen to tvoje prostředí, ale myslím tím celou společnost a to, v čem žijeme my všichni).

              Btw jestli je celej tenhle blog pouhá sebeaktualizace, tak mi vysvětli, proč se tady s tebou do prdele vůbec bavím? Proč s tebou ztrácím čas? Co přesně tímhle podle tebe jako získávám v rámci svojí sebeaktualize? Jakým způsobem je tenhle rozhovor pro mě sebeaktualizující? Jak tohle naplňuje můj INDIVIDUÁLNÍ (!) potenciál, že se tu věnuju nějakýmu úplně cizímu chlapečkovi a něco mu vysvětluju?

              • @Mordemy: no tak sebeaktualizující je to proto že si asi myslíš že to má nějakej smysl, že člověk by měl tu myšlenku šířit, že je to správný, a tak to děláš protože to zapadá do tvýho ideálu nezištnýho dobra.
                jako já si nedokážu představit nesobecký jednání v tom smyslu, že nemá žádnou vnitřní dynamiku.
                Jako uznávám že mám ve svejch 20 minimální životní zkušenost, zatim se mi můj životní přístup jevý jako “funkční” snažim se neustále to podrobovat kritice jak rozumu, tak zkušenosti ze všech stran, to je asi to nejlepší co můžu teť udělat.
                ale eště než odejdu a nechám tenhle blog bejt rád bych kdybys mi napsal aspoň nějakej hrubej náčrt takovýho člověka ,kterej podle tebe žije teda funkčně, nějakej příklad nebo charakteristickej rys člověka kterej žije v souladu s tou tvojí filosofií.

                • @Dharmový tulák: funkcni clovek je clovek v tvym postaveni, co prestane premejslet o picovinach od osviceni po kapitalismus a zacne vydelavat prachy v case, kdy by jinak meditoval

                  proste to udela a prestane kecat a ptat se furt dokola v kruhu

                  • @la tibor: a proč si asi myslíš že studuju? jako pro zábavu ? samozřejmě že jednou si budu muset vydělávat na žvobytí, ale nejdřív musim mít vzdělání, teď mi jako vyčítáš že mám volnej čas? tyvole ty seš fakt normální blázen.
                    jeden tady říká jak je celá humanistická psychologie shitologie, přitom ani neví a nechápe o čem je sebeaktualizace, a druhej mi tu vyčítá že si najdu večer volnej čas na meditaci a na to abych napsal do diskuze na tenhle blog.
                    ne pánové, VY se proberte, VY se nad sebou zamyslete, tohle už je fakt přehnaný…

                    • @Dharmový Tulák: Teď si zasloužíš vyčíst především to, že si vůbec děláš NÁROK na volný čas. To, že nějaký volný čas máš není zdaleka tak špatný jako to, že si myslíš, že je to něco automatickýho, co bys měl zcela po právu mít.

                      Tvoje myšlení je primitivně linární (pyramidální). Ne, skutečně NEMUSÍŠ dostudovat školu a NEJDŘÍV mít vzdělání, abys mohl jít vydělávat peníze a živit se sám. Nemusíš udělat ani tu maturitu, abys mohl jít vydělávat peníze a mít vlastní bydlení… Tohle chápe už i ten můj sedmnáctiletej brácha.

                      Proč si myslíš, že jsem se rok zpátky vysral na vzdělání a odešel jsem z VŠ? Byl jsme ve druháku, přesně v polovině studia a dropnul jsem to a šel jsem vydělat prachy na to, abych mohl konečně vypadnout z domu. A dodnes si říkám, jakej jsem byl idiot, že jsem na tu VŠ vůbec lezl… Dokonce jsem se z ozoráckýho psychedelickýho tripu do tý školy vrátil a ztratil tam půl roku plácáním se na místě, když jsem mohl odejít hned v září 2011.

                      Výběr je na tobě: Můžeš si udělat tu svojí maturitku a bejt další tři nebo pět let zalezlej v ulitě, meditovat o velkým hovně (protože nic většího neuvidíš), číst si filozofický texty, studovat Maslowa a Froma a v klídečku a pohodlí se připravovat na ten svůj velkej skok do neznáma (na to brutální nabití držky, který tě čeká). Můžeš se nechat živit maminkou a čekat až budeš mít to svoje vzdělání a teprve potom si začneš osahávat, co to znamená život. Můžeš tohle dělat klidně do třiceti nebo do čtyřiceti, když na to přijde, ono s tvým “radikálním” přístupem k životu to takhle dost možná dopadne…

                      ANEBO do těch věcí můžeš začít fakt šlapat a začít si už teď hledat práci nebo přemejšlet kde a jak vydělat prachy a hned po maturitě (nebo ještě dřív) začneš makat, vypadneš z domu od maminky a osaháš si to, co si tu tak moc propagoval zezačátku: Praktickej život. Pak tě tu moc rádi přivítáme zpátky a poslechneme si, jak se cejtíš a co si se dozvěděl (to není ironie!).

                      Prostě buď budeš dál zaprděnej pohodlnej srab, co se bude dalších x let válet a po večerech meditovat někde na nějaký posraný VŠ, aby mohl dostat za svoje několiklaletý “úsilí” fajnovou prácičku za solidní love v pěkně vytopeným kanclíku ANEBO přijmeš konečně trochu tej bolesti a discomfortu a půjdeš třeba na nějakej čas makat i do nějaký hůře placený a špinavý práce kde není moc potřeba vzdělání – ale postavíš se díky tomu na vlastní nohy a osaháš si, jak věci skutečně fungujou. A zcela upřímně a s láskou ti říkám, že v tomhle pro tebe je ta hodnota (nikoliv v tom jít se dál vzdělávat na VŠ).

                      Soucítím s tebou, protože až tě jednou konečně dožene realita, bude to hodně ošklivý. Na druhou stranu ty opravdu nemusíš čekat na to, až se tohle stane a můžeš sám zabrat už teď a tu tíhu začít sám přijímat. Protože o to tady jde, nenechat se tím životem vláčet v prachu, ale zvednout se na nohy a rozběhnout se sám.

  28. Nazdar schizoidi. Ruším selfban a vystupujem z niekoľkomesačnej anonymity. Tak ma tie vase slova a hlavne Velsana nakoniec dobehli a musel som svoje vtedajšie tvrdenia o vede prehodnotiť. Sakra odvtedy som nebol na rybách. Nebudem veľa písať len uvažujem nad Mordemyho vetou. “Otázkou je, kolik lidí je vůbec schopno vidět, že ten život žiješ skutečně nějak jinak (nebo že se o to snažíš) a kolik lidí je schopno si z toho vzít ten příklad.”
    Konať dobro je iba vtedy dobré, keď je konané nezištne. Bez postranných úmyslov a výhod, teda principiálne. Neostáva ti nič iné iba viera v ľudí. Ak máš pocit, že si ban zaslúžim, tak je to v tvojich rukách.

    • @Mr. Nobody: Čau Nobody, vítej zpět. Ban tu nemáš, stihl sis ho dát sám, pak si pár měsíců mlčel, teď si se ozval, že si ho rušíš a chceš si povídat…. No bude asi potřeba připomenout, cos tu v září jako úplně poslední napsal:

      >Nobodyho poslední komentář<

      Vypíchnu především tohle: “A taktiež som dokázal,že je možné to čo hovoril Stern, že si z ľudí vystrelil. Tak ako puberťáci a úchyláci na chate majú vymyslenú identitu, tak som si ju z veľkej časti vymyslel aj ja.”

      A tohle: “A niektorými komentármi som sa proste bavil.”

      Samozřejmě stále trvám na tom, co jsem napsal už tenkrát: Rozhodně si tu nekomentoval tak, že by sis chtěl z někoho vystřelit a rozhodně sis nic moc nevymejšlel. A to, že ses to pokusil celý takhle zahrát do autu bylo jen potvrzením toho, že ležíš v hodně velkejch sračkách.

      Takže jde mi o tohle Nobody: Jakej k tomu svýmu vlastnímu odchodu a k tomu, co si tu psal před pár měsícema, zaujímáš postoj? Můžeš se k tomu svýmu komentáři a k tomu, co jsem z něho citoval nějak vyjádřit? Jdu na to takhle natvrdo a pro tebe dost nepříjemně, protože mi nepřipadá funkční začít se tu jakoby nic zase bavit. Ano, vidím, že píšeš, že tě cosi dostihlo, to vnímám pozitivně a jako nějakou snahu o pokání, ale podle mě to tak úplně nestačí a je to drobet málo, takže máš prostor pro to vyjádřit se nějak obšírněji – myslím, že je to potřeba tohle udělat, než tu rozjedeme další debatu kolem nějakýho tématu.

      • @Mordemy: Dharmovýmu tulákovi si šlápnul na paty a teraz sa vzteká podobne ako ja vtedy. Nemám celkom utriedené myšlienky, ale budem to postupne odkrývať. Fakt je, že som sa cítil zahnaný do kúta a zahral som to. Uvedomil som si to dosť rýchlo, ale nemal som odvahu o tom rozmýšľať a už vôbec o tom písať. Tak zatiaľ.

        • @Mr. Nobody: Tiež mi chýbala pokora a potreboval som za každú cenu vyhrať dialóg. Už som to kedysi písal, že som rád chodil do diskusií, aby som si dokázal, že som na tom argumentačne aj vedomosťami lepšie.

          • @Mr. Nobody: Teraz k tomu môjmu fanatickému obhajovaniu vedy. Došlo mi, že som nemal vieru a celý život som sa skrýval za vedou a fotoaparátom a múdrymi knihami a hľadal zmysel života v tom. No a nezkôr mi došlo, že mi vtedy Velsan v posledných komentároch presne pomenoval môj problém. Nedávno som spravil radikálne rozhodnutie a moju celoživotne budovanú knižnicu som až na pár kníh šupol za bagatel do antikvariátu. Predal som foto a videotechniku a zásadne prehodnotil vzťah k enviromentalizmu, kde som si tiež celkom ujíždel.

            • @Mr. Nobody: Ak máš pocit, že som niečo vynechal, tak sa pýtaj. Doplním to.

              • @Mr. Nobody: Pozerám, že som sa nevyjadril k tým konkrétnym vypichnutým veciam. Takže to s tým Sternom som sa pokúsil zahrať celú moju účast na komentoch do autu. To k tomu, že som sa bavil som sa asi snažil veci zjednodušiť, i keď si si asi všimol, že som sa niekedy snažil o humor a niekedy to slovo bavil je v zmysle zabával sa, žartoval, nie v zmysle “tropil si žerty”, ale snažiť sa dialóg odlehčit.

  29. @Mordemy: neříkám že nemáš pravdu, jenom mi vadí jak říkáš že celá Maslowowa psychologie je prostě shit, přitom očividně vůbec nemáš ponětí o co jde, a eště přecházíš do agrese. Nebo dokonce tvrdíš že se tvoje jednání nějak vymyká vnitřní motivaci, nebo tak něco. Trochu mi připomínáš jednoho pikaře, kterej 3 dny nespal a v hlavě se mu děly šílený věci, pořád to do mě hustil, a nebyl vůbec ochotnej diskutovat, ani vyslechnout jakejkoliv argument. Nechci říct že by si mlel hovna, to vůbec né, kdybych si to myslel tak to tady teť nečtu. spíš aby sis dal pozor na ztrátu kritickýho myšlení který očividně podléháš.
    Z posledního komentáře už mám celkem jasno co je tvoje myšlenka, nebo aspoň doufám. je fakt že nejsem schopnej se najednou všeho vzdát, né teď, ale o tom už nechci mluvit, to si musim vyřešit sám.
    budiž toto můj poslední komentář.

    • @Dharmový tulák: Studiem věcí jako je Maslowowa psychologie jsem strávil až příliš mnoho času. Konkrétně toho Maslowa jsem měl jako základ v hlavě hezkejch pár let a specielně za časů pick-upu, kterej na tohle taky klade důraz, jsem si na tom solidně ujížděl (nebo se o to alespoň snažil). Vím, kdo je Maslow, znám jeho filozofii, nejsem zfetovanej, spal jsem dobře a i za takovýhohle stavu jsem kupodivu stále alergickej na sračky.

      Agrese je v tvým případě zcela adekvátní – skutečně nejsem stroj, aby mě nevytočilo, když někdo pořád dokola mele ty samý hovna. Argumenty jsme si tu vyslechli tříkrát po sobě, je to stále o tom samém, třikrát jsme to “kriticky zhodnotili” a třikrát jsme se ti pokusili vysvětlit, proč seš mimo. Fakt už nevím, co dalšího bych ti měl k tomu říct, seš jak zaseknutá gramofonová deska, co v nekonečný smyčce hraje stále dokola jeden dávno provařenej šlágr a ještě se budeš divit, že jsem kvůli tomu na tebe hnusnej…

      Pokud se chceš tvářit jako velkej buddhista, kterej je strašně v klidu a nad věcí díky svejm meditacím, tak to skutečně běž raději hrát jinam, tady to nemá živnou půdu a hrát to tu s tebou nebudeme. Je mi líto, ale tohle je fašounskej blog a na demokratickou diskuzi, kde se všichni vzájemně respektují, se tu nehraje, protože taková diskuze nikdy nikam nevede. Jestli má něco hodnotu, tak je to stav, kdy se lidi navzájem vnímaj a pouští si toho druhýho k tělu a k tomu emoce patří a jsou dokonce žádoucí. Odosobněný schizofrenici – pardon, wanna-be buddhisti – co jedou na pravý self a vzájemně na sebe ze svejch meditativních kruhů pokřikujou věty a tím si “vyměňují informace”, by to tady rádi takhle brali, ale to se zkrátka nestane.

