Co mi vadí na politice a proč | Psychoanalýza

Psychoanalýza Proč když mě miluje, má potřebu psát si s jinými

15Oct/1031

Co mi vadí na politice a proč

Korupce politického systému.

Prakticky denně se na stránkách novin můžeme dočíst o dalším politickém skandálu. Politický představitel s konexemi na pár důležitých úředníčků na odboru dopravy, dohodil známému zakázku na stavbu bazénu pro městský magistrát a dostal tučnou provizi za zprostředkování. To v tom lepším případě. V horším případě se nechal uplatit lobbystou velkého koncernu a rozhodl se přímo podpořit některý ze zákonů, které v konečném důsledku určitému odvětví „ulehčí“ a konkrétní korporaci tak nepřímo vydělá stamiliony korun.

O čem se však v novinách příliš nedočtete, a co je mnohem horší, je korupce politiky a politického systému jako takového. Dnešní politický systém je už natolik zkorumpovaný, že není možná jeho náprava a jakýkoliv skutečný pokus o zlepšení současné situace v oblasti ekonomické, sociální či politické je předem odsouzen k neúspěchu.

Abychom dostatečně pochopili proč, musíme si projít některé základní ekonomické zákonitosti, fungující v naší společnosti.

 

Tragédie obecní pastviny

Jednou z trefných kritik socialismu byla myšlenková konstrukce známá jako tragédie obecní pastviny. Řekněme, že máme velkou pastvinu pro dobytek, která je rozdělena mezi několik sedláků, z nichž každý vlastní část louky. Rozdělení je však nerovnoměrné a někdo má větší kus, než jiný, což vyvolává neshody a debaty o spravedlnosti. Po několika fyzických potyčkách mezi sedláky nakonec dojdou ke všeobecnému konsensu. Pastvinu převedou do společného vlastnictví všech, kdy každý bude vlastnit jakoby celou pastvinu s tím, že ji bude zároveň sdílet se všemi ostatními. Tento „spravedlivý“ model je ovšem zcela nefunkční a to z několika důvodů:

Každý ze sedláků se snaží maximalizovat svůj zisk. Tzn. mít co největší množství dobytka, které bude spásat co největší plochu pastviny. Pokud se však takhle budou chovat všichni sedláci, pastvina v krátkém čase zanikne.

Co je důležité, že pokud se tak opravdu stane, nemůže být obviněn nikdo konkrétní, protože pastvina je přece všech a všichni mají stejné právo a možnosti na pastvině hospodařit. Pastvina tak bude zničena paradoxně kvůli ušlechtilému cílu (rovnost a spravedlnost pro všechny).

Analogicky k politickému systému: Boj o koryta je možný právě proto, že v demokracii je všechno všech (byť se to na první pohled nezdá) a protože vlastně rozhodují všichni (voliči), politický představitel nenese v současném systému de facto žádnou odpovědnost za svoje konání. Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních pilířů jakékoliv politiky je politický kompromis, je jakýkoliv politik pouze jedním z mnoha sedláků, kteří, pokud se něco pokazí, nemůže být nikdy vinen jako jednotlivec a v žádném případě nemůže být hnán k odpovědnosti..

 

Základní nedostatky demokracie

Demokracie je vláda lidu, kde jsou si všichni rovni a mají stejné volební právo. Aneb největší lapsus demokracie jest ten, že hlas člověka rozumného váží stejně jako hlas blbcův. Pokud vezmeme jakoukoliv skupinu lidí, průměrný člen skupiny je v podstatě jen „průměrný hlupák“. V demokratické společnosti tak vládne masa hlupáků.

Pokud zůstaneme u pojmu „průměrný hlupák“, tak hlupák není schopen myslet dopředu, nechá se ovlivňovat propagandou a nikoliv racionálními argumenty a především je sám o sobě naprosto nekompetentní k rozhodování o důležitých otázkách směřování státu a jeho ekonomiky.

Vraťme se ještě na chvíli k úloze politika v demokratickém systému. Politik nejen, že nemá žádnou odpovědnost, ale bude se snažit maximalizovat svůj zisk, úplně stejně jako jakýkoliv jiný sedlák starající se o obecní pastvinu. Nebude se dívat na to, zda jeho chování přispívá k zániku pastviny.

V praxi to vypadá tak, že politik (případně celá politická strana), aby se udržel u svého „koryta“, tedy u moci, potřebuje voličskou podporu. Tu si ovšem musí zajistit především u zmiňovaných „průměrných hlupáků“. Jediným způsobem, jak to udělat, je být poplatný jejich vůli. A co chce průměrný volič? Jistotu. Tzn. v prvé řadě štědrý sociální systém. Dále samozřejmě bezplatné zdravotnictví, školství, funkční infrastrukturu a tak dále. Průměrného voliče nezajímá, kde na to všechno vzít peníze, to není něco, co by on hodlal řešit. Co je klíčové vědět, že, politik nemá jinou možnost, než mu to všechno dát, protože pokud by si snad dovolil v nějakém sektoru hospodářství výrazněji šetřit, hrozí velmi reálné nezvolení jeho osoby či strany v nadcházejících volbách. A to nikdo riskovat nebude.

Zadlužování státu a celého systému tak nenávratně roste a není možné ho nijak zastavit. Průměrní hlupáci mají moc navolit si politiky, kteří jim dají to, co oni chtějí (byť na to není kde vzít). Politik, který by se rozhodl učinit jakékoliv drastičtější opatření, kterým by chtěl zachránit kolabující ekonomiku, nikdy nedostane politickou podporu, protože ostatní sedláci si budou vždy chtít urvat pro sebe co nejvíc (udržet se v politickém křesle) a nebudou riskovat svůj pád.

K žádným reálným politicko ekonomickým změnám tak v současné formě demokratického uspořádání nemůže dojít. Hry s čísly známé z médií, kdy se o pár procent posune ta která daň, nemají žádný zásadní ekonomický dopad a systém tak nadále kolabuje a řítí se do záhuby.

Současný politický systém je tak korumpován samotnými voliči! A volič v demokracii je sám příčinou úpadku politického systému a bude i příčinou jeho krachu, neboť průměrní voliči si jednoduše navolí takové politiky, kteří jim budou rozdávat prostředky, které stát není schopen reálně získat. Jinými slovy bude se prohlubovat státní deficit a zadlužování.

Volič si může totiž odhlasovat naprosto cokoliv.


