Brazílie | Psychoanalýza

Psychoanalýza Když se opijeme, táhne nás to k sobě

19Jul/1355

Brazílie

Volně o Brazil.

Oceán, kočky, vlhkost vzduchu, komáři, síť, protesty, fotbal, kohouti, lži, deprese, palmy, policajti, kostel, farma, autoservis, peníze, Rio, pavouci, práce, housky, kolo, granule, zima, portugalština, pětadvacet, revoluce, programování, weby, SERP, útěk, nic, pláž, vítr, tma, hluk, bouře, veterina, bazén, zahrada, laguna, strach, spát, kolečko, smích, láska, závrať, ticho, nevím...

Nevím, co napsat, nevím, jestli vůbec něco psát a už vůbec nevím, jak sdělit těch pár věcí, který se mi sdělit chce. Kromě toho se učím držet hubu a spíš nic neříkat, zrovna dvakrát mi to nejde, a tenhle blogpost tomu asi taky moc nepřidá (o tomhle souvětí nemluvě). Ale cejtím, že to chce nějakou komunikaci s lidma, co sledují tenhle blog a říkají si co se ksakru děje, že ten Mordemy teď nic nepíše a jak to, že se tady neobjevují žádné "reporty z Brazil"...?

Takže pro ty, co to nezaregistrovali v komentářích k poslednímu postu: Od konce května jsem mimo ČR, konkrétně v Brazílii. Budu tu minimálně do listopadu, bydlím tu v domě La Tibora, s kterým máme deal, že se mu přes léto, zatímco bude v ČR, postarám o barák a o pět koček, co tu v domě bydlí. Kde konkrétně jsem, to neprozradím a neptejte se mě na to. Každopádně když ráno otevřu okno, vidím přímo před sebou lagunu a pár kilometrů vedle oceán. Je to hodně velký klišé samozřejmě, každej si představí brazilský sluníčko, pláž a vlny a s tím si spojí tu svojí představu tropický idylky. A i když o tom asi nikoho nepřesvědčím a každej má v hlavě velkýma tiskacíma písmenama vyryto

B R A Z I L

a skrz tenhle nápis nic jinýho nevidí, stejně zkusím nějak popsat, jak na mě Brazílie působí. Neboť realita je zkrátka poněkud jiná, než onen mýtus o prosluněné pláži a koupání se v příboji:

Tak zaprvé tohle není Středozemní moře, tohle je Atlantik. Vlny tady mají neuvěřitelnou sílu a omlátí vás o písek na pláži jako hadrovou panenku a když už se vám povede doplavat pár desítek metrů od břehu a dostanete se přes tu hranici, kdy se u břehu lámou vlny, tak vás chytne proud a začne vás táhnout paralelně podél břehu a rázem je úplně jedno, jestli se snažíte plavat ke břehu nebo od břehu, oceán si s vámi jednoduše udělá naprosto, co chce a skončíte o hezkých pár metrů vedle (a pokud tam zrovna z vody trčí šutry, máte problém). To, že v ČR chodíte plavat do bazénu a máte pocit, že umíte plavat fakt dobře, kupodivu neznamená vůbec nic. Na druhou stranu sezení na břehu oceánu, pozorování přílivu a poslouchání šumění vln, je ještě o kus úžasnější, než jak by to popsala sebeprolhanější cestovní kancelář; mohl bych tam sedět týden v kuse a pořád bych neměl dost... Kdyby se ovšem v noci neudělala taková zima, že vás už ani bunda nezahřeje - respektive bude vám vzhledem k vlhkosti vzduchu v podstatě k ničemu, protože kvůli místnímu klima má zkrátka všechno oblečení nesrovnatelně horší akumulační vlastnosti, než v Evropě (nemluvě o přikrývce, pod kterou v noci spíte).

A nějak takhle je to tady úplně se vším. Brazílie je prostě jiná, než by Evropan čekal. A tím myslím skutečně jiná, protože kategorie "lepší/horší" jsou pro popis toho, jak to tu vypadá, jednoduše nedostatečné. Popisovat, že něco je tu jakože "lepší, než v Evropě" a "něco zase horší" v zásadě nelze, přestože právě na tenhle popis každý čeká a to srovnání s Evropou a "životem v Česku" se zdánlivě samo nabízí. Navíc co se týče "života v Brazílii" zřejmě nemůžu nějak zvlášť sloužit, většinu času trávím u notebooku a pracuju a stejně tak bych mohl být třeba v Číně a vyšlo by to v současné době skoro na stejno (no, nevyšlo...). Na druhou stranu až tady jsem si teprve spojil dohromady všechny ty informace, co mám o Brazil, a konečně chápu, o čem to těch několik málo lidí, co se sem dokopali, mluvilo a čeho se to ty lidi tak strašně lekli. Ale ať o tom napíšu cokoliv, stejně to pravděpodobně nikdo nepochopíte, dokud sem (nebo někam jinam mimo Evropu a západní svět) nepřijedete a nedýchne to na vás ze dvou metrů.

brazílie vlajka

Ne, že bych tu na vlastní oči viděl kterak fotbalový rozhodčí při zápase zabije hráče a fanoušci mu v reakci na to uříznou hlavu (byť i to se tu teď stalo), ale ona už jen taková cesta dva kilometry do krámu pro housky je docela zážitek (ať už jedete autem nebo na kole). Čech by řekl, že Brazilci jezdí na silnicích "jako prasata", ale oni jsou ve skutečnosti podstatně rozumnější řidiči, než Češi. Především proto, že kupodivu používají hlavu mnohem víc, než čeští účastníci silničního provozu. D-FENS by měl z Brazilců opravdu radost, protože v Brazílii je hierarchie na silnicích řízena selským rozumem, neboli každý chodec tu ví, že skutečně nemá přednost před autem (neboť auto váží asi tak třicetkrát tolik) a cyklisté tu překvapivě dávají pozor na auta a ne naopak. Že by se tu někdo snažil s bicyklem oponovat SUVčku a vykřikoval u toho cosi o přednosti v jízdě a pravidlech silničního provozu, tu rozhodně neuvidíte. Už jen proto, že když vás na tom kole někdo srazí, ošetření v nemocnici se vám může dostat třeba až druhý den - a pokud do té doby stihnete umřít, nikoho to moc zajímat nebude. A pokud umřít nestihnete, musíte mít dostatek (hodně) peněz na to si tu lékařskou péči vůbec zaplatit.

Ono vůbec co můžu posoudit za ty dva měsíce, co jsem v Brazílii, tak běžnej Evropan s klasickým přístupem k penězům, který by si hezky propočítal svoje příjmy jaký má, kolik má bank, jaký asi tak bude mít náklady třeba na základně cen za produkty v Brazílii a vyrazil by do Brazil, že jako na základě toho plánu bude žít, tak by velmi rychle zbankrotoval. A kupodivu by to nebylo proto, že si to "špatně vypočítal" a ceny jsou tu jiné, než si ten člověk zjistil na netu, ale proto, že použil úplně špatný algoritmus, který nepočítal s tím, že evropský způsob myšlení je jednoduše neaplikovatelný na brazilské poměry. Co je tím myšleno?

Například skutečnost, že s autem se jede do servisu ne jednou jako v ČR, ale minimálně pětkrát a ani po páté není záruka, že to auto po návštěvě servisu bude nakonec v pořádku, je něco, co se naplánovat prostě nedá. A je to poměrně dost podstatný rys Brazílie obecně. Tenhle aspekt je pro Evropana zhýčkaného tím, že mu jeho middleclass realita funguje alespoň v tomto ohledu (když se mi posere auto, tak si ho dám opravit), jednoduše nepředstavitelný a je to jedna z věcí, který i kdyby se napsaly stokrát ve sto příspěvcích na všech blozích o Brazílii, nikdo to nepochopí. Kdybych to tu neviděl na vlastní oči, jak La Tibor (doslova) každý třetí den jede s autem do servisu něco opravovat, tak tomu nevěřím; respektive nepřišlo by mi to nijak zvlášť podstatné nebo bych si řekl „No jo, holt koupil špatný auto no, měl si dát větší pozor, to já kdybych si kupoval auto, tak…" Tak věřte, že ne! Tohle je naprosto zásadní skutečnost a nějakým způsobem si na tomhle vylámal zuby každý člověk, co se tu snažil nějak dlouhodoběji samostatně fungovat. 

Zkrátka i relativně obyčejné a pro Čecha "jasné" věci tu nefungují zdaleka tak jasně a samozřejmě. Což je nakonec to nejlepší na Brazílii a to největší info, který člověk dostane, když vypadne z EU. ČR už není "doma", už neexistuje nic, co by bylo možný defaultně označovat za standardní. Ve chvíli, kdy máte možnost srovnání se už nelze na ČR dívat jinak, než jako na jednu z mnoha zemí, v které to funguje pouze jedním z mnoha možných způsobů. A může se to velmi rychle změnit. Ta normalita, na kterou jsme tam zvyklí, je prostě strašně moc nenormální a úplně nejvíc v těch zcela samozřejmých a normálních věcech. Je to vcelku banální zjištění a už jsem něco podobnýho četl v deseti a jednom cestopisu, ale holt člověk tomu nějak... nevěří - dokud to nevidí.

To, jak si aktuálně žijeme v ČR není "normální", přestože to za normální považujeme; není to nic tak automatickýho, jak by se mohlo zdát, a rozhodně to není nic, na co máme svaté a nezadatelné právo a a něco, na co by si kdokoliv z nás měl činit jakýkoli nárok. To, že vám doma funguje každej den vysokorychlostní připojení k Internetu a kdykoliv máte chuť, můžete si stáhnout novej filmeček, už se v Evropě málem považuje za základní právo člověka (Evropská Unie dokonce kontroluje, zda mají její občané slíbenou rychlost připojení). Leč pokud uvažujete o tom, že se vydáte do Brazil, počítejte s tím, že se klidně může stát, že vám tu bez zjevného důvodu nepůjde Internet i tři dny v kuse a nezbude vám, než trpělivě čekat, kdy se nedaleký vysílač vzpamatuje z toho, že se na něj o víkendu připojilo o dvě stě lidí víc, než v týdnu. A to nemluvím o tom, že zařídit do tohohle baráku alespoň TAKHLE funkční net bylo údajně na rok práce.

A to jsem zrovna člověk, kterej ten internet nutně potřebuje k tomu, aby bylo za co kupovat v padarii brazilský housky.