      Koukni, ono je úplně jedno, že to, co jsem ti napsal, jsem ti napsal zrovna já. To není nějaká “moje myšlenka”, to je prostě realita (to jsem arogantní, co?). Je mi jasný, že bys to rád sám před sebou zahrál stylem “Feťáckej kretén bez rozvinutýho kritickýho myšlení, co nic neví a ničemu nerozumí, mi tu kecal nějaký hovna; pche klidně na to můžu zapomenout.”

      Ale ty víš moc dobře, jak to ve skutečnosti je. Buď překonáš vlastní ješitnost a skutečně ty informace podrobíš tý svojí takzvaný kritický analýze skrz praxi a život a zjistíš, jak se věci mají, anebo se na to prostě budeš snažit zapomenout a půjdeš si teď pěkně v klidu studovat tu svojí VŠ a necháš si od maminky dál prát trenýrky…

      Dělej si co chceš samozřejmě… Co se mě týče, seš mi úplně ukradenej, necejtím k tobě vůbec nic, seš pro mě zcela cizí anonymní člověk a já se tu jen cvičím v argumentaci a sebeaktualizuju tu svoje já. Vůbec si mě nevšímej, já si zase nebudu všímat tebe, a oběma nám bude strašně fajn. Kromě toho proč bych se měl já snažit něco uspíšit, že jo, když ti to nedojde teď, dojde ti to za pět let, když ne za pět, tak za deset let, když ne za deset, tak třeba za padeást. Realita má času dost. Jen nějak zapomínáš, že ty ho až tolik nemáš… Ale co já bych se staral, bude lepší, když půjdu místo toho radši objevovat svůj potenciál.

      • @Mordemy: není důvod se loučit ve zlym. ani náhodou sem nenapsal že seš feťák nebo že meleš hovna, psal sem o tom s jakou jistotou tady všechno říkáš a s jakou jistotou zavrhuješ myšlenku sebeaktualizace kterou ničim nenahrazuješ což momentálně nechápu.
        neřek sem ani že s tebou nesouhlasim, sám si napsal že jedinej způsob abych to poznal je postavit se na vlastní nohy a “životu čelem” abych tak řek. tak ok, vždyť nemá cenu se dál dohadovat než se na ty vlastní nohy nepostavim v tom případě, až tak udělám, pak se budeme moct bavit dál. vážně nevim proč se urážet a psát o přesdržkáchm, to snad vážně není nutný, možná za nějakej čas, až naberu nějaký ty zkušenosti najdeme společnou řec.

        • @Dharmový tulák: jdi uz prosimte doprdele
          jestli myslis, ze za par mesicu se dostanes nekam s takovejhlema kecama, tak ti garantuju, ze jediny kam se dostanes bude VS

          tady prave je nutny te poslat do riti a dat ti do drzky a sam si o to svou ignoranci rikas v kazdy vete, aniz bys to vedel

          stale jsi neodpovedel

        • @Dharmový tulák: Každej tvůj další komentář v němž jen meleš další hovna, stále dokola se mě ptáš na něco, co už jsem ti třikrát vysvětlil a nejseš schopnej přiznat ani prd, JE důvodem k tomu loučit se ve zlým! A je úplně putna, jakým přesně stylem se budeš snažit ten svůj odchod pojmout, všechno už jsme tu měli, nic novýho s největší pravděpodobností nevymyslíš. Už teď to nemůžeš vydržet a místo toho, abys teda zklapnul a odkráčel a šel si ten život žít tak, jak tvrdíš, že je to správně, tak se vracíš projet další gramofonovou smyčku. Ne nadarmo se říká, že ateisti jsou ti největší dogmatici. A ty ateista seš. Nemáš nejmenší ponětí o tom, co to je Bůh, ale hlavně, že po večerech medituješ…

          Skutečně potřebuješ namlátit a když se toho neujmeme my, bude se toho muset dříve nebo později ujmout někdo jinej a tebe to bude bolet o to víc. Chováš se jak debil a je mi z tebe blbě. Silně doporučuju pročíst si všechny komentáře Mr. Nobodyho zde na blogu, přečíst si co za šílený extempore s ním proběhlo a poté si znovu přečíst to, co tu teď po několikaměsíční pauze Nobody napsal, de facto jako reakci na tebe.

          Ty bys odtud rád odešel v klídečku a pocitem, že všechno je vlastně v pořádku. Ale není to v pořádku. Je to naprosto v prdeli. Ty seš v prdeli chlape! A žádáš po mně, abych ti řekl, že to nevadí a nechal tě odsud v klidu odejít, aby sis mohl jít dál patlat ten svůj “kritickej přístup”. Chápeš vůbec, co tady po mně teď chceš? Chápeš ksakru, do čeho se mě to snažíš navézt? Nechápeš no… žiješ ve světě sebeaktualizace, kde vytrvale předstíráš debilitu, protože ti to připadá pohodlný (a pohodlnost zaměňuješ za funkčnost).

          Seš prostě sráč, nic jinýho. A požaduješ po všech okolo, ať jsou sráči s tebou… Ale to máš prostě smůlu.

          • @Mordemy:
            Mozna ma Tulak stejny problem jako ja s tim “stylem” tady. Ja uz to nehodlam resit, proste to tak je a smytec. Stejne to vlastne neni to podstatne. To ja jen tak, treba to Tulakovi pomuze…

            • @M: Ten štýl je nezvyklí. Možno by to chcelo na začiatok webu dát nejaké pravidla ako to tu chodí. Ale to by možno niektorých predčasne odradilo.

              • @Mr. Nobody: podivej se na sazkare na pravidlo v hlavicce

                lidi to 1. ignorujou 2. o to vic s tim pak budou bojovat, s tim, ze ty pravidla chteji obejit

                obavam se, ze tak jak to je je to “v poradku” – holt je poptavka po skutecnym vzdoru fasistickymu otci a vubec pochopeni toho, co jsou to pravidla a jaky maji smysl -> naucit se pokore & pokud tu chcem resit neco jinyho nez vztekajici se chlapecky a holcicky, tak je potreba holt se bavit taky o necem dalsim a k tomu je potreba proste zit dal, neprestavat a slapat do toho jak to jde a podavat zde treba prubezne tripreporty nebo aspon brousit do jinych vod, jenze to zase tezko rict jak rezonuje s tematy psychoANALYZY

            • @M: Jistěže má Tulák problém s tím stylem tady a tou “jistotou”, však to taky už několikrát gramofonově zopakoval, ale to má Tulák holt smůlu no… Opravdu tady na něho nikdo není hnusnej jen tak pro zabavu a jako s většinou lidí, i s ním ta diskuze od začátku probíhala klidně. Rozdhodně si nemyslím, že jsme byli na Tuláka ošklivý hned v prvním komentáři. To začalo až když jsme začali jít trochu víc do hloubky…

              Každopádně ten zdejší styl je kupodivu docela podstatnej, jak se ukazuje a opakuju, že to není jen tak pro nic za nic to, že jsou tenhle blog a diskuze zde vedený tak, jak jsou vedený.

              No je dobrý, že už si to teda přijmul no…

              @Mr. Nobody: Na fóru sázkaře je v záhlaví disclaimer tohohle typu. Ale mám pocit, že postmoderna funguje takovým způsobem, že takovýhle upozornění nejenže by to ty lidi neodradilo, ale ještě by je to spíš povzbudilo k tomu, aby sami sobě dokázali, že jsou lepší a drsnější, než ti zdejší fašouni Mordemy a La Tibor. Tj. jedinej efekt by byl zvýšení koncentrace psychoušů zde.

    • @Dharmový tulák: super

      taky se do me vcera zacla takhle navazet jedna pani z farmy tady, co se chce ucit delat na internetu a opet hleda METODU a nelibi se ji moje metoda vyuky

      dharmo, kdybych te tu ted mel, tak ti dam do drzky – zeptal jsem se na nekolik veci opakovane a ty si jedes dal ty svoje hovna – tak si je jed a do drzky si dej

      mr. nobody prisel v pravou chvili

      skola je ti, milej zlatej, uplne k hovnu, co se tyce bydelavani penez – penize se vydelavaji praci a informacema, ktery te nikdo v zapadni instituci nenauci; FYI mam cervenej diplom z ekonomie a maslowovu pyramidu tam tlacej jako takovou zakladnu ty pyramidy ekonomie, protoze v zakladne maslowovy pyramidy jsou veci a ty se kupujou za prachy a prachy s vecma tvorej ekonomiku a ekonomiku pry zkouma ekonomie a diky tomu tedy ekonomie je prazaklad vseho -> takovouhle falesnou mytologii si stvori kazdej humanitni obor, aby oduvodnil ty miliardy do do nej zbytecne tecou a aby prebil pocatecni pochybnosti studentu, jestli se nahodou neoctli na miste, kde budou provadet zbytecnosti (v cemz maji pravdu)

      uvedom si ze ty sam nediskutujes a nevnimas, ze ten boj sam se sebou znamena i bejt schopen se vysrat na meditace a veci co ti fungujou, protoze jak rekl dalsi zabanovanej clovek Frantisek “do kazdy lodky trochu tece”

      jedinou “praci”, kterou muzes delat s informacema, ktery se dozvis ve skole, je bejt robot v korporaci – na to ve skutecnosti skola pripravuje – a krome toho ze tam nevydelas ani prachy (o neco lepep placeni delnici je utrati za udrzeni svyho socialniho statusu), tak se octnes jeste v mnohem toxictejsim prostredi, kde ti bud meditace prestanou fungovat (v lepsim pripade) nebo se ti uplne rozpoji hlava; v lepsim pripade pak “jen” ztratis hafo energie a zavres si hodne veci, nez z toho zkusis couvat, ale to je asi nas osud; v horsim prilozis pod kotel a budes se snazit pracovat na cernym zrcadle, ktery do toho vseho bordelu, false a schizofrenie vtahne dalsi lidi

      a nejhorsi na tom je, ze pokud z toho vycouvas, tak najedes do BM pohlceni ala kyiosaki&babauta – to je to druhy akvarko, co tady ceka na vsechny, co rozbijou akvarko korporativniho zivota a je to nastupujici mainstream

      budhista co se sjizdi meditaci, neposloucha a opakovane mi neodpovida na konkretni otazku, tady bude rikat, ze jsme sjety a neposlouchame jeho; bohuzel te posloucham az moc… az mi z toho opuchla celist

      tady holt tancuj “s mordem”, coz je proste duch tohohle mista, nebo mazej

      • @la tibor:
        S tim souhlasim. Problem je v tom, ze mlady a tudiz pomerne neznaly clovek (nic proti Tulakovi) si to MUSI proste zazit sam na sobe. O tom se ve skole neuci, rodice ti o tom nereknou a stari moudri lide o tom nic nevi a ani nemuzou vedet, protoze svet jejich mladi se od te doby uz nekolikrat zmenil.
        Jedna vec je opustit vsechno “toxicke” – mozna tezke, ale pomerne snadno proveditelne. Druha vec je co potom? Jestli je po VS statut robota v korporaci, tak bez VS nejspis statut robota v “toxicke” fabrice. Tomuhle se asi stejne neda vyhnout si myslim, pokud tedy clovek neprijde na neco “genialniho”. Nebo?

        • @M: vsak ja nic nerikam, to ze chci dat tulakovi do drzky neznamena, ze ho nesnasim nebo tak neco; otoceno s Zizekem na druhou stranu – vsichni strasne cekame, ze nam neco da fasisticky do drzky a my uz proste nebudem moc mlet ty postmodernity

          tak silne jak to potrebujem, to samozrejme neumi zadnej clovek, ale aspon symbolicky, tak moc jak muzu, tu roli zlyho muze delat asi mam no :( tady jen zopakuju a snad to zapadne lip – kvuli tomuhle je potreba mit soucit se zlocinci, oni na sebe berou tuhle roli tak nejak totalne

          Co potom? To je prave uz to chystacstvi. Potom se uvidi. Prvni co clovek uvidi je ta silena prazdnota, skutecne naplneni nocni mury nihilisty. Ale pak clovek nejak zjisti, ze porad zije. Podivej, kdybych tady zase popisoval celej pribeh, tak si to kazdej hezky precte jako se kouka na film o Bruce Leem, i ja si to hezky prectu a zamnu si ruce jakej jsem pasak a zitra muzem diskutovat o tom samym.

          To dulezity je, ze to fakt otevira novou dimenzi. Jak pise Mord sedici v tom prazdnu v malym podhorskym meste a bojujici s tim vsim.

          Samozrejme ze cesta je stat se kapitalistou, tj. akumulace. V systemu, kterej drzi iluze penez, je nutny proste piskat podle jeho not. Teprv pak o te iluzi clovek muze nejen diskutovat, ale muze ji obcas v nejakym zablesku i citit.