Úloha jedince

Tradičně opovrhovaná teze, že „Jeden hlas stejně nic nezmění a tak nemá cenu jít volit.“ je překvapivě naprosto pravdivá. Oponovat tvrzením „Kdyby si to takhle řekli všichni, tak nikdo nevolí.“ je nesmyslné a pouze to nahrává prvnímu tvrzení. Bez ohledu na to, zda je „u moci“ pravice či levice, nikdo není v takto demokraticky nastaveném systému nikdy schopen získat dostatečnou podporu a prosadit něco doopravdy smysluplného, protože voliči proti takové snaze vždy zakročí prostým nezvolením politické strany.

Intelektuál, člověk, který rozumí fungování státu a chodu ekonomiky, nemá nikdy šanci sám cokoliv změnit. Zároveň je pro něho nemožné získat dostatečnou podporu pro své myšlenky a vyhrát nad masou hloupých a krátkozrakých jedinců, kteří se nechají zlákat na vidinu nereálných odměn, které od politiků nakonec dostanou (ač za cenu dalšího zadlužení a úpadku systému). Je tak doslova ztracen v mase „naříkající chudiny“, kde může jen bezmocně přihlížet postupujícímu kolapsu společenského zřízení a křičet do prázdna své správné, bohužel v praxi zcela nerealizovatelné, teorie o tom, co je potřeba pro jeho záchranu udělat.

 

Nástup totalitarismu

Je důležité zdůraznit, že jakákoliv „změna k lepšímu“ je v rámci současného systému nemožná! Aktuální ekonomicko-sociální problémy (důchodová reforma, deficit veřejných financí atd.) není možné uspokojivě vyřešit za současného politického uspořádání. Všechny problémy lze pouze do jisté míry oddalovat, ale ekonomická realita nakonec způsobí krach celé ekonomiky, s kterou padne i společenský systém.

Jakákoliv změna je pouze menším dobrem v rámci vyššího zla. Není změnou systému jako takového, protože ten změněn být nemůže, může být pouze svrhnut a místo něho zbudován systém jiný.

Za druhé světové války byl Hitler zvolen demokratickými prostředky právě kvůli kolabující ekonomice a společnosti založené na demokratických principech. Mase průměrných nasliboval „záchranu“ a vyřešení všech jejich problémů a lidé se v té chvíli neohlíželi na jeho totalitářský způsob myšlení ani veřejnou propagaci antisemitismu.

Relativně nenápadným postupným přechodem k totalitarismu je čím dál urputnější snaha o maximální integraci co největšího počtu zemí do EU. Ve chvíli, kdy dojde ke kolapsu systému, bude EU „první na ráně“ a omezování práv a lidských svobod zřejmě opět a již poněkud tradičně přijde ze starého kontinentu – konkrétně ze zemí jako je Německo, Itálie a nově zřejmě i Francie.

 

Pud sebezáchovy

Každý systém se snaží zachovat sám sebe. Jedním z nástrojů, který může společenský systém používat ve snaze o vlastní přežití, je manipulace.

Aktuálně je na denním pořádku řešení pseudoproblémů, například globálního oteplování. To je něco, čím se mohou zabývat masy lidí, média tím mohou zaplnit přední strany a lidé mají problém, nad kterým mohou přemýšlet. Jinak řečeno, odvádí se pozornost od skutečného problému, kterým je postupný ekonomický kolaps.

Současné politické uspořádání se snaží zachovat samo sebe prostřednictvím podpory „neschopných“, tedy především oné masy průměrných, kteří budou dále prosazovat politickou strukturu, která je zpětně korumpována právě oněmi průměrnými voliči.

Bohužel zde nefungují žádné přirozené ozdravné mechanismy. V přírodě by průměrný, hloupý a neschopný jedinec pravděpodobně nepřežil. V dnešní „civilizované společnosti“ ho zachrání sociální síť, kterou si sám odhlasoval. Díky tomu je možné, aby dále šířil „průměrné geny“, měl děti, kteří budou dále podporovat systém a celá mašinérie může vesele fungovat dále. Dokud se vlastní vahou nezhroutí.

 

Řešení místo strašení?

Vysoká míra svobody je v demokracii vykoupena postupným kolapsem finančního systému a státu jako takového. Politika je omezena na „podkuřování“ mase, k rozhodování nekompetentního, voličstva, které celý systém korumpuje a znemožňuje jeho změnu zevnitř. Celé současné demokratické uspořádání je tak nezvratně odsouzeno ke svému zániku a nelze mu zabránit.

Co tedy dělat a jak se za současné situace zachovat? Kterou politickou stranu zvolit, aby se věci hnuly tím „správným směrem“? Odpověď je tristní: Žádnou. Nejlepší, co můžete udělat, je nevolit. Zvolením kterékoliv politické strany totiž jen podporujete politický systém, který je špatný. Bez ohledu na to, o jakou stranu se jedná a co má v plánu prosadit, vždy se bude jednat jen o zcela marginální a dílčí změny, které doopravdy nic zásadního nevyřeší.

Osobně jsem přesvědčen, že k pádu demokracie musí opravdu a nevyhnutelně dojít. Otázkou samozřejmě zůstává, zda „potom“ bude lépe. Dá se předpokládat, že ano. Každou systémovou změnu doprovází období, které je nebezpečné a bude pro mnohé obtížné ho fakticky přežít (a neskončit přitom na ulici). Ale pak by mohlo přijít období zlepšení, které bude trvat do té doby, než se vyčerpají výhody nového uspořádání. Žádné společensko-politické uspořádání totiž nemůže fungovat věčně, každý systém jednou padne (snad kromě Orwellovy Oceánie z románu 1984). Každý politický systém v sobě obsahuje prvky, které dříve či později povedou k jeho pádu. A demokracie bohužel není výjimkou.

(Psáno jako referát do předmětu Úvod do politologie)

Komentáře (31)
  1. Opět parádní článek :)
    Vždycky když si přečtu něco tvého, zas o něco víc začnu přemýšlet nad tím, že bych měl ten post Vůdce praktikovat tvrději.