--

Pustil jsem se totiž konečně naplno do programování a věcí kolem webů (což je něco, co jsem měl udělat už 10 let zpátky) a poprvé v životě jsem schopný konstantně a souvisle pracovat den za dnem a na tu práci se nějakým způsobem dlouhodobě soustředit a nebýt paralyzován přemýšlením o tom, jestli bych náhodou někde neměl dělat něco jinýho (nebo jestli tohle, co dělám je to vono...). Ono to přišlo vlastně tak nějak mimochodem (jak už tak tyhle věcí chodívají), každopádně ta práce je opravdu hodně zásadní pokrok od doby, co jsem na tomhle blogu psal poslední post. Dokonce jsem cejtil, že je to natolik zásadní posun (od toho víceméně nicnedělání a potácení se na místě; ať už jsem se potácel na VŠ nebo v zaměstnání...), že jsem se toho začal zuby nehty držet do takové míry, že prvních pár týdnů v Brazil bylo kvůli tomu docela solidní peklo. Protože jsem dostal moc "chytrej nápad", že teda teď už budu "jen" pracovat (programovat a dělat na webech) a ono to (zcela překvapivě) jaksi nestačí, ostatně jako cokoliv, na co se člověk příliš upne. Respektive když si tohle řeknete, tak to nebude fungovat. Protože přesně v té chvíli, těsně předtím, než TO chytnete za pačesy, tak vám TO zmizí v ruce. A vy se to marně snažíte chytit jako kočka červenou tečku na stěně a klidně se z toho dost dobře můžete zbláznit.

Nejlepší bude názorná ilustrace (klikněte si na tlačítko):

Jen tak mimochodem:  Lidé s pomalým připojením k internetu (nebo spíš s pomalým PC) zde mají zásadní výhodu...

Zhruba takhle (jako kreténi) dopadnete, když se na něco příliš upnete, přestože to něco bude tak "ušlechtilá" věc jako upřímná snaha pracovat... Ale může to být cokoliv jiného od starání se o někoho až po buddhistický meditace. Prostě když už si myslíte, že máte konečně něco v ruce, tak vám to uplave. A i pokud se vám to podaří chytit, zjistíte, že... no nic, na to už si opravdu musí přijít každý sám (však si klikněte, z toho tlačítka vede odkaz).

V posledních měsících mám pocit, že poprvé v životě doopravdy pracuju (i v porovnání s dobou kdy jsem pracoval v normálním zaměstnání...). Jsem rád, že jsem toho schopen a nejsem zaseklej na nějaký krávovině. Ale jinak k tomu není nic moc, co říct. Je to práce. Pokud někdo vyrukuje s otázkou, jestli jsem s tou prací spokojený a jestli mě to, co dělám „baví a naplňuje“, narvu mu do pusy jednoho z těch obrovských žlutočerných pavouků, co tu visí na verandě ze stropu.

Sociálně soucitní studenti humanitních oborů se teď určitě chytnou za hlavu, nicméně: Lidé, co si stěžují, že nemůžou sehnat práci, jsou prostě idioti. Práce je, jen se do ní nikomu nechce. Lidé prací pohrdají a jednoduše nad ní ohrnují nos. Všechny ty protesty nezaměstnaných a „sociálně slabých“, kteří pochodují ulicemi a křičí cosi o tom, že chudáci nic nemají a že ani tu práci nemůžou najít, tak ať se o ně někdo kouká honem postarat, jsou neskutečně stupidní. Práce je spousta, ale nikdo pracovat "nechce" - každý má totiž kdoví jakou představu o tom, jaká na něho tam venku čeká práce.

Typicky čerství vysokoškoláci, co během studia chodili tak možná jednou týdně brigádničit na pokladu v supermarketu, mají vůbec nejrůžovější představy o tom, kterak s nově nabytým diplomem vykročí vstříc vlastní vysněné budoucnosti. Každý čeká, že bude dělat nějakou hrozně zajímavou, dobře placenou a „vnitřně naplňující“ práci. Přitom právě tihle lidé všichni do jednoho neumí nic (a odmítají se něco naučit), v praxi nemají znalosti a schopnosti vykonávat jakoukoliv jinou činnost, než je práce trochu výkonnější sekretářky, nechápou, jak funguje realita a svět (a nezajímá je to), nerozumí tržním vztahům, nerozumí pojmu peníze, a jediná budoucnost, kterou si jsou schopni představit je ta, ve které způsobem sobě nejbližším uspokojují svojí vlastní nenažranost.

Při nedávných protestech v Brazílii to byli právě studenti, kdo byl slyšet nejvíc, kdo si nejvíc stěžoval na místní poměry a kdo rozbíjel výlohy obchodů a zapaloval auta. Konkrétně v tomto mají Brazilci k Evropanům podivuhodně blízko: "Nic neznám, nic neumím, ale mám papír z VŠ, tak jak to, že jsem každýmu u zadku a nikdo mi nechce dát práci alespoň za třicet klacků, no co je tohle za nespravedlnost?" Jestli ještě někdo studujete VŠ nebo snad jen uvažujete o studiu, vraťte se prosím nohama na zem a jděte pro začátek pracovat třeba do toho Tesca. A vy, co protestujete na ulicích si propláchněte hubu mořskou vodou.

 --

Být v Brazílii je obecně vcelku šok, akorát opět úplně jinak, než by člověk čekal. Před odletem jsem si říkal, že si bude potřeba dávat pozor na úplně jiný věci, než jaký se následně ukázaly jako podstatný a naopak, to, co mi připadalo, že bude v pořádku, to jsem docela hrubě podcenil. A to nemyslím zrovna věci jako že jsem si s sebou nevzal žádnou mikinu "protože přece v Brazil je teplo ne?".

Mám na mysli spíš to každodenního fungování zde, ty první týdny společnýho soužití s dalšíma lidma v jednom baráku, a především to, že na člověka to prostředí tady přeci jenom tak jakoby dýchne a omotá si vás to kolem prstu a tu hlavu vám to ovlivní víc, než jste si schopní připustit. A podobně jako ty vlny v oceánu si to s váma prostě pohraje. Brazílie funguje jako velmi solidní katalyzátor, tzn. urychluje a filtruje realitu a všechny ty mentální kolečka, co si tvoříte v hlavě, se tu rozjedou na plné obrátky a budou se točit dokud neprasknou, dokud se na to konečně nějak nevyserete nebo dokud neskončíte nějak velmi nehezky...

Přestože to tu mám vlastně až primitivně snadný a předpřipravený od lidí co tu už nějakej čas regulérně žijou, ten pocit v hlavě kupodivu není až taková prdel. Člověk je tu nějak blíž... všemu. Domy tu nejsou nijak izolovaný, dveře a okna mají škvíry, Brazilci jsou hodně hluční, kohouti kokrhají klidně celou noc a Brazilský slunce má i teď v Zimě pěknou sílu. Plus jakožto běloch mezi Brazilce jednoduše nezapadnete (a než v pekárně pochopí, že tam hodláte chodit pravidelně, tak vás jakožto "tupýho gringa" minimálně jednou okradou). Navíc v brazilském prostředí je snazší vidět pod povrch věcí, i proto, že k lidem v Brazílii ještě nedorazil postmoderní způsob myšlení v takové podobě v jaké je k vidění v Evropě (ačkoliv brazilská prezidentka se snaží), takže i díky tomuhle se tu realita otevře víc zeširoka. A ten pohled není nikdy jednoduchý vydržet...

Zkrátka klídeček tu mít nebudete a jestli se někdo chystá do Brazílie s tím, že se tu nebude o nic starat a v poklidu relaxovat pod palmou, tak... tak nic - směle do toho!

Komentáře (55)
  1. Povsimnete si teto mapy: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bb/Koppen_World_Map_%28retouched_version%29.png

    Tam kde je Mord je skutecne jeste tropicke pasmo, protoze ten teply proud od rovniku omyva celou Brazili, az k tomy mysu u Ria. Ale jak uz jsem psal, zima vam tam muze byt jednoduse. A to ne proto, ze by oceanske tropy v noci mely velky pokles teplot. Prave naopak – kontinentalni klima je to, kde je span mezi dnem a noci velky. Problem je ta vlhkost. Temer vsechny noci (do pulnoci) jsou z definice tropicke, tj. teplota nad 20 stupnu a nad ranem malokdy spadne pod 15, ale ta vlhost muze za vse.

    To, ze si ma clovek vzit teple obleceni, rikam kazdemu, kazdy reaguje stejne tvrdohlave, lidi si mysli, ze kdyz se odstehuji do subtropu, pak budou mit vecne slunicko, ale i v tropech se da mrznout. A to zde mluvime o podnebi a obleceni. Problem je, ze me nikdo nevnima a nevnimal i u vsech ostatnich veci. Takze Brazilie je takovou zonou, kde vsechny lidske nadeje a predsudky se zhmotni a otoci proti vam. Nepohnete s nima ani o pid.

    Podotykam, ze auto vam nejen neopravi za 10 navstev, ale kdyz spravujete motor, tak vam nejakou zahadou znici prevodovku atd. Ten den, co jsem odjizdel, mi bankomat nevydal penize, ale z uctu zmizely. Tohle je na dennim poradku. Bud si nechat hlavu obrousit na lebku a mozek, nebo proste neni mozny v ty zemi vydrzet. A moznosti jsou dve – sedet na prdeli v Ceskym/UK/USA/NZ/CAN/ES/FR/SWE/NOR klidecku anebo brousit hlavu.

    vice studijniho materialu a jak dopadnete viz zde: http://sazkar.net/forum/internetove-sazeni/viza-t13227

    • @la tibor: Je to “zajímavý”, jak ta teplota 20 stupňů je tady něco úplně jinýho, než teplota 20 stupňů v ČR (a opět naopak, než by člověk čekal, neboť 20° zde znamená sakra větší pocit chladu, než to samý v Evropě). A právě díky tomuhle je to tak “nepochopitelný” a lidi si neberou ty mikiny a pak mrznou…

      Protože (díky tý vlhkosti vzduchu) ti to zaleze až pod kůži, takže tady poznáš, co je to 20 stupňů až na kost – na rozdíl od ČR, kde si lze vytvořit mikroklima pomocí oblečení co má člověk na sobě (česky “zahřát se”). Tady to oblečení má násobně menší akumulační vlastnosti a funguje to prostě jinak… I dekou je v noci problém se zahřát. A když jdu ven, nikdy nevím, jestli si mám vzít bundu nebo ne, když si jí vezmu, je mi v tom horko (a zároveň chladno pokud je venku zima) a zpotím se a pokud si tu bundu nevezmu, je mi kosa a říkám si, jak jsem si měl vzít bundu.

      S tím autem jen čekám, než se začne srát znova no… Zatím se sice tváří, že všechno oukej, ale ono se dá čekat, že se něco podělá přesně ve chvíli, kdy s tím autem výjimečně pojedu někam dál, než jen do marketu pro jídlo… A bude to samozřejmě strašná “náhoda”.