          Cesta komunisty (ne-trzni bytosti) je byti kapitalistou. Paradoxne jak Marx tak ta nejpravicactejsi odnoz ekonomie tvrdi to same a tohle je muj trademark, tak mi to pak nekdy dosvecte :) Marxisticka teorie, ze kapitalizmus sam sebe pozere je znama. Ale to, ze to samy rika rakouska skola ekonomie – totiz trh existuje jen tehdy a jen proto, ze na nem existuje nerovnovaha a moznost arbitraze. Tak fajn – treba ted tu mame velky nerovnovahy co se tyce intelektualniho vlastnictvi. Spousta lidi chce platit za neco, co nekde jinde je defacto zadarmo (za velmi mirne riziko vaseho uvezneni). There you go. Nebo aspon ted vis, co delam ja. Der na trhu je samozrejme vic, ale uvolneni dusevniho vlastnictvi je momentalne zlom mozna srovnatelnej s vynalezem kapesniho fuzniho reaktoru, kterej by srazil ceny energii na 0.01% soucasnosti. Ty dusledky v dnesni ekonomice jsou videt uz ted vsude a to se to jen rozjizdi. Prave tohle je za dnesni “ekonomickou krizi”.

          No a tu marxistickoteorii zaniku trhu muze krome te rakouske skoly doplnit jeste psychoanalyza a i proto byva psychoanalyza spojovana s extremni levici, byt samozrejme v uplne debilnim popkulturnim kontextu, kde Zizek=Stalin. Psychoanalyza je samozrejme i o naplnovani tuzeb, coz je teorie spotrebitele. Ekonomie ma takovej vseobecnej model, kterej neni k vcelku k nicemu, kde se spojuje trh prace, vyroby, spotreby a vsechny jsou tak zvlastne svazane. No kdyz se dostanou nahodou do te rovnovahy v tom perfektne fungujicim teoretickym kapitalismu, tak spotrebitel bude USPOKOJEN. Ma nastat stav blaha podle ekonomie, podle budhismu asi vseobecny osviceni a podle psychoanalyzy peklo, protoze clovek prestane mit tuzby a uvidi Realno, coz je absolutni pscyhoza, protoze nase vedomi uz nema kam tekat a dostane se do toho anorganickeho sveta, kterej tu Mordemy kdysi popisoval jako ze stul neni stul, ale hromada dreva, resp neni uz ani ta hromada dreva, ani hromada atomu. Neni proste nic, ani jazyk, kterym se to cele da popsat. I takhle se da popsat komunizmus. Tady nejde o to, ze se tam (asi) nikdy nedostanem, tady jde o to, ze s lepsim fungovanim trhu jsme tomu o krucek bliz – a prave proto tu mame cim dal vic schizofreniku, tenhle stav dezintegrace reality je tim bliz, cim vic uspokojujeme sve tuzby a cim mene nam toho zbyva jakoby k uspokojeni. Do tohohle stavu idiopaticky schizofrenie je mozny se dostat uz ted tim, ze rozbijem nejaky to akvarko napred pred konzervativni spolecneskou realitou, a je to zadouci. A makat na kapitalismu, kterej tohle vsechno zarizuje nejak globalne je taky zadouci.

          Tenhle web se od vetsiny psychoanalytickejch webu proste bude lisit tim, ze normalni psychoanalytik se v nejakym cili svy prace nelisi od psychologa nebo psychiatra. Snazi se o to zkonstrovat zpet normalni realitu, zrekonstruovat aspon nejake tuzby (klidne to muze byt touha po osobnim rozvoji, to uz vidime jak se kapitalismus posunul prave timhle smerem) a normalita je pak snaha o to je dosahnout, snaha jit si za tim, ale pozor, radsi ne prilis rychle, protoze pak ty tuzby prave muzete naplnit a jste zase v hajzlu. Ale skutecne radikani pojeti psychoanalyzy by to naplneni nocni mury melo povolit. Problem je, ze psychoanalyza je porad jeste napojena na normalni realitu, ktera potrebuje ty svoje delniky s tuzbama, takze doslo i k pohlceni psychoanalyzy a mystika je prohlasena za patologii.

          Tady jsme proste na hranici poznani – ale na tvoji praktickou otazku “Nebo?” ti odpovidam, ze kdyz je clovek dostatecne radikalni a schopen obetovat cast lidskosti, tak neni vubec zadnej problem nedelat delnika. Otazka je samozrejme co pak dal a ty pasti, co na cloveka cekaji pak jsou mozna jeste hlubsi. Necekej, fakt necekej, ze ten ne-delnik ma snadnejsi nebo stastnejsi zivot. Je to jedna velka deprese. No co by clovek pro evoluci neudelal :D

        • @M: Ale ta informace o tom, ze vysokoskolskej system je shit, je vsude okolo, jenom ji jako mladej clovek snazici se ‘zapadnout’ nechces videt. Kdekomu je jasny, ze to nejak smrdi nebo neco na tom nesedi. Kdyz se budes vyptavat lidi kteri studovali, vzdycky casem narazis na ten fakt, ze neco vlastne neni uplne v poradku a kdyz to vypichnes, absolvent VS s karierou ti rekne ‘no jo ale jinak to proste nejde’, coz je bullshit a ten clovek to rika jenom proto, ze si nechce priznat, ze vystavel iluzi zivota z nejaky sracky. Takze nemyslim, ze je v principu nutny, aby do toho kazdej sel jako ta ovce. V souvislosti s tim, co je ‘normalni’, mi prijde skoda, ze se v Praze neslavi masopust. Tady to vypuklo vcera v 11 dopoledne a spocivalo to v tom, ze se vsichni prevlikli do masek (to je natlak – bez masky prej nikoho nepusti do zadny hospody totiz) a zacali chlastat okolo devaty rano venku na ulicich po celym meste, desnej bordel, nejak takhle asi musi vypadat povstani. Takze kdyz jsem sla po meste, v civilu, strizliva, bylo mi jasny, ze bych se mela citit provinile, protoze delam neco spatneho. Docela psycho.

          • @j.:
            Ja bych o tom mohl povidat docela dost si myslim, to je ale vedlejsi. Ono jde spoustu veci nazvat ze je to shit, politika je shit, kultura je shit, VS je shit… vsechno je shit. Jenze v tom shitu tak nejak vegetujem…

            • @M: vegetujem a budem vegetovat, dokud to jinak nepujde

              vtip je v tom, ze ten “shit” uz v necem nutnej az tak neni, jaksi se uvolnuje prostor, ale drzi ho nas konzervativni ramec… asi tam dal ceka jinej, ale sakra, prave o tom je zivot! to jsou ty nadakvarka

              troufnu si tvrdit, ze dlouho budem jeste zit v sexualnim shitu (kterej se napriklad diky pornu zhusta meni) a i v tom trznim shitu (byt je tu ten posun z obchodu ve fyzickym svete k nehmotnymu, kde se bude platit nejen za smenu myslenek, ale taky za obranu jejich exkluzivity)

              proste neni shit jako shit, ani zdaleka ne; to ze mame v hlave mytologii, ze jednou dosahnem miru s SSSR na vecne casy a nikdy jinak nebo ze prijde Jezis byl proste nepochopeny joke a je na dospely mysli se s tim srovnat

              tohle lizatko proste neni a nebude a vzniklo i z nasi nepokory a z nasi obsese, se toho shitu uz jednou provzdy zbavit

            • @M: Však ale to je právě ten průser se na to takhle koukat, s tím fatalistickým dovětkem, kterej popisuje j., že “jinak to prostě nejde” a rezignovat na to. To není nic, než pohodlnost a zaprděnost. Ve skutečnosti to není o tom, že “jinak to prostě nejde”, realita je taková, že většina lidí to pouze tak dělá a radši ani nezkouší nic moc jinýho (vždyť přece všichni kolem to tak dělaj taky, já přece nejsem jinej) a to je tak všechno.

              Jde to jinak, jen to holt není prdel – což je ovšem zcelá jiná informace, než “jinak to nejde”. A život není lineární a jen málokdy poskytuje pouze dvě možnosti. Píšeš o koment výše, že člověk si může vybrat buďto jít s lepším vzděláním do korporace nebo s horším vzděláním do fabriky a je to samozřejmě blbost. A víš to sám moc dobře, právě proto pak uvádíš ten postmoderní dodatek, že aby si mohl jít dělat něco jiného, než A nebo B, musel bys být geniální (tím v podtextu říkáš “Já geniální nejsem a většina lidí není, takže to se mně netyký a většiny lidí také ne, takže to platí jen pro pár vyvolených, co se narodili s ultra vytuněným mozkem a tudíž vlastně platí to, co jsem tvrdil, že máme na výběr jen mezi A a B”).

              No, dobrá zpráva pro všechny je, že není potřeba být geniální. Ale je potřeba nebejt srab, je potřeba nelpět na svým pohodlíčku, je potřeba snažit se vnímat a je potřeba jít do těch věcí natvrdo. “Geniální” nápady už pak přijdou víceméně samy.

              Ono to JE všude kolem ta informace, že je něco špatně, nejen v tý škole, ale i v tý politice, kultuře atd., ale není důvod to takhle “přijmout” s pokrčením ramen. Respektive jediným důvodem je ta vlastní pohodlnost a klídeček. Je možný něco dělat – byť ne tak, že třeba půjdeme do volební urny hodit lísteček nebo půjdeme protestovat s transparenty na náměstí, to je jen o řád nepokornější verze téhož.

              Jinak samozřejmě povídej M, to je jenom žádoucí aby tu zaznělo taky něco “osobního”. Ty se pořád tak hezky schováváš za ty všeobecný termíny a teď tu dokonce trousíš takovýhle poznámky, že bys jako MOHL něco říct, ale že je to VEDLEJŠÍ… Je ti jasný, že teď už tě nenechám bejt, dokud TO neřekneš, viď, že jo? ;)

              • @Mordemy: vcera jsem to samy, ze neni potreba mit special skills, napsal ty pani, co se tu chce naucit s internetem (a “jen tak” mezi reci mela hlasky na T. – nez ta ji prenechala me – *teacher get a whip*)

                respektive jsem ji napsal, ze neumim nic nez teror a je to pravda – to co tu tak nejak resime se da popsat proste nasim strachem ze superega a vsema vecma co se kolem toho toci a jedina sance jak neco zvladnout je skutecne nechat superego delat jeho praci a jeho prace je jak znamo teror a i z toho pak prameni ty deprese atd. a proto je to cele v poradku

                pani se samozrejme silene lekla, a boji se dal, pta se me jestli neco nepotrebuju (protoze je ji jasny, ze ted uz zasla moc daleko a taky ji u toho compu muzu zmlatit)

                jenze ono je to pruzracne jednoduchy – pred par lety jsem o internetu vedel min nez Mordemy, co byl schopen aspon nahodit wordpress blog, dneska na nem rejzuju… proc? protoze nechavam sebe rvat na sebe i na jiny a snazim se sebe i ostatni nenechat uniknout do nejakych bezpecnych mist, kde se da zapomenout na to, jaky chyby furt delame a o tom a o NICEM JINYM to cele neni

                pani uz 10 let premysli o tom, ze by na internetu neco delala a domniva se, ze nenarazila na dobreho ucitele… me poklada za genia, ktery ji nauci, jak jinak, metodu (paralela s holcickama i chlapci co sem chodi za mordemym pro metodu jak na vlastni mozek je 100%)

                metodu ji nenaucim, jen nejaky zaklady, protoze porad jeste internetu nerozumim a neumim skoro nic; co ale udelam je, ze ji donutim cedit krev; a to jak rekla *teacher get a whip* je jen potvrzeni, jak to podvedome vsichni vsechno vime, co je adekvatni delat. Jen kolem toho bude miliarda kecu kolem.

                Chapete to uz kurva?

            • @M: Jo a ještě dodatek: To, že si na to Tulák musí nějak přijít sám, no ano, ale to přece neznamená, že mu řeknu “Vrať se teda za 3/5 let, až budeš mít titul” anebo že je dokonce úplně v pořádku, že na tu VŠ jde (specielně s jeho přístupem k životu).

              Nemusíš kompletně dostudovat VŠ, abys zjistil, že je to shit (abys zjistil, že existuje efektivnější cesta/že real value je ve skutečnosti jinde). Dokonce si myslím, že na tu VŠ ani nemusíš jít (a pak z ní odejít), abys tohle uviděl. Příkladů například úspěšnejch podnikatelů, který šli podnikat hned po střední (nebo i jen se ZŠ) není málo.

              A tohle funguje obecně, lidskej život je příliš krátkej na to, aby si člověk mohl sám vyzkoušet úplně každou sračku, než zjistí, že to sračka je. Máme snad mozek a jsme schopný myslet a propojovat věci a jevy do souvislostí a činit závěry z dostupnejch informací (nejen z vlastní zkušenosti), ne? Naštěstí nemusím nutně osobně vypít kyselinu sírovou, abych si byl jistej, že mi fakt rozežere vnitřnosti a nemusím jít na VŠ, abych byl schopnej spatřit, že by pro mě bylo lepší vypadnout z domu a jít makat s menším vzděláním za menší prachy do míň kvalifikovaný práce.

              Jistě, že když všichni o kyselině tvrdí, že je nebezpečná, ale o VŠ tvrdí, že je prospěšná, tak vidět tu informaci o tej VŠ bude drobátko těžší, ale nemožný to není. Ta informace v tý realitě obsažená je a vždycky se nějak dere na povrch a my máme ve svý hlavě nástroje na to jí zachytit.

              • @Mordemy:
                Ja v tech radach typu stan se kapitalistou (podnikatelem atd.) vidim volani po individualismu a egoismu a dokonce si myslim, ze tohle zpusobuje tu soucasnou destrukci hodnot (nebo krizi chcete-li).