  2. Můj názor je už dlouhou dobu takový, že bychom měli začít znovu, a to pod osvíceným monarchou, ale má to několik háčků:

    1) jak realizovat kolaps nynější politiky
    2) kde vzít osvíceného schopného císaře
    3) jak přesvědčit lidi o “dobrém” řešení (či zbavit lid možnosti volby)
    4) jak přesvědčit lidi o “dobrém” řešení (či zbavit lid možnosti volby)

    Poznámka: bod 3. a 4. je ve své podstatě jeden a ten samý problém, ale považoval jsem ho za natolik podstatný, že jsem ho uvedl hned dvakrát :-)

    PHATE

  3. PHATE:
    1) Nevím, na to bych si sehnal poradce.
    2) Nádražní 38, Klobouky u Brna, 69172 – mé bydliště
    3) násilím
    4) násilím

  4. Vůdce:

    1) tak napůl dobrý nápad
    2) špatný nápad (neber to nijak zle)
    3) špatný nápad
    4) špatný nápad

    PHATE

  5. K 1) bych měl to, že “popostrčit” to lze pouze ignorováním systému jako takového, tzn. tím, že nepůjdeme volit a nebudeme hrát “hru na volby”. Ve výsledku však bez ohledu na to, co kdo (jako jednotlivec) udělá, vývoj je vcelku jasný (kolaps) a hlavně ho určují ony masy lidí, kteří si takovéhle myšlenky nikdy v životě nepoloží (protože toho jednoduše nejsou schopni)…

    2) Otázka by mohla stát “Jak zjistit, že je vladař skutečně osvícený?”

    3) a 4) Omezení demokracie samozřejmě půjde ruku v ruce s pádem systému, takže “zbavit lid možnosti volby” se stane realitou.

  6. Závěrem…

    1) nemožné – předpokládá uvědomění většiny
    2) nemožné – každý má jiná hlediska a požadavky
    3) nemožné – předpokládá úspěšný bod 1
    4) nemožné – předpokládá úspěšný bod 1

    No, dá se říct, že takhle to nepůjde. Lidé neví co je pro ně nejlepší, neuvědomí si co je a není procyklické a pokud ano, můžou mít jiný názor. Takže jediná možnost je nastolit krizi a poté jí využít, podobně jako Hitler. A to už asi znovu nechceme, že?

    Všichni víme, že demokracie není dokonalá, ale jak řekl Churchill, nikdo nic lepšího ještě nevymyslel. Osobně si myslím, že moudře vedená monarchie je efektivnější, ale obnovit korunu bude problém :-)

    PHATE

  7. 1) Jasně, však to v podstatě píšu, že to “rozhodnou” ty masy, které “nic nevědí”. Ono to celé bude totiž takové “bezmyšlenkovité”. Tohle není něco, co by se dalo naplánovat a udělat to organizovaně a vědomě. Pád bude samovolný.

    Ani to “nastolení krize” nejde udělat cíleně. Půjde to samo od sebe aniž by si někdo mohl vybrat, že na to bude mít nějaký zásadnější vliv.

    Taky si nejsem zdaleka jistý, že je demokracie tím nejlepším zřízením (a nemám možnost srovnání… zatím).

  8. Já myslím že tahle úvaha nechává stranou některé velmi podstatné věci.

    1.) Propaganda. Ideologická masáž sdělovacích prostředků má dostatečnou váhu na to, aby nás postrčila k hlasovacím urnám se “správným” lístkem v ruce. Tím jsou vlastně milióny jednotlivých rozhodnutí nahrazeny “osvíceným” rozhodnutím těch, kteří mají vliv na média. Ta jsou pak také korumpována namísto voličů.

    2.) Průměrný člověk není takové primitivní hovado, které se snaží jen maximalizovat svůj krátkodobý ekonomický zisk. Většina opravdu úspěšných politiků dokázala nabídnout lidem nějaký vyšší cíl. A ti lidé se alespoň na čas zvedli, vzdali se části svého pohodlí a následovali pro vyšší ideál svého vůdce.

    Prostě celý problém je MNOHEM složitější než jednoduchá daňová matematika..

    • Vyjádřil bych se k těm “primitivním hovadům”:

      Průměrný člověk “není” primitiv jen a pouze proto, že se snaží před ostatními pokrytecky předstírat, že oním primitivem není (a své chování, včetně toho voličského, tomu přizpůsobuje). Což znamená, že takový člověk (primitiv) bude volit nějaké zaštítění se vyšším cílem (bod 2), ale zároveň mu půjde čistě o krátkodobý ekonomický zisk, přičemž se nechá (rád) ovlivnit právě těmi médii (bod 1), která jsou v rukou politiků, jimž jde primárně “o koryto”.

      Ještě k těm médiím: Média jsou součástí systému. Součástí politicko-společenského uspořádání. A jako taková budou vždy (specielně ta mainstreamová) poplatná režimu (v tomto případě zkorumpované demokracii). Média jsou tedy ideologicky úplně stejně zkorumpovaná jako kterýkoliv politik a stejně jako politik neriskuje ztrátu koryta tím, že by se snažil prosadit něco, co se lidem nelíbí, tak i mainstreamová média nebudou riskovat ztrátu čtenářů (stejně tak něco takového nebude riskovat politická strana, která má na takové médium vliv).

  9. hnidopisska poznamka: “Abychom dostatečně pochopily proč” je s mekkym i, doufam ze nedostanu banan, to jen esli to mas jako referat

    Jako analyza soucasneho stavu mi to prijde samozrejme dobre; proste ukazuje to, proc veci ne-funguji, tak jak funguji.

    Problem je ale IMHO hlubsi. Ty veci, co jsi popsal, jsou soucasti JAKEHOKOLIV politickeho systemu, proste jakehokoliv zrizeni, kde jsou lide dohromady, otrokarskou spolecnost nevyjimaje. Otazka jestli demokracie nebo fasismus je pomerne nedulezita. Myslite si, ze Hitler nebo Stalin mel neomezenou moc? Predevsim u Hitlera bylo sepsano dost o tom, ze v zadnem pripade. Politicke frakce se rasily jak v SSSR tak v Nemecku. Sama podstata Hitlerova fasismu byla silnejsi vyhraje. To taky Hitler rikal vsem pucistum, parafrazuju: ano, meli jste pravo me zkusit svrhnout, ale neuspeli jste, takze ja vas ted necham umucit. Nicmene ty frakce se vzdy museji opirat o nejakou moc zezdola. Predstava osviceneho vudce neni naivni proto, ze by vubec nebyli ti lide. Ta predstava je naivni v tom, ze ten vudce musi byt sku t ecne milovan a lidi v nej musi verit stejne, jako dnes veri v demokracii, jakkoliv je to naivni. Bez teto viry bude mit demokracie stale navrch, protoze je zivena falesnou predstavou, ze zde clovek neco zmuze.

    Ja bych videl dnesni demokracii jako vcelku logickou odpoved na krizi identity jednotlivce. Dnesni schizoidni jedinec je ohrozen, citi, ze nema moc a proto ji vsude hleda. Chce mit osud ve svych rukou, aby byl ta spravna individualita. Toto jeho prani jde fraktalove celou spolecnosti. Jakykoliv vudce se dnes nebude moc oprit o autoritu. Masa tvorena schizoidy mu okamzite bude hazet klacky pod nohy a velmi rada ho zlyncuje asi tak, jako si to uzili blahovi pitomci s paroubkem a za cas si to uziji s dalsimi politiky.