      • @Mordemy:
        Hele telo si na to zvykne, me ta druha zima neprijde tak jako ta prvni kdy jsem klepal kosu jak hrom a nedovedl jsem se poradne zahrat. Navic jsme nakoupil fakt vyborny deky v Para maj snad 2,10 na 2,10metru a pod nima je prijemne ted tu spim v trenclich a tricku, prodavaj hned za mostem na trhu v nekolika stancich a naposledy jsem je kupovak uz za 16brl :-), ty prvni tusim byli za 20:-), ale je to i tim ze uz proste umis neco vysoukat ze sebe portugalsky :-) nebo spanelsky, je to souvisly sice s prizvukem ale co :-).

  2. Svetobeznice prohlasuje ze je tu pekna “siberie” a klepe kosu i pres den pokud nevyleze na slunicko tak se clovek jen tak nerozehreje.

    Brazilie na me pusobi i po te dobe stravene tu porad… clovek vychovany v evropske kulture tu zaziva absurdity stale dokola, ale doba nejak nese ze uz na to nekoukate s otevrenou pusou a prijimate to v hlave jako fakt. Dneska jsme byl na letisti a tam proste sedi pani na kancelarske zidlicce ve vytahu a macka vam tlacitka…kterych je tam 5… za to bere penize :-) a pritom by stacilo k tem tlacitkum udelat popisky :-), takze ti co prileteli se ptali a to je jako jeji prace ?

    Lanko ktery me prasklo na motorce(prej bylo meneny tu, pred 8mi mesici) se tu da sehnat s neuveritelnou dodaci lhutou, ale pozor ta motorka neni vyrobena v Brazilii a tak se to komplikuje i tim.

    Je potreba si to zazit odzit, to prevypraveni je sice zajimave, ale dokud nejdes na urad petkrat a pokazdy s dalsim papirem a nezazijes to na vlastni kuzi neda se to popsat do par radku :-). Na druhou stranu i vyjimka potvrzuje pravidlo a nekdy se zadari i na prvni pokus…

    • @Svetobeznik: jo ta baba je husta

      a brazilie se chlubi jak ma nulovou nezamestanost..v kazdym krame postava nekolik uplne bezprizornych lidi (pripadne desitek lidi), samozrejme pokud nekoho potrebujete, tak neni k mani

      cely je to proste dadaisticka hra..precet sem ted utlou legracni knizku Sumavane v Brazilii, je to o emigrantech cca 100 let starych a docvaklo mi zase, ze proste ta cela zeme je postavena na vykorenenejch emigrantech, kteri jsou konfrontovani s tou tam jiz zazitou absurditou, takze ji zvesela zreplikuji a tohle je vysledek

      proti tomu je ovsem ten opozdeny tlak globalizace a efektivity, takze ze vysledek budou jakesi silene studentske boure neni divu

      tim chci rict, ze ty deti jsou rozmazleny, nevedi, co chteji (cetl jsem doslova v rozhovoru “nevime co chceme, ale chceme to hned”), ale jakymsi zpusobem maji pravdu – takhle to dal proste nejde

      • @la tibor: V oblíbeném marketu těsně před tím pultíkem s paní, co ti dá housky, je vlevo takový “boxík” kde ti jiná paní vydá sejra, když chceš.

        Zajímavejch je několik věcí:
        1) prakticky jediný sýr, který tam ta paní má (a může ti vydat), je uzený sýr
        2) přímo naproti tom boxu s tou paní je velká sklěněná skříň, kde si můžeš brát… sýry (všechny druhy kromě uzených)
        3) nikdy jsem neviděl, že by po té paní v tom boxu někdo něco chtěl (například vydání uzenýho sejra nebo nakrájení sejra z tý skříně naproti; jedinej, kdo kdy využil jejích služeb jsem byl já – na vydání uzenýho sejra)
        4) v tom boxu jsou občas narvané paní dvě (byť se tam stěží vejde ta jedna)

        • @Mordemy: No, tohle je zčásti tvojí portugalštinou, ta paní dává různé sýry a šunku, atp. Když chceš normální tvrdý sýr, tak je to queijo prato, ten uzený je provolone. Možná se tam děje něco takového, že přijdeš a říkáš jen “sýr”, tak ženská chytne první, co má po ruce a proto jsi vždycky dostal uzený :-).

          • @schizoida: Hmmm… mně fakt přišlo, že jediný, co tam má, je ten uzenej sejra a všechno ostatní je ve skříni naproti ní. Ona tam vždycky tak postává a tváří se sice důležitě, ale znuděně (trochu jako jeden nejmenovaný kocour). Obvykle když nevím, tak používám jazyk rukama-nohama a ukazuju co chci, ale tady nebylo ani na co ukázat mi přišlo… tož ještě to vykoumám!

          • @schizoida:
            S portugalstinou je to o level lepsi :D, musim potvrdit. A to si davam druhej rok na rozmluveni, jakoze abych nemluvil tou svou indianstinou. S jazykovym vybavenim se da opravdu vic veci zaridit “verdade”.

  3. O kramech mi ani nemluv:-), nez si clovek zvykne, ze jedna slecna te obsluhuje napise na listecek co jsi si koupi, druha te zavede k pokladne kde to zaplatis , treti to zaplatis a ctvrta ti to zbozi vyda je zcela fascinujici.
    Hele ja moc zpravy nectu, televizi doma nemam, ale tento tyden byl tunel u Rocinhi jiz třikrat vecer zavrenej (nehlede na kolaps v doprave) si dokazu predstavit ze obyvatele teto favely dosahnou sveho.

    • @Svetobeznik: samozrejme, ze dosahnou sveho

      kazdy dosahne sveho a dostane presne to, co chtel; i ty s tou svoji nevirou

      takze realisticky ceho dneska dosahnou masy? skutecny demokracie, mozna primy demokracie, kde vetsina/luza se bude snazit mensine diktovat svoje podminky a to bude ten masakr, protoze diky tomu se ne ze veci narovnaji, ale jeste vice zakrejou

      ta spolecenska hra na demokracii, politiky atakdale je fraska, je to persona spolecnosti, je to jeji falesne self, ale co se stane, az se zacne hrat na prave self? co se stane az se zjisti, ze politici byli sice zkorumpovani, ale aspon meli moc a diky ni obcas udelali nejakou infrastrukturu…

      to po cem jde luza, krera nikdy nic poradne neriskovala – po pohodlnym zivote v doufani, ze pak to bude lepsi; to samy se stalo v cesku v 89tym, to nebyla touha po svobode, i kdyz jsme to vsichni hezky maskovali, to byla touha po levnych dzinach a digitalkach ze zapadu a koneckoncu – to jsme dostali

      brazilie je zeme prolezla lenosti a slendrianem – predstava lidi, ze bohatstvi zeme je jakasi zlata truhlicka, kterou jen staci lepe a pravedliveji distribuovat je takova svetove rozsirena dementni iluze – pote, co revoluce vyhraje, tak vsichni budou mit jeste vetsi oci pro to spravedlivejsi rozdelovani a diky tomu se obavam, ze se bude makat jeste min, pokud je to v brazilii vubec mozny

      je otazka zda dejiny si s tim nejak pohraji a moc sebere ze zeme nekdo, kdo ji vyuzije s nejakou vizi – ale v dohledny dobe tohle proste nevidim nikde, ted budem vsichni hlasovat o poplatcich za popelnici na internetu a az si vsichni odhlasujem nulu nebo dotace za vynaseni odpadku, tak bude potreba skutecne zkrachovat a padnout do chaosu z nehoz se snad vynori stabilnejsi struktury reflektujici realitu 21. nebo 22. stoleti

    • @Svetobeznik: Tohle jsem taky nechápal, proč mají třeba v krámě kam chodím kočkám pro granule, jakoby 2 pokladny – k jedný přijdeš, oni mrknou, co máš za zboží, nějak si to zadají do systému, pak ti vydají lísteček (napsanej propisovací tužkou, s údajema opsanýma z obrazovky toho počítače) a ty teprve s tím lístečkem jdeš na “pokladnu”, kde dáš ten lísteček jiný slečně, který to teprve zaplatíš. A ještě mezitím ti u tý první pokladny odeberou to zboží, ale nedají ti ho zpět a když platíš na té “druhé pokladně”, tak ti projdou za zádama a položí ti ten pytlík se zbožím vedle tebe na hromadu velkejch pytlů s granulema, což má jako znamenat, že “nákup hotov”.

      A ty dvě pokladny jsou od sebe vzdálený cca 2,5 metru.

      • @Mordemy: to je exsovetskej system, v rusku to tak fungovalo a funguje asi dodnes

        jista (psychoanalyticka) logika by se dala najit v tom, ze prodavac neprijde do styku se (spinavymi) penezi [plus nemusi umet pocitat]; historicky tipuju ze na kase sedel hokynar a ti podavaci byli proste nahraditelni a tak tomu je v brazilii dodnes

        • @la tibor:
          s tim pocitanim je to taky docela zajimavy. Hodne lidi tu ma problem s pocty… proto si tu co pocitat umi prepocitavaj penize co dostavaj na zpet. Kdyz jdu koupit treba 13housek tak maj problem a bez kalkulacky nevi, jeste lepsi je kdyz jim reknes cifru za kterou ty housky chces koupit tak to jsou ve smes taky v koncich

        • @la tibor: imho to bude jak rikas, ja jsem se s tim setkal na severu Italie v reznictvi/cukrarstvi – jeden clovek tam pracuje s masem/sladkostmi, ten ti to nasklada a ty platis druhemu cloveku na pokladne trochu jinde.

          • @Radek: no v cukrarne to dava i smysl, coz zase maji problem pochopit cesi

            jsme takovi tapajici bytosti v bilym sumu, obcas nekde je zakodovany jak to delat a proc, ale uz jsou ty nanosy nesmyslu tak velky, ze to nevidime

            v brazilii treba ve stancich lidi nosi obsluha na hlavach sitky a to neni od veci… vubec hygiena v brazilii, pres to a proto, jak je ta zeme spinava, je nesrovnatelne lepsi

            ten zprofanovanej cizineckej sok z Ceska, tj. ze Cesi smrdi, neni neco, co si ti cizinci vymysleji, je to proste pravda

    • @Svetobeznik: Tohle bude fungovat v Indii a spol asi dost podobne, videla jsem to jeste v Glasgow takovych tech paki-shopech. Jeden ti vyda nakupni kosik, pak si vyberes nakup, jdes ke kase, tam ti jeden ind vynda zbozi z kosiku, druhej to pritom markuje do kasy (na listku je pak napsano u VSECH polozek ‘fancy goods’ :) ) a treti ti to bali do tasky. Co me ale dostalo bylo, kdyz jsem to pak zazila i v Asde, coz je britskej retezec, v jednom chudym predmesti kde je asi vetsi nezamestnanost. Postava tam brit s ceduli ukazujici na volnou kasu, pak pokladni a z venku na kase balic nakupu (vsechno born and bred britove).

  4. Dnes je Brazílie na nohou, konkrétně Rio de Janeiro!
    Závidím ti i přeju, že můžeš být u toho, tam, kde to žije. Když jsem v zahr. vyhledávám se na živá místa, třeba trhy, hodně napoví o místních lidech…..