                Ja si myslim, ze kazdy by mel naslouchat volanim, ktere jdou tak nejak z jeho vnitrku a porad neverim na nejake samospasitelne navody pro kazdeho. Verim tomu, ze vnitrni vyvoj cloveka je individualni a ze navody druhych proto nikomu nemuzou pomoci a musi si najit sam svuj vlastni smer. (Mimochodem to je take duvod, proc nehodlam popisovat sve “vnitrnosti”, jak se Mordemy dozaduje).

                Howgh.

                • @M: @M: rikas ze individualismus je sracka a nasledne pises vyvoj cloveka je individulani a sam se bojis otevrit… to je vymluva…

                  • @hanys:
                    Ono je to trosku slozitejsi, takze chapu ten rozpor, ktery to mohlo vyvolat. Zkuste se nad tim dele zamyslet a treba v tom neco najdete a nebo taky ne, to uz je na vas.

                    • @M: A ty zkus přestat používat tak primitivní manipulativní rétoriku. Tohle je v každý druhý příručce “efektivní komunikace”: Plácneš píčovinu a když na to někdo poukáže, tak abys to zakryl, řekneš, že chápeš proč jsme tě nepochopili a že když se teda zamyslíme, tak možná přijdeme na to, že to vlastně celý dává smysl a je v tom cosi hlubokomyslného…

                      Sorry, smysl to nedává, je to hovadina.

                      Zajímalo by mě, jak dlouho tu ještě hodláš předstírat, že seš nad věcí a hrát si tu na velkýho individualistu.

                • @M: V tom případě není co řešit milý M. Pokud máš pocit, že návody zde ti nijak nepomůžou, přestaň je číst. Radši jdi a zahleď se do svého nitra, nalezni svůj individuální cíl a směr a jdi ho naplnit. Vždyť je to přece tak easy!

                  Hm, jenomže ono to nakonec není tak easy, co? Protože to bys tu chlape jinak nevysedával a nečetl to tu. Kdybys skutečně cejtil to, co si právě řekl, tak už sem nikdy nevkročíš a nenapíšeš tu žádnej další komentář. Ale místo toho tu trávíš čas, píšeš další a další komentáře a ještě k tomu používáš anonymizační browser, aby nebylo poznat, že už tu máš zřejmě dávno ban (používat anonymní brány je ten nejlepší způsob, jak na sebe upozornit, gratuluju).

                  To, že tu jako takzvanej individualista vysedáváš a meleš cosi o individuálním vnitřním vývoji jen dokazuje, že ničemu z toho, co říkáš, ve skutečnosti nevěříš, protože to bys jinak už dávno vyslyšel to “individuální volání , co jde z tvého vnitřku” a poslechl ho. Bohužel, ono tam žádný individuální volání není a ty to ticho, který se odtamtud ozývá, vnímáš až příliš zřetelně a zneklidňuje tě to natolik, že musíš na web, kterej říká, že tam to ticho je, psát, že tam to ticho není. Ale tím ho nezaženeš. To ticho tam furt bude. Tam, kde tak zoufale doufáš, že je tvoje vlastní unikátní já a identita je jen ticho a prázdno a mazlavé beztvaré cosi, co sis sám vymyslel, aby ses z toho nezbláznil.

                  Dožadoval jsem se tvýho příběhu, toho, co si zažil a co zažíváš, nikoliv popsání toho, co máš uvnitř. Co máš uvnitř dávno vím, máš tam hovno, jako každej. Klepeš se strachy a máš hrůzu z toho, aby sis to náhodou neuvědomil a zároveň víš, že to je jediná cesta a proto tady dřepíš a posíláš další a další komentáře, který se zoufale snaží bejt chladný a neosobní. Protože jakmile začne bejt komunikace osobní, tak si člověk velmi rychle uvědomí, jaká je ta osobnost vlastně fejk. A to samozřejmě bolí…

                  • @Mordemy:
                    Hele ja jsem fakt vyklepany a jdu si dat tripa vole :-)

                    • @M: Jasný, piš dál na cizí blog komentáře, který mají všechny přesvědčit, jak seš strašně v pohodě. Snaž se dál cizímu individuu dokázat, že ty jako individuum to máš všechno dokonale zmáknutý a seš úplně v klidu.

                      Chlape, hraješ to primitivně, jednotvárně a nudně. Normálně napiš, co se ti děje a začni komunikovat nebo už dál nepiš, tyhlety zoufalý výkřiky skutečně nejsou k ničemu. Klidně si dej pár dní, tejdnů, měsíců nebo let oraz a pak se vrať, ale už tu nepiš další hlouposti, nikdo ti to tu nesežere.

                • @M: psychoanalyza obecne proste vyzaduje, aby clovek popisoval svoje vnitrnosti – jsou to sice ne-Realny symboly, ale funguji mnohem vic, nez jsme ochotni pripustit a u lidi, co se pokousi toto poprit, funguji tim vic… tim fungovanim zde myslim prekryv do oblasti Realna

                  jak pise Hanys, jsi tu nekonzistentni – a je to obrana toho vnitrku a indivduality, kterou si chces syslit pro sebe a davas ji vahu

                  kapitalizmus je uz “jen” ta pozitivni zpetna vazba, na jejimz zacatku je prave tahle obrana… kapitalizmus je proces, ktery rika, ze doruci to co lidi potrebuji – cistou individualitu/identitu a pak, kdyz selze, prijde jeho modifikace

                  jak upozornuje zizek – kapitalizmus je i neco, co je povazovano za veskrze levicove; kapitalizmus byl i realnej socializmus; kapitalisticky je i dnesni eko-levy hnuti, ktery to dokonce ani moc nemaskuje a rika, ze spotreba musi byt zachovana, jen musi byt ekoligicka, socialne spravedliva a podobne blaboly

                  kapitalizmus je stav adekvatni lidstvu a brzo dojde tam kam ma, tzn. bude se kupovat zdravi, bude bezne vyjadrovat cenu zivota nebo cenu volneho casu (uz se plati za nekoukani na reklamy jako v Black Mirror atd.) – vsichni se toho desi, ja to vitam… spadne dalsi iluze, v kapitalisticky mluve se oficialne vytvori dalsi trh, kterej uz davno exituje ve forme cernyho trhu (10% transplantovanych organu je mozna od veznu uz ted) – teprv pak bude cerny na bilym videt, jake desivosti je nase individualni i kolektivni ID v honbe za libidem schopno

                  Konecnym cilem je celistvost – videt, kdo a co jsme. Momentalni stav, kde vetsina sveta chcipa a otroci pro tu konzumni mensinu, ktera z toho ma hovno a super-guilt, je mnohem prisernejsi, nez podivani se nakonec do zrcadla a videt tam zrudu jeste vetsi, nez jsme schopni pripustit a jejiz existenci se snazime zaplasit konzumem, antidepresivama a navstevama psychoanalytiku.

                  • @la tibor: v tomhle boření iluzí je to dobře, ale nesmí to snad zůstat jenom u tohoto “vypuštění” monstra uvnitř každého z nás které tyto iluze drží? Nebude pak o to težší se zrůdou bojovat?

                    Teda za předpokladu že se s ní bojovat fakt má…protože snad i když by měli value orgány tak nepůjdeš zabíjet lidi a brát jim je?

                    • @hanys: @hanys: @hanys: ja fakt nevim

                      jediny co vidim je to, ze historicky se to monstrum fakt vypousti

                      ono nejak tak realite je jedno jestli byla Osvetim to nebo ono, ale jaksi “byla potreba” a bohuzel “nestacila”

                      samozrejme se snazim prezit, snazim se o neco jako komunitu i kdyz nevim jak, aby nebyla opet pohlcena v klasickych srackach

                      co se organu tyce, tak taky nevim, ale jsem samozrejme prvni na rane – mam jen jednu ledvinu a nejak tusim, ze zacina zlobit, zaroven mam prachy na to, koupit si na cernym trhu dalsi – az budu mit ledvinu made in China dam vedet, ale abych byl uprimnej, tak me to zas tak nedesi

                      soucastky pocitacu v nichz koukame na tenhle web jsou vykoupeny lidskou krvi; moje penize jsou taky hodne krvavy… jo tenhle svet je porad stary dobry zabij nebo bud zabit, problem nasi civilizace je, ze to proste nechcem videt a i proto s tim nechcem nic delat a radsi sedime na prdeli a koukame na serialy

                    • @hanys: kurva to je zase jednou v píči…

                      problem je že by nestačilo ani 1000 Osvětimí…nejraději bych řekl, že to je jen nějaká perverze jako honění se za pěnezi/štestím nebo tak něco ale fakt si teď vůbec nejsem jistý…

                      S těma orgány mi o to, že na tomhle člověk byznys stavět nebude. Já v tom teda pořád vidím rozdíl (a možná je to špatně) mezi tím mít orgán od někoho, koho kvůli mojim pěnezům museli zabit nebo od někoho kdo právě zemřel třeba při bouračce (kterou např. sám chtěl a byla to skrytá sebevražda – lol možná už tady to nedává smysl). A to vůbec nemluvím odkuď berou orgány nemocnice pokud by i ony brali z nějakého černého trhu tak to je taky v píči. Pokud by ten “bílý” trh měl opět symbolizovat jenom nějakou “moji čistotu” tak to je o to víc v píči.

                      Ty to s “krvavou” ledvinou budeš mít zase o to těžší s tou zrůdou bojovat protože to samozřejmě bude působit…

                      A jsme teda zase u toho jestli se s tím má bojovat? Jestli ne tak fakt můžu jít začít vydělávat na “orgánech”.Ale fakt doufám že tohle ok není přece i Mord tady někde psal o “správné morálce” pokud je to tedy slučitelné s tímto příkladem.

                    • @hanys: Ja bych tady proste fakt oponoval a doufam ze v ramci totalni konzistence nebudu muset ted delat MFAcko na organy. Po kidney.com a kidneys.com uz sem se ale dival za kolik by byla ta domena a ver mi, ze at je za libovolnou cenu, tak je podhodnocena jako prase.

                      Jinak receno tohle deleni na spotrebitele a kapitalisty, to, ze spotrebitel za to muze jakoby min, je obavam se pricinou vseho zla.

                      Uz jsem to tu psal tusim velsanovi s tou uklizeckou v Lockheed Martin – vsichni mame na rukou krev a zmerit to tezko. Kdyz ja ted teoreticky koupim kidney.com za 1/4 mega dolaru a za par let ji flipnu za 5 mega tak jsem jakoby z obliga. Doktor, nemocnice a personal delajici operace bude z obliga, ten kdo na domene udela web bude z obliga, ted kdo vykona vrazdu bude jen cinskej zelenej mozek co bude z obliga, rodice co prodaj svy dite na organy budou z obliga, pribuznej co ti da prachy na tu operaci bude uz vubec z obliga a ja jako spotrebitel ledviny mam bejt taky z obliga? Pricemz nad to vsechno, na ni vydelam kde? V nejakym jinym podobnym silenym retezci.

                      Anebo je moznost sednout si na salas se dvaceti kozama a umrit az se pichnu rezavym hrebikem do ruky (pardon hrebik tam byt nesmi, protoze zelezany vlastni Arcelor_mittal co otravuje Indy).

                      Jak rikas, je to v pici. Nase podvedomi tohle vsechno vnima a proto na tom jsme jak jsme. Je nesmysl snazit se o nejakej osobni rozvoj v takovymhle prostredi. Tohle mozna slo kdysi, v izolovanych skupinkach, kde svet byl vymezenej nejakym uzemim vesnice nebo tak neco.

                      Problem Osvetimi, kde tohle vsechno asi vybublalo poprvy, neni to, ze tam zarvaly miliony lidi; ale ze ti co to delali, si rano dali snidani, pak nahazeli par tablet cyklonu B do sachet a sli za manzelkou domu na snitzl a resili poznamky syna ze skoly.

                      To neslapani na plyn kapitalismu, o kterym tu bylo psano podle me neznamena, ze mame byt takovi ti pokrokovi kapitalisti co obetuji ROI a apriori prenechaji trh konkurenci: to neslapani znamena, ze clovek to dela protoze skutecne zatim neni jina volba. To, ze treba me se zatim dari delat veci o kolecko min prasacky a presto s vyssim ROI, me dela radost, ale obecne nevim jestli to plati. Obavam se ze mozna i ne. Nesazel bych na to.

                      Konkretne z par webu jsem ted odstranil uplne agenturni reklamy, kde muze byt cokoliv, a je tam jen to, co mam “pod kontrolou” – takze treba reklamu na winning system nahradi reklama na poctivou sazkovku. Nic moc…

                      Je to proste v hajzlu. Nocni Rio je pokryty tisicovkama vyhladovelych trosek, co maji min duse nez moje kocky na zahrade. Musi se neco udelat, musi to byt radikalni, ale zaroven nelze vypadnout pryc z kola konkurenceschopnosti. A jediny, co zbyva, je nechat delat trh svoji praci. Neboli 1000 Osvetimi bude muset stacit podobne, jako nam mozna trvalo tisice nebo kolik let tohle pochopit.

                      Nemuzu to dohledat, ale zidovskej termin pro holokaust je Soa a bud se to tak preklada nebo jsem to zaslech mezi zidama… no zkratka krome tech prekladu jako katastrofa se to vyklada i jako “obet” a myslim, ze ti, co to prezili a byli schopni to cely nejak integrovat (a takovi lide existujou) museli dojit prave k tomu, ze slo o obet, ktera mela smysl – byt nestacila a proto se stale opakuje a bude opakovat a s o to vetsi intenzitou, o co vic si budem davat ten schnitzel v hypermarketu a skrze ten pozitek a stesti ze zvykani toho masicka, se budem snazit zapomenout na svet jakej je.