    Dnes je proste kazdej prilis namachrovanej a proto tu je demokracie. Drive jak znamo nebyly krize identity prilis zname, svet byl jednoduchy a kruty. Clovek potreboval ochranu, nebo jeji iluzi. Proto byly otrokarske a autoritarske systemy. Tedy – demokracie podle me nepadne, jen se posune do podoby absurdniho divadla. To, ze si ti nahore uzurpuji nejaky premiovy bonus je platne vzdy. Jestli toho je vice v demokracii nebo autoritarskych rezimech je neprukazne (podivejte se do afriky nebo jizni ameriky). Lide jsou okradani o tolik, kolik snesou. Pokud jsou lide vychovani jako stado, ktere neumi nic riskovat, coz je pripad Ceska, tak je system lhostejny. Kdo bude mit moc, bude zdimat az na hranu.

    Je mi lito, pokud chceme zmenit system, je potreba jit do rizika kazdy sam za sebe. Jak psal Robbins, riskovat zivot je prd. Nejvetsi risk je risk vlastnich myslenek a presvedceni.

    • Ahoj Tibore.

      Gramatika: opraveno, díky (podobné poznámky vítám, rád se vždycky plácnu do čela a vynadám si do kreténů a idiotů – člověk by řekl, že za ty roky psaní už budu mít tyhle věci vychytaný a ono houby).

      Krize identity: Bezpochyby. Všichni vnímají život jen jako “soutěž s druhými”, úspěch druhých jako “vychloubání, nesolidaritu a nepokoru” a vybočení z normy je ihned nemilosrdně trestáno (ať už je to vybočení pozitivní nebo negativní). Ono by tohle všechno fungovalo dobře ve společnosti, kde by primárním cílem bylo přežít – ale dnes, v naší “civilizované” době, přežije v podstatě každý, takže se to celé zvráceným způsobem zamotalo a je z toho tenhle hybrid.

      Pád demokracie: Podle mého se s kolapsem ekonomiky (který přijít musí) stane to, že lidi, kteří jsou teď zvyklí spoléhat na pomoc státu a berou to jako něco samozřejmého a doživotně neměnného, budou strašlivě překvapení, až najednou stát přestane být absolutní jistotou. V té chvíli prostě lidé zvednou hlavy a zakřičí: “Zachraňte nás!” – a někdo se zvedne a řekne: “Ano!” – to bude ten pravý pád demokracie.
      Protože s pádem státu a sociálních jistot padne i ten pocit, že onen schizoidní jedinec má nějakou moc. V té chvíli si uvědomí, že (už) jí nemá a ze strachu vloží svůj osud do rukou někoho jiného.

      Tehdy totiž přichází prostor pro onen “vyšší ideál”, pro který budou lidé ochotni leccos objetovat (v tomto případě svobodu). Vymění svou moc (iluzi moci) za jistotu (iluzi jistoty). Byť teď, v demokracii, mají lidé pocit, že mají nějaký vliv, rádi se toho pocitu vzdají, aby znovunabyli pocit mnohem důležitější, a to jistotu.

      • Objetovat jako obejmout :) Kdyzs to tak chtel :)

        Jo, souhlasim, ze fasisticka era fakticky prijde, a bude to dal pod plastikem demokracie. Lidi totiz vymysli jak to, ze chteji silneho vudce, tak zaroven participovat na rozhodovani. To, ze je to nesmysl nechme stranou. Pokud nekdo chce udelat karieru, tak je to tenhle pristup. Neco jako Veci Verejne, pokud mozno to vse kryt referendy atd…

        Ale co dal? Zaridi “demokraticky” vudce zdroje? Zajisti spolehani se na jakykoliv vnejsi system identitu jednotlivce? Nic takoveho se nestane, takze ta nasledujici obdobi budou cim dal vic nestabilni, tedy zadny poklidny fasismus. Ano, lidi budou volat po vudci, koneckoncu, o cem jinem je tenhle clanek a diskuze pod nim. To ale neznamena, ze lide nebudou ihned pote, co vudce dosatnou, zklamani.

        Jednim z duvodu je i to zrychleni vymeny informaci (zde treba nesouhlasim s Greerem, ktery rika, ze kolaps bude trvat 200 let http://blisty.cz/2010/10/20/art55078.html ) a naopak se priklanim k McKennove tezi o zrychlovani tech amplitud ve vyvoji lidske spolecnosti. V roce 1945 bylo v Nemecku stale rozsiren nazor, ze vudce o nicem nevi a ze chyby jsou, ale ty delaji lide pod nim.

        Dnes tohle neni mozne, cenzura nefunguje tak jako driv – na technologicke bazi. Dnes funguje “jen” autocenzura a ignorance lidi, jelikoz jsou k ni systemem vychovavani. Informace jsou dostupne za mnohem nizsich nakladu, jen je lidi zatim vetsinou nechteji hledat. Presto i ona informacni osmoza, ktera fungovala i v Nemecku, kde preci jen lidem nejak dochazelo, ze ptat se CO SKUTECNE jsou koncentraky, nebude vhodne.. tak i tahle informacni osmoza funguje uz nyni na vyssi urovni. Kdyz se bavis s clovekem, co ma praci a hypoteku, tak ten se samozrejme navenek jevi tak jako se bezny clovek vzdy jevil… snazi se udrzet realitu. Ale jelikoz k nemu jiz skrz matrix dolehaji nejake zlomky vic nez kdy jindy, je mnohem vic nervozni a ohrozeny.

        To, ze jsou lidi ohrozeni nedostatkem energie muze byt pravda, ale taky nemusi; ohrozeni rozpadu reality je ale naprosto realne, uz i proto, ze by to bylo zdrave. Nebot ta bublina, co nam narusta, doslova schizofrenni blud predstavy o svete, ta tu je. A pokud plati analogie s psychiatrii, tak vypukne psychoza, jejiz soucasti bude dezintegrace a chaos, kde volani po vudci nepomuze, nebot se rozpadne v tom samem okamziku. Stejne jako psychotikovi uz od jedne chvile nepomuze upnuti se na “konicky”, coz je vec, ktera funguje schizoidum po jistou dobu. To, ze jste v pruseru a pomuze vam jezdit na motorce nebo neco podobneho, je mozne jen diky vytesneni. Diky ucpani urcitych pravdivych cest v hlave. Ale tahle spolecnost si otevrela informacni kanaly dost brutalne… ted se snazi to zastavit, uvidime no… Kazdopadne cesta k uzdraveni neni v nalhavani si. Vrati se to jen s vetsi intenzitou.