    Mordemy, chystáš se do Ria /nějak jsem si nevšimla, v kterém velkém městě jsi/ na Světové setkání mládeže / i starších/, očekává se návštěvnost 1 mil. křesť. poutníků. Už jen vidět sochu Ježíše na hoře Cukrová homole musí být zážitek, vím, že tam nejsi na dovolený a určtitě máš pracovní povinnosti, ale trochu se “nabít” a být očima i pro nás v ČR, by bylo určitě hlavně pro tebe nezapomenutelné pozitivum. Zdá se mi ,
    že jsi tam hodně izolovaný /proto ten vtípek, kdybych byl v Číně vyšlo by to na stejno/…

    To v té závorce se hodí i na ten photoworkshop ve Vídni, izolace v hotelu, program byl všechno jiný než učení se fotit a dál už to snad ani nebudu rozebírat, abych neodbočovala od tématu, a nenudila.

    V práci zatím jsem, hlavu už mám jinde. Chystám změnu, ale ještě to bude chtít nějaký měsíc přípravy.

    Jinak ten proces 4 lidí u pokladny na jednu operaci mne pobavil, u nás jsou tyto nesmysly třeba v úředničině, ale za daleko víc peněz. Certifikát jakosti ISO, který “zaručuje ” podniku dobrou nálepku kvality.
    Dříve 1 člověk vytvořil 1 papír např. na předání výrobku, po ISU 1 člověk vyrobí 2 papíry za zhotovitele, odběratel též 2 papíry a tentýž úkon se ještě zapíše do knihy, že se to vyrobilo….??? Kvalita výrobku zůstává stejná, jen je kvalitně zaevidovaný, tomu ještě tleská stát, jelikož jen s Certifikátem kvality za
    100 tisíce korun se firma může přihlásit do soutěží o veřejné zakázky, srovnávám nesrovnatelné, ale přesto na mě Brazílie působí v tomto ohledu přímočařeji, kdo ví, jestli tam mají ISO… ??

    Brazílie – demonstrace, drsnost, horké hlavy – myslím, že ty hrany by mohlo obrousit zrovna to setkání lidí v duchu – je to výzva zprostředkovat nám autentické vjemy z Ria, takhle budu muset koukat jen na
    program Noe….co ty na to?

    • @filomena: omg, predstavuju si Morda jak to po ranu cte a za bricho se popadam :D

      btw. vubec nevnimas, co Mord napsal, ale je zbytecny to asi nejak rozepisovat, protoze bys nevnimala ani to

      pozitivnich slunickovych lidicek, co CHYSTAJI zmenu, neni prece nikdy dost… hlavne bejt pozitivni v tom zasranym svete, kterej je zasranej prave kvuli tomu, jak si kazdej ladi mozek na pozitivni vlnu evoluce, ze…

      staci myslet pozitivne a budou se dit velke veci, ze… tak jako dosud, kdy je z toho udelanej podprahovej must_have a vyjeby nejtezsiho kalibru maji ring volny… a kdyz bude pozitivity malo, tak jeste pridame do kotle jak s pozitivitou, tak s vyjeby a sranim na svet

      kdyby ses racila vytahnout hlavu ze zadecku a precetla si treba neco na mym blogu, kterak ve sprchas visi standardne probijejici elektricky draty, nebo jak na ulicich chcipaji lidi s cervivejma koncetinama, nebo jak je tam nabozenstvi pouzivany k tomu, aby si lidi narvali hlavu do vlastni prdele uplne stejne jako je k tomu v cesku pouzivanej ateismus, tak by ses na nejaky ISO normy ptat nemohla

      obdobne bys nezacinala neco o “byrokracii”, protoze v brazilii je 1000x vetsi byrokracie, pohrdani ldiskym zivotem a casem, nez kdekoliv v civilizovanym svete, viz. ten thread viza, kdyz jsem 7 pracovnich dni po sobe jel 200+km na jeden urad, kde nebyli schopni mi rict, co vlastne chteji za papir nebo kde byrokracie dosla takovyho stadia, ze uz ani urednik nevi vubec nic, tudiz na vsechno sere a neresi nic (nelze zrusit predrazeny tarif mobilu, bankomat vam neda penize, ktere odejdou z uctu, ale taky to nikdo neresi, prepis domu v katastru vas stoji statisice a stovky hodin prace, kdy shanite svatebni potvrzeni treba uz mrtvych lidi, i deti narozene v brazilii cekaji roky na svoje papiry atd atd atd atd atd)

      Preji hezky den a dobre rano. Je na case se vzbudit.

      • la tibor@la tibor: Špatně jsi mne odhadl, četla jsem tvůj blog a to docela dost, tobě bych ai nenapsala, protože mám problém s tvým slovníkem, a i Mordemy tě napodobuje, nebo už takový je, nevím….ale pak jsem si to vyhodnotila, že ty vaše “sprosťárničky” je povrchonost a póza, přes kterou se přenesu….

        La tibore, máš pravdu neznám Brazílii, ale něco o lidském utrpení vím, je mi něco mezi 40 – 5O lety, a za půl století už něco nasbíráš, takže všechno to, o čem píšeš, prostě do života patří, je potřeba to buď přijmout , řešit, nebo překročit…. Můj osobní příběh je tak silný, že ho tady ale nebudu popisovat, protože na to není nikdo zvědavý a nemáš moji důvěru..

        Jen ti chci ještě říct, že mi je úplně jedno jestli se mi směješ, nebo mne urážíš, nebo jestli se mi Mordemi směje, nebo oba dohromady, o to tu přece vůbec nejde.Můžu se taky na to podívat z výšky z nadhledu Cukrové homole a poslat ti odtud vzkaz, že není zlých lidí, jen nešťastných…netroufám si tvrdit kam ty patříš, neznám tě, ale v tuto chvíli nevím co lepšího Mordovi napsat – než mu podat zprávu o tom, že by /dle mne/ bylo škoda, aby se toho setkání mladých nezúčastnil. Toť vše – to byl ten hlavní smysl /po měsíční četbě tvého blogu/ , proč jsem se mu ještě jednou ozvala.
        Nevím proč na mne útočíš s tou byrokracií, to byla “věta vedlejší” – něco na úrovni těch “pokladen a paní ve výtahu, která mačká knoflíky”…
        Ty mu děláš nějakou cenzuru, kdo sem může svobodně psát a kdo ne… pokud tento jeho blog není svobodný a ještě než otevřu pusu se musím “klepat” , zda pře ni nedostanu, tak to klidně unesu, ale není mi to zapotřebí a asi mne to dlouho nebude bavit, nemám chuť s někým zápasit a poměřovat se, kdo viděl v životě víc lidského utrpení a nefunkční elektriky….

        na tvém blogu jsi psal – Proč jsou všichni staří lidé tak vyčpělý, smutní, bez šťávy, jakoby umírali za živa..Připadá mi, že ty jsi buď náctiletý nedospělý, co sebral všechnu moudrost světa a abys byl jó za “tvrďáka” tak si pomaháš těma “výkalama”, nebo vetchý 100 letý dědek, co má zakázáno se smát a myslet na příjemný věci, udržovat svoji mysl v nějaké rozumné rovině ,
        víře a optimismu – no vlastně PROČ, je mi sto let , už to nemá význam….

        hezké dny přeji

        • @filomena: tak mala reportaz z Ria… ty slunickovy lidi bych pral filomene videt, protoze dokazou udelat slusnej bordel jak na ulicich tak v busech… rvou tu jak protrzeny a to nejen slusne, ale i sproste[se slunickovskym usmevem] potom si zapejou “haleluja” a pak se bavi treba tim ze si poskakujou v autobuse, kterej je triktat plnejsi nez ma bejt… jinak se tu slunickove v tom desti drzi za ruce a sili a tak tomu rikam ta spravna sekta.[autobus samozrejme do cile nedojel, protoze ho rozbili ] Je tu tolik lidi, ze vsichni co nemusi pracovat, dostali volno, aby uvolnili misto pro slunickove lidicky z celeho sveta v autobusech a vubec vseobecne ve verejnych sluzbach. Je tu nazorne videt jak se chova dav a jak premysli clovek v davu a i cirkev jako jedna z nejmocnejsich instituci sveta se meni, tak jak se svet toci.
          To co se tu omyla porad dokola je, aby se zacalo vnimat, vnimat v tom sirsim slova smyslu a bejt schopnej odkrejt ty hry,prijmout je a snazit se pochopit jak blazene si libujeme v tech srackach a v koutku duse doufame po zmene, samozrejme pozitivni. Je peklo bejt soucasti takoveho davu a libovat si v tom a utvrzovat se lzi kterou vime ze vyslovujeme a presvedcujeme sebe vic a vic tomu verit.

    • @filomena + @filomena: Zkusím na oba komentáře výše nějak obšírněji odpovědět a bejt “hodnej”, abys mě pokud možno poslouchala a neslyšela si jen nějakou jedovatost ode mně nebo tak něco:

      Už to tady čteš pár týdnů, takže už by mohlo být pomalu jasný, na čem tady stavíme a z čeho se tu snažíme vycházet (a samozřejmě nejen tady v rámci nějakýho tlachání a filozofování, ale pak i v praxi v životě). Ty východiska na kterých v tom životě nějak stavíme, nejsou něco, co jsme si vycucali z prstu nebo jsme to četli v časopise o psychologii; je to něco, co prošlo a prochází poměrně tvrdým testováním přímo v životě a neustále se to vyvíjí (a pak tu lidi řvou, že najednou píšu něco jinýho, než jsem psal půl roku zpátky…). Takže o co jde:

      Jednoduše jde o to, že jsem přesvědčenej (a důkazy vidím všude možně stejně jasně a zřetelně jako teď vidím tři spící kočky ležet pár metrů ode mně), že když se lidi budou zaměřovat na to, aby žili šťastný a spokojený život, budou se cejtit neskutečně blbě a jejich život bude stát za hovno. Co je měřítkem toho, jestli život stojí za hovno? Kupodivu to opět není to, jestli se člověk cejtí nějak “na výši” a “šťastný a spokojený”. Jediným měřítkem toho, jestli život stojí nebo nestojí za hovno, je to, jestli člověk míří nebo nemíří k Bohu.

      Vtip a obrovskej paradox je v tom, že i ve chvíli, kdy člověk míří k Bohu, tak se NEMUSÍ CÍTIT DOBŘE (!!!). Tohle je naprosto zásadní věc a tenhle message jsem se snažil předat v tom článku Jak zvládat štěstí. Neboli snažím se tím říct to, že štěstí prostě nelze vyžadovat a hlavně to nemůže a nesmí být ten hlavní a ultimátní cíl, za kterým člověk v životě jde. To, že se občas přeci jenom cejtíme fajn a je nám dobře (když se nám něco daří a věci fungujou například), to není něco, co bysme se měli snažit si zuby nehty udržet. Je to jen takovej malej bonus, zákusek ke kafi, na kterým si můžeme pochutnat a užít si to, ale nemůžeme se tím živit soustavně – protože když budeš žrát furt jen zákusky, budeš za chvíli tlustá a umřeš na tuk – anebo umřeš žalem z toho, že ty zákusky nemáš. A právě proto se snaha o “udržování v optimismu” rovná osobnímu peklu a mimochodem i tohle (mimo jiné) myslelo křesťanství tím peklem.