                      Jo, pokud z tohohle nekoho chytaj destruktivni a sebedestruktivni myslenky, tak tu mam posledni podotek: ani tim nikomu a nicemu nepomuzete, jen uvolnite misto dalsimu, co bude stat po case na stejnym miste. Ani zabit se nema smysl.

                    • Tohle nedávám, to je moc teď na mě. A ani tu sebedestrukci nemůžu jít dělat, když je na konci toho všeho ta debilní poznámka, že to je stejně k ničemu…

                    • @hanys: takze bude ok kdyz pujdes zabijet lidi kdyz tam bude mit trh diru? a pak si pujdem vzajemne pomoct sem nebo na sazkare jo? Vzdyt to je stejny jako ten schnitzel…

                      Jestli ma byt krestanstvi a dalsi nektera nabozestvi jen nastroj jak drzet tyhle monstra nevypustena a kdyz je vypustis tak se vlastne nic nestane krome toho, ze nas tady bude trochu min tak to fakt nasrat..zabijeni je rychlejsi nez vyvhrovani mladat a aspon bude mensi sance ze moje misto prebere nekdo dalsi…

                      Proc teda mas radost ze delas veci min prasacky? Vzdyt i tohle teda delas min otevrene…

                      nevim jestli se ted k necemu doberem…a nebo vubec nekdy

                    • @hanys: mam tu radost, protoze presne to, cos popsal, nemusim nastesti testovat – tak jsem to srabacky myslel

                      vzdyt ty vsechny hruzy se dal dejou dal – v aganistanu nebo kongu chcipaj lidi po milionech jen proto, abysme si my tady mohli takhle hezky psat pres ocean a nedotkne se nas to nijak; ja si proste zejtra koupim auto a budu jezdit na relativne levny ropny produkty na vylety po okoli

                      takze: neni na case fakt zacit cejtit krev na rukou? vubec si nemyslim, ze to co bude nejak zavisi na prani me nebo tebe

                      proste moje hypoteza vychazi presne z toho, co rikas ty nebo psychoanalyza: filozofie a nabozenstvi nas drzi nejakym systemem od realna MIMO a ne v nem – je proste jen otazka casu, kdy clovek bude mit na to se tam vratit a ta otazka: Proc ne ted? Smeruje prave sem. Mimochodem “spatnej” trip dokaze byt presne tohle – brodeni se v mrtvolach a prave kvuli tomu co pisu dost lidi prave hodne lidi povazuje jedine spatnej trip za ten nejvic autentickej. A prave z tohohle duvodu taky nema smysl hledat stesti – je neautenticky.

                      (je to trochu analogie s rozstepenym schizofrenikem, kde schizofrenie vzdy vznika jako obrana na nejake silene podminky a kde pozdeji se ma ten danej clovek integrovat a jediny, co k integraci tak nejak bohuzel patri je priznani si toho, co se stalo, jakkoliv hruzne to bylo)

                  • @mordemy: jasne v tom je ten dabelskej trik, skutecne je mozny uvidet a ucitit zbytecnost sebedestrukce a s abstinenci to nema nic spolecnyho

                    proste se zavrou dvere, clovek se defacto octne ve spatnym tripu bez jakykoliv slasti a nazdar

                    je to moc hezky vyjadreny i v Berserkrovi, kde konec toho serialu je takovym vlomem Realna, po kterym se bezcilne se potloukajici hlavni hrdina ma konecne na co zamerit – ale pozitky a hledani stesti jsou pryc (i Guts ho do ty doby hleda nebo se spis treba v ty scene s kovarem pta, proc ho nehleda)

  30. @Mr.Nobody: No já jenom zírám Nobody. Ten akt s tou nasyslenou soukromou knihovnou prodanou za pár šupů do antikvariátu je ustej. To je přesně ono tohle, to je vážně super, že si něco takovýho udělal. To má symbolickou hodnotu jako prase! Zase se tu ukazuje na tomhle, jak moc silný ty symboly jsou a jak moc jsme na nich jako lidi závislí…

    Nechci to zakřiknout nebo tak něco, ale ty vole fakt mám radost z tebe! To je prostě nářez, co popisuješ, rozbití akvárka jak vyšítý… Jo, schovával si se za vědu a moudrý knížky a hustili jsme to tady do tebe několik tejdnů v kuse a je boží, že ti to takhle, byť se zpožděním, docvaklo. Boží!

    O tom to je Nobody, pustit se… vysrat se na nějakou vlastní ješitnost a snahu něco někde nad někým vyhrát, vyhrát ten boj nad realitou. Řešením je právě se místo toho naopak vzdát, pustit se něčeho, co už jakoby máš. Je to prostě tak. Člověk se neposune tím, že se bude snažit vyhrát někde nějakou diskuzi na netu. Snažit se vyhrát vždycky vede akorát k tomu, že člověk prohraje. Řešit se to dá jedině tím, že skloníme hlavu a přiznáme, že máme hovno a že ta naše pečlivě nastářádaná knihovnička plná moudrejch vědeckejch knížek je nám vlastně k hovnu…

    A vůbec, tohle je zase jen další důkaz, že fašounskej přístup na tomhle blogu funguje. Já vím moc dobře, proč tady jedu toho diktátora – protože to prostě má výsledky jak vidno! Nesnažili jsme se tu nad tebou vyhrát a dokázat ti, že víme víc, snažili jsme se ti ukázat cestu…

    Přesně to jsem chtěl Tulákovi napsat, když ses tu objevil, že je s tím svým posledním komentářem ve stejný pozici, v jaký si tu byl ty. Uvidíme, jak to s ním bude no… Třeba se taky po čase vrátí. Třeba ne. No bude to muset asi udělat nějak jinakk, specielně potom, co si tohle přečte.

    No hustý Nobody, hustý… Každopádně nic nekončí, dostal ses “jen” z jednoho akvárka do toho, který je nad ním a celý to začíná nanovo, je nutný opět máknout a přijít na to, co teď dělat dál a zase to bude sazmořejmě tvrdý a nepříjemný a bude to bolet. Ale teď už víš, jaký šílený mindfucky seš schopnej si sám na sebe vyrobit a jakým způsobem ti tvoje vlastní hlava dokáže lhát. A to, že ses konečně přestal schovávat za vědu a seš schopnej z úst vypustit slova jako pokora a víra, to je prostě fakt moc fajn.

    • @Mordemy:
      Co je to vlastne ta pokora podle Mordemyho ?

    • @Mordemy: Niekoľko mesiacov sem chodím a nemal som dovahu nič napísať. Nechcel som si priznať, že som bol mimo a nechcel som tým že sa vrátim priznať “porážku”., Ten koment od Dharmovýho tuláka, kde sa do teba navážal a ani si nedal tu prácu aby sa snažil porozumieť čo sa mu snažíš vysvetliť ma dostal a spoznal som sa v ňom a vyprovokoval ma k reakcii. Čo sa týka viery som teraz v levelu “hledající” ako to povedal včera na STV2 mons. Tomáš Halík. Tiež sa mi páčil jeho prístup, že sa ako filozof a skeptik “prepochyboval” ku viere. Ďakujem za posilujúce slová. Uvedomujem si, že som zase na začiatku a cesta predo mnou ďaleká.

      • @Mr. Nobody: Mimochodom som sa k niektorým dokumentom zachoval dosť barbarsky a veci niektoré ešte z roku 1944 vrátane môjho fotografického portfólia skončli v ohni. Mal som pri tom mimoriadne dobrý pocit a veci ktoré som desaťročia ochraňoval prestali mať pre mňa význam.

      • @Mr. Nobody: Tohle je fakt základ přiznat si, že si sem chodil proto, abys tu něco vyhrál Nobody. To je super, že už to vidíš. A je dobrý si uvědomit, že i když někam přijdeš a náhodou tu diskuzi “vyhraješ”, tak se tím stejně nic neřeší a ta tvoje “výhra” je v konečným důsledku vlastně prohra (protože si prohrál tím, že sis udržel tu svojí iluzi, kvůli který si tam přišel). Tohle je hrozně těžký si přiznat…

        • @Mordemy: ono to taky ukazuje jak je forma nekdy poradne fasistickej obsah

          konkretne forma internetovejch diskuzi je porad stejna – napisete nick a nekdy email a web at jste na jakymkoliv webu

          problem je, ze vetsina internetovyho obsahu je hardcore perverze, kde se clovek jde rozpustit do nejakyho nesmyslu… “odpocinout si” v plkani o hovne

          a tohle je proste a nakonec 1 z milionu wordpress blogu

          je to ten stejnej efekt, kde pickup postupy pusobi na Radka, i kdyz se jakoby pickupu vzdava

          urcite by se to dalo osetrit proste vlastnim CMS, kde by i komentare byly delany nejak jinak – hodne zajimavy by bylo treba zpoplatnit aktivaci nicku nebo ji navazat na napsani eseje na tema “Co je moje ego a proc je nesmrtelne” … ale takhle je to taky zajimavy, protoze komu to docvakne, tak mu to docvakne fakt hodne

          problem tady je proste a budu to opakovat, ta energeticka narocnost a to, ze nedelas ty ostatni veci – clovek by mel proste zvladat optimalizaci v sirsim meritku; jsem zvedavej co se ti stane s hlavou po nejaky dobe, az ti tu odhlasujem mord-ban :)

    • @Mordemy: ale jo, ja priznavam, ze hraju hru na vyherce – co jinyho s vetsinou lidi tady delat?

      Ta hra je dana vcelku od zacatku a konci to banem/selfbanem; proste takovym virtualnim danim si do drzky.

      Holt je to tak, ze vzdycky ma nekdo posledni slovo a fakt jsem dost dlouho testoval demokracii na to, abych se definitivne nasral a snasel postmoderni picoviny, kde si vsichni odrikaj svoje nazory a cely to kontroluje prave ten postmoderni spirit, kterej je kazdou takovou “diskusi” jen posilen. Zacina to uz v ty skole, kde se zadavaji absurdni zadani jako: mejte postoj X a odargumentujte ho. WTF?

      Delal jsem treba byznys s clovekem – 50-50%. Vsechno jsme prodiskutovali, nesouhlasil jsem, ale nakonec se to vsechno udelalo podle nej. Protoze to tak holt je. Rozhodne jedna nebo druha hlava i v “demokracii”, jen se to cele maskuje. Skoncilo to tak, ze se to delalo spatne (nizsi ROI), takze jsem se po letech trhnul a sel delat neco jinyho sam. Nikdo tady nemusi delat sparringpartnera do opozice… fakt ne a neplati dokonce ani nejakej takovej zvast, ze to tu jakoby tu diskuzi nebo web ozivi. Toho “druheho nazoru” je plnej celej svet.

      Takze ja tyhle “diskuze” hrotim, protoze je jen jeden smer kam muzou jit, tj. do konfrontace bud budes ted poslouchat ty me protoze ja mam k tematu co rict a proto treba delam web XY nebo te ucim delat to nebo ono, a je lepsi kdyz to tam dojde driv.

      Na jednu stranu jsme si vsichni rovni, vsichni jsme lidi s chybama, s prekonavanim nasich iluzi atd. Na druhou stranu ja uz hezkejch par let jedu proste primarni vyzkum, kde testuju palici v extremnich podminkach a v extremnich interakcich s lidma a proste vidim, jak strasne moc veci nefunguje. O tom proste odmitam diskutovat. Je to otestovany, hotovo smytec, je potreba se pohnout dal.

      No treba si tu zacnem hrat na hodnyho a zlyho policajta. Ono to samozrejme funguje…

      • @la tibor: Jo, jasně, že svým způsobem hrajeme hru na výherce, protože jinak to nejde, ale opět je to prostě o tom záměru, s kterým do toho ten člověk jde.

        Nobody teď přiznal, že si chodil do diskuzí záměrně dokazovat, že on má pravdu a chodil do těch diskuzí primárně z tohohle důvodu. Sám jsem jeden čas možná dělal něco dost podobnýho… někdy to možná ještě stále dělám na některejch cizích blozích… Nicméně ani ten Nobody si nakonec nechodil na ten web jen něco dokazovat. Tak či onak hledal nějakou komunikaci a spojení, byť byl moc velkej sráč na to, aby si to přiznal.

        Vždycky je to nakonec nějakej mix něčeho. Nikdo nejsme čistej. Ale můžeme se vědomě rozhodnout pro nějakej konkrétní záměr a snažit se ho držet a ono se to projeví (byť čistý jako sníh to samozřejmě nebude nikdy). Každopádně tohle je to, co se počítá a ta vůle dělá nakonec ten difference, přestože to často prostě nestačí, je to vyčerpávající a s hlavou to dělá člověku strašný věci.

        Zkrátka pokaždý, kdy jdeš s člověkem do interakce, tak se zašpiníš. A ono je to tak koneckonců správně…

        • @Mordemy: Mordemy, nie je to celkom tak. Ešte v lete v prvých komentoch som písal, že som hľadal ľudí s podobným zmýšľaním. Fakt je, že tam kde sa naše postoje líšili som mal snahu dokázať svoju pravdu za každú cenu. A to tým viac čím viac si vystupoval s pozície sily-majiteľa blogu. Bavilo ma konfrontovať sa so silným “súperom”, ale keď človeku dojde, že pánom si tu ty a vyhrať sa nedá, tak som proste predviedol tie tanečky. Dnes som rád, že to už vidím a verím, že si dám na to pozor. Proste konfrontácia je dobrá len vtedy, keď má ambície na posun diskutujúcich a nie argumentačné “víťazstvo”. Koniec koncov v živote ni som súťaživý. Vyhrať nad slabším v športe, alebo fyzickom súboji ma neuspokojovalo. Intelektuálne súboje ma bavili. Už aj to som prehodnotil ako nefunkčné.