        Docela rad bych si precetl nejakou dobrou knihu o francouzske revoluci. Tam to bylo poprve a ten chaos a stridani anarchii s diktaturama tam asi taky nemelo chybu. Nevite o necem?

  10. Společenské uspořádání, společenské normy, politické chování, hromadění informací, a veškeré všechno, co se dá zkráceně nazvat slovem kultura je obyčejným pokračováním evoluce jinými, než biologickými prostředky. To co se nepřežije bude nahrazeno.
    Zároveň však kumulativní hromadění poznatků znamená, že se historie neopakuje. Vojevůdci se vždy připravují na minulou válku, což ve svém důsledku dopadá směšně, jak lze ukázat na dvou nepřátelských armádách, kdy od obzoru k obzoru proti sobě stojí samí trojští koně, z nichž ten poslední je houpací.
    Stejná historická situace se neopakuje, takže nový totalitní vůdce, jako jedinec asi nehrozí.
    Co však místo toho? Co třeba vládu vyšších společenských organismů – kupříkladu nadnárodních korporací.
    Již dnes je pozorovatelné postupné oslabování národních států ve prospěch korporací. S neschopností financovat své rozežrané sociální sítě se sociální státy nezadržitelně řítí k bankrotu, který nastane, až jim nadnárodní finanční instituce odmítnou další půjčky. Jednou z možností náhrady státu je že si korporátní organismy rozeberou obyvatelstvo, které budou potřebovat ke své funkci a zbytek, který nikdo nebude chtít, budou podporovat nějakou minimální možnou péčí, v zájmu zachování klidu.
    Nebezpečím je prudký evoluční souboj jednotlivých firemních organismů, s lokálními nárůsty propuštěných a nepotřebných, což může vést k násilí a všem projevům společenského odporu, ale to není nic, co by nezvládla nějaká reziduální forma státu s odpovídajícími represivními složkami. Nevýhodou korporátního kapitalismu by mohla být absence sociálního cítění a přeměna jedince v buňku, která buď plní svoji funkci, nebo je z organismu odstraněna. Jeho výhodou by bylo dravé firemní konkurenční prostředí, které vede k nejrychlejšímu evolučnímu vývoji, eliminaci chyb a maximalizaci výnosů, což by postupně mohlo vést k mnohem rychlejšímu růstu bohatství u sociálně slabých, než je tomu v případě sociálního státu. Další výhodou by však bylo to, že libovolný vrcholový managor je mnohem chytřejší, než jakýkoliv politik, a direktivní řízení firemního organismu není zatěžováno žádnými politicky korektními ohledy.

    Druhou možností je postupný vznik nadnárodních států (typ EU) a po kolapsu nějaká forma celosvětové vlády. Tato forma však pouze posouvá problém na vyšší úroveň a nic to neřeší. Státy založené na společné ideologii, společném náboženství, nebo na národnostním principu se historicky neosvědčily.

    • Ad. historie se neopakuje: To máš zřejmě pravdu, takže řekněme, že ta totalita nebude vypadat stejně jako totality v minulosti, každopádně to bude stále totalita – jen třeba na mezistátní úrovni, nikoliv jen v rámci jednoho státu. Napadá mě, že možná nebude hrát příliš velkou roli přímo konkrétní území, na kterém se člověk zdržuje – tzn. volný pohyb osob atd. bude zachován, ale bude to nějak “ošetřeno”, aby člověk “neutekl” (co se týče “příspěvků k systému”)
      Ať už přijde totalita od “vůdce” nebo od “megakorporací” (pravda, to druhé vypadá v dnešním ekonomicky zaměřeném světě pravděpodobněji), bude to konec společenského zřízení, jak ho známe.

      Reforma západní civlizace (nebo jak to celé lépe nazvat) bude myslím s určitostí znamenat vlnu sociálních nepokojů (a tím nemyslím “čajíček” jakým je rabování obchodů v Řecku nebo Francii, ale něco o hezkých pár řádů horšího). Tomu se zkrátka nevyhneme, protože ovčané budou řvát “vraťtme nám naše jistoty” a inteligenti budou řvát “vraťte nám naši demokracii” – ve výsledku to povede k… zřejmě docela ošklivým věcem a “pár” (dost) lidí při tom zařve.

      “Obyčejný člověk” na tom bude myslím reálně hůře. Otázkou zůstává, jestli si toho všimne (viz. Farma zvířat). Tak i tak bude válcován – buďto tím, že z něho bude buňka a posléze se tím spíš završí kulturní anómie a kulturně-společenský rozklad; nebo tím, že bude systematicky likvidován. Ačkoliv to druhé by možná bylo… hm… lepší (zmírnila by se tím “degenerace lidstva” – jo, zní to dost náckovsky).

      Na celosvětovou vládu bych to taky neviděl. Tohle sociální inženýrství nefunguje ani na úrovni EU, natož aby to šlo praktikovat v globálním měřítku.

      • Budoucnost jsou jiste ty korporatni frenchistaty, tak jak to popisuje cyberpunk. Patrne budou dost rozmanite od velkych k malym. Staty mozna zustanou jako skorapka, vsak i rok od roku nyni vyznam statu klesa.

        S tvym prispevkem souhlasim. Jedine co mi neni jasne je to, proc by boj “firemnich statu” mel byt nebezpecny. Jasne bude to boj se ztratami a mrtvymi. Socialisticka humanita, ta idea, ktera stejne nikdy nefungovala, ale delala ze zapadnich lidi ovce, ta bude opravdu jen usmevna hricka minulosti. Proste se prizna barva, ze zit a prezit muze jen ten, kdo bojuje. Neni to nic noveho, je to spise navrat k drivejsi trajektorii. Lidi budou dal soulozit, rodit se a smat se a ti co to budou umet lip zaberou vic prostoru. Mozna se jen bude mene lhat.

        Libovolny manager je v prumeru totez co politik. Jeho starost neni efektivita, ale to, jak nekomu vlezt do prdele a udrzet se nahore. X-neefektivnost (neefektivnost velkych struktur, statu i korporaci) je zjevna a i nejbystrejsi mozek s tim nic neudela. Starost manageru a politiku (manageru statu) je ta, aby monopolni zisk alepson pokryl x-neefektivnost. To se diky snizujicim nakladum na informace a z toho plynouci rozpousteni prirozenych monopolu dari cim dal mene, protoze prichazeji mensi jednotky, ktere dokazi mit vetsi energeticke ROI. A tyhle jednotky zacnou vytvaret fakticke staty, ktere budou souperit s temi velkymi korporativnimi staty, ktere ted poziraji narodni staty. Pokud jsou ty male jednotky efektivnejsi a monopolni renta tech velkych klesa, tak by ti mali meli zacit vyhravat.