      Proč to píšu: Ti lidičkové v tom Riu, na tom Světovém setkání mládeže, kam chceš, abych se jel podívat a podal o tom report, tohle s největší pravděpodobností nechápou. Sice se tam budou zpívat hezký písničky, lidi si tam budou vyprávět o Bohu (nebo spíš o něčem, k čemu tu nálepku připlácnou) a ta atmosféra bude na první pohled vcelku fajn… ale já bych odtamtud musel během pěti minut utéct. Jo, ty lidi budou pravděpodobně tisíckrát sympatičtější, než velká část ostatních mládežníků (specielně těch ateistickejch co jich je v ČR hafo). Jenomže přestože tihle lidé jsou jakože věřící a to setkání pořádá církev, tak pořád ty lidi jsou dost podstatně mimo a jedním z důvodů bude to, že jsou zaseknutí na symbolech a modlářství (ostatně jako celá katolická církev), místo aby se snažili pochopit, že konkrétně o toho Ježíše tu nejde… Tihle lidé totiž nechápou, že nestačí být hodný, nelhat, nekrást a mluvit slušně a “pomáhat druhým” (babičce přes přechod nebo filoméně s nastavením internetu v buse do Vídně).

      Je potřeba MNOHEM víc, než tohle… tenhle přístup křesťanskejch mládežníků je totiž to, co LT v odpovědi na tvůj koment nazval “pozitivní sluníčkoví lidé” – zdánlivě to vypadá jako dobrá věc, ale je to prostě sračka. Fakt veliká. Je to sračka a srabáctví, protože TOHLE fakt není problém praktikovat. Není problém být “pozitivní” a usmívat se na všechny kolem. Není problém utvrzovat sám sebe v přesvědčení, že přijímám věci tak, jak jsou a blablabla, ale v praxi, v reálu například zůstávat sedět na prdeli v práci, o který vím, že je to krávovina!
      (chystat nemusíš vůbec nic, prostě odejdi a to hned; 2 měsíce zpátky si říkala, že můžeš odejít a že se na to chystáš, uběhlo 60 dní a změnilo se co? vůbec nic… dál se pouze chystáš…)

      Problém prostě je, že tenhle přístup plnej keců je nakonec zase jen obrana před světem a před skutečnou prací na tom světě a před zapojením se do něj, akorát je ta obrana velmi těžko napadnutelná, neboť “Však co je špatného na tom jít na setkání mládeže, kde se budou všichni mít rádi a budou na sebe hodní?” – no špatně je na tom právě úplně všechno. Stejně jako je naprosto špatně jet na fotografickej workshop do Vídně, když seš zaseklá v práci kde to nesnášíš a kde ti to přijde absurdní tam být.

      To, co se počítá, nejsou kecy, ale to, co skutečně děláš a jak se doopravdy hejbeš. Sama si mi popisovala, že si posledních 30 let dělala hovno. Že si nastoupila kariéru sekretářky a v týhle pozici si víceméně zůstala dodnes. A ještě sem pak přijdeš a říkáš tu cosi o tom, jak je ti 50 a máš už toho hodně za sebou… no hele nevím, celej život děláš někde sekretářku. Nenapadá mě moc pohodlnějších způsobů jak prožít život, než je tohle. Byť ono to samozřejmě není nakonec tak úplně “pohodlný”, protože ta lež a neupřímnost (to, jak ses snažila 30 let sama sebe přesvědčovat, že je to v pořádku to co tam děláš), se nakonec projevila i v jinejch částech tvýho života… (narážím na to, co z tebe vypadlo minutu předtím, než si vystoupila u Prátru)

      Koukni, já tenhle blog už píšu nějakej pátek, za tu dobu se tu vystřídalo docela dost lidí a docela dost ženskejch kolem 50ti let, co měly pohnutou minulost. Nejsi první, nejsi ani poslední člověk s pohnutou minulostí a silným životním příběhem. A nejsi rozhodně první, kdo má pocit, že něco takovýho tu přece nemá smysl vypravovat… Dokonce mi velmi připomínáš jednu ženskou, co se tu podepisovala jako Ratka (kdo to tu sleduje pravidelně, tak ví…) a co sem chodila dohromady tak 2 roky a celý ty dva roky jsme si tady s ní vydrželi povídat o všem možným i nemožným a (co je důležitější), celý ty dva roky jsme se Ratku snažili přesvědčti o tom, že má jít se svým životem konečně něco dělat (ke konci to “něco dělat” bylo “nevracet se do normální práce”). Nakonec to povídání dvouletý s Ratkou skončilo tak, že jsme se zasekli na mrtvém bodě (neboť Ratka pořád opakovala, že je to všechno vlastně “v pořádku”, přestože zcela jasně jí to prostředí v práci stahovalo dolů – a nakonec stáhlo až na dno). Nakonec nešlo udělat nic jinýho, než se s ní přestat bavit a dát jí tu zákaz komentování.

      Už v tom autobuse jak jsme se bavili jsem si říkal “Takhle nějak musí naživo působit Ratka.” Dokonce když jsem přijel do Brazil, tak jsem to říkal La Tiborovi, že jsem v buse do Vídně potkal Ratku 2.0. Je z tebe cejtit to samé, co bylo cejtit z ní… A to něco je určitá zásadní neupřímnost k realitě života jakej žiješ. S Ratkou jsme se k tomu tady na blogu dostali asi tak stokrát v řadě, už to vždycky vypadalo, že se to Ratce všechno ukáže v plný “kráse” a vždycky těsně předtím, než to uviděla fakt všechno, udělala čelem vzad a zakryla si oči.

      Jo, tohle nějak děláme všichni. Ten pohled na pravdu strašně moc bolí a bolí nás to všechny, ale jen skrze tu bolest lze vidět, jak věci doopravdy jsou a jedině tohle má tu hodnotu pro život. Chápu, že ten věk 50ti let je v tomhle ohledu svým způsobem ještě víc hardcore, než když ti je 25 a je to o to těžší, čím větší hovno člověk v uplynulých desetiletích dělal. Nicméně samotnej věk nevypovídá při vší úctě naprosto o ničem. Je to sice velmi účinná obrana, říct “Mně je 50, já už mám NĚCO za sebou chlapci, co VY byste mi povídali”, ale sorry, potkal jsem tolik 50ti letých lidí, kteří byli desetkrát víc mimo, než některý 25ti letý, že věk prostě neberu jako něco, na co by se měl brát ohled v tom smyslu, že člověk je nějak automaticky moudřejší nebo tak… Lidi jsou spíš zlomenější, uštvanější a hysteričtější a víc, než kdy předtím se chytají kdejakýho záchrannýho lana; přičemž tím lanem může být prakticky cokoliv. Ono je to i nelogický, aby ten věk přinášel automaticky nějakou “životní průpravu”. Když někdo dokáže bejt srab 20 let, může bejt srab klidně 40 let nebo 60 let nebo taky celej život, je to jedno. To, jak člověk vnímá realitu a jak (a zda vůbec) chápe, jak ta realita funguje, není determinovaný tím, jak dlouho na tom světě člověk je, ale jak moc se za ty roky snažil. Tisíckrát důležitější je to, jak ten člověk ty roky strávil, než to, jestli těch roků bylo deset nebo třicet.

      Nechceme se tu s tebou hádat, nechceme ti nadávat ani tě ponižovat, ale zkrátka musíš očekávat, že budeme reagovat co nejvíc upřímně to lze. To znamená když tu někdo kecá blbosti, obvykle se tomu člověku řekne, že kecá blbosti a snažíme se mu to vysvětlit a dovézt ho k tomu, aby pochopil, proč to vlastně dělá. Důvod, proč na tebe La Tibor hned takhle vyjíždí je ten, že z tvýho projevu jsou cejtit určitý věci, který jsou vcelku jasný odkud pocházejí, je jasný, proč říkáš to, co říkáš a je jasný, v čem se pleteš. A holt na ty věci je reagováno tak, jak jak je adekvátní úměrně k tomu jak moc mimo to je nebo není. Holt LT nemá momentálně energii na to věnovat se ti pomalu a jít na tebe zlehka, takže to napsal rovnou a natvrdo, to ale neznamená, že tě “špatně odhadl” – odhadl tě naprosto přesně.

      Může se ti to nelíbit, můžeš se samozřejmě urazit, můžeš se tvářit dospěle, můžeš si tu hrát na protřelou matronu, co toho ví o životě víc, než nějak pětadvacetiletej floutek a jeho o deset let starší kámoš. Ale nebude to k ničemu. Odejdeš odsud a půjdeš si dál žít svůj život a časem se dost možná přesvědčíš i o tom, že to v tý práci zase není až tak špatný (nebo si najdeš jinou podobnou). Zachováš pocit, že ti tvoje realita dává alespoň nějakej smysl, my půjdeme dělat něco jinýho (práce je dost a dost) a tím ta komunikace mezi náma skončí a Bůh se plácne do čela a řekne si, že se na to taky může příště vysrat dávat dohromady nějaký lidi v autobuse cestou do Vídně…

      Nemám problém s tím opouštět lidi a jsem schopnej bejt sám a izolovanej a to tak, že hodně. Vůbec neříkám, že mi to dělá dobře nebo že se třeba necejtím osaměle, ale tohle je prostě cena, kterou člověk platí za to, že není srab a že nesetrvává v normálnosti. Srabů je na světě tolik, že pokud nechceš bejt jakože izolovaná, většinou není problém žít mezi těma srabama a izolovaná jakoby “nebýt”. Problém je, že i přesto (z nějakého záhadného důvodu) lidé ten pocit izolace stejně mají a dokonce podstatně větší… akorát je často tak jako schovaný pod povrchem a na světlo se dostává postupně (a pak je to teda obvykle síla). Lidi žijou MEZI LIDMI, ale nežijou S LIDMI. Lidi sice mluví s ostatníma lidma, chodí spolu na kafe a na čaj, tráví spolu polední pauzy v práci, a plkají spolu na internetových blozích v komentářích pod filozofickejma článkama, ale ti lidi vnitřně umírají a vyhasínají a postupně se z nich stávají životem zklamaný nešťastný trosky. Upřímně řečeno jsem rád, jakým způsobem jsem izolovanej, protože “nebýt izolovanej” by znamenalo bejt solidně v prdeli. Kdybych “nebyl izolovanej” (v tom smyslu, v kterým to ty myslíš), tak bych teď podobně jako ty seděl na zadku v nějaký firmě a dělal bych tam sekretářku…

      Zkrátka chce to odvahu, chce to přijímat bolest, chce to nebejt srab. Ve všem. Mít odvahu na to sedět izolovanej u počítače a makat místo lození po nesmyslnejch akcích typu Světového setkání mládeže. Mít odvahu bejt radši sám, než něco předstírat mezi normálníma lidma v normálním životě. Mít odvahu říct svůj příběh a neschovávat se za hlášky typu “stejně to nikoho nezajímá” a “nemáš mojí důvěru”. Mít odvahu alespoň trošičku se popustit lpění na svým vlastním já, to jest pochopit, že například tohle stavění hradeb kolem sebe a “chránění si vlastního soukromí” je prostě k ničemu…

      • @Mordemy: obsáhlé, díky za tvůj čas…
        Mám dotaz – kdepak je ten koment o té uřízlé hlavě Lt?