          • @Mr. Nobody: ten rozdil, ta tenka linka, ktera bude stejne vzdycky prekracovana je v tom, ze bud
            chces NECO dokazat, NECO vidis a vidis, ze ostatni to nevidi, tak se to snazis zprostredkovat, uvest v zivot atakdale.

            anebo

            TY si chces neco dokazat, predmet sporu je zastupnej a o co ve skutecnosti jde je tvoje identita, tvoje slabost, kterou se snazis zamaskovat silou atakdale

            Dneska je skoro vsude podprahpva informace, ze dokazovat neco sobe je v poradku. A bohuzel to nejsou jen podprahovy sdeleni reklam a zenskych a muzskych magazinu, ale dneska je i motivaci pro studim vysoky skoly neco SI dokazat a ne NECO dokazat a i proto treba VS vypadaji jak vypadaji. A je to bohuzel jeste horsi, protoze i terapeuti dnes pracuji s tematem osobniho rozvoje, individuality, zlepsenim osobniho zivota, prekonanim osobnich traumat atd. a tohle NIKDY nebude fungovat. Je to prave to postmoderni pohlceni a tim, ze se resi identita s tim, ze se ma nejak vylepsit, se jen posili ten jeji symbol a v dalsim kole se nutne narazi na to, ze to zase nefunguje.

            Soutezivost je super… ale pro decka. Je dobry si tam vypilovat ten tah na branu, ale dospelost by mela byt obraceni te soutezivosti nepresne receno proti sobe a presneji receno proti bohu, realite a vlastnim dogmatum, resp. dogmatum, ktery nam byly a jsou indoktrinovany.

          • @Mr. Nobody: Ono je to celý řečený i tou tvojí knihovnou Nobody. Rozsáhlá vlastní knihovna s chytrejma knížkama by měla v ideálním případě znamenat, že se snažíš na něco přijít, že se snažíš zkoumat realitu a přijít na to, co je tam venku. Ale ty si se jak sám říkáš, za ty knížky především schovával – to jest je potřeba si uvědomit, proč si se za ně shovával a hlavně CO si se za nima snažil schovat! Protože o co jinýho tu šlo, než o strach o vlastní identitu…? To, že si tu pak jakoby “prohrál” znamenalo, že tvoje identita “hustýho diskutéra” byla ohrožena a proto si pak začal hrát ty tanečky a snažil ses to v posledním marným pokusu zahrát alespoň do autu. Ale jak sis konečně uvědomil, tohle je prostě k ničemu. A co je důležitý zopakovat, ono by to bylo úplně k ničemu i v případě, že bys tu “vyhrál”! I kdybys mě tu zadubal do země a odešel odsud s pocitem vítězství, tak jediný, co by se stalo by bylo to, že by sis akorát dál upevnil ten svůj temnej hrad, v kterým si byl zalezlej. Jenomže ten hrad člověka nechrání, ten hrad ho zabíjí, ten hrad tě odtrhává od reality a dělá z tebe postupně schizofrenika a tobě je pak akorát hůř a hůř… To, co je potřeba udělat je se toho hradu vzdát (a symbolicky ho prodat do antikvariátu, jako si to udělat…).

            Ten tvůj nick, co tu používáš, Mr. Nobody, ani omylem není náhoda, i když si to asi neuvědomuješ. Je to vyjádřením toho, v čem se plácáš, a co je tvůj úkol pochopit. Ty si musíš uvědomit Nobody, že každej jsme tu tak nějak Mr. Nobody a že za těma našima hradama a obranejma valama z knížek a názorů a argumentů se neskrývá nic moc hodnotnýho. Prostě tvoje já není tak podstatný, ta naše identita si jednoduše nezaslouží zdaleka tolik pozornosti, kolik jí věnujeme. Snažit se chránit vlastní identitu je nefunkční, co je funkční je zaměřit tu pozornost ven, do světa a ty chytrý knížky číst ne proto, abysme si z těch informací stavěli kolem sebe hradbu z argumentů, ale jak píše La Tibor, proto abysme se opravdu něco dozvěděli.

            • @Mordemy: Tú knižnicu som budoval z túžby po poznaní. Chcel som lepšie rozumieť svetu a sebe. Dúfal som, že tam nájdem odpoveď na otázku zmyslu života. Bol som v tom dosť systematický, až som skončil pri psychoanalýze. Postupne ako narastalo množstvo vedomostí stúpalo aj sebavedomie v konverzáciách. Z toho čo písal hore La Tibor platia obe verzie. Keď som cítil, že mám čo k téme povedať, tak som to urobil a niekedy to prerástlo do súťaženia. Nevstupujem do debát so zámerom niekoho poraziť, ale niekedy sa to vo mne zvrtne a je z toho boj kto z koho. Môj nick samozrejme nieje náhoda. Pečlivě som si ho vyberal a mal vystihovať moju snahu, čím sa chcem stať-nikým. Umenšiť ego. A tiež mal upozorňovať na hlavnú myšlienku s rovnomenného filmu, že všetky cesty sa nakoniec spoja v jeden koniec.

  31. Nahoru na to nejde reagovat (?), tak tady.

    Kazdopadne s tou vizualizaci je to divny, nejak to jit musi, furt mi tam vyskakuje neco jako byla ta kostka v tech filmech Cube. Proste realita je kostka ktera obsahuje nekonecno velkych kostek, ktere obsahuji jeste jedny kostky, takze rekneme kostka na treti. V tech nejmensich kostkach lozime mezi nadadvarkama, kterych muze byt klidne nekonecno, pricemz evolucne obcas vylezeme na kraj te kostky a vylezeme do jine kostky, kde jsou zas jine/nebo treba i stejne nadakvarka. K realite, ktera je jako tak nejvetsi kostka, nedolezem treba nikdy, ale muzem lozit mezi tema velkyma kostkama a tak se posouvat nekam, treba i zpatky.

    Dava to smysl?

    • @MM: No nevím, jde o to, že my nelezeme z kostky do kostky, my ty akvárka jakoby “rozbíjíme” (byť ty rozbitý si sebou i dál vláčíme a můžeme do nich zahučet zase zpátky). Taky mi chybí v týhle vizualizaci ta dynamika, že se nový akvárka stále tvoří jak postupuje evoluce…

      Technická: Když je ti jednou automaticky bloknut koment kvůli tomu, že ho posíláš přes Tor, tak ho sem neser znovu. Podotýkám, že každej další koment poslanej tímhle způsobem bude smazán (to platí pro všechny). Pokud tu nemůžeš komentovat proto, že máš ban, zamysli se nad tím proč ho tu máš a pokud na něco přijdeš, můžeš mi napsat přes kontaktní formulář a požádat o zrušení banu (například). Každopádně zakládat si další a další identity a posílat komenty přes anynomizéry skutečně není řešení.

      • @Mordemy: pojem nadakvarko je bohuzel neco, co zase asociuje tu hierarchii a tedy kostku a cokoliv dalsiho

        ta nadakvarkova teorie vubec nemusi bejt hierarchicky razena (aspon ne tak jak si to predstavujem) a casto taky neni, je to cely do sebe se zavinujici fraktal

        asi jako kdyz si clovek snazi predstavit 4 a vicerozmernej vesmir – nejlepsi zpusob jak si ho predstavit, je predstavovat si ho v intencich 3D

        klidne by se dalo rikat zaakvarkova nebo podakvarkova, zvlast to druhy se mi libi, protoze to pod- asociuje ze je to jakoby neco “min”, plus to vystihuje to, ze dalsi akvarka nebyvaji mocnejsi/silnejsi, ale JEMNEJSI

        • @la tibor: No jo, pak se zase akorát lidi chytají tej předpony NAD a aumaticky si to představujou tak či onak jako další pyramidu. Trapný (a hrozný), jak je možný každej ten pojem hnedka přetočit v nějakej postmoderní nesmysl, fakt nevím, co s tím, připadám si čím dál víc nucenej rozjmešlet každý blbý slovo a pojem, aby nepodlehl dezinterpretaci… Ale je to nesmysl, tenhle boj se nedá vyhrát, jediné co zbývá je vyvracet do zblbnutí ty různě ujetý výklady – síla individuální (haha) lidský vůle bude vždycky určující a je to nakonec na každým, jestli si to bude přetáčet jak se mu to hodí/líbí, nebo bude vnímat a pustí k sobě tu informaci o tom, jak je to skutečně myšleno. Nikdo nemůžeme chtít si to dopředu ošetřit tak, aby to bylo vůči týhle “korozi vnímání” imunní…

          Podakvárko zní hezky, jen nevím, jestli se to ujme a hlavně je to zase další pojem k žonglování a schizoid bude vymejšlet, zda teda jde -nad nebo -pod a co to vlastně znamená pro jeho identitu a self.

          *Tyhle pojmy vše jenom dále komplikují, já bych všechny ty blogy a psychoanalýzy zakázala*

          • @Mordemy: samozrejme no

            subakvarko by byvalo bylo mozny, ale zustal bych u toho staryho prave proto, co jsi napsal; slova budou vzdycky nepresny a VSICHNI lidi, budou vzdycky zavedeni mimo – pocita se ten boj a soustredeni, kde clovek zachyti ten pravej vyznam

            nejhorsi na tom je, ze zcela jiste v dalsi literature a vyzkumu dojdem k psychoanalytikum i teologum, co uz to nazvali nejak jinak a eventuelne se od toho neco odpichlo, pravdepodobne to ujelo uz nekam jinam a treba si to zalozilo i nejaky to nabozenstvi

            typicky zde nelze necitovat pojem “cakry”, ktery prapuvodne mely byt prave nadakvarka, ale samozrejme zcela v intencich pyramidalniho lidskyho silenstvi, ze z caker stal hon po otevirani jedne za druhou, dost podobne, jako se budhista/kapitalista zenou za zasluhama/penezma

            furt to samy, dokolecka dokola

            a i proto mi treba tyhle veci kolem caker vadi (jinak bych nemel problem zamenit nadakvarko za cakru) – to neni ze se tam nejak ta pyramidalni struktura odrazi – new age sekty prave presne a cilene slapou prave a predevsim do ty pyramidalni struktury, berou ji jako neco samozrejmyho a prave na tu hierarchii lovi novy ovecky – proste clovek, co zjisti, ze kapitalismus nefunguje tak jak ma, honba za penezma, uzivanim si a stestim je marna, jen vysoupne penize, uzivani si a stesti a nahradi to duchovnosti, pricemz celej ten symbolickej aparat ponecha beze zmeny a dokonce hleda nauku, ktera bude stejne pyramidalni, pricemz tam bude konecne ta prava PODSTATA

            Jenze bohuzel, o podstate to neni. Hledat stesti je uplne stejne jako hledat nestesti a je to to, co nefunguje. To je cela ta brutalni radikalita.

  32. Nové vlákno k @hanys: Koukni hanys, my se musíme smířit s tím, že ty věci nejsou černobílý a my jako jednotlivci se nedělíme na čistý a špinavý. Ne, není to OK jít zabíjet lidi kvůli díře na trhu. Problém ovšem je, že nikdo nejsme schopni žít a dělat pouze věci, které jsou OK a všichni svým způsobem nějak “zabíjíme lidi” (i bez uvozovek). To je podstatou sdělení, že ta provázanost jevů je taková, že ať děláš cokoliv a seš na jakýkoliv straně řetězce, vždycky seš zapojen do něčeho, co ani omylem není OK. Nikdo se nedržíme stranou, všichni máme ruce od krve! Každej by rád zůstal čistej, ale nejde to, ať už děláš cokoliv. A zapojený do sraček, hnusu a krve jsme dokonce i ve chvíli kdy takzvaně “nic neděláme”:

    Už jen tím, že jdeš po ulici po chodníku seš nějak zapojenej do toho všeho. Chodník je placenej z daní, daně jsou vybíraný od lidí (zaměstnanců) a firem (zaměstnavatelů); aby lidi a firmy mohli platit daně, musí pracovat a vydělávat peníze prací a jsme hned u toho, že to jsou ty krvavý shit práce jako operátor telemarketingu O2 nebo finanční “poradce” nebo bookmaker v sázkovce. A z výdělku těhle firem, co vykořisťujou zaměstnance a tahaj z blbejch lidí prachy je udržovanej chodník, po kterým chodíš ráno do krámu pro rohlíky (který upekl dělník v pekárně se mzdou 60,- Kč/hod) a silnice, po který jezdíš autem do Tesca koupit pytel čokoládovýho müsli spolu s jogurtem Activia od potravinářský mega firmy Danone.

    Jednoduše řečeno: Ty už dávno děláš věci, který nejsou OK, aniž si to uvědomuješ a aniž to chceš (aniž máš na výběr). Tohle je základ, kterej je nutný přijmout a vymyslet, co s tím dál – a to neznamená snažit se vymyslet, jak zůstat co nejvíc čistej. Protože tím ničemu nepomůžeš (stejně jako tou sebevraždou).

    Psychoanalyticky řečeno: Ta otázka není volba mezi pravým self (čistotou) a falešným self (špinavostí), protože špinavej budeš i kdyby ses na hlavu postavil.