        Proc je to pomale? Prirozena rigidnost mysli vychazejici z kultury. Proto je potreba si tu hlavu vyresetovat. Je to trochu zhustene, snad pochopitelne. Myslim Vlado, ze se jen bojis o sve zavedene pohodli, takze z toho vychazeji ty tve obavy. Ja je nesdilim; bojim se toho pokrytectvi, co je ted vsude kolem.

        • sry to bylo na vladu, zajimavy, ze sem predevcirem tenhle prispevek vlozit nesel

          • Orbitale, naprosto mě fascinují lidé, kteří svoje děsy a obavy projektují na ostatní, přičemž se to velmi nemotorně snaží zamaskovat předstíráním péče o jejich zavedené pohodlí.
            Myslím, že to mohlo vzniknout tím, že vás v dětství neměly rády mouchy, kterým jste trhal nožičky, což vyvolalo emocionální deprivaci, projevující se zapalováním bezdomovců v parcích, przněním malých holčiček a krádežemi spodního prádla příslušníků zbrojených sil. Je pochopitelné, že schopnost porozumět psanému textu a vyvozovat z něj závěry byla těmito drastickými životními zkušenostmi snížena, protože vysvětlovat to jinak, například pouhou nepřítomností ve výuce se mi nezdá pravděpodobné.

            Proti ostatnímu textu nic nemám.

            • Muzem si tykat.

              Nerozumim z ceho vyvozujes ty impertinence, resp. co je “ostatni text” a co je TEN text, ktery te tak nasral. Jestli si myslis, ze se do tebe opiram, tak uz jsi postizen z net-diskuzi. Opravdu to nedelam.

              To co jsem psal pro me nejsou desy, je to realita, kterou ocekavam. Nejsem z ni nadsen ani zhrozen. Tebe to zjevne bude stat to pohodli a i jen PREMYSLET o ztrate pohodli dost boli, proto jsi v tech svych uvahach takovej skeptik.

              Ctu tvuj text znovu a pozorne a ten “korporatni kapitalismus” IMHO neni stat jako jedna velka firma. Koneckoncu tak byl bran (realny) socialismus. Frenchistaty budou mit konkuenci v jinych frenchistatech s jejich vlastnimi vyhodami a nevyhodami.

              Jinak, paneboze, je to muj nazor a jestli s nim mas nejaky problem, tak se loucim. Je jasne, ze kazdy clovek se vetsinou svych prognoz netrefi; presto jsou to jen odhady, co se nam honi hlavou. Nemyslim ze ma smysl jakkoliv jitrit nalady, nebot tohle konci an netu jedine flamewarem. Samozrejme, nejsem tu doma.

              • Rozeberme si inkriminovaný text:
                “Myslim Vlado, ze se jen bojis o sve zavedene pohodli, takze z toho vychazeji ty tve obavy. Ja je nesdilim; bojim se toho pokrytectvi, co je ted vsude kolem.”
                1) bojím se toho pokrytectví
                2) bojiš se o své zavedené pohodlí
                Projekce “bojím se” je pomocí “bojíš se” předávána na druhého pro což má čeština zavedené úsloví “Podle sebe soudím tebe”. Z libovolně složitého textu si totiž člověk vykusuje to, co s ním rezonuje a vůči čemu se potřebuje vnitřně vymezit.
                Slovo “myslím” ve smyslu domnívám se jen uvozuje tento podvědomý myšlenkový pochod, protože žádným způsobem z mého textu nevyplývá. Takže jsem nastavil zrcadlo tomuto způsobu uvažování. Tím, že jsem uvedl co všechno si myslím, aby vynikla absurdita tohoto způsobu uvažování. Ještě jedno úsloví se pro tento případ docela hodí: “Myslet, znamená hovno vědět.”
                Já prostě když vidím, že někdo něco dělá blbě, tak se ho na to snažím jemně upozornit, aby své okolí nevystavoval škodám a sebe posměchu.

          • Ou, mrknul jsem do administrace a tři tvé komentáře spadly do spam koše (nemám tušení proč – na blacklistu jsi nikdy nebyl). Každopádně všimnul jsem si, že používáš vícero IP adres, tak možná proto to administrace podchytila jako spam : /

            Každopádně obě IP jsem “ručně povolil” a 2 komentáře, které se obsahově kryly s výše napsaným komentářem jsem následně smazal (1 – odpověď vladovi – jsem ručně povolil).

            Snad už to bude bez problémů.

  11. Samozřejmě, je to jedna z možností, ale mě připadá pravděpodobnější varianta nějaké formy “Korporátního socialismu” Opět vycházím z historické souvislosti. Divoký kapitalismus s bezohledným vykořisťováním před sto lety byl postupně nahrazen již ne tak bezohlednou formou, protože je mnohem levnější mít sociálně podporované a tudíž nikoliv zradikalizované občany. Dovedu si představit divoký kapitalismus zuřící mezi korporacemi, které ovšem v rámci potřeby určité míry klidu direktivně rozhodnou, například, že plebs dostane měsíčně příděl v takové výši aby se nebouřil, a zároveň jeho velikost bude minimální, aby to vyšlo co nejlevněji. Otázkou samozřejmě zůstane jestli minimální příděl je miska rýže, nebo životní standard Evropy. Jestliže technický rozvoj umožní zvyšovat produktivitu práce rychleji, než přírustek obyvatelstva, tak se nic neděje. Problémem však je, že současnými technickými prostředky nelze uspokojit veškeré lidstvo tak aby se dostalo třeba na úroveň Evropy, protože k tomu chybí 80% zdrojů. Z toho plyne snížení počtu obyvatel, může jít i o samovolný proces jako v Evropě, nebo nové vědecké objevy, nebo již zmiňovaný chaos a války.

    • Ad technický rozvoj: Ten myslím neřeší absolutně nic. Spíše naopak. Produktivita práce znamená jen “zrychlení” životního stylu a ekonomiky, rozhodně ne úlevu. K čemu nám je všechen pokrok, když máme fakticky stále méně času, musíme dřít stále více a protože lidi začínají být nahrazováni stroji, máme jen další nezaměstnané hladové krky, které musíme živit? A co s nimi? Leda nechat vymřít.