        • @filomena: Nikde. Ten koment psal jeden ťunťa, co tu má zakázáno komentování; jednou za čas se ozve a napíše nějakou hovadinu a já to smažu. Takovejhle exstencí je tu vícero.

          • @Mordemy: aha, svobodnej blog a už druhej mrtvej se zákazem komentu během chviličky, vaše ego neunese když se mne někdo zastane, takže tvými slovy: Snažíme se tady o max. upřímnost, ale musíte nám POKLONKOVAT, prvně si zajistíme “falešnou autoritu”.že všem příznivcům popíšeme nového jako tu Ratku, která je mimo dle vašich pravidel v sektě, trochu ji zkopem, profackujeme ji, ať se hlavně probudí a vytáhne si tu hlavu ze svého pozadí. Když ti ji připomínám , proč si mne sem zval a na první mail projevil radostné ovace, že jsem dorazila???? Měl jsi hned použít svoji UPŔÍMNOST a být rád, že se s touhle druhou nemožnou Ratkou nemusíš zabývat. Proč tvoje reakce v buse byly úplně jiné, než v odpovědi – aha schizofrenie, dvě masky, pokaždé vytáhneme tu, která se hodí.
            LIDI – POZOR, ZA CHVÍLI DOSTANU ZÁKAZ ,tak to tam honem ještě dám…JJeště jednou ti říkám – běž za živým Ježíšem, je jen na tobě, jestli se budeš raději ve své milované izolaci válet ve svých výkalech, nebo vystoupíš ze své masky a půjdeš mezi lidi žít život s Ježíšem, Bůh vás oba opatruj…

            • VÝZVA a DOTAZ VŠEM@filomena:
              CHCETE LÁSKU A JEŽÍŠE nebo HOVNA A VÝKALY? překlad dle psychoanalýzy
              LASKA znamená, že jste MIMO, a HOVNA, že jste blíž BOHU ????? f.

              • @filomena:
                Kdysi jsem četl příběh jednoho faráře vězněného komunisty, kde musel težce pracovat v uranovém dole. Ŕíkal, že teprve v onom lágru zažil největší blízkost Boha a za tuto zkušenost je velice vděčný.

                • @quake: děkuji mnohokrát, myslím
                  si totéž.
                  Taky jsem četla příběh faráře, který na Manhattanu pracoval s narkomany “Utíkej Nicky, utíkej” bylo to neskutečný, jak ten farář dával svůj život a svoji lásku proti nožům gangů a jak dokázal svojí moudrostí a vírou proměnit vrahy v pokorné MUŽE prosící o Boží lásku.
                  Nevím odkud LT a M vzali ten odsudek 1 mil. poutníků, kteří míří
                  do Ria, že jsou jen a pouze sluníčkový, mohou mezi nimi být i takový, kteří fetovali, byly sprostí, nemocní, vysmívaní atd…., ale teď přišli, aby si poslechli jiné příběhy, svědectví a hlavně byli spolu – NE V IZOLACI, Bůh raději přijde do společenství než k někomu, kdo se schovává doma, protože se nemůže dívat na ty
                  radostné obličeje, přestože má možnost volby. Ten farář v lágru z tvého příběhu možnost volby neměl, ten tu izolaci musel přijmout.

                  Strašně by mě zajímalo, kdo by přišel na shromáždění organizované LT a M a kdyby tam týden mluvili o “hovnech a výkalech” mluvili nekultivovaně, sprostě a napůl anglicky, přestože jsou Češi – Češi se svým vlastním SELFEM.

                  Mord mne nezná, před 3 týdny jsem se vrátila z turecké Ankary, kde to vře, byla jsem tam s pár lidma, poznala jsem tam jednu
                  žurnalistku a pár lidí, od kterých vzešla nabídka nové práce. Rozhodně nesedím jenom doma na zadku nebo v kanceláři v teplíčku, ale mám taky zodpovědnost k manželovi /aby to finančně
                  netáhl sám/ a ke svým 3 dětem, z nichž je jedno na VŠ, druhé se za 2 roky chystá “někam” a třetí je invalidní. Máme malý domek, na který máme hypotéku se splácet musí. To je jen na vysvětlenou, že nejsem zbabělá odejít z práce ihned, ale když máš rodinu, měl by ses rozhodovat i s ohledem, jestli nepřijde exekutor a nebudete pod mostem. A taky chci podat kvalitní výkon a připravit se na to, a sehnat někoho, kdo mi udělá dobré www.
                  Vím, že v “třetím světě” rozvojových zemí je to vše těžší, ale když budeme sami sebe chytat za slovíčka a urážet někoho, že nic neviděl, nezažil a že se mu posouvá mozek někam do rozkroku, a hlava do…. tak to lepší nebude. Život je i tak dost složitej a krátkej na to, aby se musel neustále bránit proti lidské zrůdnosti.

                  • @filomena: Mordemy nic neví, jen píše jako automat slova, která pořád opakuje.

                    • @Tereza: Nemáš tu ban? (sorry jestli se opakuju)

                    • @Tereza:
                      Terezko, děkuji za podporu,
                      Mord, když je živej – třeba v buse, tak je to sympaťák,ale tady se nestačím divit, články dobrý,ale jak se pustí do komentu, skoro bych z toho měla deprese a to na ně netrpím, zjistila jsem, že mne je daleko lépe, když ty komenty nečtu, nedivím se, že se v tom “psychu” furt válí, když si to psycho prostředí sami vytváří

                  • @filomena: v Ankare a Riu to vre, protoze liny lidi nevytahnou hlavicku ze zadecku a pozadujou jednoduse neco, co nejde, protoze revoltuji proti systemu, kteri oni sami tvori

                    zit na hypoteku a nedejboze do toho zivota privest deti a potom to pouzivat jako argument pro to, proc zustavat v kole, to se obavam ze ma od prijeti bolesti a odpovednosti za vlastni zprasenej zivot daleko

                    dospele deti se dokazou uzivit samy, dokonce i ty invalidni (ja jsem taky invalida)

                    bez urazek, cely tvy podani reality je silene soft, protoze jsi prave mezi ty lidi nevysla – mit takovyhle idealisticky slunickovy pojeti ve 20ti je pruser, a mnohem pozdeji to musi byt fakt psycho

                    turci, brazilci, cesi – vsichni maji presne to, co maji mit, tady neni nic spatne, co by melo realitu posoupnout tam, kde ma byt; neni potreba protestovat, neni potreba nadavat na vladu… je potreba, a to s prominutim zase skoncim u vulgarismu, vytahnout hlavu z prdele a pochopit, ze veskera ubohost a vyhybani se vecem, je v kazdym z nas a TOHLE zadny setkani krestansky mladeze, Ozory ani MDMA session nenaplni

                    Mozna obcas, jako skutecnou svatost si to dat ano, ale myslet si ze clovek muze cely zivot surfovat nebo touzit po nejaky pohode nebo spojeni je nesmysl. Z raje jsme byli vyhnani a zijeme na pousti tohoto sveta a prava pokora je to prijmout.

                    • @la tibor: Nebyla jsem v Ankaře na demonstrancích – do toho jim přece nemám co mluvit, jen ti chci říct, že jsem tam svůj úplně jiný úkol zvládla, přestože to nebylo úplně bezpečný…

                      Děti jsou požehnáním a kořením života, za tím si stojím..
                      Ale jestli máš raději kočky, je to tvoje volba, já s tím nemám problém. Pokud se na to necítíš připraven, tak je raději ani neměj. Před chvílí jsi říkal, lidi demonstrují a přitom je vše tak, jak má být. O dvě věty dál říkáš, je nezodpovědné přivést do tohoto světa děti…….

                      To by chtělo asi nějak vyladit ne?
                      Říkáš nemocní se sami uživí, když vyjdeš v Riu ven a vidíš tam ty lidi s leprou – ptám se tě -můžou se sami uživit? Nechci tě ale chytat za slovo – možná jsi neměl na mysli třetí svět, ale EU státy, kde je to snažší.
                      Kamoška má 18 dcerku, jejíž projev jsou jako 5-leté, řekni mi – jak se může sama uživit?
                      To by chtělo asi nějak vyladit, ne?

                      Dovol mi otázku, která je na tělo a možná mi nepřísluší se takto ptát.. pomohl jsi nějak těm lidem na ulici, když podle všeho máš nadbytek a směřuješ k Bohu skrze nepohodu, odříkání a pokoru? Překračuje tvé sociální vnímaní tvůj bazén, jachtu atd…??

                      Dluhy nedělám, je pravda, že mám půjčku, ale není zase tak veliká, už toho je jen málo ke splacení…. volili jsme záměrně velmi malý dům – zkrátka to, na co máme….

                      a závěr : mám velikou radost z tebe, neboť jsem zjistila, že mám na tebe vliv a tvůj projev je už kultivovanější, mám chuť tě za to obejmout….

                      ale jsem Češka a jistě bych ti smrděla, tak jen
                      z povzdálí …. ať se ti daří

                      asi už se s vámi rozloučím – nepatřím sem a nemám zde žádný ohlasy, máte své čtenáře dobře zmáklí, nebo už to Mord smazal, La Tibore , nevíš proč se některým reakcím vyhýbáte?
                      Měli byste si vážit negativních tedy – mých komentů, protože jen to, vás posune dál, dělám to i já……..
                      ať se daří, f.

                    • @filomena: Sice píšeš kultivovaně, ale kupodivu nerozumíš psanýmu textu.