    Co teda s tím? Samozřejmě nepůjdeme protestovat na náměstí proti nízkým mzdám v pekárnách ani nebudeme požadovat od Danone ať přestane používat lživou reklamní kampaň, ve které tvrdí, že konzumace jejích jogurtů je zdraví prospěšná. Musíme se chtě-nechtě zamyslet nad tím, jakou roli v tom všem můžeme hrát, protože my tam nějakou roli mít budeme vždycky, takže jde v zásadě o to, co je efektivní – ale zase ne pouze a výhradně z nějakýho černobílýho pohledu typu “Kolik na tom můžu trhnout peněz”, opět je to komplikovanější (k tomu se dostanu). Každopádně teda buď budeme na straně konzumentů nebo (ještě k tomu) těch kapitalistů, tak nebo tak se tomu nevyhneme a tak nebo tak jsme součástí toho řetězce. Jasně, řekneš si když teda budu ten kapitalista, tak přece budu podporovat ten shit ne? Jenomže co je lepší? Když bude na nějakým segmentu trhu vydělávat magor, kterej nechápe vůbec nic, a jen dál přikládá pod kotel a ždíme lidi, co to dá, anebo když tam je někdo, kdo chápe celou tu sračkovitost toho? To jest je lepší, když na webu, kam denně přijde pět tisíc lidí, visí reklama na shit sázkovku s ultra velkým vigem, kde ti po dvou sázkách zkrouhnou limit a ani tě nenechají vybrat anebo je lepší, když je tam reklama na Pinnacle? A co je lepší, když ty prachy vydělá čurák, co si za to koupí deset Ferrari a dvacet hodinek značky Rolex, aby mohl machrovat jak je hustej, anebo když je vydělá někdo kdo s nima tuhle hru hrát nebude? Proč to celý nechávat tupejm individualistům, který nezajímá nic jinýho, než velikost jejich péra?

    Jo, když půjdeš vydělávat cash, tak se zašpiníš. Ale ty už špinavej dávno seš a ten segment, kam jdeš vydělávat taky. Možná je načase to prostě nějak přijmout i s tou “větší mírou špinavosti”. Tj. ano, konzument zřejmě asi je jakoby “méně špinavý”, než kapitalista, ale dost možná ta největší špína je právě ta nečinnost a alibismus toho, že raději zůstanu na tom konci řetězu jako konzument, kterýho se to vlastně až tolik netýká (protože přece já “jenom konzumuju”). Ale ono kapitalismus funguje přece právě proto, aby uspokojoval TUŽBY KONZUMENTŮ, tzn. říct, že já jenom konzumuju a nemůžu za to, jakým způsobem to ty kapitalisti ke mně dostávají ten produkt, kterej já chci, to je možná ještě větší hřích – protože tady je to ten smrtelnej hřích lennosti (nesprávně zaměňovaný za “čistotu”).

    • @Mordemy: presne tak!

      Jen jeste, kdyz to Mordemy tak skvele, polopaticky a s hackama a carkama rozepsal, tak tady muzu demonstrovat tu svoji “radost” z toho, ze nemusim delat takovy sracky… proste rekneme ze jsem zkusil delat ty sracky v ramci A/B testu, kde podporujes shit sazkovku vs. Pinnacle a ten Pinnacle mel kupodivu vetsi ROI (v mym pripade teda sazkovky vs. ultimatni nedefinovany shit nad nimz nemas kontrolu).

      To je fajn – clovek DOSUD a rikam DOSUD ma mozna trochu prostoru k “autenticite” a muze na tom vydelavat – tzn. ne JESTE se nemusi jet uplne schizofrenni sracky jako tvori Radek uplne oddelene od svyho pravyho self. Neboli dost mozna zcela posrane jsem si nasel jakysi klidnejsi zaliv (kdyby nejakej budhista videl jak klidnej, tak me okamzite ze zavisti utluce soskou budhy).

      Ale neverim tomu, ze to je nejak trvalej stav. To silenstvi se stupnuje. Cim dal vic se napriklad jen v tom byznysu vse staci do totalniho scamu a jsou to i dobre zavedeny firmy a co je silenejsi, jsou to i firmy co “nemusely” krast, tzn. nejaky co generovaly zisk. Ale o to uz nejak prestava jit. Manazersky odmeny jsou pocitany amximalne za rok a z toho duvodu jsou firmy, kde akcionari maji cim dal mensi slovo (vsimnete si opet schizofrenie: akcionar – manager), vedeny k tomu aby generovaly okamzitej zisk = premie + zlatej padak. A tahle toxicita se siri, protoze vsichni jsou soucasti ekonomiky a jednoho dne ani me mozna nezbyde nez se zamerit na kratkodobej zisk, kterej sice nebude ani zdaleka tak vysokej jako dnesni dlouhodobej, ale bude to to jediny, co bude aspon trochu fungovat. Jak je mozny, ze krachne AdBrite – firma, co byla jedna z prvnich, jen preprodava reklamu a k tomu dostala 40M usd seed investici?

      Jinak jeste pripojim hrozne hezkou ukazku ty decentralizace shitu a jak to vsichni nevnimame: jeden muj subdodavatel da se rict, je chlapik z Maroka a verici muslim. Bavili jsme se trochu a ja mu rikal, ze vydelavam i sazenim a on rika, no to mas super, to ja nemuzu, vira mi to zakazuje. Pominem to, ze vira se snazila ochranit lidi prave a jen od hardcore gamblu a toho, aby pak zistali jako pritez komunite. Kazdopadne jsme se dostali i k propagaci sazkovek a vseho ostatniho balastu a on ze by nemohl delat ani to. Genialni – jenze on jednak profituje z myho webu, kterej na tomhle vydelava a jednak sam ma v tom svym contentu prave ty nejvic ultrashit reklamy, jenze diky geotargetingu, kde kazdej stat ma jiny, ani nevidi, co vlastne tam je. Kdyz jsem mu to rekl – tak on hned, ze to musi jit zablokovat, podle me nezablokoval nic, ono taky vicemene vse, co dnes vydelava, je v kontradikci s koranem. Podobne jako ten bankovni urok, kterej muslimsky banky magicky obejdou pres akciovej podil v bance.

      No a presne tohle delame my vsichni tak jak popsal Mordemy v prispevku vyse a i proto ma stasnou value podivat se do jinejch kultur, protoze pak vidime svoji vlastni a sebe sama v ni. Na nebohym muslimovi vidime, ze jeho uzasna vira je hodne nakrivo, kdyz je hruza nejvetsi se jen podivat na web sazkovky nebo ho nekomu naprimo doporucit, ale udelat si web, co to dela za vas jaksi automaticky, je uz ok?

      Posledni priklad tyhle absurdity, kterej je i prijimanej ceskou verejnosti, bylo polistopadovy zruseni vojenskyho prumyslu v ceskoslovensku, ktery slo na popud tehdy jiste idealistickyho Havla. Neni divu, ze ho ostatni staty tak velebi. Takze fajn, co tu mame dnes? Cesi nevyrabej tanky, maji cisty ruce. Vyrabej v Kvasinach podvozky pod Golf, na kterejch vydelaj vyrazne min a s uzasnym pocitem cistych rukou ty dily do VW Golf levne prodaji nemeckym a italskym delnikum, kteri ve svem auticku v plny palbe mohou dojet do ty svy FABRIKY SMONTOVAT TANK NA EXPORT.

      • @la tibor: jo zkurvenej absurdistán jménem země… já chápu že já sám jsem špinavej stejně jako všichni ostatní až po uši původně, ale mi šlo o to, co tahle otevřenost z lidí vytvoří… vy dva dejme tomu můžete bojovat se svými démony jako Guts a být po krk ve sračkách, plně si je uvědomovat a zároveň se u toho snažit o nějaký přesah…

        Ale myslím si že u většiny lidí by při takto otevřených sračkách žádná další snaha nebyla a ta zrůda by je kompletně ovládla…nebo by pak snad mělo dojít k nějakýmu celospolečenskýmu uvědomnění si sraček a řeknem si že na takhle teda ne? A pak to posrat celé znovu?…jestli to je dobře nebo špatně neříkám, ale myslím že tohle lidi zvládat jako Guts nebudou…a nebo se pletu a bude to zvládat mnohem větší část než si teď myslím, každopádně by to bylo něco jako rozdělení lidí jako v Bibli a těžko říct jestli toho někdy na zemi dosáhnem…ale možná to k tomu fakt směřuje…a v tom případě by se dalo souhlasit s tvým vítaním…

        • @hanys: rozdělení jako při nějakém symbolu posledního soudu

        • @hanys: Už to tady zaznělo několikrát a konkrétně tobě už jsem to myslím vysvětloval celý po lopatě minimálně jednou. Takže: Přestaň mi laskavě cpát do hlavy, že jsem jinej, než ostatní! Dost blbě se týhle ptákovině brání a stojí to kvantum energie navíc si znovu a znovu uvědomovat, že je to kravina. Hlavně je to celý jen projevem tvojí zbabělosti ničeho jinýho…

          V čem já jsem do prčic jinej, než ty, hanys ? To jsem se jako narodil s nějakou speciální super schopností, kterou většina ostatních lidí nemá, a která mi umožňuje dělat věci, který by většina ostatních lidí nezvládla? Myslíš, že od narození jsem uměl automaticky psát a formulovat myšlenky do článků? Myslíš, že jsem byl odjakživa schopnej psát tak, jako píšu dneska (po šesti letech psaní blogu)? Myslíš, že mám nějakej zvláštní vrozenej talent na psaní, díky kterýmu mi to jde samo? Nebo že mám v čele zasazený třetí oko a z oblasti žeber mi vyrůstají další dvě ruce, takže jsem na úrovni toho Gutse a jako jeden z mála můžu bojovat s démonama tak jako on?

          Houby vole, nezáleží to na ničem jiným než na tom, jak moc je člověk línej a na tom, jak moc je ochotnej na něčem pracovat. Všechno je to jen práce a vlastní úsilí založený na vlastním svobodným rozhodnutí, nic jinýho. Blog jako je tenhle můžeš psát taky, úplně každej, kdo to tady čte může! (k čemu myslíš, že tady nabádám v každým druhým komentáři sakra?!) Stejně tak úplně každej, kdo to tady čte může vydělávat statisíce. A to myslím zcela vážně. Jediný překážky jsou ty, co jsme si sami uměle vytvořili ve vlastních hlavách, abysme měli výmluvu pro to bejt dál líný zaprděný srabi. O ničem jiným to není. Tohle je jedinej důvod, proč rozlišuješ na “většinu” a na “nás dva s Orbem”. Protože seš jednoduše pohodlnej. Ale tvoje pohodlnost je pouze tvoje volba a můžeš se znovu rozhodnout PRÁVĚ TEĎ a každou další vteřinou, kterou si utvrzuješ v hlavě tu pohádku o tom, že Mord s Orbem jsou cosi speciálního se ZNOVU SVOBODNĚ ROZHODUJEŠ (to je nepříjemný, co?).

          A vůbec, jaká “většina lidí” zase hanys? To, že se většina lidí TEĎ nějak chová a s největší pravděpodobností se tak dál chovat bude, přece ještě neznamená, že se každej jednotlivej člověk musí tak chovat do konce svýho života, že je to tak daný a určený a jinak to bejt nemůže. Kdybych tomu věřil, tak vůbec nemůžu psát tenhle blog a snažit se tý “většině” lidí cosi vysvětlovat. Vůbec bych se tu s tebou nebavil, kdybych si myslel, že ty nemůžeš bejt další Guts sakra! Stejně tak fórum by postrádalo smysl, protože většina členů by se samozřejmě rekrutovala z “většiny lidí”, který by se logicky podle tohohle přístupu z většiny nikdy nemohli stát dobrými sázkaři. A tak dále…

          Jdi si znovu přečíst Brazílii a najdi tam moje dva-tři roky starý komenty. Já byl “tenkrát” (pouhé dva-tři roky zpátky!) neskonale dutější, než seš ty teď. A to jsem byl v tej době zřejmě ještě navíc o něco starší, než seš dneska. Valil jsem tam jak je smysluplný chodit k volbám a že moderní psychologie je exaktní věda. Nebo si přečti první články na tomhle blogu! To opravdu není tak dávno, co jsem tvrdil, že GTD je fajn nástroj na utřídění si informací a kdy jsem lásku popisoval jako soubor chemickejch reakcí…

          Přestaň tady na mě valit tenhle elitářskej shit a táhni něco dělat. Prostor a kapacitu na to máš stejnou jako všichni ostatní včetně mě nebo La Tibora. Gutsem se nikdo nerodí. Gutsem se stáváš tím, že na sobě makáš. Smůla.