      Ještě co se týče těch korporací: Mně ty megakorporace přijdou tak trochu z říše pohádek (konspiračních teorií). Vlastně nikdy jsem nikde nečetl jaké přesně megakorporace to jsou (nějaké jméno, název, lidé ve vedení?), kde přesně jsou jejich sféry vlivu, jaké firmy vlastní apod. Všichni mluví o megakorporacích jako celku, všichni se shodnou na tom, že megakorporace mají obecně ohromný vliv, ale skoro mi připadá, jakoby by nikdo nikdy žádnou korporaci na vlastní oči neviděl. O tohle téma se osobně moc nezajímám, takže nemám v podstatě žádné bližší info, ale kdykoliv slyším slovo megakorporace, působí to na mě dojmem, že mluvíme o jakési neviditelné iluminátní supersíle, o jejichž existenci nemáme žádné důkazy.
      Jinak korporace je stále pouze ekonomickým subjektem. Byť provázanost s politikou je samozřejmá (i přesto, že jsou proti tomu leckde docela přísné zákony), jakákoliv korporace se musí na území daného státu řídit zákony, které vytvářejí politici (nikoliv lidé z korporací). Otázkou je, jaký vliv má korporace na jednotlivé politiky a jak moc jim politici “jdou na ruku” (v širším kontextu, jak moc musí být ekonomické prostředí nakloněno korporacím, aby přežilo). Pokud by nastal kolaps, musely by se ony megakorporace nějak politicky zlegitimizovat (nemohou začít “vládnout” jen tak). Jestli to dobře chápu (to, jak je oddělená sféra, v níž působí korporace, od politiky), tak ani to, že například budou korporace “vlastnit stát” (stát jim bude buď příliš mnoho dlužit nebo příliš mnoho funkcí, které by měl vykonávat stát budou dělat “soukromé” subjekty), neznamená, že budou mít moc například tvořit zákony.

      • Megakorporace? IBM, AIG, Petrobras, CEZ(skrz dividendy, monopol a natahle ceny elektriny CEZ provadi zdaneni), Braclays… too big to fail. Prorostli do politiky zcela otevrene. Zatim jsou korporace stale dost spjaty se staty. Pokud je ta korporacni teorie spravna, tak se zacnou korporace vydelovat nebo i vydelovat. Korporace jiz davno zakony tvori. Jednak jsou jim site na miru doslova a jednak zakon neni jen to co je jako zakon publikovano. Jsou to i ruzne zvyklosti a normy (jako treba z hlavy Schwarz system, ktery je spise oficialne nezakonny).

        Myslim, ze se tu stale resi ty zdroje a efektivnost. Mozna je to cast problemu a zatim vskutku nevime, kolik zdroju je, zda je po ropnem zlomu, zda ropa ma substituty, a hlavne jak velky je ten technologicky pokrok.

        Ale je tu druhej faktor a tim je monopolni renta (kterou vybiraji staty a korporace a prerozdeluji ji). Brzo o tom neco napisu. Zkratka kazdy stat ma jiste bohatstvi jiste, stejne jako ho mel praclovek, pac obcas narazil na plodiny co rostly diky chlorofylu jen tak (diky slunci). Dnes nemame jen slunce, ale mame hlavne ten technologicky pokrok. Ten nese ty plody tak nejak automaticky a mozna uz vetsina lidi dostava jen podil na te rente. (=vykonavaji neproduktivni praci) Pokud budeme trvat na efektivite, tak mozna je jen 1 moznost – masove vrazdeni. Zkratka neni tu dost lidi na to, aby vyrabeli neco, na co je poptavka. Socialisti se snazi poptavku vytvorit. Zda se mi ale ze pri tom lidi degeneruji jeste vic neb si jeste vic lzou jednak ze potrebuji vic mixeru a pracek a jednak ze nekdo potrebuje jejich praci. Mozna skutecne jsou zdroje na slusny zivot pro vsechny kde vetsina nepracuje a prodelava duchovni rozvoj a mozna tohle bude stat na konci vsech tech revoluci a masakru, co prijdou. Nadpolovicni cast brazilie nedela nic a pritom si dost z nich nezije vylozene zle. (hint – je tam vice te zakladni slunecni energie, takze to jde lepe).

  12. Jinak k tem korporacim. Samo o sobe to taky neni problem, resp. jinak to udelat nelze. Vladly a vladnout budou, jen doted bylo vse sesnerovane v ramci statu.

    Dulezite je, ze kazdy se muze stat akcionarem nebo vlastnikem, ale to tak bylo vzdy, stacilo byt nejchytrejsi a prijit na ten hacek. Kulturne to ted vypada, ze vlastnikum akcii se opet dari ovlivnit zakony i kulturu skrz reklamu natolik, ze si snizuji konkurenci. Ke koupeni akcii je potreba sporit, ale to uz svetove delnictvo/urednictvo nedela a vsichni vse proziraji. Spori leda tak asie. Jsem presvedcen, ze to neni nahoda (ale taky ne NWO zamer). Proste se to cele ukazuje jako efektivni. Skoro jediny kdo dnes treba v Cesku realne spori a skutecne investuje, jsou treba IT geekove, co si buduji majetek na internetu. Politicky vliv s tim prijde vzapeti.

    Zkratka ti nejschopnejsi se k moci vzdy dostanou, ale vzhledem k nastaveni kulturnich vzorcu zatim nikdo nebude vyhledavat nic jineho nez rentu, neboli vyzirani koryt, mozna nejakou dekadenci ve stylu Nera nebo Mussoliniho.

    Podle me je dobra zprava to, ze clovek se tomuhle vsemu muze nejak zacit vyhybat, a vypadnout ze hry kapitalista vs. otrok, a presto se nemusi stat asocialem. Nebyt asocial neznamena to, ze se nesmis vyhybat nikomu nebo ze se nesmis vyhybat vetsine, kdyz citis, ze te nici. Tady v Cesku je proste vsechno hrozne male.

  13. Není v podstatě jedno, jestli tady máme osvíceného nebo neosvíceného vladaře či demokracii?

    Pokud bude opravdu pevná Ústava (a ta zaručuje svobody, ne demokracie, viz. třeba větší míra ekonomické svobody v Chile za vlády Pinocheta, než ve spoustě demokratických zemích), která se bude respektovat a nepůjde jí jen tak obejít…

    A v takové situaci si v podstatě lidi můžou hrát hru na volby a rozhodovat tak o malinkých píčovinkách a bude to hodně fajn…

    VLADA: Pokračováním principu evoluce, tak jak ho známe, by byl sociální darwinismus, ne dneční demokracie. Ale i ten by byl trochu jiný, protože bohatí dnes dávají obrovský prachy na charitu. A kdyby se třeba v rámci té ideologie úplně zrušila státní sociální podpora, pořád by tady byli soukromé charity, nezplatné kliniky atd.