                      Nezopodvědný bylo OD TEBE KONKRÉTNĚ přivést na svět děti (fakt si to přečti vždycky raději třikrát, než na něco odpovíš). Stejným způsobem to udělala Ratka (chudák jestli to tu čte všechno), skočila do manželství, udělala si dítě, a pak se tím oháněla jak bičem – že přece ona jako ZODPOVĚDNÁ matka musela to a to a to…

                      Tohle je neskutečně (zkusím přesný slovíčko) zbabělý (!) přístup a právě tohle je podstatou těch (a jsme zase u toho) SRAČEK mezi lidma – že ty mindfucky jsou až takhle moc propracovaný. Že ten flaw je až kdesi v desátý vrstvě dole schovanej, kdesi hluboko pod “zodpovědným, milujícím, pracujícím rodičem-živitelem, který tak moc dbá na budoucnost svého dítěte, že se pro něho obětuje a dál bude trpělivě snášet všechnu nepřízeň osudu a blablablablabla”.

                      (vzdáleně podobnej případ je Tom, kterej svoje vlastní dítě taky částečně používá jako obranu a odůvodnění pro to, co v posledních měsících předvádí…)

                      Ono co můžu říct vlastní matce na to, když mi řekne “No ale to si uvědom, že bys nebyl na světě!” – na to nelze říct ani popel. Nebyl bych tu no, ale možná bych na něj přišel pozdějc nebo by tu místo mě byl někdo míň deformovanej rodinným prostředím. Nicméně nezbývá, než pracovat s tím, co máme.

                      Prosimtě podívej se pořádně na ty videa z Brazílie, pečlivě se mrkni na ty protestující lidi, koukni se kdo že to tam pochoduje ulicema, a pak mi odpověz na tuhle otázku:

                      VIDÍŠ TAM KURVA NĚKDE NĚKOHO S LEPROU?!

                      (konec sprosté vsuvky)

                      Pomáhat lidem na ulici… jasně no… konkrétně jak by to podle tebe mělo vypadat? Že by se dal nějaký ten miliónek na charitu, hm? Jedný z těch organizací, co se snaží zlepšit život ve favelách? Nebo nějak jinak?

                      Btw bazén, co tu je na zahradě u baráku La Tibora, je pod úrovní většiny bazénů, co jsem v ČR viděl. To jen tak pro úplnost.

                      “volili jsme záměrně velmi malý dům – zkrátka to, na co máme” – zajímavý, ale stejně jste si vzali hypotéku. Takže jak to teda je? Máte to, na co máte peníze nebo máte něco, na co jste peníze neměly a museli jste si je půjčit?

                      Jinak “diky, rady od hlupaku nepotrebuju” (to už jen opisuju La Tibora).

                  • @filomena: Filomeno, nevim jak dalece zbytecnej tenhle pokus je, ale: Moje matka taky udelala ‘ten jistej krok’ protoze ma prece rodinu a ja jsem presvedcena, ze nebyt toho, tak si usetrim v zivote spoustu kopancu, ale ted je to uz samozrejme fuk. Mam pocit, ze kdyz ti povim celej ten pribeh, kterej znaji do detailu jen asi tak 4 lidi, stejne me zavrhnes nehlede na to, co moje matka vydrzela provadet pres 20 let a jaky to melo nasledky, protoze ona je proste matka a matka to dela vzdycky dobre. s tim nemuzu souhlasit. moje kamaradka uz od skolky je taky matka, otehotnela i kdyz ji doktori tvrdili, ze je neplodna, a zjistila to moc pozde. ona byla vzdycky chytra, i kdyz nikdy nebyla na skolu, ale ma proste takovej vnitrni kompas a i kdyz ma trilety dite a nikoho k nemu (jeji vlastni matka chlasta a je po krk v dluzich a chodila ji domu krast nejen prachy ale i veci jako tablety gelu na prani) tak proste je schopna udelat rozhodnuti o kterym vi, ze bude tezky, a ze proste bude par tejdnu, kdy bude mit jenom na jidlo pro malyho a ucet za elektriku ale proste to udela protoze je MATKA

                    • @j.: …coz neznamena ze drzi svoje dite v perince/izolaci, ale ze proste dela co je nutny a proste se o to dite POSTARA i kdyby kvuli tomu mela treba nespat. proste to tak je a to decko ji za par let zacne odmlouvat a zdrhat z domova a kourit za bukem nebo kdovico a nakonec odejde uplne, ale i presto.
                      jsem si jista, ze tahle moje kamaradka nezesili jako mi rodice, protoze proste reaguje na zmeny ktery zivot prinasi a to bez kecu.

                      (omlouvam se, ze je to rozdeleny, to byl omyl)

              • @filomena: Seš nějaká ujetá na ty slovíčko přímo ne? Mám pocit, že se tě to nějak strašně dotýká, když se tu řekne “sračka” a navíc v souvislosti s něčím, co je ti drahé…

                Jako tohle je v klidu, prostě používáme tyhle slova, protože nám to přijde přesný a výstižný (k tomu popisu). Není tím myšleno v zásadě až tak nic moc urážlivýho.

                Navíc psychoanalýza (jakože ta Freudovská) má k hovnům skutečně určitej až vědeckej vztah a v psychoanalýze se prostě “hovno” používá jako každej jinej pojem.

                Jinak pokud jsem ti připadal jako “slušný chlapec” a ty seš teď zklamaná jaký slovník, že to používám k popisu světa, tak je mi to asi nějak “líto” no, leč vyjadřování v tomhle ohledu měnit nebudu.

            • @filomena: Rozhodně to tu není “svobodnej blog” a nikdo tu nikdy nic takovýho netvrdil, přečti si sekci O webu, specielně část 1.2.

              Je to můj blog, platím peníze na jeho provoz (hmmm, tenhle argument mě nikdy předtím nenapadl, zajímavý…) a na svým blogu si můžu dělat naprosto co se mi zlíbí a vést to tu jak uznám za vhodný. A nechat každýho, ať si tu libovolně mele svoje hlouposti, mi rozhodně vhodný nepřipadá… Lidí co tu mají zákaz je tu už možná pár desítek a je to naprosto v pořádku a žádoucí. Pokud se ti to nelíbí, je to tvůj problém.

              Zval jsem tě, protože jsem měl pocit, že by se ti mohlo podařit něco, co se Ratce nepodařilo – konkrétně neschovat se do ulity pokaždý, když jí z ní pracně vytáhnem.

              Mně je to fakt vcelku “jedno” tohle, klidně tady dál piš bláboly, kterejm sama nevěříš, ten zákaz komentování nakonec nějak dostaneš, oba si půjdeme po svým, a svět se bude točit dál. Sice to bude trochu škoda (pro tebe), ale já mám (na rozdíl od tebe) skutečně na výběr i z pár jinejch, důležitějších věcí, než číst takovýhle výlevy.

              • @Mordemy:

                “…konkrétně neschovat se do ulity pokaždý, když jí z ní pracně vytáhnem.”

                => “My vytahnem” => My. My neni ja. Repektive “my” neni Mordemy. “My” je LT. Chapes to? Nejsi sam sebou.

                • @tom: Díky Tome,
                  Mordemy naprosto podléhá LT, je to cítit, a tak ho zaměstnává:
                  Koho chleba jíš, toho píseň zpívej, opravdu není sám za sebe,

                  v Brně nesnáší pózéry, ale taková rozpolcenost osobnosti se jen tak nevidí , připadá mi, že kdyby mu LT řekl, zlikviduj tu filoménu – tak to udělá, když jsem s ním jela v tom buse – všechno mi odkejval, neuvěřitelný, ale i tak mu přeji vse dobré, dnes je poslední můj den na tomto blogu, platí Mordemy, díky

                  • @filomena: Tvůj poslední den na tomhle blogu to je zcela určitě, protože s někým, kdo takhle ohýbá realitu a má v zásobě tunu keců, se skutečně bavit nedá. Ono ti dojde (doufám) nejdéle na smrtelný posteli, co že si to vlastně celej život dělala.

                    Tyhle kecy tu mělo před tebou už asi tak padesát lidí – sekta, vliv, schizofrenie, blablabla… všechno už tu bylo. Skutečně nejsi ničím výjimečná, seš tupá jako každej druhej, tvůj příběh a co si v něm posrala, je jasnej, bylo by fajn mít alespoň trochu odvahy vidět v jak šíleným stavu mysli žiješ. Ale ono to tam jednou dobublá a pak to bude maso (pro všechny lidi kolem tebe). Já u toho každopádně bejt nehodlám, díky.

                    Podpásovka na závěr: Tvůj syn skutečně není maniodepresivní a v prdeli jen tak náhodou. Doporučuju se zamyslet nad tím, jakej vliv na něho má to, jakým způsobem žiješ ty sama. Protože myslet si, že se tenhle psycho-přístup, kterej si tu předvedla, na něho nepřenáší, by bylo hodně naivní. Ten kluk je fakt chudák, o to větší, že ani on pravděpodobně tak úplně nechápe, že za to, v jakým je stavu, nese velkou měrou odpovědnost jeho vlastní šílená matka. I když on už to možná ví…

                    Těšilo mě.

                    • @Mordemy: Teď trochu začínám chápat, jaký jste to se mnou měli (máte). Podle toho jak to tady čtu je filomena nějaká věřící, ty jejich kecy a názory se vždycky dají poznat. Imho vysvětlovat těmhle lidem něco je snad ještě horší než těm pozérům jako já.
                      Já sice furt moc nechápu o co jde, ale už taky chápu, že ten předešlej způsob myšlení nebylo ok.

                    • @Radek: To je právě to no, já jsem taky věřící, že jo, ale filomena je prostě ten typ věřícího, kterýho potkáš na Světovém setkání mládeže, a ono je dost těžký rozlišit a vysvětlit, v čem je tu ten rozdíl… zvláště ateistům, pro který je každej, kdo věří v Boha “věřící debil” typu filomeny.

                      Tahle povrchnost je ve všem, si vemzi, že tohle je třeba i ve světě SEO byznysu :D Spousta lidí se dneska nazývá a považuje za “SEO experty” a přitom jejich vnímání internetu, Google a věcí souvisejících končí na úrovni toho, že do textu, kterej píšou, nasekají dvacetkrát za sebou ten keyword a vytuční ho (a tím jako “dělají SEO”).

                      Analogicky stejně jako SEO nekončí na tom, že budu dělat onpage a v každý druhý větě používat danej keyword, tak vnímání Boha nekončí na tom, že si půjdu poslechnout kázání na Světové setkání mládeže. Což je něco, co tyhle jakože “věřící” nechápou snad ještě víc, než ateisti.

                • @tom: U tebe mě tenhle typ demence fakt dost mrzí…

                  • @Mordemy:
                    Muze se to zdat jako neprijemne tvrzeni, ale nikoliv jako demence. Formulacne jsi me odpinkl z nejakeho duvodu.

                    “Zapadni student bozskych mysterii je velmi dychtivy a ma silny sklon jednat ukvapene. A pokousi se poucovat spoluzaky drive, nez dovrsil sva studia, a drive nez zkusenosti jejich pravdu zcela realizoval.”

                    “Ten clovek se nejpravdepodobneji stane vasim ucitelem a je nejvhodnejsim se jim stat, ke kteremu jste pritahovani ani ne tak jeho zkusenosti nebo moudrosti, jeho dobrotou a silou, jako urcitou intuitivni pritazlivosti.”