        • @hanys: jsem far away od toho si ten celej pruser uvedomovat, skutecne moje ego vetsinu casu nejak existuje, mizi nejvic kdyz na nej myslim a snazim se ho nejak zachytit

          ne, verim tomu, ze ta zruda by je prave neovladla – to co nas ovlada je ten strach z toho, ze by nas ta zruda ovladla – jinak receno nikdo by nepopsal ten pruser lip nez ty v tech poslednich kristalove cistejch komentech… prave na nich je videt ten problem

          nechcem se postavit realite, kvuli strachu, co by se pak stalo – ono se prekvapive nestane az tak mnoho a vubec nic z toho, ceho se desime, a to prestoze realita je mnohem silenejsi nez si dokazem predstavit

          jenze tohle cekani v pekle je prave ten pruser – tibetska kniha mrtvych tam ma taky ruzny pekla a demony a je jedina vec jak je porazit – uverit, ze nejsou realni a to je jedina rada pro tebe

          vidis sam jak jsou lidi ubozi srabi, ale never tomu az tak moc, i to je jen nejaky cover up, ta vsechna pateticnost kolem, muzem bejt silny, kazdej z nas muze… presne tak jak pise mord a pokud nejsme, tak proste nechcem a jsme v necem liny srabi a jde o to bojovat jen s timhle

          excuse, ze buh je prilis silnej pro nektery jeho casti proste neberu – ale nic ti nebrani jit s tim zpatky na trh a mit tam pak postmoderne povoleno uplne cokoliv… jestli skutecne chces byt takova sracka, tak ti skutecne nic nepomuze a pak zas nedava smysl bejt tady – jestli chces ze me nebo Morda vymlatit, ze je to cely picovina, tak to moc ruzove nevidim

          nevidim v tom vsem vubec zadnej smysl – sedet na prdeli nez umres s tim, ze dokonce ani nedokazes tu jedinou vec, od ktery se odpichujes… protoze to, ze je to realno tak silny skutecne sedenim na prdeli nedokazes… proste nemuzu si pomoct, ale to je ta nejnesmyslnejsi vec, co jsem kdy slysel a podle me musis cejtit, ze to vubec nedrzi pohromade

          Ja nevim esli mi rozumis – proste pokud se pokladas za slabyho, tak muzes udelat fakt neco fantastickyho – muzes se obetovat (v tvym pripade je to vcelku jedno) a muzes se jit na tu zrudu podivat v ramci jakesi existencialni sebevrazdy. Garantuju ti, ze az se to stane, tak se vratis zpatky a vsichni se zplna hrdla zasmejem.

  33. heh, až teď jsem si všimla toho smajla na úvodní straně …pekné, ale nechtíc se mi vybavil Honza Volf. Vždycky mě zajímalo, jak to ten chlapec dělá…A vůbec všichni sluníčkový lidi (např. u cvičitelek jógy, co jsem si všimla, je to taky 50/50, že budou prostoupený sluncem).

    • @Esmrld: To je super, že to na tebe takhle zapůsobilo ten smajl. Funguje to no, skvělý, haha…

      Co teda dělá podle tebe ten Honza Volf? Nebo spíš co jak dělá? Že jako působí sluníčkovým, vysmátým a pohodovým dojmem? Že působí, ehm… šťastně?

      Může to bejt solidní kamufláž a ten člověk třeba po večerech celej spocenej masturbuje u dětskýho porna. Vygooglil jsem ho a to jeho sluníčkový nakladatelství je docela síla no… Ona už samotná skutečnost, že ten člověk šíří takhle extrémní sluníčkovou auru a tu svojí sluníčkovost podporuje je docela na pováženou. Neříkám samozřejmě, že Honza Volf je (záměrnej) podvodník a celý to hraje, to ne, asi se fakt snaží o to vzbuzovat v lidech lásku řekněme. Ale v praxi nestačí mít “sluníčkový přístup k životu” a cvičit jógu. Ani zdaleka ne. Jasně, láska k lidem, láska k bohu atd. je potřeba a je to důležitý pro život, ale je to pořád tak jedna z tisíce věcí, kterejm je potřeba se věnovat. To, že je poptávka po jednoduchým sluníčkovým přístupu k životu, kterej stačí praktikovat a budeme všichni zářit jako sluníčka, je jiná věc (a sám Volf tím bude zpětně hodně ovlivněnej, že mu to ty lidi baští a to v něm bude dál podporovat přesvědčení, že tohleto stačí).

      Jeho tvorbu jsem nečetl, soudím samozřejmě jen podle toho symbolu sluníčka, který rve na každou svojí knížku. To, že si vybere za osobní symbol právě tohle je každopádně dost hustý – protože si musí bejt vědom toho, jak to na ty lidi působí. A co ne nejhustší je právě to, ŽE to na ty lidi působí (stejně jako je hustý to, jakým způsobem na tebe zapůsobil ten smajl tady).

  34. Asi jsi mě pochopil tak, že ho snad obdivuju, zkoupený jeho diáříky s veselou radou na každý den atd….to fakt ne.

    Blíž Volfa neznám, spíš se mi tak vetřel do povědomí. Pro mě symbolizuje hodně podezřelej typ člověka, co je rádoby nejvíc v pohodě, v míru se světem a pak zjistíš že maj ve sklepě sado-maso salón s otočným krucifixem (creep factor 10: jeho motta visely u nás na střední ve třídě, což opravdu nemělo kýžený efekt, rozzářit celý náš kolektiv).

    btw škoda že se ty symboly na úv. stránce proměňujou, ten efekt co to mělo… takovej drsnej a tvrdej font “psychoanalýza” a vedle toho toto…fakt pěkně realizovaná “psychoanalýza s úsměvem”

    • @Esmrld: Však jsem právě narážel na tu tvojí poznámku “Vždycky mě zajímalo, jak to ten chlapec dělá…” – a ptal jsem se co podle tebe teda dělá… Tohle tvoje vyjádření má řekl bych vcelku jasnou pozitivní konotaci.

      K tomu podstatnýmu: Na tomhle si lze krásně v praxi uvědomit, jak ty symboly fungujou a co jsou vlastně zač – pro nic jinýho tam ty “pohyblivý obrázky” nejsou. Smajlík, sluníčko… ono to nejsou jen nějaký obrázky, že jo, jsou to ty symboly – nesou určitý významy a máme je spojený s různejma věcma. To, že Volf používá zrovna obrázek dětskýho sluníčka není samozřejmě náhoda a už vůbec není náhoda to, že ten symbol sluníčka funguje. A nakonec není náhoda ani to, že symbolem krutě pozitivního myšlení je zrovna to sluníčko.

      A i o tomhle je psychoanalýza. O dekonstrukci symbolů. O tom zamyslet se nad tím na co se to vlastně koukáme, co to vůbec je, jak to na nás působí a jaký to má místo v realitě (co to vyjadřuje a co je za tím). Ta asociace smajlík —> Honza Volf —> sluníčko tuhle problematiku ilustruje naprosto skvěle…

      Kdyby tam ten smajl zůstával na tvrdo, tak by se tenhle blog dostal na úroveň toho Volfa. Bylo by to přihlášení se k tomu symbolu. Ten smajlík by byl “ikonou” tohohle blogu. Stejně jako kdyby tam byl natvrdo kterejkoliv jinej symbol z těch, co se tam střídají teď. Ale ten symbol není ikona – ten symbol má spolu s ostatníma symbolama, co se tam točí, plnit úplně jinou funkci, než je deklarace nějaký (sluníčkový) ideologie…

      Btw ta “Psychoanalýza s úsměvem” zní fakt strašidelně, brrr…

    • @Esmrld: ty obrazky se tam MUSEJI promenovat, protoze psychoanalyza se snazi prave o jakousi ratkoidni intaktnost vuci symbolum [ktera je samozrejme nemozna a proto jedinou zbrani psychoanalyzy proti svetu, kde ze symbolu je delano imaginarno, jsou… samozrejme… jak jinak nez symboly]

      jinak receno ta tvoje poznamka, ze je to “skoda”, uplne pekelne vystihuje celej ten pruser vcetne bm pohlceni

      TOBE by se libila psychoanalyza obecne nebo psychoanalyza.com jako ironickej pamflet na slunickovy loserovstvi; nejaky holcicce z posledni doby zde na blogu by se libila psychoanalyza/psychoanalyza.com jako rozebirani hlubokych symbolu, jejiho nitra (nevim proc me tu napadl pytlik zpola snedenych a lehce zluklych Bohemia chipsu), ME by se tu libily symboly sily splacane se symboly psychedelie atd.

      Kazdej z nas by si do neceho obecnyho chtel protlacit svuj osobni pribeh, ale psychoanalyza musi mit proste zobecnujici presah a kdyz ne psychoanalyza, tak psychoanalyza.com.

      Jinymi slovy: kazdej z nas ma nejakej pribeh a trochu jinak reaguje na kazdej set symbolu. Ne ze by jsme symbol slunicka nebo blesku postmoderne kazdej vnimal jako neco uplne jinyho, ale holt nekdo si frci na tom, ze se rozplace nad kytickou, jinemu se postavi u analniho sexu a na tom si pak vsichni nadherne frcime.

      Psychoanalyza jednak dokaze sledovat prave tyhle symboly na ktere reagujeme, ktere se nam jevi ve snech, podvedomi atd a dokaze tedy lepe desifrovat lidskej zivot nebo mozna “jen” tu roli, co tu hrajem, coz ale neni zas tak malo.

      PLUS je tam ale jeste druhej faktor, neni nijak institucionalizovanej, ze by se ucil na vysokejch skolach (diky tomu je zaplatpanbuh zivotnej), tipuju ze vetsina psychoanalytiku o nem vedome nic nevi (resp. radsi nic nevi), ale je docela zasadni a Mordemy jde prave po nem jako slepice po flusu.

      Tim druhym faktorem je to tripovy uvedomeni si preci jen nejaky ty sounalezitosti vsech se vsema, ten naraz na vedomi v okamziku, kdy si uvedomi, ze neni samo o sobe nijak vyjimecny, ze na necem podobnym jako si ujizdi ono samo si ujizdi i hafo jinych lidi, ze s individualitou to nema spolecnyho vubec nic a predevsim: ze to, na cem stavime nas svet je trapny asi jako slunicka Honzy Wolfa.

      A to pokracuje jeste dal – po tomhle zhrouceni vsech nadeji a idealu tu jeste zbyva ten svet a par let naseho zivota, kde je jaksi na case vstat z te nasi rozkydle prdele a zacit s nim neco delat. Pokud si clovek aspon trosku udrzi vedomi toho, ze jeho idealy a symboly jsou golemove na hlinenych nohach, tak to lze vsechno delat o dost lehceji, protoze se clovek zbavi zakladniho strachu a to strachu, ze muze neco ztratit, coz neni nic jineho nez strach ze smrti a zasek na anal-oralite, kdy si clovek hraje porad dokola s tim ze neco ma, nema, ztrati, muze mit a tak dale a dari se mu po silenych bojich a aspon nekdy, zpravidla po dalsim a dalsim priznani prohry, neco konecne udelat.

  35. Já si toho Mini Coopera JCW stejně koupím. Jen počkám, až přestanu myslet na to, jakej udělám dojem na samičky a jakej budu frajer. Pak i když budu dělat dojem na samičky a budu těžkej frajer, bude mi to u prdele.

    • @quikman: Myslím, že právě s tím, jak budeš na tohle čekat a čím dál víc chápat, že je to fakt kokotina hrát toho frajera, tak se bude postupně vytrácet ta chuť si ten Mini Cooper koupit. Prostě až už nebudeš na tyhle krávoviny myslet, tak zároveň pochopíš, že je kokotina kupovat si auto, který slouží primárně k machrování – protože auta obecně mají prostě sloužit na přepravu z bodu A do bodu B – na přepravu lidí, eventuelně věcí, a toť vše; za tímhle účelem se dá pořídit auto do 100k úplně v pohodě (v zásadě není moc důvod kupovat auto nový). Konkrétně tohle vozítko nároky na efektivní přepravu nesplňuje ani vzdáleně řekl bych…

      A další věc je, že i když budeš chápat, že je kokotina dělat s vozítkem dojem na samičky, tak když pojedeš přes náměstí v nějakým autě, tak to jak moc se na tebe budou samičky otáčet, bude ovlivněný právě i tím autem. Neboli nemůžeš na jednu stranu srát na nějaký machrování, ale na druhou stranu si koupit Mini Cooper a snášet pohledy holčiček a zároveň si říkat, jak je ti to vlastně u prdele. U prdele ti to právě nebude ani omylem, když budeš sedět v Mini Cooperu.

      Dělání dojmu na samičky se prostě nevyhneš a tvářit se, že je ti to jedno, je nakonec to největší frajerství, na který se dá přijít…

  36. Nedokážu si představit, že by někdo z lidí přežil, kdyby tenhle přístup všichni dotáhli k dokonalosti. Není sobecké sedět a nechat se živit jinýma, protože já dosahuji Nirvány? I když asi záleží na úhlu pohledu, Buddha to neřeší a jestli to řeší ti co ho krmí, tak je mu to stejně jedno… Nejhorší to bude mít ten poslední.

    • @quikman: Co to je za “na hlavu postavenou” logiku prosimtě? To jako podle tebe budeš mega skromnej a uvědomělej PRÁVĚ TEHDY, kdy se budeš máchat ve stejnejch sračkách jako většina lidí kolem? Co to je za post-postmodernu tohle zase?

      Všichni to nikdy dělat nebudou, 99% zůstane sráči a budou si kupovat Mini Coopery, tyhlety “kdyby to dělali všichni” kecy jsou úplně mimo realitu, protože to zkrátka a dobře nikdy všichni dělat nebudou i kdyby tady bylo deset tisíc Buddhů.

      • @Mordemy: Díval jsem se na to špatně, přes pyramidu. Aplikací kruhu (po přečtení zdejšího posledního článku) nenastává žádný konflikt a model je funkční.

  37. Možná jde o to, jak při řetězení myšlenek nakonec rychle neskončit v bazénu. Nebo žumpě?

    • @Peřina: Z bazénu tady na zahradě se začíná pomalu stávat žumpa, byla teď bouřka a naválo tam spousta bordelu, musím to jít vyčistit – dík za připomenutí (bazén = žumpa).


Zrušit odpověď