    Ten princip evoluce, takový jaký byl, funguje ještě třeba ve spermobankách nebo při vybírání partnera. Tam pořád funguje evoluce přírodním výběrem. Ženské ve spermobance chcou zdravého, inteligentního a bohatého chlapa. Stejně jako v životě, kde chtějí, aby jejich dárce semene byl co nejkvalitnější. A i proto je tolik nemanželských dětí…

    MEGAKORPORACE: Taky si myslím, že tahle kritika je dost přehnaná. Korporace potřebují dost často lidi. Pokud jsou bohatí lidi, tak utrácejí a bohatnou i ty korporace. Není to tak, že lidi budou chudí a bude tu pár megakorporací.To by nesvědčilo ani jim. Až se vzpamatuje Afrika, tak to může být další super zdroj levňoučké pracovní síly. A když začnou být pracovní silou, začnou i nakupovat a dál už to známe…

    Jednoduše. Když podnik bohatne, expanduje. Tím pádem najímá zaměstnance a dává lidem práci. Díky tomu, že podnik bohatne a lidi díky práci taky, všichni více utrácejí. Což opět zvyšuje poptávku a bohatství.

    Oproti tomu, když někdo začne chudnout, tak je zle. Stačí se kouknout na poslední krizi. Bohatí chudnou, podniky krachují – lidé přicházejí o práci. Panika – zmenšuje se poptávka. Zmenšuje se i množství peněz v oběhu, důvěra spousty investorů, lidí a jde to celé do sraček. Jednoduše v tom jsme díky globalizaci apod. dneska všichni spolu…

    Jinak “megakorporace” jsou imho třeba Goldman Sachs, Wall Mart, Google atd.

    • Ústava taky nic moc neřeší. V reálně socialistických režimech to býval jen kus papíru (byť asi ne vždy). Když si režim bude chtít najít cestu, jak prosadit to, co se mu hodí, tak si ji najde.

      Charita: No dobře, dávají “obrovské prachy” na charitu, ale rozhodně ne “dostatečné prachy”, aby se tím zaplatilo cokoliv, co by mělo dlouhodobý význam.

      S tou částí o korporacích vesměs souhlas.

      Ovšem stále si dost dobře nedokážu představit, jak takový Google po pádu demokracie “vládne” lidu nebo jakým přesně způsobem by se zvýšil jeho vliv a moc a praktický dopad na životy běžných obyvatel.

  14. Ústava: Proto říkám, že by ta Ústava musela být dostatečně silná. Což ale snad nikde na světě není. Přitom třeba ta americká je krásná a spousta dalších Ústav se z ní minimálně inspiruje…

    Charita: Tady jde hlavně o to, že tady nebude ten sociální darwinismus, jak lidi straší. Mimochodem i v té nelítostné evoluci existuje solidarita…

    Musí se vzít taky v úvahu, že korporace, podnikatelé atd. platí třeba daně. Ty daně nejsou dobrovolné, ale stát si je prostě bere. V některých zemích si bere relativně málo a systém je dost jednoduchý (třeba HongKong) a jinde zase více a je žádný systém tam snad ani není, protože je to zmetek. Každopádně logický předpoklad je, že když by podnikatel dával třeba 5% na charitu a neplatil by tolik na daních, tak by bylo těch 5% najednou více. Stejně tak se na to může spousta lidí vykašlat jen proto, že si řeknou, že to za ně už dělají ty peníze, které odvedly státu. Myslím, že spousta lidí by třeba v takovém systému skoro žádné daně odváděla více peněz. Chtěli by se “podílet” na stavbě takové společnosti. Nebo jednoduše z pocitu viny, že oni jsou bohatí a ti ostatní ne. Tak jim pomůžu…

    Jinak slovo dostatečný prachy je dost… nekonkrétní. Každý si pod pojmem dostatečné peníze představí něco jiného. Osobně si bych třeba spoustu věcí ohledně sociálního státu zrušil a myslím, že jsou nepotřebné a ještě ke všemu škodlivé. Chápu třeba podporu nějak postižených lidí atd. Ale tohle by vyřešila klidně i dobrovolná charita…

    A hlavně by se každý mohl svobodně rozhodnout kam ty jeho peníze půjdou. Nemusel by to za něj dělat stát…

    KORPORACE: Taky nevím a moc to nechápu. Korporace přece potřebujou lidi. A drtivá většina dělá hlavně to, že uspokojuje poptávku…

    Upřímně mi taky před pár lety vadilo, že tady rostou třeba hypermarkety místo příjemnějších večerek, stejně jako spoustě američanů vadí WallMart (btw velice dobrý díl – http://www.youtube.com/watch?v=Y-o1fj1rX7A). Ale pokud lidi chcou levní jídlo, tak se s tím prostě musím smířit. Nemůžu jim nutit něco co nechtějí, jen proto, že to chci já…

    Google by mohl teoreticky v nějaké konspirační teorii vládnout informacím. Mohl by lidi vymazat z internetu (jako v Číně). Mohl by ukazovat jen ty “správné” informace. Asi tohle ti lidi myslí. Každopádně v takovém případě bych třeba já začal používat jiný vyhledávač. A Problém by byl vyřešen :-))

  15. dobrý den, proběhl jsem váš text teď zběžně a když mi zbude čas ještě se kněmu vrátím..
    klíčový je poslední odstavec o skončení demokracie plus náčrt vize.. tuhle věc velice svérázně a přesvědčivě pojednává knížečka Laserová romance III pana L.Šerého, kterou tímto chci z nejlepších pohnutek doporučit. berte nebo nechte být.
    zdraví igor

  16. Pěkný článek. Mluvíš mi z duše.

  17. Předělat to asi nejde. Jedině že by se všechno stalo komerční ( nějak se tenhle system řízení státu jmenuj )

    Ale hlavně by to chtělo to aspon trošku řešit. Všechny politicky strany maj v programu korupci, ale řeší jenom kosmeticky upravy.

    Zavedl bych:

    1. danový přiznání pro všechny statní zaměstnance. Danový přiznání pro všechny co maj majetek nad 10 mega.
    2. zrušit akcie na doručitele
    3. odměny třeba 30% ušetřenejch penez státu při nahlašení a ušetření penez státu

    Namísto toho se ale řešej koruní svědci a podobný pičoviny :)


Přidat komentář

No trackbacks yet.