                    • @tom: Tome tohle JE demence, protože jednoduše netušíš, o čem mluvíš. Specielně potom, co proběhlo v prvních týdnech po mým příjezdu do Brazil, jsou tyhle kecy fakt směsný a přál bych ti (zlomyslně) si to zkusit – zvlášť když máš v hlavě tu Ibizu, pláž a sluníčko…

                      Nevím, jak čekáš, že vypadá náš vztah s La Tiborem, ale v praxi se každou chvíli hádáme a řveme na sebe a nemíříme k tomu, že bysme na sebe měli řvát míň. Málem jsme se tu pozabíjeli, když jsme měli pár týdnů vydržet fungovat spolu v jednom domě, takže mě fakt prosím ušetři takovejhle řečí, protože nemáš tucha, co říkáš.

                      Formulačně jsem tě odpinkl, protože na to fakt není co říct. Vím naprosto přesně, co těmahle hláškama myslíš a je to zkrátka hloupost – a fakt se to řeší pořád dokola tady na blogu a i jinde a je to prostě ujetý. La Tibor je člověk jako každej jinej a taky se občas chová jako solidní debil a pěkně mě tím sere. Tohle bys pochopil po prvních dvou minutách rozhovoru s ním (který od něho nedostaneš a nedostaneš je mimo jiné kvůli těmhle kecům). Čekal bych, že to budeš vidět toto, ale poslední dobou seš fakt ujetej mimo úplně…

                      Jestli toužíš potom, aby na tebe nikdo neměl vliv, tak rovnou spáchej sebevraždu, protože vliv na tebe má všechno. “Být sám sebou” je možný být pouze jako katatonickej schizofrenik ve finálním stádiu, tj. jako někdo, kdo nevnímá svět kolem sebe a kouká už pouze dovnitř do svýho vlastního fantazijního světa.

                      Psychedelika a vůbec celej trip je o tom, že seš “sám sebou” míň, protože seš blíž Bohu (realitě, světu tam venku) a tím se ty rozdíly mezi lidma stírají (neboť míň záleží na tom, jací jsme). Tripy nemají být k tomu, aby sis posílil vlastní já a nějakou svojí jedinečnost, tripy mají být k uvědomění si toho, co to JÁ vlastně je – jen ta skořápka. Já není důležitý prostě, být “sám sebou” není důležitý. Důležitý je ztratit sám sebe na cestě k Bohu. A ty teď přijdeš s tím, že chybu dělám v tom, že jsem nedostatečně sám sebou…

                      Aaronovi radíš totální krávoviny aniž ti dochází, že ten kluk to opravdu může vzít vážně a jít podle toho žít. Jen tak mu řekneš, ať si to jde “zkusit”, přitom právě tohle dělat nemá… takhle to vážně dělat nejde.

                    • @Mordemy:
                      Zamena argumentace JA za MY, kde MY = Ty a LT tu proste je a neni to nejakyma myma domenkama.

                      Jsem jen pozorny ctenar.

                    • @tom: Pořád ti uniká pointa, pane “pozorný čtenář”.

                      Pointa je v tom, že právě proto, že je La Tibor tak moc silnej element, jak popisuješ, jsem La Tiborovi neustále privátně opakoval, ať se v určitejch ohledech snaží držet zpátky, žádal jsem ho několikrát ať se k určitejm lidem chová nějak ať určitý věci nedělá a ať v určitých případech “drží hubu” pokud možno.

                      Nikdy jí nedržel, vždycky na to “zapomněl”, pak se omlouval, že na to zapomněl, následně přišel a napsal komentář “Tak já už sem teda nebudu psát”, posléze přišel a psal dále, já ho znovu seřval za to, že porušuje, co slíbil, on to znovu slíbil, pak na to znovu zapomněl a tak pořád dokola.

                      Teď naposledy jsem ho za to seřval tak, že se urazil a (jako už podesátý) řekl, že sem už nic nebude psát a ještě to podal tak, že bych jako měl být strašně smutný, že už sem psát nebude, načež opět přišel a napsal sem komentář, že už sem opravdu, ale opravdu nebude nic psát – pročež už jsem mu ten komentář smazal a zabanoval ho.

                      To je celá story.

                      To, že neustále poukazuješ na nějaký “já a my” je prostě irelevantní a odmítám to dál rozebírat, neboť skutečně nechápeš o čem mluvíš a měl bys přestat číst ty “osvícený knížky” nebo je alespoň číst jinak, než to děláš teď (protože ti to regulérně leze na mozek).

                      Domluvil jsem.

  5. La Tibor zde právě dostal lifetime ban.

    Imbecilové můžou začít slavit “vítězství” a přesunout se na fórum sazkar.net, kde jsou lidé stále ještě “ovlivněni La Tiborem” a psát všechny ty kecy o sektě tam.

    Ostatní se musejí smíří s tím, že La Tibor už sem psát nebude.

    • @Mordemy:
      Nejsem imbecil, ale pozorny ctenar. LT se ve zdejsim diskuznim foru proste neda prehlednout. Jeho informace v diskuzich pod clankem rezonuji mnohdy vice nez autorsky clanek samotny. A samozrejme to pak rezonuje i tebou. Chapu to, rad se taky chytnu, ale problem je, ze bez LTovy intervence by nektera vlakna nevedly k jistym zaverum. Konkretne me se stava, ze uz clanek jen zbezne proletim a mirim primo do diskuze a ciste z kvalitativni zistnosti hledam jen jeho postrehy.

      • @tom: Jak píšu výše, tvoje “kvalitativní zištnost” může odkráčet na jiný web a tam může opět psát tyhle “pozorné postřehy” až to i tam LT přestane bavit a prostě už na ten web psát přestane. Kapišto? Mně už to nebaví delší čas poslouchat tu tyhle kecy a rozmejšlel jsem se mezi tím napsat novej článek nebo to tady zavřít, a holt se ukazuje, že bude potřeba jít to asi dělat jinak, takže se dost možná stane, že už si ani tady nebudeš moct “zběžně prolítávat články” a psát k nim svoje “pozorný postřehy” a “dobře míněné rady” typu “běž a zkus si ošukat pár ženskejch a vystudovat nějakou tu VŠ a uvidíš, co ti to dá”.

        Aneb stojím si za tím, že tohle je demence, a dement dostane co si zaslouží (v tomhle konkrétním případě nemožnost dál číst zajímavý informace).

        • @Mordemy:
          Muze te to urazet, ale ty si to na sebe montujes sam.

          Vymezujes se tu vuci LT formou desitek prispevku v diskuzi a pritom se k nemu nastehujes a cele to zabetonujes. To je rozpor jako prase. Kazes vodu a sam pijes vino.

          Co ted bude tva rada lidem tady? Vsichni se seberte a nastehujte k LaTiborovi do Brazilie? Vykaslete se na vzdelani a praci a zkuste z milosti sekat travu kolem jeho baraku? To se budete vsichni stridat se sekackou? A jeste je u toho poprosis aby ti naklikali reklamu na kindle?

          Zajimavost informaci zde neni dana informaci prezentovanou ve forme autorskeho clanku, ale interakci diskuteru po nim.

          Link od LT me sem privedl. Tvoje frustrace to ukonci. Tahle cast fraktalu se zavre.

          • @tom: Hele nevím odkud máš tenhle náhled na realitu, ve který neexistuje nic jinýho, než nějaký osvícený vůdcové a jejich žáci, ale garantuju ti, že jestli se s tvým zbožňovaným La Tiborem někdy setkáte, tak budeš akorát tak zklamanej/nasranej/obojí. Tyhle tvoje poslední komenty skutečně odkrývají jen to, že ten kdo se tu potřebuje něčeho zoufale chytat seš ty. Ale máš prostě smůlu, na světě neexistuje nikdo, ke komu bys mohl přístupovat v nějaký absolutní totalitní podřízenosti a ten vztah by fungoval. Jestli jsou v něčem ty knihy, který cituješ, mimo, tak specielně v tomhle. Byť by to bylo samozřejmě velmi pohodlný, dát se do služeb nějakýho guru a nechat se vést za “světlem”, že ano…

            Proč je problém sekat trávu kolem baráku ve kterým bydlíš už upřímně nechápu (což teda díky za připomenutí, zatím jsem na to sekání trávy sral). Pokud to bereš jako něčí milost, nech si propláchnout mozek – tentokrát něčím jiným, než acidem. To, že můžu půl roku bydlet někde jinde, než v ČR, je fajn, tahle změna prostředí mi pomohla dost ve všech ohledech. Bylo mi nabídnuto starat se tu o barák a kočky, aby si mohli LT s T. mezitím v ČR zařídit co potřebujou, já na to kejvnul. Mohl jsem zůstat bydlet v ČR v podnájmu a to, co dělám teď dělat z ČR. Pokud si to nepostřehl, skutečně nejsem placenej za to, že tu (ne)sekám trávu.

            Jo a jak to teda je? Přizvukuju tu LT v každým příspěvku nebo se tu vymezujou formou desítek příspěvků? Máš to zase nějaký popletený se mi zdá…

            Na vzdělání jsem se vysral a bylo to naprosto správně (jediný čeho lituju, že jsem na tu školu vůbec lezl). Radit tu mladejm klukům, že si mají jít “zkusit” něco, o čem jsem ze srdce přesvědčen, že je to hovadina, skutečně nebudu a nechat tu lidi dělat něco takovýho prostě nehodlám. Jediný, co má value, je to, co člověk skutečně umí a co může nějak použít.

            Frustrovanej seš opět jen ty a to z toho prostředí kam každý ráno dojíždíš. Já si skutečně nemusím stěžovat na to, že mi za uchem celej den melou spolupracovnice o tom, kde byly letos na dovolený a jakej si koupily svetr.

            Skutečně ti to celý ujelo kamsi hodně mimo. Půjdu radši posekat tu zahradu.

            P.S.: Reklamu na Kindle jsem sem dal ve chvíli, kdy jsem v sobě zlomil odbor z vydělávání peněz na netu (mimo jiné skrz reklamy). Jediný, k čemu to má být je, že to má symbolicky bořit tu “čistotu” tady, to jest má to právě lidem jako seš ty, toužících po dokonalosti a vnitřní integritě, připomínat, že svět čistej není a že jsou i jiný způsoby, jak se uživit, než sedět někde v kanclu nebo sekat trávu kolem baráku svýho gurua.

            Ten malej černobílej čtvereček s odkazem na Amazon tu za celou dobu nevydělal ani dolar a je to zcela podle očekávání – to by to muselo být umístěný jinde a jinak. Kdybych chtěl na Psychoanalýze vydělávat, umístím do záhlaví místo měnících se symbolů odkaz na poslední verzi antidepresiv.


Zrušit odpověď

No trackbacks yet.